pozde bycha honit
Markoff
som nenasiel ani v mojich PCP zo '68)?
--
M@rkoff
http://markoff.szm.sk/ - weblog hlavne o PC
Petr ZIMA
--
Petr ZIMA
Prague, Czech Republic
--
Markoff
news:3DF8BA3F...@neklid.cz...
> ja BYCH ti poradil, ale nevim jestli BYS tomu rozumel
slovenskeho "by som" (cesky bych), kedze iny vyznam som preto nenasiel ani v
Pravidlach ceskeho pravopisu zo '68 a neviem co je neskoro nahanat, aku
vec...
Michaela Holst
jenom "kdybych" jak jste psal. Myslim, ze jiny vyznam to nema.
Kdybych byval prisel vcas...kdybych byval poslechl....proto pozde BYCHA
honiti.
Misa
"Markoff" <umar...@suzum.sk> skrev i en meddelelse
news:atb3aq$j03$1...@at-vie-newsmaster01.nextra.at...
Markoff
news:3dfde342$0$190$edfa...@dread12.news.tele.dk...
> Kdybych byval prisel vcas...kdybych byval poslechl....proto pozde
> BYCHA honiti.
honit? To je snad pochopitelne, ze ked sa uz nieco stalo, tak sa to
neodstane a netreba tam davat znova, ze je pozde. Prosto je to pekne hlupe
slovne spojenie ked bych resp. bycha nie je nieco konkretne ako napr. pozde
kone honit, to bych este pochopil, ze je nejaka fraza a kvoli niecomu sa tam
traduju tie kone, ale "pozde se honit" or "pozde bych se honil"??
Michaela Holst
prosvihl...napriklad
"Bycha" je z podminovaciho zpusobu kdybych byval poslech tak bych atd.
kdybych byval prisel vcas tak bych atd.
Takze pak je proste "pozde bycha honit"....
Nevadi...lip to uz asi nevysvetlim. A mate pravdu, je to hloupy spojeni.
Radsi na to uz nemyslete a uzivejte si vanocniho shonu!!! :o)
Misa
"Markoff" <umar...@suzum.sk> skrev i en meddelelse
news:atldcb$k6b$1...@at-vie-newsmaster01.nextra.at...
Barker
news:atldcb$k6b$1...@at-vie-newsmaster01.nextra.at...
> "Michaela Holst" <alea...@yahoo.com> píąe v diskusním příspěvku
> news:3dfde342$0$190$edfa...@dread12.news.tele.dk...
> > Kdybych byval prisel vcas...kdybych byval poslechl....proto pozde
> > BYCHA honiti.
> Kdybych je min. cas. Co je pak ta veta za nezmysel, ze je neskoro min. cas
> honit? To je snad pochopitelne, ze ked sa uz nieco stalo, tak sa to
> neodstane a netreba tam davat znova, ze je pozde. Prosto je to pekne hlupe
1. Kdybych znamena 'keby som'.
2. O case sa da hovorit iba pri slovesach a 'keby som' sloveso urcite nie
je.
3. Ale fakt je to hlupe spojenie.
--
Barker
RF
Roman
"Barker" <bar...@ounitra.sk> píąe v diskusním příspěvku
news:atlqc0$uk0$1...@at-vie-newsmaster01.nextra.at...
Petr ZIMA
>
> A v tom je krasa jazyka, ze neni vse logicke. To neni matematika!
>
> Roman
presne tak. navic je to myslim docela roztomila slovni hricka. lide
rikaji:
Bych udelal. Bych byl. Bych vedel... takze jakysi Bych je vzdy okrok
napred nez oni :o) ... Bych hned tak nekdo nedohoni ;o)
Petr Kadlec
You wrote:
> ja BYCH ti poradil, ale nevim jestli BYS tomu rozumel
Proc by tomu nemel rozumet? Mimochodem ja take nevim co si mam
pod tim bychem predstavovat..
--
Petr Kadlec
Silva R
"Barker" <bar...@ounitra.sk>
> > > Kdybych byval prisel vcas...kdybych byval poslechl....proto pozde
> > > BYCHA honiti.
> > Kdybych je min. cas. Co je pak ta veta za nezmysel, ze je neskoro min.
cas
> > honit? To je snad pochopitelne, ze ked sa uz nieco stalo, tak sa to
> > neodstane a netreba tam davat znova, ze je pozde. Prosto je to pekne
hlupe
>
> 1. Kdybych znamena 'keby som'.
> 2. O case sa da hovorit iba pri slovesach a 'keby som' sloveso urcite nie
> je.
> 3. Ale fakt je to hlupe spojenie.
> --
> Barker
Tak to tu uz chvili sleduju. K vysvetleni bycha celkem neni co dodat, jen si
dovolim opravit par drobnosti.
1.
Kdybych .... je cas pritomny. (Kdybych se rozhodl neprijit, tak bych
zavolal. Nebo: Kdybych se rozhodl neprijit, tak zavolam. - timto mluvnickym
casem pritomnym vyjadrujeme skutecny cas budouci, tedy moznost, ktera
nastane za urcite podminky v budoucnosti.)
Kdybych byval byl... cas minuly. (Kdybych se byl byval rozhodl neprijit, tak
bych byl byval zavolal. - tento minuly cas mluvnicky se uziva pro vyjadreni
nesplnene podminky v minulosti.)
2.
O case se skutecne da mluvit jen u sloves, jenze je treba nezapomenout, ze
nektere tvary sloves jsou slozene. "Kdybych" neni samostatny slovni druh, je
to soucast slovesneho tvaru - jinak: neoddelitelna soucast podminovaciho
zpusobu slovesa. Nebo snad v pripade budouciho casu vyjadreneho slozenym
tvarem (napr. budu spat) jde o dve slovesa? Stejne tak jedine sloveso je
slozeny tvar v pripade uziti trpneho rodu, at uz pomoci zvratneho zajmena
"se", ci pomoci pricesti trpneho. (Strham se, abych vam to vysvetlila. -
Budu strhana za to silene vysvetleni. Oboji je trpny rod od slovesa
"strhat".)
--
Silva
Markoff
news:atlqc0$uk0$1...@at-vie-newsmaster01.nextra.at...
> 2. O case sa da hovorit iba pri slovesach a 'keby som' sloveso
> urcite nie je.
minule, aj ked sa este len mozu stat, kedze vyjadruje to, ze sa beztak
nestanu (vzdy - ja bych to zajtra urobil, ale..., keby sa nakoniec
realizovalo to s cim je spojene "bych", uz by to "pozde bycha honit" malo
zmysel, lebo by bolo neskoro nahanat nieco co sa dalo zrealizovat, takto je
ale vzdy neskoro nahanat nieco nerealizovatelne a tak je zbytocne poukazovat
na to ze je neskoro).
Barker
"Silva R" <si...@mybox.cz> wrote in message
news:ato656$jbe$1...@morticia.kit.vslib.cz...
> Tak to tu uz chvili sleduju. K vysvetleni bycha celkem neni co dodat, jen
si
> dovolim opravit par drobnosti.
>
> 1.
> Kdybych .... je cas pritomny. (Kdybych se rozhodl neprijit, tak bych
> zavolal. Nebo: Kdybych se rozhodl neprijit, tak zavolam. - timto
mluvnickym
> casem pritomnym vyjadrujeme skutecny cas budouci, tedy moznost, ktera
> nastane za urcite podminky v budoucnosti.)
> Kdybych byval byl... cas minuly. (Kdybych se byl byval rozhodl neprijit,
tak
> bych byl byval zavolal. - tento minuly cas mluvnicky se uziva pro
vyjadreni
> nesplnene podminky v minulosti.)
Dakujem za vysvetlenie, ale samotne kdybych nie je ani minuly, ani pritomny
cas. Podla mna sa neda povedat, aky je to cas, ked mame len samotne kdybych
vytrhnute z kontextu. To sa da az vtedy ked pridame to sloveso (e.g. Kdybych
udelal...; Kdybych byl byval; etc.). A aj nad tym by sa dalo debatovat,
pretoze pri podmienke tohto typu sa slovesny cas neda jednoznacne urcit. Je
jasne, ze ak poviem: "Kdybych zitra zemrel," tak hovorim o buducnosti, ale
formalne je 'zemrel' v minulom case. Pri kdybych je sloveso vzdy v minulom
case.
> 2.
> O case se skutecne da mluvit jen u sloves, jenze je treba nezapomenout, ze
> nektere tvary sloves jsou slozene. "Kdybych" neni samostatny slovni druh,
je
Presne - kdybych nie je samostatny slovny druh, takze nie je sloveso, takze
nemozme hovorit o case.
> to soucast slovesneho tvaru - jinak: neoddelitelna soucast podminovaciho
> zpusobu slovesa. Nebo snad v pripade budouciho casu vyjadreneho slozenym
> tvarem (napr. budu spat) jde o dve slovesa? Stejne tak jedine sloveso je
To je samozrejme, ze existuju aj zlozene slovesa.
> slozeny tvar v pripade uziti trpneho rodu, at uz pomoci zvratneho zajmena
> "se", ci pomoci pricesti trpneho. (Strham se, abych vam to vysvetlila. -
> Budu strhana za to silene vysvetleni. Oboji je trpny rod od slovesa
> "strhat".)
'Strham se' v ziadnom pripade nie je trpny rod. Je to obycajne zvratne
sloveso (1. osoba, jednotne cislo, pritomny cas, oznamovaci sposob, dokonavy
vid, cinny rod).
--
Barker
Silva R
"Barker" <bar...@ounitra.sk>
> > 1.
> > Kdybych .... je cas pritomny. (Kdybych se rozhodl neprijit, tak bych
> > zavolal. Nebo: Kdybych se rozhodl neprijit, tak zavolam. - timto
> mluvnickym
> > casem pritomnym vyjadrujeme skutecny cas budouci, tedy moznost,
ktera
> > nastane za urcite podminky v budoucnosti.)
>
> > Kdybych byval byl... cas minuly. (Kdybych se byl byval rozhodl neprijit,
> tak
> > bych byl byval zavolal. - tento minuly cas mluvnicky se uziva pro
> vyjadreni
> > nesplnene podminky v minulosti.)
>
> Dakujem za vysvetlenie, ale samotne kdybych nie je ani minuly, ani
pritomny
> cas. Podla mna sa neda povedat, aky je to cas, ked mame len samotne
kdybych
> vytrhnute z kontextu. To sa da az vtedy ked pridame to sloveso (e.g.
Kdybych
> udelal...; Kdybych byl byval; etc.). A aj nad tym by sa dalo debatovat,
> pretoze pri podmienke tohto typu sa slovesny cas neda jednoznacne urcit.
Je
> jasne, ze ak poviem: "Kdybych zitra zemrel," tak hovorim o buducnosti, ale
> formalne je 'zemrel' v minulom case. Pri kdybych je sloveso vzdy v minulom
> case.
Nikoli. Kdyz napisu "kdybych zemrel", je sloveso formalne v case pritomnem,
prave proto, ze nedilnou soucasti celeho slovesneho tvaru je to
"kdybych...". Pouze ma koncovku minuleho casu. coz je pri urcovani
formalniho mluvnickeho casu u podminovaciho zpusobu irelevantni. Takto se
proste podminovaci cas tvori.
> > 2.
> > O case se skutecne da mluvit jen u sloves, jenze je treba nezapomenout,
ze
> > nektere tvary sloves jsou slozene. "Kdybych" neni samostatny slovni
druh,
> je
>
> Presne - kdybych nie je samostatny slovny druh, takze nie je sloveso,
takze
> nemozme hovorit o case.
Muzeme. Kdyz vezmu treba to "zemrel", tak "kdybych" je atribut casu
pritomneho, "kdybych byl" je atribut casu minuleho.
> > to soucast slovesneho tvaru - jinak: neoddelitelna soucast podminovaciho
> > zpusobu slovesa. Nebo snad v pripade budouciho casu vyjadreneho slozenym
> > tvarem (napr. budu spat) jde o dve slovesa? Stejne tak jedine sloveso
je
>
> To je samozrejme, ze existuju aj zlozene slovesa.
Pozor, nemluvim o slozenych slovesech, ale o slozenych slovesnych tvarech. A
to od sloves, ktera v infinitvu budou uplne jednoducha. (neslozena)
> > slozeny tvar v pripade uziti trpneho rodu, at uz pomoci zvratneho
zajmena
> > "se", ci pomoci pricesti trpneho. (Strham se, abych vam to vysvetlila. -
> > Budu strhana za to silene vysvetleni. Oboji je trpny rod od slovesa
> > "strhat".)
>
> 'Strham se' v ziadnom pripade nie je trpny rod. Je to obycajne zvratne
> sloveso (1. osoba, jednotne cislo, pritomny cas, oznamovaci sposob,
dokonavy
> vid, cinny rod).
Zvratne sloveso je jednou ze dvou moznosti, jak vyjadrit trpny rod. Zvratne
sloveso tvoris od slovesa nezvratneho prostym pridanim zvratneho zajmena.
Jde opet pouze o slozeny tvar zakladniho jednoducheho slovesa. (Strhat -
strhat se.)
Nebo tedy vystiznejsi priklad: "Az firma dostavi dum...." - jednoduchy tvar
slovesa v cinnem rode. "Az bude dum dostaven..." a "Az se dum dostavi..." -
oboji je trpny rod, vyjadreny v prvnim pripade pricestim trpnym a v pripade
druhem zvratnym tvarem slovesa.
Latka 6. - 7. rocniku zakladni skoly. Doporucuji strucnou mluvnici ceskou.
--
Silva
Barker
>
> "Barker" <bar...@ounitra.sk>
>
> > jasne, ze ak poviem: "Kdybych zitra zemrel," tak hovorim o buducnosti,
ale
> > formalne je 'zemrel' v minulom case. Pri kdybych je sloveso vzdy v
minulom
> > case.
>
> Nikoli. Kdyz napisu "kdybych zemrel", je sloveso formalne v case
pritomnem,
> prave proto, ze nedilnou soucasti celeho slovesneho tvaru je to
> "kdybych...". Pouze ma koncovku minuleho casu. coz je pri urcovani
Pouze? ved prave morfema '-l' ('-el') sposobuje, ze je 'zemrel' formalne v
minulom case.
> formalniho mluvnickeho casu u podminovaciho zpusobu irelevantni. Takto se
co podla teba znamena formalny cas? lebo AFAIK formalny cas je ten ako sa
javi sloveso napohlad a ten sa moze lisit od skutocneho casu toho slovesa.
Cize vo vete 'Kdybych zemrel!' je zemrel formalne v minulom case (lebo tak
vyzera;ma koncovku minuleho casu), ale v skutocnosti je to pritomny cas.
> proste podminovaci cas tvori.
:-o Co je to podmienovaci cas? Cas poznam minuly, pritomny, buduci.
> > > 2.
> > > O case se skutecne da mluvit jen u sloves, jenze je treba
nezapomenout,
> ze
> > > nektere tvary sloves jsou slozene. "Kdybych" neni samostatny slovni
> druh,
> > je
> >
> > Presne - kdybych nie je samostatny slovny druh, takze nie je sloveso,
> takze
> > nemozme hovorit o case.
>
> Muzeme. Kdyz vezmu treba to "zemrel", tak "kdybych" je atribut casu
> pritomneho, "kdybych byl" je atribut casu minuleho.
presne. kdyz vezmes to "zemrel". ale ked ho nevezmes, pri samotnom kdybych
sa o case hovorit neda. a ja cely cas hovorim o samostatnom kdybych.
> > > slozeny tvar v pripade uziti trpneho rodu, at uz pomoci zvratneho
> zajmena
> > > "se", ci pomoci pricesti trpneho. (Strham se, abych vam to
vysvetlila. -
> > > Budu strhana za to silene vysvetleni. Oboji je trpny rod od slovesa
> > > "strhat".)
> >
> > 'Strham se' v ziadnom pripade nie je trpny rod. Je to obycajne zvratne
> > sloveso (1. osoba, jednotne cislo, pritomny cas, oznamovaci sposob,
> dokonavy
> > vid, cinny rod).
>
> Zvratne sloveso je jednou ze dvou moznosti, jak vyjadrit trpny rod.
Zvratne
Nezmysel. Ked je sloveso zvratne, to neznamena, ze musi byt v trpnom rode.
(e.g.Tieto slovesa su zvratne a nie su v trpnom rode: cesem sa, kupem sa,
holim sa, pozeram sa, hnevam sa, trapim sa, smejem sa, bijem sa, strham sa,
kupim si, urobim si, pozriem si, poviem si, vezmem si...)
> sloveso tvoris od slovesa nezvratneho prostym pridanim zvratneho zajmena.
> Jde opet pouze o slozeny tvar zakladniho jednoducheho slovesa. (Strhat -
> strhat se.)
Dakujem. viem co je zvratne sloveso, ale este raz vravim, ze zvratne sloveso
nemusi byt vzdy vyjadrenim trpneho rodu.
> Nebo tedy vystiznejsi priklad: "Az firma dostavi dum...." - jednoduchy
tvar
> slovesa v cinnem rode. "Az bude dum dostaven..." a "Az se dum
dostavi..." -
> oboji je trpny rod, vyjadreny v prvnim pripade pricestim trpnym a v
pripade
> druhem zvratnym tvarem slovesa.
S tymto suhlasim. Ale 'strham se' vo vete "Strham se bych vam to
vysvetlila." nie je v trpnom rode. Nebudes strhana by someone else. Ty se
strhas.
--
Barker
--
"Every body is a book of blood;
Whenever we're opened, we're read."
- CB -
Yukon Jack
> S tymto suhlasim. Ale 'strham se' vo vete "Strham se bych vam to
> vysvetlila." nie je v trpnom rode. Nebudes strhana by someone else. Ty se
> strhas.
> --
> Barker
..pozde bycha honiti? verte mi, honit si bycha neni nikdy pozde.:-) y
Silva R
"Barker" <bar...@ounitra.sk>
> > > jasne, ze ak poviem: "Kdybych zitra zemrel," tak hovorim o buducnosti,
> ale
> > > formalne je 'zemrel' v minulom case. Pri kdybych je sloveso vzdy v
> minulom
> > > case.
> >
> > Nikoli. Kdyz napisu "kdybych zemrel", je sloveso formalne v case
> pritomnem,
> > prave proto, ze nedilnou soucasti celeho slovesneho tvaru je to
> > "kdybych...". Pouze ma koncovku minuleho casu. coz je pri urcovani
>
> Pouze? ved prave morfema '-l' ('-el') sposobuje, ze je 'zemrel' formalne v
> minulom case.
A "kdybych" zpusobuje, ze je formalne v pritomnem case. Je nadrazeno
koncovce minuleho casu.
> > formalniho mluvnickeho casu u podminovaciho zpusobu irelevantni. Takto
se
>
> co podla teba znamena formalny cas? lebo AFAIK formalny cas je ten ako sa
> javi sloveso napohlad a ten sa moze lisit od skutocneho casu toho slovesa.
Jiste. To jsem taky uvadela na prikladu podminovaciho zpusobu, kdy formalni
podminovaci cas pritomny muze vypovidat o faktickem case budoucim.
> Cize vo vete 'Kdybych zemrel!' je zemrel formalne v minulom case (lebo tak
> vyzera;ma koncovku minuleho casu), ale v skutocnosti je to pritomny cas.
Nikoli, je formalne v case pritomnem. teprve z kontextu lze urcit, o jaky
cas skutecny jde mluvcimu.
> > proste podminovaci cas tvori.
> :-o Co je to podmienovaci cas? Cas poznam minuly, pritomny, buduci.
To nic, to ber jako pracovni pretazeni pred Vanoci. Samozrejme ze tam patri
podminovaci zpusob, priznavam, ze v tomto obdobi bezneho i skolniho roku uz
mivam po prichodu z prace problemy i mluvit, natoz formulovat myslenky do
diskuse. (Coz je taky duvod, proc jsem posledni dobou radsi nic moc
neformulovala.)
Kdyz jsem po sobe cetla, co jsem napsala, uz stazene, tak jsem se desila z
tech vsech chyb, co mi tam naskakaly.
> > > Presne - kdybych nie je samostatny slovny druh, takze nie je sloveso,
> > takze
> > > nemozme hovorit o case.
> >
> > Muzeme. Kdyz vezmu treba to "zemrel", tak "kdybych" je atribut casu
> > pritomneho, "kdybych byl" je atribut casu minuleho.
>
> presne. kdyz vezmes to "zemrel". ale ked ho nevezmes, pri samotnom kdybych
> sa o case hovorit neda. a ja cely cas hovorim o samostatnom kdybych.
Samostane "kdybych" neni sloveso, ale je jeho neoddelitelnou soucasti a
soucasne je nositelem prave formalniho casu. Mohu tedy rozlisit, ze
"kdybych" urcuje u slovesa formalni cas pritomny, zatimco "kdybych (byval)
byl" urcuje formalni cas minuly. I kdyz sloveso za temito atributy bude
stale stejne, pokazde bude v jinem formalnim case. Prave proto, ze ta
sluvka, co nejsou samostatnym slovnim druhem, nelze od toho slovesa
odtrhnout a urcovat cas slovesa bez nich.
> > > > slozeny tvar v pripade uziti trpneho rodu, at uz pomoci zvratneho
> > zajmena
> > > > "se", ci pomoci pricesti trpneho. (Strham se, abych vam to
> vysvetlila. -
> > > > Budu strhana za to silene vysvetleni. Oboji je trpny rod od slovesa
> > > > "strhat".)
> > >
> > > 'Strham se' v ziadnom pripade nie je trpny rod. Je to obycajne zvratne
> > > sloveso (1. osoba, jednotne cislo, pritomny cas, oznamovaci sposob,
> > dokonavy
> > > vid, cinny rod).
Jasny. Viz vyse, stran mych chyb. V trapne snaze o vtip jsem se sekla.
Samozrejme, o trpny rod jde pouze v pripade, ze podmet neni puvodce deje,
ale jeho objekt, cil. Jen jsem rada, ze se mi to stalo tady a ne pred
tabuli. :-)
> > Zvratne sloveso je jednou ze dvou moznosti, jak vyjadrit trpny rod.
> Zvratne
>
> Nezmysel. Ked je sloveso zvratne, to neznamena, ze musi byt v trpnom rode.
Nemusi. Jen casto muze byt.
> (e.g.Tieto slovesa su zvratne a nie su v trpnom rode: cesem sa, kupem sa,
> holim sa, pozeram sa, hnevam sa, trapim sa, smejem sa, bijem sa, strham
sa,
> kupim si, urobim si, pozriem si, poviem si, vezmem si...)
Ano, protoze puvodce deje je podmet. (Ja.) Ale "dum se stavi" - ten dum
nestavi sam sebe, ale je staven nekym jinym, je cilem toho staveni.
> > sloveso tvoris od slovesa nezvratneho prostym pridanim zvratneho
zajmena.
> > Jde opet pouze o slozeny tvar zakladniho jednoducheho slovesa. (Strhat -
> > strhat se.)
>
> Dakujem. viem co je zvratne sloveso, ale este raz vravim, ze zvratne
sloveso
> nemusi byt vzdy vyjadrenim trpneho rodu.
To jsem taky nikdy netvrdila.
--
Silva
Silva R
"Breta Benes" <breta...@volny.cz>
> > 1.
> > Kdybych .... je cas pritomny. (Kdybych se rozhodl neprijit, tak bych
> > zavolal. Nebo: Kdybych se rozhodl neprijit, tak zavolam. - timto
mluvnickym
> > casem pritomnym vyjadrujeme skutecny cas budouci, tedy moznost,
ktera
> > nastane za urcite podminky v budoucnosti.)
>
> To je strasne. Strasnejsi je snad uz jen casova souslednost
> te spousty casu v anglictine.
Nevim presne, jak je to v anglictine, ale casova souslednost a variabilita
casu je i v jinych jazycich. Kdyz si vzpomenu na dobu, v niz jsem sprtala
vsechna ta perfekta, imperfekta, plusquamperfekta... A pak jsem u matury ve
stresu prelozila Tusculanae disputationes jako Tusculske horory...
> Dodnes nechapu jak nekdo, kdo dostane podobnou osvetu
> v jazykovjede, muze i pote z ust vykoktat/na klavesnici napsat
> neco, co je alespon trochu srozumitelne/citelne.
To zas az tolik nesouvisi s osvetou. Ma to spis co do cineni se slovni
zasobou a se schopnosti verbalni logiky. :-)
> Ale o tom stihanem Bychoj jsem nedavno nekde slysel.
> Nemuze byt daleko. Proto si myslim, ze neni pozde Bycha honit.
No, mam pocit, ze je to vzdycky napred treba zkusit, nez ho clovek
odepise...
--
Silva
Breta Benes
> casu je i v jinych jazycich. Kdyz si vzpomenu na dobu, v niz jsem sprtala
> vsechna ta perfekta, imperfekta, plusquamperfekta... A pak jsem u matury ve
Kdybych byl byval misto chozeni na pivo vice studoval
casovou souslednost, zvladaval bych ji lepe jak v tech casech,
kdy jsem chodivaval radeji na pivo nez na English, tak i nyni.
Kolegyne/kolegove English lepe ovladajici nez ja, nam jiste budou
tuto vetu radi parafrazovat v English - to bude sranda. :-)
Puvodni ceskou vetu netreba opravovat, zamotal jsem se do ni
tak, ze se v ni uz sam nevyznam. :-(
--
MJD 52636.499618, Breta
---
... I haven't lost my mind; it's backed up on tape somewhere!
Markoff
news:auk0jm$9ps$3...@news.vol.cz...
> Kolegyne/kolegove English lepe ovladajici nez ja, nam jiste budou
> tuto vetu radi parafrazovat v English - to bude sranda. :-)
"pozde bycha honit") - there's no use crying over spilt milk.
Je neskoro zatvarat dvere na stajni, ked kobyla uz usla - it is late to shut
the stable door after the mare is gone.
Ked hovoria zbrane je uz neskoro diskutovat - when guns speak it is too late
to argue.
A toto uz neviem - marry in haste, repent in leisure (v manzelstve narychlo
je neskoro lutovat "usetreny" cas?).
Barker
"Markoff" <Umar...@suzum.sk> wrote in message
news:aukfh4$e81$1...@at-vie-newsmaster01.nextra.at...
> Neskoro plakat nad rozliatym mliekom (to je asi najlepsia slovenska obdoba
> "pozde bycha honit") - there's no use crying over spilt milk.
>
> Je neskoro zatvarat dvere na stajni, ked kobyla uz usla - it is late to
shut
> the stable door after the mare is gone.
>
> Ked hovoria zbrane je uz neskoro diskutovat - when guns speak it is too
late
> to argue.
>
> A toto uz neviem - marry in haste, repent in leisure (v manzelstve
narychlo
> je neskoro lutovat "usetreny" cas?).
To by mohlo byt nieco ako: "Kto sa nahli do zenenia, ma po zabave." :-)
Mne sa paci "to have a monkey on one's back". Znamena to byt drogovo
zavisly.
Jiri Borsky
>
> "Breta Benes" <breta...@volny.cz> píąe v diskusním příspěvku
> news:auk0jm$9ps$3...@news.vol.cz..
> > tuto vetu radi parafrazovat v English - to bude sranda. :-)
> Neskoro plakat nad rozliatym mliekom (to je asi najlepsia slovenska obdoba
> "pozde bycha honit") - there's no use crying over spilt milk.
>
> Je neskoro zatvarat dvere na stajni, ked kobyla uz usla - it is late to shut
> the stable door after the mare is gone.
Casteji se slysi:
It is too late to shut the door after the horse has bolted
> A toto uz neviem - marry in haste, repent in leisure (v manzelstve narychlo
> je neskoro lutovat "usetreny" cas?).
Spechej do manzelstvi, pak toho v klidu (beze spechu) lituj.
JB
Petr Kovar
news:auj0j4$s11$1...@morticia.kit.vslib.cz...
> Nevim presne, jak je to v anglictine, ale casova souslednost a variabilita
> casu je i v jinych jazycich. Kdyz si vzpomenu na dobu, v niz jsem sprtala
> vsechna ta perfekta, imperfekta, plusquamperfekta... A pak jsem u matury
> ve
> stresu prelozila Tusculanae disputationes jako Tusculske horory...
Krasne! Tak ja jsem po celou dobu studia latiny na gymnaziu venoval nanejvys
prubehu zaverecnych zkouseni, pricemz jsme byl pokazde presvedcen, ze syntax
latiny je ve skutecnosti velmi jednoducha a de facto nepotrebuje vetsi
zajem, takze moje dochazka do hodin byla spise na urovni vysoke skoly, tedy
taknejak prilezitostne... Nekolik let jsem si vystacil se znalosti
indikativu u prvni a ctvrte konjugace, dale pak castecne sklonovani prvni a
druhe deklinace, plus nejaka ta nepravidelna adjektiva k tomu. Ve vrcholne
priprave na maturitu jsem take letmo preletel Zapisky a Promeny, no a sel
jsem do boje. Vytahnul jsem si zaludnou otazku gramatickeho urceni nekolika
sloves, z nichz zadne nepatrilo do mne znamych konjugaci, navic jsem marne
patral v pameti, jak by se mohlo tvorit nejake perfektum ci supinum, ci
dokonce nejake rozkazovaci nebo neprezentni infinitivni tvary. Ty jsem v
prubehu zkouseni s komisi nejak dotvoril a vrhnul se na text, kde jsem si
mel vyzkouset (ale opravdu napoprve!) versovani daktylskeho hexametru...
Svete div se, ale skutecne jsem odmaturoval, a jeste z tak tezkeho a
sloziteho jazyka, jakym je klasicka latina! No, nektera slovesa, uvedena v
tom usmoulanem papirku, si velmi dobre pamatuji i dnes, nepotrebuji k nim
ani zadny slovnik...
Nejstarsi generace, ktera nas postupne opousti a ktera studovala jeste na
klasickych gymnasiich za Prvni republiky, by pravdepodobne neverila urovni
znalosti mladych brnenskych latiniku, ke kterym jsem se tehdy pripojil.
Vetsina, ke ktere jsme ale nepatril, pak nakonec sve -rozsahle- znalosti
uplatnila nanejvys v anatomii pri studiu mediciny, kde jim ovsem hexametry,
prezenta, perfekta a supina prilis nepomahala... A ja jsem se rozhodl
venovat se latine jako vedlejsimu predmetu i na univerzite...
--
Petr Kovar
Silva R
"Petr Kovar"
> Krasne! Tak ja jsem po celou dobu studia latiny na gymnaziu (...)
Slovanak?
> No, nektera slovesa, uvedena v
> tom usmoulanem papirku, si velmi dobre pamatuji i dnes, nepotrebuji k nim
> ani zadny slovnik...
Pokorne musim priznat, ze doby, kdy jsem byla schopna pouze s obcasnym
nahlednutim do slovniku temer plynne prekladat kterehokoli z techto klasiku,
jsou v nenavratnu. Nepouzivanim jsem v pohode vsechno zapomnela. Nicmene ta
zakladni orientace v puvodu slov se mi hodila mockrat a ted, kdyz ucim i
dejepis, taky.
Vedena zcela nizkymi pohnutkami si nikdy pri probirani Caesara neodpustim v
hodine z hlavy zarecitovat Gallia est omnis divisa in partes tres... atd.,
koncim nekde v pate vete a je to jediny souvisly citat, ktery jsem jeste
schopna dat dohromady a prelozit. Hezky to zni, ta latina, a deti vzdycky
poslouchaji. Takove male lacine vitezstvi... :-) Horsi to bylo nedavno,
kdyz jsem neprozretelne pri Petru Velikem priznala vzdelani v rustine a pak
jsem si nevzpomnela na jedinou souvislou vetu, porad me napadalo jen
manzelovo oblibene "ja bydlaju za nadrazem" a ze Onegin " guljal po
bulvare" ...
> Nejstarsi generace, ktera nas postupne opousti a ktera studovala jeste na
> klasickych gymnasiich za Prvni republiky, by pravdepodobne neverila urovni
> znalosti mladych brnenskych latiniku, ke kterym jsem se tehdy pripojil.
Z nasi gymnazijni tridy je pet soucasnych ucitelu latiny na ruznych
brnenskych gymnaziich. :-)
Na srazech pravidelne s uctou vzpominame na pani doktorku Markovou, byla to
sice svym zpusobem zelezna lady, ale super.
> Vetsina, ke ktere jsme ale nepatril, pak nakonec sve -rozsahle- znalosti
> uplatnila nanejvys v anatomii pri studiu mediciny,
Taky na vsech jinych prirodovednych oborech, pri studiu jinych jazyku nebo
treba i na pravech atd. Ale ja tu latinu nebrala jen jako souhrn gramatiky,
libilo se mi prekladat, protoze to chtelo vic nez jen otrocke prevedeni do
cestiny, Markova v nas docela uspesne cvicila cit pro jazyk. Pres latinu i
pro ten matersky.
--
Silva
Jiri Borsky
Ale ja tu latinu nebrala jen jako souhrn gramatiky,
> libilo se mi prekladat, protoze to chtelo vic nez jen otrocke prevedeni do
> cestiny, Markova v nas docela uspesne cvicila cit pro jazyk. Pres latinu i
> pro ten matersky.
Neni nahodou, ci pouze existencni pomuckou, ze spousta dobrych basniku
a spisovatelu soucasne take dela (delalo) preklady.
Jiri Borsky
Breta Benes
> Silva R wrote:
> > libilo se mi prekladat, protoze to chtelo vic nez jen otrocke prevedeni do
>
> Neni nahodou, ci pouze existencni pomuckou, ze spousta dobrych basniku
> a spisovatelu soucasne take dela (delalo) preklady.
Myslim, ze dobry preklad udela jen dobry spisovatel/basnik.
Znalost jazyka ze ktereho preklada je sice podminkou nutnou,
nikoliv vsak postacujici.
--
MJD 52641.815972, Breta
---
* Origin: Welcome to pathology
p.s. Pjekne prekladala Dicka Francise pani Moserova,
obdivuhodne jsou preklady vjeci Stanislava Lema, delal
to F. Jungwirth a P. Weigel.
Petr Kovar
> > Krasne! Tak ja jsem po celou dobu studia latiny na gymnaziu (...)
>
> Slovanak?
Kde jinde! (Opomeneme-li Konevovu, Lerchovu...)
(...)
> Vedena zcela nizkymi pohnutkami si nikdy pri probirani Caesara neodpustim
> v
> hodine z hlavy zarecitovat Gallia est omnis divisa in partes tres... atd.,
> koncim nekde v pate vete a je to jediny souvisly citat, ktery jsem jeste
> schopna dat dohromady a prelozit.
... z Commentarii de bello Gallico, kniha prvni, uvodni kapitola... Tak
textem De Gallia si asi prosli vsichni, ja osobne jsem se ho v druhem
rocniku memoroval ze "Spenatu" (legenda ucebnic latiny od J. Spanara a E.
Kettnera) jak sileny, nakonec, spolu se vsemi spoluzaky, s uspechem.
> Hezky to zni, ta latina, a deti vzdycky
> poslouchaji. Takove male lacine vitezstvi... :-)
Casto i ve spolecnosti vetsich, tam si ale uz musite dat pozor na spravne
nacasovani...
(...)
> Z nasi gymnazijni tridy je pet soucasnych ucitelu latiny na ruznych
> brnenskych gymnaziich. :-)
No vidite, z me jsou to "jen" dve spoluzacky, obe s aprobaci klasicka latina
a rectina... Nekolik brnenskych latinaru, ci spis latinarek, znam, zvlaste
ty, co se aktivneji podileji na mistnich latinskych olympiadach, muzete me
prozkouset. :-)
> Na srazech pravidelne s uctou vzpominame na pani doktorku Markovou, byla
> to
> sice svym zpusobem zelezna lady, ale super.
Hm, na pani Markovou, postavu znamou v sirokem okoli, si jeste vzpominam,
nemel jsem to stesti byt jejim zakem, mnozi spoluzaci s opacnou zkusenosti
mi vsak tvrdili, ze jsem byl naopak obdaren neuveritelnou davkou stesteny...
:-)
--
Petr Kovar
Silva R
"Petr Kovar" <pmk...@brno.moravia.cz>
> > Slovanak?
>
> Kde jinde! (Opomeneme-li Konevovu, Lerchovu...)
Tam nebyla maturita z latiny povinna, aspon za mne.
> ... z Commentarii de bello Gallico, kniha prvni, uvodni kapitola... Tak
> textem De Gallia si asi prosli vsichni, ja osobne jsem se ho v druhem
> rocniku memoroval ze "Spenatu" (legenda ucebnic latiny od J. Spanara a E.
> Kettnera)
Sedi. Zluta, tlusta.
> Nekolik brnenskych latinaru, ci spis latinarek, znam, zvlaste
> ty, co se aktivneji podileji na mistnich latinskych olympiadach, muzete me
> prozkouset. :-)
Zkouset vas, myslim, nepotrebuju. :-) Ale nasel by se jeden treba na
Biskupskem gymnaziu...
> Hm, na pani Markovou, postavu znamou v sirokem okoli, si jeste vzpominam,
> nemel jsem to stesti byt jejim zakem, mnozi spoluzaci s opacnou zkusenosti
> mi vsak tvrdili, ze jsem byl naopak obdaren neuveritelnou davkou
stesteny...
> :-)
No, nerikam, ze ji vsichni milovali bez vyhrad, zadarmo nic nedala, ale
naucila. Tech pet, co z nasi tridy slo na latinu, bylo nejlepsich pet pri
prijimackach. (To se mi to chlubi cizim perim... :-) )
--
Silva
Petr Kovar
> > Kde jinde! (Opomeneme-li Konevovu, Lerchovu...)
>
> Tam nebyla maturita z latiny povinna, aspon za mne.
Tam bylo smisene studium. Humanitne zamerene tridy, pokud vim, mely latinu
jako povinny maturitni predmet.
> > rocniku memoroval ze "Spenatu" (legenda ucebnic latiny od J. Spanara a
> > E.
> > Kettnera)
>
> Sedi. Zluta, tlusta.
Dodnes nemohu zapomenout na clanek De Bohemoslovacia, pojednavajici (mimo
jine) o hrdinnych vojacich, kteri strazi nase hranice a brani je pred
vetrelci ze Zapadu. Soudruzi dokazali prosadit svoji ideologii naprosto
vsude...
> Zkouset vas, myslim, nepotrebuju. :-) Ale nasel by se jeden treba na
> Biskupskem gymnaziu...
A ejhle, ja bych radeji hledal na Slovanskem namesti ci Klasickem gymnasiu.
--
Petr Kovar