Shodná ekonomická činnost u FO a SRO, jak je to, vadí to?
Renata Pitrová
--
Renata Pitrová
Renata Pitrová
prosím, jaký máte aktuálně názor na kombinaci, kdy "fyzická osoba"
vykonává nějakou živnost a k tomu souběžně provozuje shodnou živnost při
"vlastním" S.R.O. (100%vlastník).
Osobně z toho nemám úplně klid, ale na druhou stranu bych nerada řešila
něco, co se v praxi běžně akceptuje a neřeší.
Renata
Bc. Martina Měchová
tím měli problém. Mě osobně je z toho taky dost divně, už přes 4 roky je
upozorňuju, že se mi to hrubě nelíbí. Oni ovšem mají bratrance daňového
poradce z Prahy a ten jim to posvětil. Že ale přístup Prahy a Šumperka může
být naprosto jiný, to je bohužel jen moje obava, oni jsou v klidu. Tak jim
moc přeju, aby byli dál.
M.Měchová
-----Původní zpráva-----
From: Renata Pitrová
Sent: Saturday, April 23, 2016 2:12 PM
To: konference
Subject: Shodná ekonomická činnost u FO a SRO, jak je to, vadí to?
Tuto zprávu jste obdrželi, protože jste přihlášeni k odběru skupiny
Konference ucto2000 ve Skupinách Google.
Chcete-li zrušit odběr skupiny a přestat dostávat e-maily ze skupiny,
zašlete e-mail na adresu ucto2000+u...@googlegroups.com.
Další možnosti najdete na adrese https://groups.google.com/d/optout.
Hanka Pokorná
1) Je to podnikatelské rozhodnutí Vašich klientů.
2) Zákazu konkurence u s.r.o. se lze zprostit.
http://www.epravo.cz/top/clanky/zakaz-konkurence-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-podle-zakona-o-obchodnich-korporacich-96696.html
ucetnic...@centrum.cz
Artemis-manufacture
Iveta Štayrová
U Parku 179/2
Proboštov
417 12
tel: 606435369
http://artemis-manufacture.eu/
______________________________________________________________
> Od: "Hanka Pokorná" <hanka....@economik.cz>
> Komu: <ucto...@googlegroups.com>
> Datum: 23.04.2016 15:33
> Předmět: RE: Shodná ekonomická činnost u FO a SRO, jak je to, vadí to?
>
Renata Pitrová
Renata
Další možnosti najdete na https://groups.google.com/d/optout.
Bc. Martina Měchová
provádí a ta je naprosto stejná, jako má to s.r.o. Takže mi to připadá jako
schwarz.
MM
-----Původní zpráva-----
From: Hanka Pokorná
Sent: Saturday, April 23, 2016 3:33 PM
To: ucto...@googlegroups.com
Subject: RE: Shodná ekonomická činnost u FO a SRO, jak je to, vadí to?
Svatopluk Danek
s úctou
Svatopluk Daněk,29998
_______________________________
da...@spokojenost.eu
www.spokojenost.eu
Renata Pitrová
Pane Daňku, chápu to správně, že u toho s.r.o. může být práce jednatele
bez "mzdy" dodaněná závislou činností ?
Renata
Dne 26.4.2016 v 12:27 Svatopluk Danek napsal(a):
Svatopluk Danek
Renata Pitrová
příjde mi to zajímavé. Těch jednatelů by se asi našlo. Zvlášť pokud mají
souběžně podnikání při OSVČ. Pak platí vlastní pojistné při OSVČ a u
společnosti budou bez "odměny". Setkal jste se sám někdy s tímto
doměřením? Nebo někdo jiný?
A máte někdo zkušenosti se shodnou činností, kdy při OSVČ podnikatel
uplatňuje paušální výdaje a při společnosti se účtuje v "PÚ" ?
Pěkný den
Renata
Dne 26.4.2016 v 14:07 Svatopluk Danek napsal(a):
Věra Hradilová
Renata Pitrová
děkuji. Skutečně by se nenašel nikdo, kdo má nějakou zkušenost z kontroly? Nevíte náhodou třeba o soudním rozsudku? Protože jinak, kde není žalobce tam není soudce. Jak píše paní Hradilová, sám sebe "napadat". Existují jiné kontroly této problematiky než z FÚ, kdo jiný by mohl být tím žalobcem?
Renata
Další možnosti najdete na https://groups.google.com/d/optout.
Věra Hradilová
Lenka Ludwigova
Možná najdete odpověď přímo na jeho stránkách, má tam toho o sro dost a dost a pěkně vysvětlené. Jinak ho mohu doporučit i jako lektora – informace podává velmi lidsky a srozumitelně, navíc s pravidelným upozorňováním na novinky i po seminářích, prostě dobrá spolupráce.
L.L.
Svatopluk Danek
Způsob uplatňování výdajů a nákladů ve společnosti nemá vliv na posuzování = maximálně je problém pokud by náklady, které má ten jednatel za něj uplatnila v nákladech ta společnost.
Svatopluk Danek
U toho žalobce je potřeba i předpokládat, že se společnost nějakým způsobem dostane do potíží (třeba i nepřátelské převzetí, nesolventnost, atd.). V té chvíli může dojít ke změně osoby, která rozhoduje o společnosti, a která zjistí neoprávněně vyplácené peníze. Může je pak po jednateli vymáhat osobně….
Miroslav Myslivec
Právě jsme takovouto kontrolu ukončili. Především si nemyslím, že by byl přístup různých FÚ různý, neboť to je protřelé téma.
Pokusím se problém rozdělit do oblastí ( vynechám zákaz konkurence )
Obecně:
1. Daň z příjmů
Dle § 6 je příjem , mimo jiné, ze závislé činnosti příjem za práci společníka s ručením omezeným a odměna člena orgánu právnické osoby ( jednatele ).
Není rozhodné zda má či nemá živnostenský list, nebo stejnou či podobnou činnost.
Takže, takovéto výdaje / náklady / za vystavené faktury Vám FÚ dodaní v § 6 a vzniká povinnost odvést daň ze ZČ, sociální a zdravotní.
Nemusí se ani jednat o činnost, která vykazuje znaky závislé činnosti ( viz níže bod 4. )
Z toho rovněž vyplývá, že na takovýto příjem nelze uplatnit výdaje procenty, jelikož se nejedná o příjem dle § 7 ZDP.
Osobně se domnívám, že jeli činnost vykonávána bezúplatně, nelze nic doměřit.
Proti tomu vy mohl existovat snad jedině hrůzný výklad § 23 odst. ZDP a snaha něco dodanit. Ale s tím jsem se nesetkal, snad berňák ví, že by se nejednalo o cenu ale zřejmě o mzdy či odměnu.
2. DPH - pokud se bude jednat o plátce DPH, neuzná se nárok na odpočet, neboť dle § 5 ZDPH se nejedná o ekonomickou činnost a ve smyslu § 2 ZDPH není toto předmětem daně.
3. Ale jede přes to vlak:
Neboť existuje Usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 385/04ze dne 20. ledna 2005 ze kterého vyplývá, že je třeba velmi pečlivě vážit, co je obsahem dodavatelsko-odběratelského vztahu. Podstatné pro vyhodnocení je skutečnost, zda společník vykonává tuto činnost nezávisle na společnosti jako podnikatel a zda společník jako podnikatel vykonává tuto činnost i pro jiné subjekty. rovněž je pro správné vyhodnocení zkoumat, zda si hradí i náklady související s vykonávanou činností, používá k výkonu své pracovní předměty.
Při naší kontrole toto usnesení pracovníci FÚ neznali, ale v průběhu kontroly k tomuto přihlédli a v některých případech toto akceptovali.
Proto nelze hodnotit, zda ( jak je zmíněno ) daňový poradce posvětil správně či ne.
4. Švarcsystém
Zřejmě je myšlena nelegální práce dle § 5 písm. e) bod 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Pravdou je že byla snaha takovouto činnost ze strany IP takto hodnotit. K tomu:
Nelegální prací se dle ust. § 5 písm. e) bod 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rozumí výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Závislou prací se dle ust. § 2 zákoníku práce rozumí práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně
Aby mohl být výkon práce označen za výkon závislé práce, musí tedy dojít k současnému naplnění těchto znaků:
o výkon práce ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti
o výkon práce jménem zaměstnavatele
o výkon práce podle pokynů zaměstnavatele
o výkon práce osobně
Judikatura dále dovodila, že dalším ze znaků závislé činnosti je její dlouhodobost a soustavnost. Judikatura za jeden ze znaků závislé činnosti považuje rovněž úplatnost výkonu práce.
V případě, že práci vykonává stejná osoba, která je zároveň statutárním orgánem společnosti, nelze hovořit o vztahu nadřízenosti a podřízenosti, neboť k vytvoření tohoto vztahu je zapotřebí existence alespoň dvou různých osob, z nichž jedna vystupuje v roli nadřízeného a druhá v roli podřízeného. Obdobně to platí vzhledem k pokynům zaměstnavatele, neboť i zde je třeba existence nejméně dvou osob –jedné, která pokyny vydává, a druhé, která se jimi řídí.
Podle NSS (6 Ads 46/2013-35) společným rysem všech znaků závislé práce vymezených v § 2 odst. 1 zákoníku práce je osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli. Tyto znaky slouží k odlišení závislé práce od jiných ekonomických aktivit (zejména samostatného podnikání), ale také od aktivit jiného charakteru (zejména mezilidské výpomoci). Proto musí správní orgány při postihování nelegální práce [§ 5 písm. e) bodu 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti] obviněnému prokázat naplnění všech těchto znaků – zaměstnanec osobně a soustavně vykonává práci jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, přičemž se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném vztahu.
Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud jednatel společnosti vykonává pro svojí společnost práci, spočívající v obsluze bagru, nejedná se v takovém případě o výkon závislé činnosti.
Myslím, že dnes by toto nastat nemělo, jelikož ( tuším že tato povinnost měla být napravena do 30.6.2014 ) se dnes nejedná o závislou činnost dle ZP, ale o vztah dle zákona o obchodních korporacích.
Nejedná se o pracovní smlouvu, ale o smlouvu o výkonu funkce.
Tak že z toho asi nejste moc moudří, ale pokud chcete rozhodnout, musíte brát každý případ jednotlivě.
Neprošlo např., když si jednatel dělal na fakturu provozáka, což myslím je správné řešení.
Prošlo když jednatel vyřizoval náležitostí spojené s výstavbou ( od stavebního povolení), ale mimo jiné na to používal i jiné lidi.
Přeji hezký den
Myslivec
From: ucto...@googlegroups.com [mailto:ucto...@googlegroups.com] On Behalf Of Renata Pitrová
Sent: Wednesday, April 27, 2016 9:49 AM
Miroslav Myslivec
From: Miroslav Myslivec [mailto:mysl...@seznam.cz]
Sent: Wednesday, April 27, 2016 10:54 AM
To: 'ucto...@googlegroups.com'
Subject: RE: Shodná ekonomická činnost u FO a SRO, jak je to, vadí to?
Právě jsme takovouto kontrolu ukončili. Především si nemyslím, že by byl přístup různých FÚ různý, neboť to je protřelé téma.
From: ucto...@googlegroups.com [mailto:ucto...@googlegroups.com] On Behalf Of Renata Pitrová
Sent: Wednesday, April 27, 2016 9:49 AM
Věra Hradilová
Jednatel, společník a OSVČ stejná osoba podnikat může
Tatáž osoba, může zároveň podnikat i jako osoba samostatně výdělečně činná se stejným oprávněním k podnikání jako jeho společnost,potvrzuje advokát Pavel Fabián. Zákaz konkurence se totiž na tento případ nevztahuje. Podle Fabiána je tak v praxi běžné, že méně rizikové obchody uzavírá jednatel jako OSVČ a riskantnější věci již pod jménem společnosti. Kdyby zákaz konkurence platil pro tento případ, v reálu by sankci stanovenou obchodním zákoníkem za porušení zákazu konkurence vymáhal sám na sobě.
Příklad 1 – společnost s jediným společníkem a zároveň jednatelem bez zaměstnanců
Společnost má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Činnost společnosti je uskutečňována společníkem – buď zcela anebo převážně. Např. se může jednat o:
- s.r.o. provozující realitní činnost a obchody společnosti zprostředkovává společník
- s.r.o. provozující autoservis a společník vykonává činnost jako automechanik
- s.r.o. provozuje prodejnu
- s.r.o. provozující lékařskou ordinaci, ve které ordinuje společník.
Typově do tohoto příkladu patří i společnost, která má zaměstnance, ale ti se na činnosti společnosti podílejí jen nepřímo (např. se může jednat o sekretářku, zdravotní sestru) anebo i přímo, ale nepotřebují obchodní vedení (např. další realitní makléř, automechanik, lékař).
V tomto případě lze činnost jednatele považovat v porovnání s činností, kterou se společník podílí na podnikání společnosti, za vedlejší a společník by měl být odměňován za tuto činnost např. na základě smlouvy o příkazu. Řešit činnost společníka pracovní smlouvou je rizikové, protože nejsou naplněny znaky závislé práce (společník není ve vztahu podřízenosti). Řešení smlouvou o příkazu je výhodné z toho důvodu, že společník není omezován zákoníkem práce. Odměna plynoucí na základě smlouvy o příkazu, dosahuje-li alespoň částky 2 500 Kč měsíčně, podléhá stejnému zdanění a odvodům na sociální zdravotní pojištění jako mzda. Naprosto srovnatelné se mzdou je také nemocenské i důchodové zabezpečení. Odměna podléhá odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (společnost tedy musí být registrována jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a plnit související povinnosti – srážení a odvod záloh na daň, roční vyúčtování této daně), odvodu pojistného na sociální zabezpečení (přihláška do registru zaměstnavatelů u příslušné správy sociálního zabezpečení, přihlášení společníka k účasti na nemocenském pojištění oznámením o nástupu zaměstnance do zaměstnání, podávání přehledů o výši pojistného, vedení a předkládání evidenčních listů důchodového zabezpečení) a odvodu pojistného na zdravotního pojištění (přihlášení společnosti do registru zaměstnavatelů u příslušné zdravotní pojišťovny, přihlášení společníka jako „zaměstnance“, odvod pojistného).
Vztah jednatele může (tedy nemusí) být upraven smlouvou o výkonu funkce, ve které bude sjednána odměna. Pokud tato odměna spolu s odměnou plynoucí na základě smlouvy o příkazu v úhrnu dosáhne částky 2 500 Kč, platí pro ni to samé jako pro odměnu plynoucí ze smlouvy o příkazu. Z hlediska sociálního zabezpečení bude účast na nemocenském pojištění posuzována dohromady a tento vztah nebude samostatně přihlašován k účasti na nemocenském pojištění.
Smlouva o příkazu i smlouva o výkonu funkce bude podepsána za společnost jejím jediným společníkem a proto musí být dle § 13 ZOK podpisy úředně ověřeny – tím je překonán i případný střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Schvalování smlouvy o výkonu funkce rozhodnutím jediného společníka nahrazujícím rozhodování valné hromady lze považovat za zbytečný formalismus. Z povahy věci plyne, že jsou automaticky splněna pravidla o střetu zájmů dle § 55 ZOK (povinnost informovat valnou hromadu o tom, že jednatel uzavře se společností smlouvu) a tak je ověření podpisu smlouvy o příkazu dostatečným splněním formálních náležitostí této smlouvy.
Dobrý den,
Renata Pitrová
Něco od p.Běhounka jsem si pročetla. Ohledně příjmů jednatele pěkně
srozumitelné.
Pane Daňku máte pravdu, uvažuji trochu na rychlo a moc jsem nehledala :)
Ještě k tomu způsobu uplatňování nákladů paušálních a reálných:
Snad bych si dovolila jenom přemýšlet, zda ty náklady, snad dáno dobou,
skončí na správném místě. Pokud se někomu "nabídne" taková výhodná
možnost. Nesoudím, Ale jen úvaha...
Renata
Dne 27.4.2016 v 10:43 Svatopluk Danek napsal(a):
Miroslav Myslivec
From: Miroslav Myslivec [mailto:mysl...@seznam.cz]
Sent: Wednesday, April 27, 2016 11:12 AM
To: ucto...@googlegroups.com
Subject: FW: Shodná ekonomická činnost u FO a SRO, jak je to, vadí to?
From: Miroslav Myslivec [mailto:mysl...@seznam.cz]
Sent: Wednesday, April 27, 2016 10:54 AM
To: 'ucto...@googlegroups.com'
Subject: RE: Shodná ekonomická činnost u FO a SRO, jak je to, vadí to?
Právě jsme takovouto kontrolu ukončili. Především si nemyslím, že by byl přístup různých FÚ různý, neboť to je protřelé téma.
From: ucto...@googlegroups.com [mailto:ucto...@googlegroups.com] On Behalf Of Renata Pitrová
Sent: Wednesday, April 27, 2016 9:49 AM
Renata Pitrová
Kopíruji a mám dotaz:
Takže, takovéto výdaje / náklady / za vystavené faktury Vám FÚ dodaní v § 6 a vzniká povinnost odvést daň ze ZČ, sociální a zdravotní.
... Prosím, je to myšleno takto? Náklady u Antonín Barnabáš s.r.o. za fakturaci od osoby Antonín Barnabáš byly u společnosti
přehodnoceny na §6 ? A podnikatel AB pak při své OSVČ nemohl použít výdaje paušálem ?
Renata
Miroslav Myslivec
Ano nemohl, neboť paušál lze uplatnit na příjmy dle § 7, či §9.
Ale je to dosti komplikované, pokusím se na příkladech:
1. Náš příklad z kontroly
Jednatel (společník ) OSVČ vystavil fakturu na práce pro "svoje" s.r.o. oba plátci DPH. Při kontrole DPH neuznali nárok na odpočet DPH ( měli pravdu ) protože jak jsem psal se nejedná o ekonomickou činnost.
Vydal se dodatečný platební výměr pro s.r.o. a OSVČ si podal dodatečné přiznání svoje ( tam ještě očekáváme POP ).
Paní byla hodná a sdělila, ať očekávají kontrolu na daň z příjmů a závislé činnosti, s tím, že toto dodaní jako ZČ.
V našem případě, ale ještě nebyla faktura uhrazeno, tak se domnívám, že se nejednalo o příjem, neboť příjmem se dle § 3 ZDP rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený směnou ( odst. 3 ). V tomto případě nebyl příjem žádný. Pak ale jistě nelze uznat jako daňový výdaj zaúčtovanou předmětnou fakturu.
2.
Byla-li by faktura uhrazena, jednalo by se o příjem ze ZČ pak by FÚ dodanil daní z příjmů ze ZČ, správně by se mělo odvést sociální i zdravotní. Pak by se muselo spočítat, jaký skutečný daňový výdaj pro s.r.o. je, ale toto by se v případě kontroly muselo namítnou v jejím průběhu, FÚ by k tomu sám nemusel přistoupit, ale neuznal by prvotní náklad jako daňový. Zřejmě by v předmětném roce nebylo uznáno ani sociální a zdravotní, jelikož by nebylo odvedeno.
Měl-li by OSVČ tento příjem v daňovém přiznání, měl by podat dodatečné, jelikož by měl jiný příjem dle § 6, byla by mu sražena daň, ale také by se mu základ navýšil o sociální a zdravotní hrazené zaměstnavatelem.
Samozřejmě, kdyby uplatnil výdaj procentem, to nelze.
3. Kdyby byla u OSVČ kontrola a FÚ zpochybnil procento, s tím že s nejedná o příjmy dle § 7 ale 6. Takový případ jsem osobně neřešil, tak se mohu jen domnívat co by se dělo. Myslím, že by FÚ neuznal procentní výdaje, ale příjmy nechal. Ale kdyby poplatník v průběhu kontroly toto namítl PÍSEMNĚ přihlédl by k tomu a přepočítal přiznání.
4. Měli jsme v této kontrole i případ, kdy jsem argumentoval Nálezem ÚS jak jsem uváděl, a tam vyhodnotil FÚ , že se o příjem ze závislé činnosti nejednalo.