články v tisku apod.
Lola
Mozna uz to vite, ale stejne jsem na to chtela upozornit.
Pokud se nekde v tisku objevi zajimavy clanek, muzeme si o nem hodit
info sem
bora.b
Lenka Bukovská
ale mohla bych to nascanovat a nìkam povìsit, jen mi to bude chvilku trvat
;o)
bora.b
naskenujes prosim? ja to povesit muzu na komunikaci
Lola
tak byl rozhovor s Ivanou taky v Reflexu, nekdy loni. Zkusím to
najít. To by online být melo
Lola
Lola
http://www.reflex.cz/Clanek19719.html
bora.b
porodu doma do vany - predpokladam, ze to odpurci pdoma nechutne
rozmaznou, jednak vam preposilam vyborny tip z aperia - odentova
stranka o dulezitosti........
http://www.wombecology.com/ - naprosta bomba!
Mia
Vás nic nového, ale celkem chytře "páchaná" osvěta, dle mě
potřebná:-))
pa Mia
bora.b
Název: Trefte se opilý do dverí
Zdroj: Respekt
Datum vydání: 24.4.2006
Podtitulek: S Ivanou Königsmarkovou o tom, jak se rodí deti
Autor: Petr Trešnák
Rubrika: ROZHOVOR
Strana: 16
Ivana Königsmarková se narodila v roce 1953 v Praze. Po gymnáziu
absolvovala v pomaturitním studiu obor ženská sestra. Pracovala
dvacet
let v pražské porodnici u Apolináre, krátce na onkologii, pak jako
porodní asistentka. V roce 1997 zakládala ve Fakultní nemocnici Na
Bulovce Centrum aktivního porodu, první zdravotnické zarízení
orientované na tzv. prirozený, nemedicínský porod v Praze. Od roku
2000
pracuje na volné noze a mimo jiné asistuje matkám u porodu doma. Je
viceprezidentkou Unie porodních asistentek a zrejme nejznámejší
kritickou pomeru v ceském porodnictví. Ivana Königsmarková je
rozvedená,
má dve dcery.
V polovine 90. let vydala Svetová zdravotnická organizace
doporucení, ve
kterém mnoho lékarských zásahu do porodu oznacila za
nežádoucí nebo
nadužívané. Jaký to melo u nás ohlas?
Bohužel ani dnes neexistuje jediná porodnice, která by se do
dusledku
doporuceními rídila. Ani ty liberálnejší. WHO napríklad
ríká, že by se
mel o ženu behem tehotenství, porodu a šestinedelí starat jeden
odborník, v ideálním prípade porodní asistentka. Kontakt ženy s
jedinou
osobou - pokud se porod nezkomplikuje a není treba lékarský zásah
- ji
nevystavuje zbytecným stresovým situacím. To ceský systém
neumožnuje.
Má na to ceské zdravotnictví dost lidí?
Nemá, ale ne proto, že by jich bylo potreba víc, jen tu funguje
systém,
kdy se o tehotné a rodicky stará hlavne lékar. Pocátkem 90.
let jsem
byla na stáži v Dánsku, kde jsem videla zpusob péce, o kterém
jsem do té
doby, na základe pochybností o tom ceském, jen tajne snila.
Systém,
který je levnejší, a hlavne respektuje individualitu. Pracovala
jsem tam
v zarízení o velikosti naší okresní nemocnice, bylo tu i
porodnické
oddelení, na kterém se rodilo asi 1500 detí rocne. V zahrade
byl
domecek, kde mely ordinaci porodní asistentky, každá se starala o
80 až
100 žen v ruzném stadiu tehotenství. U lékare byly ty ženy za
celé
tehotenství treba jen dvakrát. Když šly rodit, vedely, že s
nimi budou
asistentky, které znají. Do 24 hodin po porodu už byly doma (u nás
jsou
v porodnici až pet šest dnu), druhý den si vzala asistentka
taxíka a
jela na návštevu, zkontrolovala matku i díte, poradila jí.
Pojištovna to
zaplatila a vyšlo jí to výrazne levneji, než kdyby mela hradit
kompletní
servis v nemocnici. Všichni byli spokojení.
Kolik by takový systém ceskému zdravotnictví ušetril?
Tri sta milionu rocne jen na nákladech pobytu v nemocnici. Jsou tu
i
další úspory. Dneska je poskytovatelem péce u porodu lékar.
Neobejde se
ale bez porodní asistentky, takže se platí dva odborníci. My
navrhujeme,
aby poskytovatelem péce u byly porodní asistentky, výkon by byl o
plat
lékare levnejší.
Pokud se nezkomplikuje porod...
Bavíme se o normálních porodech, jenže tech, které nevyžadují
zásah
lékare, je 80 - 90 %.
Snažíte se s porodníky o možných zmenách systému diskutovat?
Debata prakticky nezacala, ve zdravotnictví víc než jinde platí,
že kdo
má titul, má vždycky pravdu. Ceská odborná spolecnost,
ministerstvo,
pojištovny, zdravotní radové v krajích, nikdo zatím nechápe, že
lékar
gynekolog-porodník a porodní asistentka jsou ruzné profese.
Bojí se porodníci, že prijdou o práci?
Základní problém ceského zdravotnictví je podle me špatná
komunikace.
Sedmnáct let po listopadu nemáme koncepci zdravotnictví, což má za
následek, že se každý snaží uhájit, co má, bojí se, že
prijde o chleba.
Gynekologové se cítí porodními asistentkami ohrožení, a proto
nejsou
ochotní s nimi otevrene diskutovat.
Proc to lékari nedovedou
Na jaké problémy u nás narazí rodicka na porodním sále?
Predne na procentuálne nejvetší pomer mužu ze všech oboru
ceského
zdravotnictví - 60 %. Zvláštní: lékar-muž nikdy nebude pacientem
na svém
oddelení. A tím, že nemá možnost zpetné vazby, vlastního
prožitku, není
vetšinou absolutne schopen empatie vuci ženám. Zdravotnictví
obvykle
odmítá vnímat cloveka jako homogenní celek, ale bere ho jako
srdce,
plíce, žlucník, delohu, pravé koleno. Takhle se díváme i na
tehotenství.
Pri zpusobu péce v porodnicích nemám šanci ženu poznat. Což je
klícové.
Když poznám osobnost ženy, mám šanci s ní u porodu pracovat. Pak
stací
vhodná poznámka, podpora zmenou polohy, položení dlane,
pohlazení a
pomuže to. Pokud lékar neví, co má pred sebou za osobnost, a
navíc s ní
není u porodu kontinuálne - má na starosti víc žen - prijde k
rozbehnutému porodu, vyhodnotí situaci ad hoc a doporucí nejaký
zásah.
Casto, videno v kontextu vývoje, zcela zbytecný.
To vypadá jako by hlavním problém porodnictví bylo, že doktori
nejsou
rodickám psychologicky nápomocní.
Podle výzkumu muže z 80 až 90 % výsledek porodu ovlivnit práve
psychický
stav ženy. Stává se, že žena má jednu kontrakci za druhou,
prijede do
porodnice a porod se zastaví. Stací cizí prostredí, nekdo se na
ni krive
podívá nebo jí nesedne. A dostane strach. Zvírata, když se cítí
ohrožena, úplne zastaví porod. My jsme stejní živí tvorové, jen
trochu
zdeformovaní civilizací, jenže jakmile se porod zastaví, už
dáváme neco
na urychlení. O tom ješte budeme mluvit. Obecne se dá ríct, že
odborníci
casto tomu procesu nerozumí. Máme úžasne vzdelané lékare a
porodní
asistentky, kterí jsou pri zkouškách na vysoké škole schopní
perfektne
vysvetlit, jak porod vypadá a postupuje, ale už si to vubec
nedovedou
konkrétne predstavit a neovládají úplne základní dovednosti,
protože je
to nikdo neucí. Ve všem spoléhají na prístroje.
Vy ne?
Mám své ruce a krejcovský metr: poznám, jestli díte správne
roste, jak
je v deloze uložené, jak se staví do porodních cest, jestli má
žena
dostatek plodové vody. Jsou pohyby, kterými mužete leccos spravit.
Lékari a bohužel ani mnohé porodní asistentky to neumejí, tyhle
znalosti
nemuže nahradit ani deset ultrazvuku.
Zacínala jste v oboru pocátkem 70. let. Clovek si tehdejší
zdravotnictví
predstavuje naprosto odlidštené. Proc jste si vybrala tuto práci?
Moje maminka byla detská doktorka, mela tu práci i deti moc ráda.
Takže
já jako malá holka vubec neprošla obdobím herecek, zpevacek,
baletek,
vždycky me to táhlo do zdravotnictví. Hlásila jsem se na
medicínu, ale
nemela jsem správný puvod. Chtela jsem nejaké podobné,
svobodné
povolání, a to jsem videla práve v porodní asistentce.
Pokud jde o tu odlidštenost: musím ríct, že se rodilo podstatne
prirozeneji než dneska. Paradoxne snad taky proto, že bylo mnohem
víc
porodu, bylo období baby boomu. Rozhodne se ženy nemusely bát
tolika
zbytecných zásahu do porodu jako dnes. Hlavní roli v péci o
ženu mela
porodní asistentka. Pak ale postupne prevzali porod lékari,
vetšinou
muži. A lékar je vedec, zabývá se patologií, hledá duvody
lécení. Takže
jak postupovala doba, zlepšovala se technika a prístroje, ženy se
staly
objektem vedy, a ne objektem asistence, péce. Od 80. let zacal
lékar
rozhodovat o všem a zasahoval do porodu. Casto zbytecne. Tak je to
vetšinou dodnes.
Jak ty zásahy vypadají?
Žena není vubec chápána jako individuum. Nebere se v úvahu,
jestli ví,
kdy otehotnela, z poslední menstruace a ultrazvuku se stanoví
termín,
podle kterého se pak lékar rídí. Mnohdy je to úplne mylné. U
jednoho z
nedávných porodu se mi stalo, že jsem potrebovala neco overit
na
ultrazvuku a lékar té žene po vyšetrení rekl, že termín má
za mesíc.
Porodila druhý den a díte melo všechny známky donošenosti.
Co to znamená? Že lékar se podle vypocteného termínu snaží
porod
urychlit nebo oddálit?
Porody se vyvolávají bežne. Jenže když ženin organismus ješte
není
pripravený, porod sice chemicky vyvoláme, ale ona není schopná
porodit,
má kontrakce, ale neotvírá se. Z toho jsou pak ty dlouhé porody,
které
casto koncí císarským rezem. Další problém je urychlování
porodu. Veda
vymyslela normu, že porod musí jít tak a tak rychle. Pokud nejde,
urychlíme ho. Jenže každý máme jiný rytmus života. U dospelého
cloveka i
dítete to každý uzná, lékar u porodu to neakceptuje. Porod ale
je
individuální, podepisuje se na nem psychická stránka ženy. Pokud
se
bojí, rodí pomaleji. Když lékar porod urychlí, nekdy to díte
nezvládá a
zacne kolabovat, jindy se casto dostane do porodních cest jinak,
než by
melo. V obou prípadech koncíváme císarským rezem.
Lékari to pak svádejí na to, že díte bylo moc velké, ale já
si dovolím
tvrdit, že v Ceské republice nepomer matka-díte neexistuje,
nemáme tady
rachitidu. Snad jen tam, kde má žena vrozenou vadu pánve nebo je po
težkém úrazu. Duvodem k zásahu v techto prípadech je, že
díte se do
porodních cest špatne staví. Ale kdybychom si dali práci, meli na
ženu
cas, pracovali s ní a polohovali ji, velmi casto bychom se mohli
dobrat
k tomu, že by porodila normálne.
Hitem posledních dvou dekád je tlumení bolesti pri porodu. Vadí to
necemu?
Naši doktori ríkají, že žena má právo porodit bezbolestne,
neríkají už
ale, k cemu to muže vést. Jestliže tlumíte rodicku prostredky,
které
máme k dispozici, opiáty, psychofarmaky, nebo znecitlivíme dolní
polovinu tela, žena špatne cítí, špatne spolupracuje s procesem
porodu.
Tlumící léky pusobí samozrejme i na díte. A trefte se opilý
do dverí. To
jde velmi špatne. Celé tehotenství ríkáme žene, že by
nemela užívat
žádné léky, na lécích najdete varování, že jsou nevhodné pro
tehotné a
kojící ženy. Ale když zacne rodit, preskocí nám a všechno to
pustíme do
dítete, at si užije. Vubec neuvažujeme o tom, že díte je
spojené s
matkou a ty jedy jdou do jeho tela.
Proste jakmile do porodu zasáhnete, prirozený proces se naruší a
musíte
zasahovat dál. Je to, jako když postavíte prehradu, musíte delat
i další
regulacní opatrení, jinak to vede ke katastrofe. A všechny tyhle
zkušenosti navíc posilují predstavu, že porod je nebezpecná
záležitost.
Protože neznáme ten normální a nerozumíme mu. Když respektujete
prirozený proces, probehne 80 - 90 % porodu bez problému.
Mela jste vždycky pochybnosti, jestli ty lékarské "vstupy" jsou
prospešné?
Drív jsem to brala jako pokrok vedy. Ale pak jsem sama porodila a
zacala
o tom premýšlet trochu jinak. Mela jsem velkou výhodu, že jsem
rodila ve
svém prostredí, mezi duverne známými lidmi a vedela jsem, co
me ceká.
Presto mi spousta vecí vadila. Žádný závratnosti, ale treba jen
to, že
každou minutu na zdi tikly hodiny. Nebo že vedle me rodila paní a
mezi
námi nebyla plenta. Spíš takové obycejné veci. A tak jsem se
rozhodla
zkusit neco podobného, co jsem videla v Dánsku.
Jenže soukromá porodní asistentka to má podstatne težší než
bežný
podnikatel v Ceské republice a než kterýkoli ve zdravotnictví. Až
donedávna jsme pro zdravotní pojištovny vubec neexistovaly.
Lékari jsou
velká lobby, pojištovny nechtely nic proplácet. Hledala jsem
prostory
pro podnikání, ale moc se to nedarilo. V té dobe mi kolegyne
nabídla,
abych se zúcastnila zakládání Centra aktivního porodu Na Bulovce.
To byl nadejný pokus, aby u nás mohly ženy rodit, jak chtejí a
bez
nátlaku lékaru. Proc skoncil tak brzo?
Nebylo to první takové zarízení, pár zmen se prece jen po
revoluci
událo. Fungovala porodnice ve Vrchlabí, tatínkové už mohli k
porodu, v
Brne-Bohunicích byl nadstandardní pokojícek, kde se dalo rodit
jinak.
Ale porád to bylo dost striktní. Na Bulovce jsme vydržely dva a
pul
roku, a pak jsme odešly, setkání dvou zcela odlišných koncepcí
nešlo
dohromady. Na všechno jsme musely shánet samy peníze od sponzoru,
dokonce i na nábytek. V zarízení jsme Bulovce prinesly asi pul
milionu
korun a další jeden a pul milionu jsme vybraly za péci, kterou
jsme
poskytovaly navíc. Pritom jsme mely velmi nízké platy. Bylo treba
samozrejmé, že prijedu k porodu kdykoli v noci, ale Bulovka mi
vubec
neplatila auto. Když jsme potrebovaly balon nebo nejakou
videokazetu,
kupovaly jsme si ji z vlastního. Byly jsme tam trpeny, ale dlouho to
nešlo vydržet.
Mýtus porodu
Po odchodu z Bulovky jste po skoro triceti letech v nemocnici zacala
chodit k porodum domu. Jak jste se k tomu rozhodla?
Bylo to strašne težké vzít na sebe zodpovednost, ohlídat, abych
neudelala botu. V té dobe moje deti ješte zdaleka nestály na
vlastních
nohou a nechtela jsem do vezení. Ani dneska nechci. V rozhodnutí mi
pomohl první pár, který me o asistenci požádal: normální,
nekonzumne
žijící rodina, otec studoval cínskou medicínu, matku zajímaly
podobné
veci. Ale žádní podivíni. Znala jsem je už v tehotenství,
vedela jsem,
že tam není žádný problém, tak jsem se odhodlala.
Jaké to bylo?
Ten porod byl dlouhý. Mela jsem s sebou ješte jednu ženu jako
doprovod a
podporu. Porodily jsme krásné a zdravé miminko, nicméne nám
delší dobu
nešla porodit placenta. S dnešními zkušenostmi už bych to
neudelala, ale
tenkrát jsme pro jistotu odjeli do porodnice do Kladna.
Jak se na vás v porodnici dívali?
Dost vydešene. Absolutne nebyli schopni pochopit, co jsem zac.
Porodnice
si pak stežovala na ministerstvu zdravotnictví, a to na me podalo
trestní oznámení pro podezrení z nedovoleného podnikání.
Vyslýchala me
policie, ale pak to odložila. Porody doma žádný zákon nezakazuje.
Kolikrát jste už rodila doma?
Asi šedesátkrát.
Pro koho je vlastne takový porod, komu se dá doporucit?
Urcite ho nikomu nedoporucuji, to zduraznuji. Mohu o tom
informovat,
když se me nekdo zeptá. Nejduležitejším faktorem je zdravotní
riziko,
které se hodnotí po celé tehotenství, žena musí být v
porádku, miminko
se musí dobre vyvíjet. Pokud nejsou v porádku, odmítnu asistenci
doma.
Jaké má porod doma výhody?
Mohu vám ríct, jaké výhody vidí matky, které se pro nej
rozhodnou.
Nemusí nikam jezdit, jsou ve svém prostredí, cítí se v nem
bezpecne. A
také jsou v tehotenství, pri porodu i po nem v kontaktu s jedním
clovekem - navštevuji je i po porodu. Pocit bezpecí je
duležitý, ostatne
pokud by se žena doma necítila bezpecne, tak podle mých
zkušeností
nakonec doma neporodí. Není to úplne pro každého.
Mnoho lékaru považuje porod doma za velmi riskantní. Jaká jsou
rizika?
Existuje mýtus porodu jako neceho nebezpecného, který ale
vytvárejí
lékarské zásahy, o nichž jsme mluvili. Je to tak, že jakmile do
porodu
zasáhnete, nemužete se už spolehnout, že pujde vše dobre. U
porodu doma
proto žádné zásahy nepripadají v úvahu, i když mám pro
strýcka príhodu s
sebou treba léky na krvácení, ale nikdy je neužívám zbytecne.
Jestliže
do porodu nezasahuji, mohu se spolehnout na to, že organismus ženy i
dítete mi dává jasné informace o zdravotním stavu a o tom
procesu. V
opacném prípade ne. Takhle se dá problémum predcházet. A
když se mi neco
nezdá, jedeme do porodnice. Vcas. Mám dohodu s rodici, že v tomhle
mám
rozhodující slovo, a když reknu, tak jedem. Stává se to ale jen
minimálne.
Nemuže nastat situace, kdy bude potreba okamžitý lékarský
zákrok v
nemocnici, a vy dojedete pozde?
Neco se nedá predvídat. Treba praskne aneuryzma (rozšírená
céva v mozku)
nebo varix v dutine brišní. V techto prípadech je ale i pomoc v
porodnici s otazníkem, záleží na spouste faktoru, jak to dopadne.
V Cesku se pet detí z tisíce narodí mrtvých. Kdyby se to stalo
vám,
jiste by to vaši odpurci využili k diskreditaci domácích porodu.
Nemáte
strach?
Já nemužu mít strach. Nebát se je ta úplne nejduležitejší
vec,
poskytovat nekomu bezpecí a mít strach se neslucuje. Musím
udelat
všechno pro to, aby nedošlo k problémum.
Proplácí domácí porod pojištovna?
V západní Evrope je to hrazená péce. Snad to bude jednou i tady.
Náklady
jsou minimální, v podstate potrebujete jen sterilní balícek,
rukavice a
plat asistentky.
Kolik stojí porod v porodnici?
Výpocet je komplikovaný, takže to nejde ríct jednoduše. Urcitou
predstavu si mužete udelat z toho, že cizinka, která rodí u
nás, platí
hotove kolem triceti nebo i padesáti tisíc.
Ríká se, že nekteré asistentky, které rodí doma, k tomu
nepristupují
zodpovedne nebo nejsou tak zkušené. Je to pravda?
Nevím, jakou kolegyne poskytují péci. Je to trochu zákopová
cinnost, a
tak bohužel neexistuje žádná diskuse na téma domácích porodu,
žádné
poucení. Což neplatí jen o porodech doma, ale o ceském
porodnictví vubec.
Kdybych byl žena prvorodicka, nemel odvahu nebo chut rodit doma,
ale
chtel bych se vyhnout zbytecným zákrokum a udelat pro sebe i
díte to
nejlepší. Co byste mi doporucila?
Absolvovat kurz predporodní prípravy, nejlépe mimo porodnici,
která vás
pripraví jen na to, co je možné u nich, ale už vám nevysvetlí,
co je
možné odmítnout, nebo naopak chtít. Bylo by dobré se do tech
porodnic
jet podívat a vyptat se, co nabízejí.
Jakou mám šanci vzdorovat zásahum lékaru, o které nestojím?
To se liší ústav od ústavu, záleží i na vaší prubojnosti a
momentálním
stavu. Rada zákroku se delá zcela rutinne a mnohdy si ženy
treba až u
druhého tehotenství porod lékarum.
Vlastními silami
Jak se vám líbí predvolební predporodní sliby politiku? Treba
sto dvacet
tisíc za porod, jak navrhuje premiér Paroubek.
Myslím, že by bylo duležitejší premýšlet, jak usnadnit život
ženám s
detmi. Takové veci, jako zkrácené úvazky, podpora
zamestnavatele, který
zamestnává ženy s malými detmi. V zahranicí to není problém,
ženy bežne
chodí do práce na zkrácený úvazek. U nás když prijde porodní
asistentka,
že chce chodit do práce jen treba na dvacet hodin týdne, tak ji
automaticky odmítnou. V mnohých oborech, když žena zustane dlouho
doma,
ztratí kontinuitu a už se nikdy nevrátí.
Jak se to dá prakticky zarídit?
Nejakou formou zvýhodnení zamestnavatelu, kterí
zamestnávají, rekneme,
matky s detmi do šesti let, podobne jako se podporuje
zamestnávání
telesne postižených. Pripadá mi to rozumnejší než zvyšovat
porodné.
Šance vydelat peníze vlastními silami muže být pro ženy
duležitejší než
neco brát zadarmo.
.... to odnekud vypadlo, nevím...."shánejí informace. Bez
informací se v
tom nedokážete orientovat, argumentovat"
Petr Trešnák
FOTO TOMKI NEMEC
Lola
porodni asistentkou - bude to rozhovor Jany Dolezalove s Ivanou a vyjit
by to melo cca za 2 mesice. :o)