दीनाः
क एते घृणिनो दरिद्राः शान्तिं
जघन्यां गणिकामिवान्धाः।
भजन्ति
भोः कापुरुषा विमूढा आलिङ्ग्य
ये मोदथ मृत्युमेव॥१५॥
के एते दीनाः, घृणिनाः, दरिद्राः ये अन्धाः गणिकाम् इव जघन्यां शान्तिं भजन्ति ? भोः कापुरुषाः ! [ किं न जानीथ यत् यूयं ] विमूढाः ये मृत्युम् एव आलिङ्ग्य मोदथ ?
के ? - ke ? - who?; एते - ete - these; दीनाः - dīnāḥ - pitiful; घृणिनाः - ghṛṇināḥ - indignant; दरिद्राः - daridrāḥ - wretches; ये - ye - who; अन्धाः - andhāḥ - blind; गणिकाम् - gaṇikām - a prostitute; इव - iva - like; जघन्यां - jaghanyāṁ - degrading; शान्तिं - śāntiṁ - peace; भजन्ति - bhajanti - embrace; भोः - bhoḥ - O! (exclamation); कापुरुषाः - kāpuruṣāḥ - unmanly; विमूढाः - vimūḍhāḥ - weak-minded (men); ये - ye - that; मृत्युम् - mṛtyum - Death; एव - eva - really (for emphasis); आलिङ्ग्य - āliṅgya - having embraced; मोदथ - modatha - you enjoy;
किन्तु के एते दीनदरिद्राः, दयनीयाः ये अन्धाः गणिकाम् इव जघन्यां शान्तिं भजन्ति ? भोः कापुरुषा ! किं न जानीथ यत् यूयं विमूढाः ये मृत्य्म् एव आलिञ्ग्य प्रमोदं कुरुथ ?
But who are these pitiful and indigent wretches who in their blindness embrace a degrad-ing peace like a prostitute? O you unmanly and weak-minded men! Do you not know that it is Death you clasp?
दीन,दरिद्र,घृणित
ये पापी कौन?
जो
पाप-शान्ति
को गले लगाते हैं ऐसे,
अंधा
गले लगाता है गणिका को जैसे।
रे
कापुरुष!
कुबुद्धि!
मुदित
तुम हुए मृत्यु को गले लगा कर॥
मुक्तसंग्ङोऽनहंवादी धृत्युत्साहसमन्वित:।
सिद्धयसिद्धयोर्निर्विकार: कर्ता सात्त्विक उच्यते ॥१८.२६॥
Freed from attachment, non-egoistic, endowed with courage and enthusiasm and unperturbed by success or failure, the worker is known as a pure (Sattvika) one. Four outstanding and essential qualities of a worker. - Bhagwad Gita : XVIII-26