Richard Rohr na středu dvacátého druhého týdne v mezidobí - Dědova energie

[Richard Rohr]

Dědova energie Muž s hlubokou mužskou energií důvěřuje v život. Důvěřovat, to neznamená být naivní; znamená to rozhodnout se na základě poznání, co je život a co je smrt. Jakmile si člověk ujasní, co je život a co smrt, bude schopen důvěřovat obojímu. Lidé, kteří nedovedou rozlišovat mezi smrtí a životem, nemohou důvěřovat realitě. Důvěra neznamená činit ctnostná rozhodnutí; není to skok víry bez jakéhokoli důkazu. Je to poznání, že každá lidská situace je směsicí života i smrti, a že velké pravdy jsou obvykle komplikované. Jsme směsicí temnoty a světla, života a smrti. Vše, co konáme, má v sobě kvalitu života, ale i kvalitu strachu a sebeobrany. Jestliže dovedeme přijmout, že nic není dokonalé, můžeme v tomto světě nalézt pokoj. Jak říká Ježíš: „Nikdo není dobrý, jedině Bůh“ (Mk 10,18). Přijmout tento paradoxní svět vyžaduje kus odvahy a náramné pokory. Řekl bych, že tohle dokážou dědové kvality „velkých otců“ (i babičky formátu „velkých matek“!). K takto plné vyrovnanosti pravděpodobně před padesátým rokem života neproniknete.

Grandfather Energy A man of deep male energy is a truster of life. To be trusting is not to be naive; it is to make judgments, recognizing what is life and what is death. Once you clarify what is life and what is death, you will be able to trust both of them. People who can’t distinguish between death and life can’t trust reality. Trust is not making a virtuous decision; it’s not a leap of faith wiihout any evidence. It’s recognizing that every human situation is a mixture of both life and death, that the big truths usually are complicated truths. We are a mixture of darkness and light, life and death. Every action we perform has some quality of life to it, yet some quality of fear and self-protection. When we can accept that there is no perfect anything, we can find peace in this world. As Jesus put it, “God alone is good” (Mark 10:18). It takes a monumental act of courage and a tremendous humility to accept a paradoxical world. I think that is what “grand” fathers (and “grand” mothers!) can do. You probably don’t come to this full balance much before fifty years of age. from A Man’s Approach to God