Richard Rohr na úterý po třetí neděli postní - Toužit po jednotě

[Richard Rohr]

Toužit po jednotě Toužíme odhalit své nitro, i když je to věc, která nás nejvíce ohrožuje. A toužíme po sebeodhalení druhého člověka. To je síla sexuální interakce, intimní mezilidská výměna. My, západní muži, jsme byli cvičeni k tomu, abychom se nesdíleli, neboť jsme byli – zvláště jako kněží – cvičeni, abychom nikdy nevypadali jako slabí, ale naopak abychom vše měli pod kontrolou. Být před Bohem slabí a jednoduše k Bohu mluvit ze srdce se nám zdá obtížné. Je pro nás snazší mluvit o Bohu než mluvit k Bohu. Většina spontánních modliteb, které slýchám, má formu skupinového oznámení namísto osobního oslovení v druhé osobě. Mnozí z nás si myslí, že modlitba znamená meditovat o dobrých, svatých, církevně „správných“ myšlenkách nebo že je to příprava promluv, kde se vše pěkně odehrává nahoře v hlavě. Ale pročpak jako synové a dcery nepromlouváme ke svému Otci přímo, zejména když víme a věříme, že „on tam je“? Promlouvat k Bohu vyžaduje přístup dítěte. Jestliže se ovšem budeme pořád držet ve střehu, pak nemůžeme mluvit jako dítě ke své matce.

Longing for Union We long to expose ourselves, even though it’s the most threatening thing in the world. We long for the self-disclosure of another person. That’s the power of sexual interaction, the intimate exchange between people. We Western men have been trained not to share ourselves, because we’ve been trained, especially as priests, never to look weak but always to be in control. We find it hard to be weak before God, to speak simply to God from our hearts. We find it easier to talk about God than to talk to God. Most spontaneous prayer I hear is in the form of an announcement to the groups instead of a personal address in the second person. Many of us think prayer is meditating on good, holy, churchy thoughts, or preparing sermons, all up in the head. Why don’t we, as sons and daughters, talk directly to our Father as if we know and believe he’s there'? To talk to God takes a childlike attitude. If we need always to be in control, we can’t talk like a child to our Mother. from The Price of Peoplehood