rejpalek.blog.cz Memoriál Rudolfa drnce
Lubomír Koutný
dovoluji si vám nabídnout výřez z mých podkladů o stíhacích letounech Arsenal.
Na mém blogu : rejpalek.blog.cz v srpnové kolekci najdete jednak rozsáhlý materiál o Arsenalu VG-32, což je vůbec nejvhodnější typ z těchto letounů jako předloha pro dvacetinku (bude mít předek o 24 mm delší než běžný VG-33), dále tam pod heslem Stíhací letouny Arsenal VG-32až 39 najdete reference, fotky, 3-pohledy a barevná schemata od všechverzí. Bohužel naše pravidla zatím neuvažují o projektech, jinak byjistě byly zajímavé VG-40 a VG-50od kterých sice také mám bokorysy, ale záměrně je zde neuvádím. Jinaktaké máte možnost si přečíst medailonky zakladatelů modelářskégumičkářské tradice v Brně.
L. Koutný
Memoriál Rudolfa Drnce 5. 9. 2009
Tuto sobotu i vrány chodily pěšky, vítr 6-15 m/s polojasno chladno do 18 o C.Počasí odradilo část původně přihlášených soutěžících, takže chybělihoši ze Slovenska i někteří domácí. Na druhé straně byla pěkná účasthochů z Prahy a okolí, po roce přijel i Petr Kolář ze Zábřehu a Petr Ebel z Písku. Bodování bylo tentokrát provedeno u všech minimaket a v roli bodovačů si to také vyzkoušeli Martin Huk z Prahy a Petr Kolář, je třeba říci, že tuto práci dělali ve spolupráci s Pavlem Stráníkem a mojí maličkostí velmi pečlivě a ke všeobecné spokojenosti a výsledky tomu také odpovídají.
Letovou část zahájil ředitel soutěže Tom Heinl v pravé poledne. První na start se hlásila moje maličkost s Arsenalem VG-36. Ten natočený na 166 otáček vystřelil po startu do výšky asi 30m, tam jej poryv větru a turbulence za kopcem alánem kukuřice orátilyna záda, pád na plné obrátky do země skončil rozdrceným kuželem,uvolněný, listem a následnou opravou v polních podmínkách. Podobnězmršené starty v tvrdých podmínkách předváděli i další soutěžící.Teprve oprava Petra Koutného provedená dále od kukuřice s jeho Comp Air 7 předvedla hezký let kolem minuty a Petr to zopakoval i při druhém letu přes celou šíři letiště a přistání před dalším lánem kukuřice. Ještě lepší let předvedl opravený VG-36, v široké spirále nastoupal asi 100 mvýšky a pak si to namířil směrem nad les, časoměřič jej viděl až do 104sec, paní Petříková s dalekohledem pak ještě další půl minuty, včetně přistáníza obrovským lánem kukuřice těsně před les, asi na cestu kde jezdí mnoho lodí na kolech, údajně jeden hoch tam zastavil sesedl z kola, popak kus vedl a pak nasedl ( odpovídalo by to, že Arsenala zvedl a pak sním odjel), hledali jsme tam asi hodinu, zbytečně, podobně i v nedělidalší dvě hodiny. Více štěstí měl Petr Kolář se svým P-51 D Mustang a hlavně pak Michal se svým malým Šmolíkem Š-139, který těsně před koncem soutěže, když se vítr trochu uklidnil, tak letěl dvě maxima a po zásluze vyhrál.
Soutěž old-timerů byla poznamenána větrem ještě více, vítěznému Martinovi Hartlovi model po druhém startu ulétl, Petrovi Ebelovi sedl do kukuřice, domácí Jan Dvořák sice statečně zápasil s větrem, ale výsledek byl hluboko pod možnostmi jeho modelu v klidu. Vůbec nejlépe zalétal Vilém Petřík, ale jeho Loudálek je mladšího data vzniku, než pravidly SAM78 daný rok 1954 - takže byl hodnocen mimo soutěž. Mládež pak ve větru létala mizerně, nebo své výtvory vůbec nevybalila, to nakonec udělala i většina dospělých, protože trochu lepší let znamenal ztrátu old-timera v kukuřici.
Po čtvrté hodině pak soutěž byla ukončena vyhlášením výsledků a předáním, cen (těch bylo snad více jak soutěžících s platným letem). Díky patří pořadateli, časoměřičům, aeroklubu Medlánky a všem soutěžícím, kteří měli tu odvahu a v takto neregulerních podmínkách soutěž odlétali s velkým rizikem ztráty, nebo poškození svých modelů.
L. .Koutný