Richard Rohr na úterý patnáctého týdne v mezidobí - Trosky pocitů

[Richard Rohr]

Trosky pocitů Život modlitby je základní školou Ducha. To, co v modlitbě konáme, není směřování k úspěchům: čekáme na Pána. Nalaďujeme se na proud života a čekáme, až se proud pročistí od veškeré rozptýlenosti a zátěže. Jestliže nenaskakujete do oněch loděk, které naší myslí během modlitby křižují, pokud se přespříliš neztotožňujete se vším tím smetím, které se tam po proudu kolébá, už se k vám nebude vracet. Pokuste se o to. Pokud se budete celý život identifikovat se svými pocity a názory, budou se ony plující trosky vracet a očekávat, že do nich naskočíte. Zkuste s tím na chvíli přestat. Přijdou znovu a řeknou: „Třeba jsi mě prve přehlédl. Tady jsem. Já jsem ten vztah, který tě vždycky naštval. Chci tě naštvat zase, abys promarnil celý zbytek rána.“ Ale tentokrát mu řekneš: „Nepotřebuji tě, jen plav dál.“ Nebojujte proti tomu. To je velmi důležité. Učili nás proti roztržitosti bojovat. Nicméně taková věc, jako je „roztržitost“, neexistuje; všechno jsou data. Podívejte se na to a uvidíte, zda jste schopni stát na břehu proudu a pocity pojmenovávat, vnímejte ty pocity a nechte je plynout. Pravděpodobně to přijde dokonce i potřetí, třeba i počtvrté nebo popáté, jestliže jste těmi pocity trpěli celá léta. Ale po nějaké době zjistíte, že to v proudu vědomí plout přestane. „Už s ním nikam nepůjdu! Už nepůjdu nikam s ní. Už mě štvát nebude.“ A tak se dostanete do onoho posvátného místa za hranicí pocitů, za své názory, za pomíjivý běh světa: do místa, kde všechny věci jsou Jedno.

The Flotsam of Feelings The life of prayer is the primary school of the Spirit. What we’re doing in prayer is not creating successes; we’re waiting upon the Lord. We’re tuning into the stream of life and waiting to let that stream unburden itself of distractions and baggage. If you don’t keep jumping on those ships that cross our minds during prayer, if you don’t overidentify with the flotsam bobbing down the stream, they stop returning. Try it. If you’ve identified all your life with your feelings and your opinions, that flotsam will keep coming by and expect you to jump on it. Stop doing that for awhile. It’ll come by a second time and say, “Maybe you didn’t see me the first time. Here I am. I am the relationship you always get angry about. I want you to get angry again so you can waste the rest of your morning.” And this time you look at it and say, “I don’t need you. Float on by.” Don’t fight it. That’s very important. We were trained to fight distraction. Yet there is no such thing as a distraction; everything is data. Look at it and then see if you can stay on the bank of the stream and name the feeling, feel the feeling anct let it go by. It’ll probably come by even a third time, maybe even a fourth or a fifth, if you’ve indulged this feeling for years. But after a while you notice that it stops floating by in the stream of consciousness. “I’m not going to get anywhere with him! I’m not going to get anywhere with her. She’s not going to feed me.” And then you’ll get to the holy place, beyond feelings, beyond opinions, beyond the passing world: the place where all things are One. from Preparing for Christmas With Richard Rohr