Stanovisko předsedkyně Výboru pro multikulturní soužití k aktuální situaci v MČ Praha-Libuš

[Jedličková]

Stanovisko předsedkyně Výboru pro multikulturní soužití k aktuální
situaci v MČ Praha-Libuš

Politická reprezentace MČ Praha-Libuš se intenzivně věnuje integračním
aktivitám od velkého požáru v Sapě v listopadu 2008. Po požáru zde
vznikla petice občanů proti Sapě, jako zastupitelstvo jsme se obávali
růstu xenofobních nálad. Zřídili jsme Výbor pro multikulturní soužití
a já byla ZMČ zplnomocněna nejen komunikací vůči vietnamské komunitě,
nýbrž i jednáním s příslušnými orgány státní správy a samosprávy,
které mají danou problematiku v kompetenci.

Po celou dobu jsem před těmito orgány upozorňovala na skutečnost, že
Libuš je malá městská část s omezenými pravomocemi, kterou daný
problém -obrovská koncentrace jedné cizinecké komunity na malém území
a s tím spojená pnutí ve vzájemném soužití- notně přesahuje. A že
potřebujeme jejich účinnou pomoc, protože sami nejsme schopni
integraci dělat. Přesto jsme se do této integrace vehementně pustili s
očekáváním, že příslušné orgány zareagují a pomocnou ruku nám podají.
Protože centrum vietnamské komunity v ČR umístěné v Sapě není jen
otázkou naší MČ, nýbrž celého státu.

Jako předsedkyně Výboru pro multikulturní soužití jsem ve spolupráci
se Sapou, s humanitním odborem ÚMČ a s různými občanskými sdruženími,
včetně těch vietnamských, uspořádala řadu akcí a aktivit na podporu
integrace. Po celou dobu jsem se snažila vyzdvihovat především
pozitivní aspekty vzájemného soužití a přínosu vietnamské komunity v
MČ Praha-Libuš. Bylo by divné, kdybych jako předsedkyně takto
pojmenovaného výboru konala jinak. Ostatně důkazy visí na našich
komunálních www stránkách.

Po celou dobu jsem však velmi pečlivě monitorovala negativní reakce a
názory našich občanů na aktivity, které jako výbor realizujeme. A
valná většina těchto názorů moc příznivých a podporujících nebyla. Po
celou dobu jsem úzce spolupracovala s Policií ČR, s MV a dalšími
orgány a upozorňovala na to, že i přes naše aktivity a snahu o
pozitivní obraz vietnamské komunity v MČ Praha-Libuš se zde situace
stále zhoršuje.

Situace vygradovala v souvislosti s ul. Na Domovině 1 a s vietnamskými
nájemníky. Dospěla tam tak daleko, že obyvatelé tohoto domu byli
nuceni založit si organizované hlídky. Na zasedání ZMČ dne 17. 3. jsme
se rozhodli, že odešleme dopisy na příslušné úřady s upozorněním, že
nedojde-li z jejich strany k razantnímu zásahu, situace je zde natolik
vážná, že může dojít až k založení skutečné domobrany. Já jsem zároveň
byla ZMČ pověřena medializací tohoto problému. A na všem, co jsem
sdělila v rozhovorech médiím, trvám. K účinnému zásahu v ul. Na
Domovině 1 došlo až po odeslání těchto dopisů a medializaci problému.

Tento problém se ale zdaleka netýká pouze ul. Na Domovině 1. Problémy
se členy vietnamské komunity se vyskytují všude v MČ a zdaleka se
nejedná pouze o jednotlivce. A velmi se navzájem podobají. Příklad:
ul. Zbudovská. Tam v listopadu loňského roku zasahovala na můj podnět
Cizinecká policie, přestože informace, které jsem od českých majitelů
bytů měla, spíše nasvědčovaly občansko-právnímu sporu v sousedských
vztazích, nikoli kriminální činnosti. Cizinecká policie tam v bytech
vietnamských nájemníků objevila kradené originální značkové zboží,
rostlinky marihuany a zadržela Vietnamce v celostátním pátrání,
podezřelého z páchání závažné trestné činnosti. Dva měsíce tam byl
klid, před nedávnem mě obyvatelé tohoto domu kontaktovali s urgentní
prosbou o pomoc - problémy s vietnamskými nájemníky tam jsou znovu a s
mnohem větší intenzitou. Vietnamští nájemci se tam kompletně střídají
zhruba po 14 dnech, neustále stěhují objemné věci, kterými ničí výtah,
otloukají zdi i stropy, dělají hrozný hluk. Správa tohoto domu již
několikrát musela kvůli výskytu švábů celý objekt deratizovat. Českým
obyvatelům jsem přes Sapu zajistila překlad domovního řádu a pokynů do
vietnamštiny. Tyto pokyny visí všude po domě, visí i na popelnicích.
Přesto vietnamští nájemníci na pokyny nereagují, nerespektují je a na
vše reagují slovy "já neumět česky". Přes upozornění na popelnicích ve
vietnamštině objemné krabice s odpadky nevhazují do popelnic, nýbrž je
pohazují vedle nich. V těchto bytech je více Vietnamců než těch, kteří
si byty pronajali. Jejich krajané v těchto bytech přespávají, do
vchodu se snaží dostat tak, že se do vchodových dveří dobývají
šroubovákem nebo nožem. Obyvatelé mi navíc potvrdili, že především o
víkendu se kolem Zbudovské a Mirotické pohybují někteří Vietnamci,
kteří jsou evidentně pod vlivem návykových látek, scházejí se v
blízkém kasinu. Při návštěvě ul. Zbudovská ve večerních hodinách jsem
sama byla svědkem, jak se před jedním ze vchodů formovaly hloučky
Vietnamců s cílem dostat se do něj na noc.

Jiný příklad: Ul. V Rohu - mohu ocitovat přímo z mailu od jednoho z
obyvatelů: "... bohužel mi ale připadá, že na české občany nikdo
nebere ohled a Vietnamci jsou v této záležitosti bráni jako
"utlačovaná menšina, která je bezdůvodně nenáviděna, a proto potřebuje
pomáhat." Žije tu s námi pár vietnamských rodin. Nejenže od té doby,
co tu bydlí, nás musí pravidelně navštěvovat deratizér, protože se z
jejich bytů šíří škvoři, ale také po sobě zanechávají dost očividný
nepořádek. Například své odpadky nevyhodí do popelnic se smíšeným
odpadem, ale položí je v igelitce k popelnici na plast a nechají to
tam ležet, dokud to vítr nerozfouká po celém sídlišti. A co už mi
připadá jako naprostý vrchol je to, že si dovolí vyhodit např.
ledničku nebo televizi jen tak na chodník a nechají to tu, dokud to
prostě někdo neuklidí. My odmítáme žít na skladišti! Myslím, že už je
čas s tím začít něco dělat, nemůžete nás přehlížet věčně".

Když začaly problémy v ul. Na Domovině, ještě předtím, než jsem
kontaktovala Policii, jsem se obrátila v rámci dobrých vztahů a dobře
nastavené komunikace na Sapu s prosbou o pomoc. Ostatně výzva v tomto
duchu ze strany předsedy Svazu Vietnamců v ČR i s kontaktními údaji,
na které se naši občané, mají-li problém se svými vietnamskými
sousedy, mohou obracet, visí i na našich www stránkách. Domnívala jsem
se, že po všech multikulturních akcích, které jsme společně se Sapou
zorganizovali, Sapa pomůže i tehdy, vyskytnou-li se skutečné problémy,
kde nepomůže se na sebe navzájem usmívat a potřásat si rukou. Sapa
tuto pomoc odmítla s tím, že ti Vietnamci, kteří toto v ul. Na
Domovině dělají, nejsou jejich a ať se obrátíme na naši Policii.

Od té doby, tj. od medializace, jsem poměrně často slýchala z
vietnamské strany, ale i ze strany nejrůznějších neziskových
organizací, že jako MČ problém nafukujeme, zkreslujeme a že se vlastně
o problém nejedná, protože se jedná o pouhé jednotlivce, kteří dělají
nějaké problémy pouze v jednom domě. Jiný příklad: 31. března, hotel
Cham. Ve dvou pokojích se chtělo ubytovat cca 10 Vietnamců. Když to
majitel hotelu odmítl, dva z nich na něj vytáhli nůž. Na místě
zasahovala právě projíždějící policejní hlídka. Na to, že se jedná jen
o pár jednotlivců, jsou tito jednotlivci poměrně dost výkonní a mají
velký akční rádius po celé MČ!

Jsem v MČ Praha-Libuš zastupitelkou, volenou jejími občany. Hájím
jejich zájmy a starám se o jejich bezpečnost a o to, aby mohli v MČ
klidně žít. Za této situace se prostě nemohu s čistým svědomím před
naše občany postavit a přesvědčovat je o tom, že je potřeba
respektovat ty naše vietnamské sousedy, kteří nás ale nerespektují, a
pořádat dále večerní komorní dýchánky o vietnamských zvycích a
tradicích. Na jednání na pražském magistrátu dne 12. dubna oficiální
představitelé vietnamské komunity prohlásili, že s jejich členy je zde
největší potíž v tom, že nemluví česky a neznají zákony této země a
styl života v této zemi. To je ale dle mého názoru potíž naprosto
zásadní. Chci-li v nějaké zemi žít a pracovat, musím nejprve mluvit
jejím jazykem, dodržovat její zákony a respektovat její obyvatelstvo.
Nic víc, nic míň. Z výše popsaných důvodů jsme pozastavili integrační
aktivity Výboru pro multikulturní soužití typu novoroční oběd pro
seniory v Sapě nebo oslava vietnamského lunárního nového roku.
Nepozastavili jsme ale činnost tohoto Výboru. A jeho úloha je nyní
především v tom, aby všichni v MČ Praha-Libuš dodržovali stejná
pravidla a stejný zákon. A v tom nejen já, ale všichni mí kolegové v
zastupitelstvu jsme plně nápomocni orgánům, které toto vymáhat mají v
kompetenci.

Z tohoto důvodu se obracím na všechny občany MČ Praha-Libuš s prosbou,
aby si problémy, které snad mají ve vzájemném soužití s cizinci,
nenechávali pro sebe a ÚMČ o nich informovali. Jedině tak je totiž
možné situaci zde postupně řešit a zlepšovat. Děkuji a na závěr
výrazně zdůrazňuji, že nemluvím o vietnamské komunitě jako celku a že
tak, jak jsem popsala, se zdaleka nechovají v š i c h n i Vietnamci
v České republice.

PhDr. Pavla Jedličková

pjedl...@praha-libus.cz

--
Tuto zprávu jste obdrželi, protože odebíráte skupinu "Diskusní fórum Praha - Libuš" služby Groups Google
Pro přispívání do této skupiny, odešlete e-mail na Praha...@googlegroups.com
Chcete-li odhlásit odběr této skupiny, pošlete e-mail na adresu Praha-Libus...@googlegroups.com
Další nastavení najdete v této skupině na adrese http://groups.google.com/group/Praha-Libus?hl=cs

[xurbj]

Vážená paní doktorko,
jako člen diskusního fóra jsem obdržel Vaše stanovisko k problémům,
které se aktuálně objevují v naší městské části v souvislosti s
vietnamskou komunitou. Předně bych Vám chtěl velmi poděkovat za toto
vyjádření, na které jistě spousta občanů, kteří se o život v Libuši/
Písnici aktivně zajímají, po nedávné reportáži v médiích čekala.
Situaci jste na uvedených příkladech popsala výstižně. Žiji v ul. U
Bazénu (dnes již bez bazénu...) a podobné útrapy s komunitou, která v
našem případě okupuje suterénní nebytové prostory, zažívám spolu se
svými sousedy taktéž. Hromadné přespávání ve sklepních prostorách,
vyvařování s vyvětráváním do společné chodby, pohazování odpadků kolem
domu, ničení zámků u domovních dvěří, švábi ve stoupačkách, černý
odběr energií, apod. Naše společenství vlastníků se dlouhodobě snaží
situaci řešit domluvou a vstřícným jednáním, což ale funguje jen do
určité míry. Pár dní je v domě klid, ticho a pořádek a za čas se vše
rozjede nanovo. Jak ostatně uvádíte i vy sama. Pomoc ze strany orgánů
zajišťujících veřejný pořádek dosud nepřišla, byť jsme se ji
několikrát dovolávali. Vietnamci nejsou asi obecně zlí lidé, nejsou to
příživníci a jejich pracovitost a schopnost žít skromným životem
dlouhodobě v cizí zemi je obdivuhodná. Bohužel však mají jiné životní
návyky, jiné představy o sousedském soužití, o ohleduplnosti k
ostatním, o hygieně, o věcech řekněme estetických. To vše logicky
klidnému a přátelskému soužití bohužel často překáží. Proto mi dovolte
poděkovat za veškeré aktivity, které v této věci Vy a pan starosta
vyvíjíte s konstatováním, že se snad neminou účinkem a že bude jednou
lépe.
S pozdravem Jan Urbanec, U Bazénu 489/3, P-4 Písnice