Richard Rohr na pátek dvacátého pátého týdne v mezidobí - Svatý Jan od Kříže

[Richard Rohr]

Svatý Jan od Kříže Pravá spiritualita je naprosto protikulturní, neboť je obchodně nezužitkovatelná, neměřitelná, nedokazatelná. Je doslova ničím. A kdopak by v tomto světě chtěl být ničím? Cílem této kultury je pro nás být něčím, být vším, „získávat přátele a působit na lidi“. Svatý Jan od Kříže to vyjadřuje takto: „Aby ses dostal k potěšení, které nemáš, musíš jít cestou, která tě těšit nebude. Aby ses dostal k poznání, které nemáš, musíš jít cestou, kterou neznáš. Abys dosáhl majetku, který nemáš, musíš jít cestou nevlastnění. Aby ses stal tím, kdo nejsi, musíš jít cestou, kterou sám nejsi.“ (Výstup na horu Karmel, I, 13, 410) Nicotnosti se ovšem obáváme. Proto se také bojíme smrti. Domnívám se, že smrt je šokujícím zjištěním, že všechno, co jsem si myslel, že jsem, všechno, na čem jsem nesmírně lpěl, bylo doslova ničím. Nicotnost, které se tolik bojíme, je ve skutečnosti pokladem, po němž toužíme. Toužíme po prostoru, kde není co dokazovat, kde jsem tím, kým jsem, a to stačí. Spiritualita nás učí, jak nazí předstihnout čas, aby nás Bůh mohl zahrnout láskou takové, jací jsme.

St. John of the Cross True spirituality is utterly countercultural because it’s non-merchandisable, non-measurable, non-provable. It is precisely nothing. Who wants to be nothing in this world'? This culture’s goal is for us to be something, to be everything, to “win friends and influence people.” St. John of the Cross puts it this way: “In order to come to pleasure you have not, you must go by a way that you will enjoy not. To come to the knowledge that you have not, you must go by a way that you know not. To come to the possession that you have not, you must go by a way in which you possess not. To come to be what you are not, you must go by a way that you are not” (Ascent of Mount Carmel, I, 13, 410). We fear nothingness, of course. That’s why we fear death, too. I suspect that death is the shocking realization that everything I thought was me, everything I held onto so desperately, was precisely nothing. The nothingness we fear so much is, in fact, the treasure that we long for. We long for the space where there is nothing to prove and nothing to protect; where I am who I am, and it’s enough. Spirituality teaches us how to get naked ahead of time, so God can make love to us as we really are. from Letting Go: A Spirituality of Subtraction