Milí přátelé v D(d)oteku,
mám toho na srdci víc, prosím přečtěte si to celé..
1. zítra ke mně přijde na ošetření p. Koláček, a i když mu chci navrhnout, abysme netahali "pracovní záležitosti" do jeho sezení, kdyby ta věc přišla, ráda bych věděla, jak jsme na tom, tzn. váš postoj ke spolupráci s Maitreou. Ani já osobně bych nechtěla žádnou fúzi, ale jen spolupráci, vzájemnou výměnu služeb. Pouhá výměna odkazů mi přijde neefektivní, podle mě má cenu jen kdybychom na jejich webu měli komlexnější prezentaci, a za to bychom měli něco nabídnout. Pokud nás do toho půjde jen půlka (což navrhují ti, co chtějí), tak to nebude mít takovou sílu, jako kdybysme do toho šli jako celek, protože se nám pak bude těžko nabízet něco jako 3 návštevy pro každého jejich zaměstnance. Je jich zhruba 12, tzn. podobný počet jako nás.. A aby byla tato varianta schůdná, bylo by dobré, aby nás do toho šla alespoň většina..
Když to zmapuju, tak to chtějí Barbara, já, Stáňa, Naďa, Míša.
Nechce to Terezka a Filip.
Nevím, co Gábina, Zuzana, Lenka, Adam, Kolda, Bára a Dáša.
Zita předpokládám bude chtít, protože je to výhodné...
Dejte mi prosím nejlépe do zítřka vědět, jak to máte vy. Filip říkal, že je mu to nejasné. Je to tak, že si můžeme sami říct, jak by se nám to líbilo.. tak to využijme! Můžeme to udělat i poměrově - že já, Barbara a ti, kdo se tím úplně živí a jsou v doteku víc, vezmou si i víc Maitreáků.. Asi nejvhodnější forma bude ta, že vydáme dárkové poukazy a zaměstnanci si je mezi sebou rozdělí... 3-4 lidi za rok nejsou za skvělou reklamu moc, uznejte...
Jinak pro vás všechny asi dobrá zpráva je, že se během dvou týdnů z Doteku odstěhuju, takže se vše vrátí ke starému pořádku :) i když za sebe doufám, že ne úplně.. Našla jsem si něco jiného, takže Dotek nebude mé Nr.1, jak jsem si přála, ale i tak ho nepřestanu milovat :)
Dnes ve sprše mi došlo, když jsem slyšela slečnu, do jejíž místnosti jsem se měla stěhovat, že jsem vlastně byla jak "sup", když jsem si přála, aby ji už vystěhovali. Nedovolovala jsem si s ní soucítit, když jsem na ni myslela, tak jsem se úplně odřezávala od cítění, protože by mi nebylo moc dobře z vědomí, že ji mají soudně vystěhovat na ulici. Jsem moc ráda, že jdu bydlet jinam a že nemusím bezcitně přihlížet... A napadlo mě zkusit něco, při čem se cítím mnohem líp - dotknout se jí, dát jí šanci. Zkusit panu Hochovi navrhnout, aby ji tam ještě chvíli nechal (on sám je z toho nešťastný, že ji má vystěhovat) a nabídnout jí pomoc ve formě terapie. Já vím, sami toho máme dost a nemůžeme chtít každého zachránit, ale ona žije celou tu dobu vedle nás a my víme, že má problémy a ani jednou nás nenapadlo to udělat. Sama vím, jaké to je dostat nečekanou podporu v náročné situaci. Třeba nebude chtít, nevím, ale mám chuť to zkusit... Přidáte se ke mně někdo?
Pan Hoch říkal, že je inteligentní, jen že má psychické problémy... Já vím, člověk musí sám chtít a někdy je to hodně těžké, ale chce se mi to alespoň zkusit... Je trochu ironií, že se musí pro psychické problémy vystěhovat ze sklepa z domu plného psychoterapeutů :)
A poslední věc, ryze praktická:
V rámci úklidového zápalu jsem pořádně umyla všechny hrníčky a vydrhla konvice (i ty na vodu od vodního kamene) a chci vás všechny poprosit, abychom je udržovali úplně čisté. Ano, čajovnickým hliněným konvičkám sluší čajová patina, ale ne těm keramickým, které mají být bílé... Párkrát jsem chtěla klientovi udělat čaj a poté, co jsem vzala do ruky pátý "čistý" hrnek, jsem pochopila, že si musím nějaký umýt. Je příjemné hrnek jen tak vzít a nezdržovat klienta tím, že čeká, než umyjete nádobí. Nejsem přehnaná hygiena, mně osobně to nevadí, ale mám pocit, že klientům je dobré nabídnout čisté hrníčky bez usazenin po předchozích... A většinou nestačí hrnek jen tak rychle ošplouchnout pod tekoucí vodou a je třeba vzít do ruky houbičku... Je to svým způsobem detail, ale...
A než se dodělá nový gongový zvonek, buďtě prosím k prozatimní sestavě opatrní a snažte se nedotýkat toho izolepou přilepeného gongu. Kolda neměl dráty, aby šel přidělat vedle na stěnu.
Tak zatím :)
Pavla