RE: [fujara-fujarka-fujarocka] Alikvotni stupnice

160 views

Skip to first unread message

Rychlik, Bob

unread,

Jul 31, 2006, 11:36:56 AM7/31/06

to fujara-fujar...@yahoogroups.com

Tomasi,
co pises, by platilo, kdyby se skutecne fujara zkracovala, ale i tady by to platilo jen castecne, protoze s kratsi delkou by bylo potreba zmensovat i vnitrni prumer, aby se zachovala stejna menzura a tim i stejny rozsah alikvotnich tonu smerem nahoru.
Fujara s otevrenym postrannim otvorem se chova trochu jinak, duvodem je rozmisteni kmiten (kmitacich uzlu vzduchoveho sloupce) podel jeji delky. Cim je vyssi alikvotni ton, tim je vyssi pocet techto kmiten, a zvysuje se pravdepodobnost, ze nektera z nich bude v blizkosti otevreneho postranniho otvoru. Proto existuje jen jedna spravna alikvotni stupnice na fujare - se vsemi otvory zavrenymi, na jedne me fujare mam nad nejvyssim G jeste celou oktavu alikvotnich tonu, objevil to Dusan, kdyz byl u mne (celkovy rozsah 3 oktavy!).
Vratme se ke Tvemu prikladu: Napriklad po otevreni dolniho postranniho otvoru se zahraji spravne jen tyto tony: (A), A, E, A, ale dalsi tony rady jsou vlivem blizkosti kmitny k otvoru snizeny, nebo zcela chybi - dalsi tony by mely byt C#, E, G, A, H, ....., ale nejsou tam.
Podobne pri otevreni dvou otvoru, tony rady: (H), H, F#, (H), D#, F#, tam jeste jsou, ale dalsi (A, H, C#, .....) uz ne.
Pri otevreni vsech otvoru, hraji tony (C), C, G, C, E (u vetsiny fujar snizeno mezi E a Es), dalsi G chybi, misto dalsiho tonu A# zni o ton nize G#, atd.
Proto se take s otevrenym postrannim otvorem (otvory) nehraje "rozfuk", krome nekolika tonu, chybi spravna "horni" cast alikvotni stupnice.
Bob
P.S. Promin, ze odpovidam az dnes, minulou odpoved jsem napsal narychlo (jen 4 kratke body) pred odchodem z prace, mel jsem volny patek a jsem zpatky az dnes. Zatim se branim tomu mit pocitac jeste doma, nezbylo by casu na muziku...., na kterou i tak zbyva prilis malo casu!!!

-----Original Message-----
From: fujara-fujar...@yahoogroups.com
[mailto:fujara-fujar...@yahoogroups.com]On Behalf Of fujara.sk
- Tomas Kovac
Sent: Thursday, July 27, 2006 4:23 PM
To: fujara-fujar...@yahoogroups.com
Subject: Re: [fujara-fujarka-fujarocka] Ladit,ci neladit?

Vyjadrim sa len k bodu 3:
Fyzika nepusti:
Na fujare mame jeden vzduchovy stlpec, najdlhsi pri vstkych dierkach
zakrytych. = to sa rovna prvy harmonicky rad
Druhy, trochu kratsi vzduchovy stlpec vytvorime, ked otvorime spodnu
dierku. z fyzikalneho hladiska je to skoro to iste, ako keby sme fujaru
v tom mieste zrezali. = druhy harmonicky rad
Treti, este kratsi vzduchovy stlpec vytvorime, ked otvorime okrem
spodnej aj strednu dierku. = treti harmonicky rad
Stvrty, najkratsi vzduchovy stlpec vytvorime, ked otvorime okrem
spodnej, strednej aj vrchnu dierku = stvrty harmonicky rad.

1/ vsetky dierky zakryte
2/ spodna dierka odkryta
3/ stredna dierka odkryta
4/ vrchna dierka odkryta

Ak to tak nie je, tak preco ?
Tomas

Rychlik, Bob wrote:
>
> 1. Skluz: Mluvil jsem o houslich, a nekterych dechovych nastrojich,
> samozrejme to neni mozne na pianu, proto se pri hrani blues na pianu
> skluzovy ton napodobuje technikou hry. Piano neni staveno na arabskou
> hudbu. Presto i arabska hudba vychazi ze stejnych zakladu, jako nase.
> Arabska hudba nema nic spolecneho s fujarou.
> 2. Didgeridoo je jednotonovy nastroj k vydavani pazvuku, a zvukovych
> efektu, nema nic spolecneho s fujarou.
> 3. Alikvotni stupnice je na fujare jen jedna, se vsemi dirkami zakrytymi.
> 4. Tony temperovane stupnice jsou posunuty jen tak malo, ze to nelze
> rozeznat poslechem, neni se o cem bavit.
> Bob
>
> -----Original Message-----
> From: fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> [mailto:fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>]On Behalf Of fujara.sk
> - Tomas Kovac
> Sent: Thursday, July 27, 2006 3:38 PM
> To: fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> Subject: Re: [fujara-fujarka-fujarocka] Ladit,ci neladit?
>
> S tymto ale musim nesuhlasit:
> "Tyto skluzove tony neurcuje vyrobce nastroje, ale interpret, hrac na
> ten urcity nastroj, pro ktereho je to soucasti jeho vyrazu, emoce, az
> interpret kontroluje odchylku tonu od ladeni nastroje."
>
> Tak nech mi niekto vysvetli ako napriklad na piane zahra stvrton.
> Na niektorych nastrojoch tieto "skluzove" tony ide zahrat aj ked su
> naladene v inom hudobnom systeme.
> Napr. strunove nastroje nemaju problem. No ine nastroje, napr. piano uz
> by problem malo.
> Ak by sme na piane chceli zahrat arabske tradicne melodie, tak by musel
> prist arab a piano trochu preladit, ci nie ?
> Fujara je v tomto ohlade myslim skor blizsia k pianu ako ku strunovemu
> nastroju.
>
> A som si isty ze v arabskej hudbe tieto stvrt-tony nie su len nejakym
> doplnkom ci "skluzovym tonom", teda momentalnym interpretacnym pocinom
> hraca, ale su take iste dolezite ako vsetky ostatne tony ich stupnice.
> Teda su obsiahnute v zaklade tohto hudobneho systemu.
>
> Je tolko roznych hudobnych stylov, skoro ako jazykov. Odchylky aj ked
> jemne su dolezite, inde su uz vacsie.
> To plati aj napriklad o rytmike - kto z nas je napriklad schopny
> pochopit aky rytmus sa skryva v tradicnej hre na didgeridoo australskych
> domorodcov ?
> Je to pre nas uplne neprirodzene, a ked to pocuvame sme zvycajne uplne
> vedla. A pritom ten rytmus tam je, iba je taky komplikovany, ze ho tam
> zvycajne len tazko hladame...
>
> Cize co je zaver podla Vas ? Je presne naladena fujara v DUR ta spravna
> ? Pojem tradicna fujara neexistuje ?
> Ja urcite este urobim jeden pokus - vyrobit fujaru s rovnomerne
> (tradicne) rozmeranymi dierkami, a zistit ake su ochylky tychto tonov.
> No k tomu potrebujem aj "tradicny" rozmer dierok - ako sa kedisi
> vyrataval priemer dierky ?
> ****************************************************************************************************
> Tak sa teda skusme pozriet na fujaru ako alikvotny nastroj.
> V podstate hra tieto alikvotne stupnice (tieto teda samy o sebe musia
> byt prirodzene naladene vyborne, alebo sa mylim ?)
> 1/ vsetky dierky zakryte
> 2/ spodna dierka odkryta
> 3/ stredna dierka odkryta
> 4/ vrchna dierka odkryta
>
> Cize mame 4 na sebe nezavisle harmonicke rady. Rozladena fujara znamena
> ze sa tieto harmonicke rady medzi sebou nedaju kombinovat.
> Naopak, na UPLNE zladenej fujare by mali tieto harmonicke rady idealne
> medzi sebou ladit, cize aby prienikov a moznosti ako ich spolu hrat bolo
> co najviac.
> Vie niekto povedat, ktore harmonicke rady by to mali byt? Ta ista otazka
> este inak, splnuje Durove ladenie tento ideal ? Ak nie, ktore ladenie by
> bolo lepsie ?
>
> Inac predsa je znami fakt, ze TERAZ MODNA "even-tempered" rovnako
> temperovana stupnica je uz oproti harmonickej stupnici umelo posunuta...
>
> Dakujem,
> Tomas Kovac
>
> Rychlik, Bob wrote:
> >
> > Hudba spojuje lidi na cele zemekouli prave proto, ze vsechny kultury
> > vychazi ze stejneho hudebniho zakladniho kamene, kterym je alikvotni
> > (harmonicka) stupnice, jinak bychom meli tolik rozlisnych hudebnich
> > systemu, kolik je na svete jazyku. I arabske, indicke a cinske
> > stupnice obsahuji nektere tony "nasi stupnice", a nektere tony
> > vynechavaji a pridavaji tony jine, a casto jsou to, zejmena u
> > indickych stupnic (raga) jen skluzove oblasti, ve kterych se ton
> > pohybuje, podobne tomu je u bluesove stupnice. Avsak pozor, i pro
> > hrani exotickych stupnic, nebo blues, musi byt nastroj presne
> > naladeny, to je zaklad veskere hudby! Tyto skluzove tony neurcuje
> > vyrobce nastroje, ale interpret, hrac na ten urcity nastroj, pro
> > ktereho je to soucasti jeho vyrazu, emoce, az interpret kontroluje
> > odchylku tonu od ladeni nastroje. Slovenska lidova hudba je soucasti
> > Evropske lidove hudby, ktera vyjadruje nejen nase hudebni mysleni, ale
> > i mysleni prevazne casti sveta, je soucasti zakladu hudby, kterou dnes
> > vsichni zname, proto se o exotickych odchylkach nemusime bavit.
> > Kontrolovane kolisani tonu se ale uplatnuje i v nasi (tzv. "zapadni" )
> > hudbe, a to nejen v blues a jazzu, ale i ve "vazne" hudbe, napriklad
> > pokazde, kdyz houslista pomalu sklouzne z jednoho tonu na jiny, zazni
> > vsechny "nestandartni" tony mezi temito dvema tony, totez na dechovych
> > nastrojich. Co je dulezite je, ze nastroje jsou presne naladeny a
> > odchylku kontroluje interpret!
> > Vyrobci hudebnich nastroju byli i v minulosti velmi vynalezavi a
> > vyuzili kazdou novou technickou vymozenost, material, nastroj, nebo
> > znalost, ktera jim byla dostupna a vyrabeli stale lepsi nastroje.
> > Nektere nastroje byly zdokonalene natolik, ze se na nich dnes uz
> > prakticky neda nic vylepsit, jine upadly v zapomneni, protoze ustrnuly
> > ve vyvoji a nevyhovovaly pozadavkum pozdejsi doby. Kdyby bacovi rostl
> > v lese bambus, nevrtal by bazu, kdyby mel doma piano, nebo ladicku,
> > snazil by se naladit fujaru co nejpresneji, lepe nez jeho otec, nebo
> > soused, to uz je lidska prirozenost, ze chceme necim vyniknout.
> > Hovorim tady o zivem nastroji, ktery odrazi jeho soucasny zivot, ktery
> > vychazi z jeho soucasneho hudebniho mysleni.
> > Bob
> > -----Original Message-----
> > From: fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > [mailto:fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>]On Behalf Of
> fujara.sk
> > - Tomas Kovac
> > Sent: Thursday, July 27, 2006 7:09 AM
> > To: fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > Subject: Re: [fujara-fujarka-fujarocka] Ladit,ci neladit?
> >
> > Zdravim aj ja,
> > Myslim ze Bob aj Dusan prispeli k tomuto tematu spravnym postrehom.
> > Fujaristi v minulosti hrali na fujare, a hlavne spievali slovenske
> > ludove piesne.
> >
> > Tieto boli uz od davna interpretovane na "vyspelejsich" hudobnych
> > nastrojoch - ladenych podla zapadneho hudobneho standardu.
> > Harmonika, husle atd... cize tieto piesne boli hrane v durovej, molovej,
> > a casto spominanej mixolydickej stupnici.
> >
> > Cize, pre trenovane ucho, privyknute na dany tonovy rad, mnohe fujary
> > mozu zniet falosne.
> > Hlavne ak interpret spieva a potom sa na fujare snazi zahrat to iste -
> > lebo spieva tak ako ho ucili v skole alebo pocuje kazdy den v radiu
> > (nakoniec partime k zapadnej hudobnej kulture)
> >
> > No zaroven aj vieme, ze keby nebolo spevu, tak by sme len podla hry na
> > fujare, danu ludovu piesen ani nespoznali.
> > Hra na fujare sa vacsinou tak odlisuje od spievanej verzii, ze by sme to
> > mohli skor nazvat volnou interpretaciou danej piesne (az velmi volnou)
> >
> > Preto pri takejto hre mne osobne ladi skoro kazda fujara.
> > Ked hrate na fujare iba tak, volne, nevadi ze nehra presny tonovy rad
> > durovej stupnice (vyuzivany hlavne v mixolydickom mode).
> > Mam doma okolo 40 fujar od 10 roznych vyrobcov, a mozem si sam pre seba
> > "volne" zahrat (teda nie urcitu konkretnu melodiu) na kazdej z nich,
> > a na kazdej z nich to bude pekne, no zaroven svojske.
> >
> > No ak vsak chcem hrat urcitu konkretnu melodiu, napriklad notoricky
> > znamu tichu noc, ktora na fujare ide zahrat naozaj velmi pekne,
> > tak sa mi to naozaj paci iba na fujarach co hraju presny tonovy rad
> > durovej stupnice.
> > Podla tohto usudzujem, ze ci niekomu fujara ladi alebo neladi, je skor
> > vecou navyku a co od tej konkretnej fujary clovek ocakava.
> >
> > Zapadneme ladenie podla mna existuje, i ked to studovany muzikanti mozu
> > nazyvat po svojom.
> > Je mnoho druhov stupnic a teda aj ladeni. V zapanej hudbe sa pouziva
> > tonovy rad o 8 tonoch (diatonika) alebo 12 (chromaticka)
> > V zapadnej hudbe rozoznavame cele tony a poltony. Ked je niektory ton
> > mimo celeho tonu alebo poltonu,
> > - napriklad strt tona pod celym tonom, tak takyto ton je povazovany z
> > tohto hladiska za falosny !
> >
> > No existuju aj ine stupnice a hudobne kultury - arabske, indicke, ktore
> > vyuzivaju v svojich tonovych radoch tony ktore z pohladu zapanej kultury
> > su falosne
> > - nie su ani celym tonom, ani poltonom. Su umiestnene niekde medzi,
> > pricom ani nie presne v strede medzi dvoma poltonmi.
> >
> > Musim este poznamenat, ze ZIADNA tradicne rozmerana fujara (rovnomerne
> > rozlozene dierky) podla noriem zapadnej hudobnej kultury nemoze ladit.
> > Ide iba o otazku, o kolko budu na takejto fujare tony posunute oproti
> > durovej stupnici - velkost dierok + hrubka steny
> > (durova stupnica je odvodena od dorian = teda je to povodom grecka
> > stupnica ?)
> > Kazda stupnica, hudobna kultura ma svoj povod a tony ktore vyuziva, a
> > ked si clovek navykne na hociktoru - ostatne stupnice, alebo odchylky od
> > nej sa mu budu zdat ze neladia, nie je tak ?
> >
> > No podla mna, takemu bacovi to mohlo byt uplne jedno. Nestudoval
> > stupnice v skole, preto sa ani nemohol dozvediet ze mu jeho fujara
> > neladi (podla istych standardov).
> > No urcite si na nej aj napriek tomu krasne zahral, o tom ani v najmensom
> > nepochybujem. Vsak o to vlastne nam vsetkym ide.
> >
> > Ak teda sa fujara vyraba pre hudobnika ktory chce na nej hrat melodie
> > zalozene na zapadnej hudobnej kulture, musime mu vyrobit taku fujaru,
> > ktora bude vyladena podla tychto standartov - to sa nam v poslednom case
> > uz celkom dari.
> > Ak by sme chceli fujaru vyrobit pre arabskeho hudobnika, odrasteneho na
> > arabskych melodiach (teda aj stupniciach), mali by sme mu vyrobit fujaru
> > ktora bude ladit podla standartov arabskej hudobnej kultury.
> > Ak by sme cheli vyrobit fujaru pre indickeho hudobnika, mali by sme
> > vyrobit taku fujaru, ktora bude ladit podla standardov indickej hudobnej
> > kultury.
> > NO AK BY SME CHCELI VYROBIT FUJARU PRE NAS SLOVANOV, PRE NASE SRDCE, PRE
> > STAREHO BACU KTORY NEMA ANI RADIO ABY BOL OVPLYVNENY ZAPADNOU HUDOBNOU
> > KULTUROV, AKU FUJARU BY SME MALI VYROBIT ?
> >
> > Napriklad problematiku arabskych stupnic si mozete pozriet na tejto
> > stranke - popisane arabske ladenie:
> > http://www.maqamworld.com/maqamat.html
> <http://www.maqamworld.com/maqamat.html>
> > <http://www.maqamworld.com/maqamat.html
> <http://www.maqamworld.com/maqamat.html>>
> > mala citacia za vsetky reci o existencii ci neexistencii zapadneho
> > ladenia:
> > "Arabske stupnice z ktorych su magamaty tvorene nie su
> > rovnako-temperovane, na rozdiel od chromatickej stupnice pouzivanej v
> > Zapadnej klasickej hudbe...
> > Mnohe Magamaty zahrnuju tony ktore sa mozu aproximovat stvrt tonmi
> > (zobrazovane ako stvrt ton pod ci nad), aj ked iba malokedy su presnymi
> > stvrt-tonmi ktore su umietnene presne v strede medzi dvoma poltonmi."
> > "The Arabic scales which maqamat are built from are not even-tempered,
> > unlike the chromatic scale used in Western classical music...
> > Many maqamat include notes that can be approximated with quarter tones
> > (depicted using the half-flat sign or the half-sharp sign ), although
> > they rarely are precise quarters falling exactly halfway between two
> > semitones."
> >
> > S pozdravom,
> > Tomas Kovac
> >
> > Rychlik, Bob wrote:
> > >
> > > Naprosta pravda, nakonec vsechno rozhodnou vyrobci, kteri se ridi
> > > pozadavky zakazniku.
> > > Tuto zavislost vystihl pan Leng i na jinych mistech jeho knihy
> > > "Slovenske ludove hudobne nastroje", kde sice konstatuje problemy s
> > > vyrobou a ladenim pistal, a popisuje problemy, se kterymi se vyrobci
> > > hudebnich nastroju potykali, ale take vzdy zduraznuje, ze se vyrobci
> > > snazili podle svych moznosti vyrobit co nejlepe ladene nastroje,
> > > cituji ze str. 173:
> > >
> > > "Preto ludovi vyrobcovia postupovali bud mechanicky, pri najlepsom
> > > velmi casto "skusmo", hladali nove hudobno-reprodukcne moznosti mozno
> > > povedat "naslepo". Je preto celkom prirodzene, ze vytvorili aj zle
> > > systemy. Prax vsak v drtivej vacsine zachovala iba take, ktore ak nie
> > > uplne, aspon priblizne vyhovovali potrebam a intonacnym normam
> > > dosiahnutej urovne hudobneho myslenia. Za takehoto stavu je
> > > obdivuhodne, ako sa ludovym vyrobcom bez poznania akychkolvek
> > > akustickych zakonitosti podarilo priblizit k akustickemu a intonacnemu
> > > idealu. Velmi zaujimave su aj mnohe tvarove a konstrukcne osobitosti,
> > > ktore demonstruju suvisly postup hladania a odhalovania najvhodnejsich
> > > konstrukcii, totiz takych, ktore by co najlepsie zodpovedali
> > > pozadovanej intonacnej urovni."
> > >
> > > Otazkou tedy zustava, jaka je soucasna "pozadovana intonacna uroven"?
> > > Toto si musi zodpovedet kazdy vyrobce nastroju sam za sebe, protoze
> > > pokud si nedela nastroj jen pro sebe, vyrabi to, co zakaznik pozaduje.
> > > I v minulosti se vyrobci snazili priblizit se k "akustickemu a
> > > intonacnemu idealu", dnes k tomu navic maji k dispozici veskere
> > > znalosti a moderni naradi.
> > > K vyrazu "tradicne nastroje": Cely termin je casove subjektivni,
> > > protoze zdobena fujara byla kdysi netradicni, stejne jako predtim
> > > fujara se vsemi postrannimi otvory vpredu, stejne tak fujara velkych
> > > rozmeru. Kdyby se zachovavala tradice, hralo by se dodnes na malou
> > > Priechodskou nezdobenou fujaru s hornim otvorem vzadu.
> > > Dnes existuje rada vyrobcu, kteri se zamerili na vyrobu historickych
> > > nastroju, a je zajem i o tyto akusticky mene dokonale nastroje, ale
> > > prevazna vetsina zakazniku - muzikantu, budou pozadovat nastroje,
> > > ktere se budou blizit "akustickemu a intonacnemu idealu", i kdyz
> > > zvlaste u fujary to bude obtizne, a dosahnout idealniho ladeni je
> > > pravdepodobne nemozne.
> > > Jeste neco ke hre v jinych stupnicich: S vyjimkou jednoho tonu (C# -
> > > cis) je fujara chromaticka a je mozno na ni hrat v cele rade durovych
> > > a molovych stupnic, to uz davno delam, ale je treba postupovat
> > > citlive, v tonech zakladni harmonicke rady preznivaji alikvotni tony
> > > zakladni stupnice (G) a v nekterych jinych stupnicich pak zneji
> > > neprirozene. Proto zneji nejlepe nejblizsi pribuzne stupnice "C dur" a
> > > "D dur", a jejich molove ekvivalenty, vedle "e moll", take "a moll" a
> > > 'h moll".
> > > Bob Rychlik
> > >
> > > -----Original Message-----
> > > From: fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > > [mailto:fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>]On Behalf Of
> ST Mail
> > > Sent: Tuesday, July 25, 2006 3:09 PM
> > > To: fujara-fujar...@yahoogroups.com
> <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > > <mailto:fujara-fujarka-fujarocka%40yahoogroups.com>
> > > Subject: [fujara-fujarka-fujarocka] Ladit,ci neladit?
> > >
> > > Uvedomujuc si vyhody profesionalneho hudobnika,ktory vysiel z
> > > tradicnej hry,musim diskusiu uviest na spravnu mieru.Vacsina
> > > ucastnikov fujarocky totiz uz musi mat z ladenia chaos aj z dovodu,ze
> > > o tom diskutuju aj ti,ktori tejto problematike nerozumeju.S
> > > prekvapenim citam,ze existuje akesi "zapadne ladenie"ci "zapadna
> > > hudba",alebo tradicne ladenie a ze fujara,ktora ladi nie je
> > > tradicna!Myslim,ze mozem vsetkych upokojit,nevzniklo nic nove a
> > > riesime len to,co tu odjakziva bolo.Vzdy tu boli,su a budu
> > > fujary,ktore ladia aj neladia.Je to zakon sveta hudby,ktory robi
> > > samotnu hudbu krasnou a toto nezmeni nikto na tomto svete.
> > > Aj stari majstri ako Danko,Paciga,ci Rybar mali svoje zakony a islo im
> > > o to iste, o co sa pokusam aj ja: vyrabat fujary,ktore uspokoja cim
> > > viac zaujemcov a verte mi,keby boli mali ladicky a kalkulacky,urcite
> > > by ich aj pouzili.Aj vtedy sa podarili koncertne fujary,ale bola to
> > > skor nahoda a ked chcel Jozef Pesko takyto nastroj zohnat,stalo ho to
> > > vela namahy.Ak vsak chcel hrat na fujare so symfonickym
> > > orchestrom,nemal na vyber.A este sa dostal do sporu s niektorymi
> > > etnografmi.
> > > Na zaver moje vysvetlenie na ladenie,ktore pochopi kazdy:
> > > Fujara je ladena v klasickej durovej stupnici,ale v tradicnej hre sa
> > > vyuzival hlavne myxolydicky tonovy rad.Kazda trojdierkova fujara je
> > > tradicna,ale vacsina tradicnych fujar nie je koncertna.A ja chcem
> > > zabranit tomu,aby vznikla teoria,ze "kazda tradicna fujara je falosna"
> > >
> > > Vsetkych zdravi Dusan Holik
> > >
> > > [Non-text portions of this message have been removed]
> > >
> > > Yahoo! Groups Links
> > >
> > >
> >
> > Yahoo! Groups Links
> >
> >
>
> Yahoo! Groups Links
>
>

Yahoo! Groups Links

<*> To visit your group on the web, go to:
http://groups.yahoo.com/group/fujara-fujarka-fujarocka/

<*> To unsubscribe from this group, send an email to:
fujara-fujarka-fuj...@yahoogroups.com