Rus Rublu Məzənnə
Lavinia Lyau
1922-ci ilin martında Azərbaycan, Ermənistan və Gürcüstanın daxil olduğu Zaqafqaziya Sosialist Federativ Sovet Respublikası quruldu. İttifaq Şurası bu respublikanın ali idarəedici orqanı oldu. Bu orqanın ilk dekretlərindən biri vahid pul sisteminin yaradılmasını nəzərdə tuturdu. Zaqafqaziya üçün vahid əskinasın buraxılışı (zakdenznak) əsas məsələ oldu. Bu vaxta qədər Sovet respublikalarının hər biri öz əskinaslarını buraxırdılar: Azərbaycan rublu, Ermənistan rublu və Gürcüstan rublu. Hər üç respublikada RSFSR-nin (sovznaklar, daha sonra çervonlar) əskinasları da dövriyyədə istifadə edilirdi. Bundan əlavə 1918-ci ildə buraxılan Zaqafqaziya Komissarlığının pulları da Azərbaycan və Gürcüstanda dövriyyədə idi (Ermənistanda 1922-ci ildə dövriyyədən çıxarılmışdı).[2].
Důvodem rozhodnutí banky je vysoký pokles rublu. Stále více na něj doléhají dopady války na Ukrajině. V souvislosti s omezením vývozu ropy a zavedením cenového stropu na ruskou ropu příjmy Ruska z vývozu v letošním roce klesly. Přebytek obchodní bilance se snižuje a rozpočtový deficit země roste.
Ruská centrální banka také oznámila, že začne testovat používání digitálního rublu mezi spotřebiteli. Pomocí digitální měny by země chtěla rozšířit své možnosti pro mezinárodní platby, uvedla agentura Reuters. Kvůli sankcím totiž už nepatří do systému SWIFT, který je umožňuje.
Rusko už delší dobu testuje používání digitálního rublu v bankách. Nová fáze testů bude podle centrální banky zahrnovat zřízení digitálních peněženek a uskutečňování nákupů a převodů v digitálních rublech zhruba mezi 600 spotřebiteli a třiceti podniky z jedenácti měst.
První náměstkyně guvernérky ruské centrální banky Olga Skorobogatová řekla, že systém digitálního rublu ve finále umožní Rusku rozvíjet přeshraniční platby s jiným zeměmi používajícími digitální měny. Moskva plánuje plošné zavedení digitální měny v roce 2025. V příštím roce má centrální banka v úmyslu rozšířit počet finančních institucí, které jsou do systému zapojeny, uvedl Reuters.
Kurz vystoupil až na 55,44 rublu za dolar, což byla nejvyšší hodnota od července 2015. Odpoledne se pohyboval kolem 55,80 rublu za dolar, proti pátku si tak připisoval asi 1,2 procenta. Vůči euru pak rubl odpoledne přidával 0,6 procenta na 58,50 rublu za euro. Je tak blízko nejvyšší hodnoty za téměř pět let, která činila 57,10 rublu za euro a na kterou rubl vystoupil v květnu.
Další růst kurzu rublu zřejmě znepokojí centrální banku, protože může ohrozit konkurenceschopnost vývozu a státní finance. Tento měsíc ruská centrální banka snížila základní úrok o 1,5 procentního bodu na 9,5 procenta a uvedla, že na dalších zasedáních zváží potřebu dalšího snížení.
Rubl od ruské invaze na Ukrajinu prošel výraznými výkyvy. Nejprve se v reakci na invazi a sankce západních zemí propadl 10. března na rekordní minimum 121,53 rublu za dolar. Když pak Moskva zavedla pro vývozce povinný prodej deviz a začala vyžadovat, aby odběratelé energetických produktů platili v rublech, vývoj se obrátil a rublu zpevnil celkem o 118 procent.
Od konce loňského roku ale rubl vytrvale oslabuje, od začátku letošního roku ztratil k dolaru zhruba 30 procent hodnoty. Ve středu odpoledne se kurz dolaru vůči rublu pohyboval v blízkosti 96 RUB/USD. V pondělí se dolar vyšplhal až na 101,75 rublu, tedy na nejvyšší úroveň za téměř sedmnáct měsíců, napsala agentura Reuters.
Rubl prudce padá, ruští propagandisté zuří. Dávají to za vinu centrální banceTrhyRuská měna se v pondělí ráno středoevropského času propadla nad psychologicky důležitou úroveň 100 rublů za dolar. Tato úroveň má značnou symboliku i z pohledu kremelských propagandistů typu Vladimira Solovjova. Ten už minulý týden v ruské televizi rozhořčeně vinil z pádu měny ruskou centrální banku. Nyní je tedy ještě hůře. Navzdory tomu, že právě ruská centrální banka podnikla minulý týden zásadní opatření, které i podle analytiků mělo pád rublu alespoň na čas zbrzdit. To se ale neděje.
Kreml nese výrazný pokles kurzu rublu se značnou nelibostí. Klíčový ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina Maxim Oreškin v pondělí nezvykle přes média centrální bance vytkl, že její měnová politika je příliš holubičí. Už v minulém týdnu kritizoval měnovou politiku ruské centrální banky kremelský televizní propagandista, Vladimir Solovjov.
Za pádem rublu, letos o více než 25 procent, je zejména dramatický propad tržeb ruských vývozců. A s ním ruská centrální banka ani pohotovostně nic nezmůže. Zvedla tedy úrok, čímž ekonomiku dusí více, než by chtěla, ale vývoz plynu nebo ropy nestoupne. Kolem ruské ekonomiky se zkrátka utahuje smyčka západních sankcí. Rubl tak může zase rychle oslabit na úrovně nad 100 za dolar.
Za pádem rublu, letos o více než 25 procent, vězí dramatický propad tržeb ruských vývozců. A tím ruská centrální banka ani pohotovostně nic nezmůže. Zvedne tedy úroky, čímž bude dusit ekonomiku více než by chtěla, ale vývoz plynu nebo ropy nestoupne. Kolem ruské ekonomiky se zkrátka utahuje smyčka západních sankcí, a ne že ne.
Ruské měně pomohla letos k růstu hlavně stabilizace ceny ropy, hlavního exportního artiklu, u hodnoty 50 dolarů za barel (WTI). V prospěch rublu mluví i stabilizovaná situace na Ukrajině a v neposlední řadě pozitivní předpovědi ohledně vývoje domácího hospodářství. S růžovou prognózou přišla i ratingová agentura S&P, které zvýšila odhad růstu HDP pro příští rok z nuly na 1,9 procenta. Ruský premiér Putin ve čtvrtek 16. dubna uvedl, že očekává návrat země k ekonomickému růstu do dvou let.
Vůči slabším měnám než je americký dolar, se daří rublu ještě lépe. Vůči euru letos posílil o více než 25 procent, protože euro samotné letos oslabilo vůči koši měn o 11 procent. Důvodem je uvolněná monetární politika Evropské centrální banky (ECB). Ta kromě záporných úrokových sazeb letos přistoupila i k zahájení programu kvantitativního uvolňování (QE) a měsíčně nakupuje aktiva v hodnotě 60 miliard eur.
Pro další vývoj rublu bude klíčové zasedání ruské centrální banky na konci měsíce. Banka byla loni nucena zvýšit základní úrokovou sazbu kvůli oslabující domácí měně z 5,5 na 17 procent. Nyní je základní úroková sazba na úrovni 14 procent a trhy spekulují, že by ji banka mohla snížit. Vysoké sazby s cílem ochránit rubl nejsou podle posledního vývoje měny nutné a nižší sazby by alespoň podpořily ekonomický růst.
Vývoj kurzu rublu v první řadě reflektuje důvěru v ruskou ekonomiku. Před invazí na Ukrajinu bylo Rusko pro mnohé investory zajímavou destinací. Tito investoři pak po zahájení útoku na Ukrajinu zemi opustili nuceně kvůli sankcím a ukončení obchodování ruských akcií. Následné a postupné posílení rublu lze přisoudit možnosti exportovat nerostné suroviny nejen mezi spřátelené země. Jako jsou Turecko, Indie, Čína nebo Bělorusko, ale i na Západ, což zvýšilo přebytek běžného účtu platební bilance. Nejnovější oslabení je důsledkem právě vývoje ruské obchodní bilance se zahraničním. A to i kvůli zvýšení nezávislosti Evropy na ruském plynu, poklesl přebytek platební bilance běžného účtu meziročně o 85 procent.
Slabý rubl je pro ruský export pozitivem. Avšak aktuální trend poklesu exportů kvůli sankcím a nárůstu importů hraje proti Rusku. Slabá měna a mnoho importovaného zboží dopadá na růst inflace importovaných složek. Rusko tedy na slabém rublu rozhodně profitovat nebude.
Ruská centrální banka oznámila, že do konce roku nebude nakupovat zahraniční měny. Zároveň zahájila devizové intervence, když každý měsíc prodává cizí měny za zhruba 2,3 miliardy rublů [cca 523,7 mil. Kč]. Jak moc to pomůže kurzu rublu?
Devizové intervence, kdy centrální banka nakupuje svou měnu a prodává tu zahraniční, pomáhá posilovat kurz domácí měny. Dle mého názoru však tlaky na oslabení rublu jsou tak vysoké, že samotné devizové intervence nemusí stačit. Navíc devizové rezervy Ruska jsou omezené a valná většina z nich je zablokovaná v důsledku sankcí.
Aktualizace: Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku. / Podle Lipsice bude rubl dál hodnotu ztrácet. Jediné, co by ruskou měnu podle něj mohlo zachránit, by byl export zboží výměnou za platby ve spolehlivé měně, jako je dolar nebo euro. Takovou možnost ale Rusko kvůli západním sankcím přijatým v reakci na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině nemá.
Proto včerejší rozhodnutí ruské centrální banky (CBR) ponechat rubl volně plout a ustoupit od pravidel, která stanovovala přesný objem intervencí a denní limity pro fluktuaci rublu vůči koši měn (USD a EUR), a které byly v poslední době neúčinné, bylo poměrně překvapivé.
I když se CBR dlouhodobě držela svého cíle přejít na volně plovoucí kurz na počátku příštího roku a svou intervenční politiku postupně uvolňovala (naposledy minulý týden), zůstávalo otázkou, zda při současném propadu rublu kvůli padajícím cenám ropy, sankcím a geopolitickému napětí, bude mít odvahu k tomuto konečnému kroku přistoupit.
f448fe82f3