Richard Rohr na všední den - Svoboda Matky Terezy

[Richard Rohr]

Svoboda Matky Terezy Byli jsme vychováváni ve filosofii pokroku tak, jak tomu nebylo u žádné jiné generace v dějinách. Jsme schopni změnit všechno. Reklamy o technic­kém pokroku na nás křičí, že ten příští rok bude ještě lepší. To nakazilo naši duši. Způsobilo to, že tajemství přijetí, ta­jemství Mariina sebevzdání se stává čímsi téměř nemožným. Matka Tereza hovoří o přijetí. Zprvu byste snad řekli, že je jen taková trpitelka, že je fatalistka, že to vzdává příliš rychle. Ale když v její tváři, v jejích očích i konání uvidíte onen pokoj, její svobodu a radost, je to něco jako setkání s nějakým jiným druhem lidské bytosti. Něco jako setkání s někým z Marsu. Teď už nikdo o přijetí nebo sebevzdání nemluví. Nyní frčí výroky jako: „Změň to, udělej to, jak chceme. Zmákni to. Dokaž to, stihni to. Zlepši to, co je.“ Ale vprostřed té vřavy zní Mariino: „Ať se tak stane.“

The Freedom of Mother Teresa We were raised with a philosophy of progress like no generation in history. We can change everything. All of our technological advertisements tell us that next year will be better. That has affected our soul. It has made impossible the mystery of acceptance, the mystery of Mary’s “Let it be.” Mother Teresa talks about acceptance. At first you can say, She’s just being a martyr, you know, she’s fatalistic, she’s surrendering too quickly. But when you see the peace, the freedom and joy on her face and eyes and in her actions, it’s like meeting a different species of human being. It’s like meeting a person from Mars. No one talks about acceptance or surrender anymore. It’s “Change it, make it the way we want it to be. Fix things. Manage , the moment. Improve reality.” But in the middle of that you have Mary’s “Let it be.” from Letting Go: A Spirituality of Subtraction