Richard Rohr na úterý jedenáctého týdne v mezidobí - Romance

[Richard Rohr]

Romance Myslíme si dnes, že milostný příběh je ona vzrušující a emocionální – někdy dramatická, jindy sentimentální – věc, která se děje mezi dvěma zamilovanými. A samozřejmě říkáváme, že to se stává jen jedenkrát, až na ty šťastlivce, kteří celý život střídají románek za románkem. Ale mnohým se toto stane jen jednou, a když to skončí, tak to skončí – a my všichni víme, že to nebylo doopravdy. To by ale byla špatná definice milostného příběhu. Mně se to jeví tak, že milostný příběh je riziko i dobrodružství – úžasný smysl pro odvahu a obdarování – vstupující do života, když hledáme něco většího, než jsme my sami. Samotné slovo romance přinesla rytířská tradice dvorské lásky ve dvanáctém století. Šlo tam o čistou lásku k ženě, lásku, která nikdy nehledala své naplnění! Šlo o muže osvědčující své ideály a svou cílevědomost. Proto mnoho z našich otců považuje 2. světovou válku za svou velkou „romanci“ s životem. Romance není nutně výrazem sentimentálních citů mezi mužem a ženou. Potkávám mnoho řeholních sester a bratří, kteří svůj život a duchovní službu zřetelně vidí jako svou „aféru“ s Bohem. Romance představuje smysl pro dobrodružství, odvahu i kapitulaci, který vstupuje do našeho života, když máme vizi, pro niž stojí za to žít i umírat. „Velká romance“ se životem jako takovým dává pravděpodobně těm malým romancím celoživotní trvání.

Romance We have come to think of romance as that exciting and emotional – sometimes dramatic, sometimes gushy – thing that happens between two lovers. And of course we say it only happens once except for those lucky people who create affairs again along through their life. But for many it just happens once, and once it’s gone it’s gone and we all know it wasn’t real. But that’s a false definition of romance. Romance, it seems to me, is the risk and the adventure – the tremendous sense of daring and gift – that comes into one’s life when one is seeking something larger than oneself. The knightly tradition of courtly love in the twelfth century produced the very word romance. It referred to a pure love for a woman that never sought consummation! It referred to men testing their ideals and their singlemindedness. That is why many of our fathers consider World War II their great “romance” with life. Romance isn’t necessarily the gushy feelings between a man and a woman. I meet many religious sisters and brothers who clearly see their life and ministry as their “affair” with God. Romance is that sense of adventure and daring and surrender that comes into our life when we have a vision worth living and dying for. The “Great Romance” with life itself probably makes the smaller romances a lifelong occurrence. from The Spiritual Family and the Natural Family