Richard Rohr na pondělí před Popeleční středou - Hranice liberalismu

[Richard Rohr]

Hranice liberalismu Dosáhli jsme hranic liberalismu. Liberalismus je v zásadě filosofie, která hlásá práva, svobody, růst a rozvoj jednotlivce. Má práva, mou kariéru, mou celistvost, mé volby. Druhý vatikánský koncil skutečně potvrdil program, který chrání osobu, růst a svobodu pro každého křesťana. A měli jsme podle toho žít pětadvacet let. Okusili jsme plody toho – Bohu díky – a nechci se k ničemu z toho vracet. Dosáhli jsme ale hranic liberalismu. Nakonec dospíváme k tomu, že vše, co máme, jsou individua hledající svůj vlastní růst, své vlastní štěstí, svůj vlastní rozvoj. Většina kultur od počátku časů by takový světový názor nesdílela. Existuje málo možností pro společné dobro, pro otevírání se tomu, co je dobré pro celou farnost, celou diecézi a všechny lidi. Společné dobro je to, co je dobré pro svět, nikoli jen co je dobré pro Ameriku nebo pro křesťanství. Člověk se až diví, jak náš lid zapomněl takto myslet. Kdysi to bylo centrálním bodem katolického názoru a morálky.

The Limits of Liberalism We’ve reached the limits of liberalism. Liberalism is basically a philosophy that proclaims the rights and the freedoms and the growth and the development of the individual. My rights, my career, my wholeness, my options. Vatican II really affirmed that agenda, protecting the person, the growth and freedom of the individual Christian. And we had to run with it for twenty-five years. We tasted its fruits, thank God, and I don’t want to go back on any of those. But we’ve reached the limits of it. It finally moves to a place where all that we have are individuals seeking their own growth, their own happiness, their own development. Most cultures since the beginning of time would not share this worldview. There’s little possibility there for the common good, for opening myself to what’s good for the whole parish, the whole diocese, the whole people. The common good is what’s good for the world, not just what’s good for America or good for Christianity. One wonders if our people have forgotten how to think that way. It was once the centerpiece of Catholic vision and morality. from Letting Go: A Spirituality of Subtraction