Astronomie Astrologie

[Bonifacia Cramm]

Astronomieje věda o vesmru a vesmrnch tělesech obecně. Zabv se tedy hvězdami, planetami, kometami, meteority, mlhovinami, černmi drami a podobně. Využv modern techniku a vešker poznatky jsou matematicky podložen.

Astrologie nen obecně uznvan věda. Pomoc astrologie lze dajně předvdat osudy lid, jejich budoucnost, zkoumat lidsk charakter nebo určovat a lčit nemoci. Prakticky ale nen vědecky dokzno, že by astrologie byla založen a nějakch objektivnch teorich.

Nespojuje je sice natahovn, ale vesmr maj jistě společn. Přesto si je laici často pletou. Přitom vysvětlit rozdl je jednoduch. Rozhodně jednodušš, než přesvědčit lidi, že na jejich osudy m postaven hvězd a planet asi takov vliv jako třeba přitažlivost žensk na přitažlivost zemskou. Ale teď vžně.

Faktem je, že až do 16.-17. stolet nebyl vlastně rozdl mezi astronomem a astrologem. Tyhle profese, kter doslova kvetly už ve starověk Čně, splvaly v jednu. Nelze přitom popřt, že všude - na rozdl ode dneška, astrologie vrazně podntila rozvoj astronomie. A jako vnosn obor chudičkou astronomii svm způsobem živila. Pokazil to až Mikulš Kopernk heliocentrickm nzorem. Tajemno, okultismus, proroctv, určovn osudů z hvězd a planet však přesto nezmizelo, naopak v posledn době dokonce začalo vzkvtat - možn jako protipl přetechnizovan společnosti.

Astronom Jiř Grygar kdysi v pořadu Okna vesmru dokořn pravil, že sestavit horoskop je vlastně exaktn lohou z oboru pozičn astronomie. Astronomov - tehdy vlastně i astrologov v jedn osobě, při nich formulovali prvn teorie pohybu nebeskch objektů, zpřesňovali polohy zkladnch hvězd a odvodili z nich třeba i stčen zemsk osy - tzv. precesi, upřesnili kalendř, dlku roku apod.

Do thle chvle se astronom s astrologem shodli. Nad vkladem horoskopu však shoda konč. Astronom totiž uvažuje jen o ověřench formch vzjemnho působen těles na dlku, kdežto astrolog naopak jednoznačně upřednostňuje směr, odkud dajn vliv přichz. Nebere přitom v potaz třeba proměnnou vzdlenost planet od ns, zřiv vkon těles, jejich hmotnost, opomj ostatn tělesa slunečn soustavy, planetky, komety, družice planet, z nichž někter jsou větš než nš Měsc atd.

Astronomie žd důkazy, ale astrologie ždn nepodav. Jej dlč spěchy lze při tom obrovskm počtu horoskopů lze připsat na čet obyčejn nhody, nhodn trefy. Zajmav je, že antidůkaz o věrohodnosti astrologie podal kdysi sm astrolog - Řman Firmicus Maternus. Experimentem ověřoval osud dvou dět, kter se na jeho panstv narodily ve stejnou dobu. Podle horoskopu měly mt stejn osud. Přesto syn otrokyně zůstal otrokem a syn Firmica naopak zdědil panstv a byl bohčem.

Astrologie se tvř vědecky tm, že často použv stejn termny, při všeobecně znmm vědom, že vesmr samozřejmě člověka ovlivňuje. Věda tyto vlivy zkoum a odkrv, např. vliv slunečn aktivity na zemskou magnetosfru a ionosfru a na biosfru, včetně člověka. V ždnm přpadě ale nejde o individuln vztahy mezi planetami a jednotlivcem tak, jak nm je servruje astrologie.

Komplet obsahuje dva šumavsk romny Ze světa lesnch samot, V rji šumavskm a povdkov soubor Mrtv se nevracej z pera klasika česk literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), kter tomuto kraji zasvětil cel sv dlo.

Vroeger vielen astrologie en astronomie samen. Maar sinds de opkomst van de moderne wetenschappen (rond 1600) wordt er een duidelijk onderscheid gemaakt tussen astrologie als ideenleer of geloof en astronomie als wetenschap. Er bestaat een discutabel ezelsbruggetje om de juiste betekenis toe te kennen aan de l van -logie en de n van -nomie. Bij de l gaat het om loze beweringen. Maar dat ezelsbruggetje kunt u beter niet gebruiken bij het verschil tussen psychologie en psychonomie (over de meer wiskundige modellen voor de studie van menselijk gedrag).

Bij astronomie gaat het om de wetenschappelijke bestudering van het heelal, de melkwegstelsels, de sterrenstelsels, sterren, planeten, manen en dergelijke. Dat gebeurt aan universiteiten, instituten en bijvoorbeeld ook bij ruimtevaartorganisaties. Een beoefenaar hiervan is een astronoom.

Astrologie is de benaming voor de leer die de samenhang tussen de stand van de hemellichamen (vooral planeten en sterren) en het leven op aarde beschrijft. Daarbij gaat het bijvoorbeeld om het beschrijven of verklaren van iemands karakter, en om het voorspellen van iemands toekomst en van grote wereldgebeurtenissen. Een astroloog kan bijvoorbeeld iemands horoscoop trekken: zijn levensloop aflezen aan de stand van de sterren.

3a8082e126