Obšťastník SRPR 2/2014

[Roman Neruda]

Milí mladí milovníci přírody, 

podzim je rájem nevšedních biologických zážitků, a proto jsme pro vás ještě do Vánoc připravili čtyři výpravy za čtyřmi nevšedními organismy, které se v naší přírodě vyskytují, ale lidé o nich moc nevědí. Veříme, že se s vámi setkáme v Praze, Českých Budějovicích nebo Pelhřimově. Detaily k výpravám naleznete na našem webu a facebooku. Šťastné lovy beze zbraně! 

S pozdravem, 

Referent SRPR pro aplikovanou biologii, Roman (ro) Neruda

Vagínka Janotova (Theca Iannoti, (J.), 1935) je drobný keřík z oddělení nahosemenných (Gymnospermae) příbuzný tisu. Ze svého původního habitatu v mediteránu se vagínka po ústupu ledovců rozšířila do rumištních nik mírného pásma, takže ji překvapivě najdeme v okolí prazškých kaváren, vináren a klubů. Drobné růžové plody (pozor, jsou jedovaté, až na semínka, která mají chuť hořkých mandlí a po hodinovém louhováni ve dvacetiprocentním roztoku kyseliny solné lze jimi vylepšit například žaludový dort, který jsme pekli na minulé výpravě u Rafa) dozrávají v krátkém období mezi svatým Martinem a novým beaujolais. Za zmínku stojí i následující literárně-historická zajímavost. Upadlo již v zapomnění, že vagínka byla původně centrální květinou první, odvážnější, verze Erbenovy Kytice, ale úzkoprsý nakladatel nakonec upřednostnil mateřídoušku. K vycházce za vagínkou Janotovou se sejdeme 18. listopadu na Národní třídě 25 v 21:00. Řízkovací nožíky a větší svačinu s sebou. 

Na okrajích lužních lesů jižních Čech nás v tomto období příjemně překvapí charakteristické tokání Otky píchavé (Otca erinaceus), drobného zástupce kosmopolitního řádu vrubozobích (Anseriformes). Otka se ráda vyskytuje v kyselých rašeliništích a bažinách a pro svůj charakteristický vzhled a vybarvení je ve Skotsku trefně nazývána silver rocket goose (Shaw, G.B., Names Every Ernest Likes, 1936, inedit.). Jde o plachý druh, jehož jedinci žijí osamoceně, poměrně dlouho, a ke kontaktům s ostatními u nich dochází pouze v době páření. Námluvy otek jsou zajímavé tím, že se jich účastní čtveřice samečků, která mnohdy ani nečeká na přítomnost samiček a pouští se do rituálních tanců za vydávání zvuků vzdáleně připomínajících post-rock. Výlet za otkou začíná v pátek 21. listopadu ve 20:00 v Českých Budějovicích před stanicí mladých přírodovědců Kredance. 

Hned v sobotu 22. listopadu vyrážíme hledat vzácného příbuzného našich plevelných pýrů, pejrovce připovztyčeného (Eurymus sesquierectus (L.), Plzák), reliktní paleoendemit z čeledi lipnicovitých (Poeceae) vyskytující se u nás vzácně na Pelhřimovsku. Pejrovec je trsnatá víceletá bylina k nerozeznání podobná pýru plazivému (Elytrigia repens, (L.), Nevski), což má pravděpodobně za následek jeho takřka totální vyhubení. Od průkopnické práce Makovce a kol. (Endemické druhy řádu lipnicotvarých v Pelhřimově a okolí, Oběžník českých a moravských skautů a roverů, 1937) naštěstí víme, že pýr plazivý má pluchy osinaté, nebo bez osin, pokud jsou osinaté, jsou velmi krátké nebo dosahují délky až 20mm (viz též cs.wikipedie, heslo pýr), zatímco u pejrovce připovztyčeného je tomu přesně naopak. Vezměme si tedy s sebou kromě holin i měřítko na pluchy. Výpravu zahájíme ve 20:00 v čajovně Utopia v Pelhřimově, kde také budeme po návratu prověřovat omamné účinky nálevu z pejrovce, o kterých původní Makovcův článek hovoří velmi neurčitě až zmateně. 

Poslední výpravu před Vánocemi pořádáme v Praze ve čtvrtek 11. prosince, kdy půjdeme do lesa v Krymské ulici hledat drobnou dřevokaznou houbu rudohlava vousatého (Erythrocephalus barbatus psterii, (P.), čeleď Xylariaceae) vyskytující se v interiérech s větším množstvím lidí na dřevěném nábytku, násadkách plnících per, starém oblečení, kostěných obroučkách, výjimečně i v plnovousech. Naším cílem bude prozkoumání kompletního životního cyklu rudohlava, o kterém se donedávna myslelo, že jde o tradičního saprofyta, nicméně znovuobjevené výzkumy amerických vědců (Pster, H.-I. et al, The mushroom is in charge, Int. J. Mycol. Soc. of San Fran., 2(8), 1938) ukazují na parazitický vliv spor na chování člověka. Jedinec nakažený rudohlavem se vrací na místa nákazy, která se mu náhle zalíbí, a osobním kontaktem trousí spory. Jelikož o tuto výpravu v našem oblíbeném lese čekáme velký zájem, prosíme o registraci předem. Při výběru pomůcek nezapoměnte na zlaté pravidlo mykologie - kde jsou dřevokazné houby, tam jsou i hlenky - a přibalte papírové kapesníčky navíc.