Richard Rohr na středu dvacátého prvního týdne v mezidobí - Šeková knížka s vyprávěním

[Richard Rohr]

Šeková knížka s vyprávěním Znám jeden manželský pár, který vydělává velmi slušný peníz, nicméně žije prostě, bez jakýchkoli symbolů toho stavu a přepychu, a dává stranou peníze na charitativní účely. Spolu s šesti dětmi žijí skromným životem. Každý měsíc matka shromáždí svých šest dětí kolem šekové knížky. Nad každým šekem, který na někoho vypíše, aby podpořila nějakou věc nebo charitativní akci, jim vypráví příběh: „A proto to tihle lidé potřebují víc než my.“ A tak všechny ty děti skutečně vědí, kam rodinné peníze jdou a že nejsou na bankovním účtě proto, aby si za ně kupovaly nové hračky. Samotní rodiče se rozhodují tak, že nemusí mít věci pořád nové a lepší a že jich nemusí mít stále více. Když se i rodiče rozhodují takto, snaží se k nim děti přidat a začne proces solidarity (jistě nikoli beze sporů!). V tomto ohledu jsou to jedny z nejzralejších a nejzodpovědnějších dětí ve svém společenství – a přitom jsou živé a „v reálu“. Myslím, že ten matčin způsob vypisování šeků je pravděpodobně tou nejlepší formou náboženské výchovy. Uhodila hřebík na hlavičku. Není to žádná vysoká metafyzika nebo spiritualita; jako kdybychom řekli: „Ježíš znamená toto. Závazek znamená toto. Láska znamená toto.“ To je skutečná náboženská výchova. Naše šekové knížky jsou pravděpodobně naší nejvýstižnější teologickou výpovědí o našich skutečných hodnotách. Ježíš analogicky tomu říká: „Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“ (Mt 6,21).

Checkbook Storytime There is a couple I know who earn very good money, and yet they live simply, without any status symbols or luxuries, with money set aside for charity. It’s a trimmed-down life for them and their six children. Every month the mother gathers the six children around the checkbook. For each check that she writes to whomever it might be, to whatever cause or charity, she tells them a story: “This is why these people need it more than we need it.” And so those kids actually know where the family money is going and that it isn’t there in the bank account for them to buy a new toy. The parents themselves are making choices not to have always new, better, more things. When the parents share those choices, the children are moze willing to buy into them. They begin a process of solidarity (not without struggle, however!). At this point they are some of the most mature and responsible – and yet alive and real – children I’m aware of in their community. I think the mother’s check-writing process is probably the best form of religious education. The rubber has met the road. It’s not highly metaphysical and spiritual; it’s “Jesus means this. Commitment means this. Love means this.” That’s religious education. Our checkbooks are probably our best theological statement about our real values. Jesus said, similarly, “Where your treasure is, there your heart will be also” (Matthew 6:21,Jr). from Letting Go: A Spirituality of Subtraction