Richard Rohr na středu po druhé neděli postní - Zpět k základům

[Richard Rohr]

Zpět k základům (Psáno v Africe.) Ta africká rána jsou takřka dokonalá: jasně modrá obloha kontrastuje s nadýchanými mraky, svěží větřík přináší hlasy nejrůznějších ptáků, jaké jsem nikdy neslyšel, teplota je přibližně stejná, jako je teplota mého těla, takže nevnímám ani horko ani chlad, a pak vznešené slunce vládnoucí od časného rána těmto šlechticům černé kůže, kteří jsou stejně tak civilizovaní, jako náležejí době kamenné. Nejen že lidstvo pravděpodobně zde ve východní Africe započalo svou cestu, ale ono jako by tu začínalo dosud – a snad tu bude začínat vždycky. Jak se zdá, Bůh potřeboval udržovat část tohoto světa „při samých základech“. A pohleďme: spiritualita, rodina, sex, jídlo, oslavy bez nějakých zvláštních důvodů, život a smrt zde přirozeně a otevřeně koexistují. Tyto černé národy, do kterých většina ras promítá svůj nejhlubší stín, žijí svůj vlastní stín spíše s půvabem – řekl bych, že daleko lépe, než je tomu u zakrývaných a popíraných (nicméně fungujících!) stínů většiny „civilizovaného“ Východu a Západu. Je v tom něco nefalšovaného. Snad to dokonce symbolizují jejich různé stupně obnaženosti.

Back to Basics (Written while touring Africa) These African mornings are almost perfect: clear blue sky with enough billowy clouds for contrast, fresh clean breeze carrying with it the sounds of different birds I have never heard before, temperature about the same as my body surface so I feel neither cold nor hot, and the glorious sun reigning primitive and early over these black-skinned nobles who are both civilized and Stone Age. Not only did humankind likely begin here in East Africa, but somehow it is still beginning here – maybe it will always be beginning here. God needed to keep one part of this world “back to basics,” it seems. And here it is: spirituality, family, sex, food, celebration without occasion, life and death unashamedly. These black-skinned folks, on whom most races project their deepest shadow, live their own shadow rather gracefully – much better, I should think, than the camouflaged and denied (but nevertheless operative) shadows of much of the “civilized” East and West. There is something honest here. Maybe their various degrees of nakedness even symbolize it. from St. Anthony Messenger, “African Journal”