Richard Rohr na čtvrtek po první neděli postní - Římanům 7

[Richard Rohr]

Římanům 7 Někdy si přečtěte 7. kapitolu listu Římanům, prožijte Pavlovu agonii a všimněte si, že je na tom právě tak jako každý z nás. Proč dělám to, co nechci? Sám sebe za to nenávidím. Sám sobě nerozumím, běda mně! Pavel říká: „Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?“ Cítíte, že zde je muž téměř mučený záští k sobě samému, který se snaží vymanit se ze svého těla. Cožpak jsme všichni nepocítili v některém okamžiku svého života odpor k té osobě, jíž jsme se sami stali? Lidé církve se snaží být milí. Ale v okamžicích upřímnosti víme, že mnohé v naší duši není z Boha. Jsou v nás negativní, destruktivní, dokonce násilnické a pomstychtivé myšlenky adresované druhým. Díky Bohu následuje za sedmou kapitolou listu Římanům kapitola osmá. Svatý Pavel přechází k nejextatičtější kapitole Nového zákona: „Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši“ (8,1). Co dovolilo Pavlovi přeskočit z nesmírné sebenenávisti 7. kapitoly Římanům k nesmírné naději? Ať je to cokoli – milost? osvícení? konverze? bezmoc? sebevzdání? – je to ta nejdůležitější věc, za kterou se máme modlit: „Neuveď nás v pokušení, zbav nás od zlého. Přijď království tvé.“ Bůh na ten Otčenáš odpoví a vysvobodí nás ze sedmé kapitoly Římanům do osmé. Na to se spolehněte.

Romans 7 Read Romans 7 sometime, live with the agony of Paul and see that he’s just like every one of us. Why do I do what I don’t want to do? I hate myself for doing it. And I don’t understand myself, woe is me. Paul says, “Who will rescue me from this body doomed to death?” There you can feel a man almost tortured with self-hatred, trying to get out of his body. Haven’t all of us, at some point in our lives, disliked the person we’d become? Church people set out to be nice people. Yet, in our moments of honesty, we know much of our soul is not of God: We have negative, destructive, even violent and vengeful thoughts toward other people. Romans 7, thank God, is followed by Romans 8. St. Paul leaps to the most ecstatic chapter in the New Testament: “This I know, in Christ there is no condemnation” (8:1). What allowed Paul to jump out of the immense self-hatred of Romans 7 into immense hopefulness'? Whatever it is – grace'? enlightenment? conversion? powerlessness'? surrender? – it’s the most important thing to pray for: “Lead us not into temptation, deliver us from evil.... Thy kingdom come.” God wil? answer that Our Father and deliver us from Romans 7 to Romans 8. Depend on it. from Breathing Under Water: Spirituality and the 12 Steps