Richard Rohr na pátek třicátého prvního týdne v mezidobí - Oběma nohama v obou táborech

1 view
Skip to first unread message

Richard Rohr

unread,
Nov 5, 2021, 12:05:06 AM11/5/21
to chlapi-...@googlegroups.com
Oběma nohama v obou táborech

Musíme se naučit žít ve světě takovém, jaký je, i ve světě, jaký by měl být. V tom prvním je síla, ve druhém láska. Síla a láska jsou manželé. Síla bez lásky je brutalita, ale láska bez síly je brzy pouhou sentimentalitou. V tomto světě musíme obojí spojovat.

Síla není špatné slovo; musí být dobrým slovem. V tomto světě nemůžeme žít v dokonalém království čisté lásky, kde je to uspořádáno, jak má být, kde každý myslí tak jako já, kde každý slaví liturgii, jak my si myslíme, že je to správné. Jsme poutníci a cizinci, kráčející po cestě jako učedníci, s křehkým jměním, které ani dokonale nevlastníme, dokonce mu ani nerozumíme.

V této době, o které si myslím, že je dobou vyhnanství kultury i církve, se až příliš snadno dostavuje cynismus. Je to až příliš snadná odpověď, neboť nevyžaduje žádné sebevzdání, lásku, důvěru, ctnost. Nicméně jsme povoláni k víře, do místa, kde můžeme důvěřovat oběma světům a respektovat je: svět takový, jaký je (sílu), a svět takový, jaký má být (lásku). Žít trpělivě a pokorně bez cynismu je darem evangelia.

Ježíš hlásal království Boží v době okupace, zotročování a degradace náboženství. Kdyby nám právě teď mohl Ježíš říci „království nebeské je ve vašem středu“, jak jinak bychom se, sestry a bratři, mohli chovat? Géniem biblické víry je milost být oběma nohama pevně v obou táborech současně: ve světě, jaký je, i ve světě, jaký by být měl.

Feet in Both Camps

We have to learn to live both in the world-as-it-is and the world-as-it-should-be. One is power; the other is love. Power and love are conjugal partners. Power without love is brutality, but love without power is soon mere sentimentality. We have to put the two together in this world.

Power is not a bad word; it has to be a good word. We cannot live in this world in the perfect kingdom of pure love, where it’s structured correctly, where everybody thinks like us, where everybody celebrates liturgy like we think it should be celebrated. We are pilgrims and strangers, walking on the road, like the disciples, with a fragile possession, that we ourselves do not fully possess or even understand.

At this time, which I do believe is a time of exile on the level of culture and Church, cynicism comes far too easily. It’s the too easy response, for it requires no surrender, love, trust, virtue. Yet we are called to faith, to the place where we can trust and respect both worlds, the world as it is (power) and the world as it should be (love). To live patiently and humbly without cynicism is the gift of the gospd.

Jesus proclaimed the reign of God in a time of occupation, enslavement and corruption of religion. If he could say, “The kingdom of heaven is in your midst” right now, then how, brothers and sisters, can we do any differently? The genius of biblical faith is the grace to keep one foot firmly in both camps at the same time: the world as it is and the world as it should be.

from Sermon on the Mount
Reply all
Reply to author
Forward
0 new messages