--
निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)
to subscribe go to the link below and put a request
https://groups.google.com/group/bvparishat/subscribe
To unsubscribe from this group, send email to
bvparishat+...@googlegroups.com
अनादिनिधनं ब्रह्म शब्दतत्त्वं यदक्षरम् ।
विवर्ततेऽर्थभावेन प्रक्रिया जगतो यतः । । १.१ । ।
एकं एव यदाम्नातं भिन्नशक्तिव्यपाश्रयात् ।
अपृथक्त्वेऽपि शक्तिभ्यः पृथक्त्वेनेव वर्तते । । १.२ । ।
अध्याहितकलां यस्य कालशक्तिं उपाश्रिताः ।
जन्मादयो विकाराः षड्भावभेदस्य योनयः । । १.३ । ।
एकस्य सर्वबीजस्य यस्य चेयं अनेकधा ।
भोक्तृभोक्तव्यरूपेण भोगरूपेण च स्थितिः । । १.४ । ।
प्राप्त्युपायोऽनुकारश्च तस्य वेदो महर्षिभिः ।
एकोऽप्यनेकवर्त्मेव समाम्नातः पृथक्पृथक् । । १.५ । ।
--
निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)
to subscribe go to the link below and put a request
https://groups.google.com/group/bvparishat/subscribe
To unsubscribe from this group, send email to
bvparishat+...@googlegroups.com
As professor Korada has said in his book that the Sanskrit word, "shabda" is used in many context and hence it is untranslatable. In my opinion it has simple meaning based on physics of sound. There is difference between Naada and Shabda. Both are dhvanis.
Dear Scholars!
As per यास्क, there are no total or complete synonyms, since, then, there would be no need to have more words for an object.
Agni, Vahni, Vaisvanara, Jatavedas etc. all have different प्रवृत्ति-निमित्त and hence are to be appropriately used by training in शास्त्रs.
However, I feel we have not addressed the issue of शब्द as a द्रव्य (अवस्थाश्रयत्वेन उपादानं) and शब्द as a गुणः (धर्मः) distinction.
Physics is inadequate to deal with this phenomenon.
यथा - शब्दगुणकमाकाशम्, शब्दस्पर्शरूपरसगन्धा मे शुध्यन्ताम्, शब्दब्रह्मणि निष्णातः परं ब्रह्माधिगच्छति, अशब्दमस्पर्शम् ..
पदं तु लोके वेदे च साङ्केतिकम् – सुप्तिङन्तादिलक्षणम् । नित्यमपि वेदेषु । अपौरुषेयत्वात् ।
पौरुषेयेऽपि विग्रहविरहं वागदृश्यमानाऽभ्युवाच, वागाहाशरीरिणी इति श्रुतिस्मृत्योः ।
नाद, ध्वन्यादयस्तु केवलमभिव्यक्तिहेतवः ।
न सोऽस्ति प्रत्ययो लोके यः शब्दानुगमादृते इत्यस्य मूक, बधिरादीनां तिरश्चां प्राणिनां च विषये विचारः अपेक्षितः ।
स्वरत्वं, व्यञ्जनत्वं, वर्णानाम्, उदात्तादयः शब्दधर्माः वर्णानां शब्दव्यक्तित्वात् (वैखरीदशायां) ।
उच्चैः, नीचैः इत्यादयः ध्वनिश्रवणतारतम्यबोधकाः ।
कदम्बमुकुल, वीचीतरङ्गन्यायौ च शब्दविषये विचारिताः । गन्धवत् । यथा वृक्षस्य सम्पुष्पितस्य दूराद् गन्धो वाति, गन्धवाहादिप्रयोगानुसारात् ।
शब्दप्रमाणन्त्वन्यदेव । आप्तोपदेशरूपम् अनाप्तानुक्त तदर्थविज्ञानरूपं च ।
वाक्तत्वविषये पर्यवस्यति विचार एषः ।
रामानुजः
From:
bvpar...@googlegroups.com [mailto:bvpar...@googlegroups.com] On Behalf
Of V Subrahmanian
Sent: Friday, June 15, 2012 1:00 PM
To: sivas...@gmail.co; BHARATIYA VIDVAT
Subject: Re: {भारतीयविद्वत्परिषत्} What is meant by Ooha?
Thanks Shri Siva Senani ji for
the beautiful analytical reply. I agree that we can't really be making
strict compartmental divisions. For instance the yoga sutra शब्दज्ञानानुपाती वस्तुशून्यो
विकल्पः where shabda is admitted to generate jnanam. In advaita, as you
know, when we consider mahAvAkya-s like 'tat tvam asi' the Acharyas take care
to say: तत्त्वमादिवाक्येषु
प्रथमतः तद्गतपदानां अर्थः अवगन्तव्यः, पश्चादेव वाक्यार्थः समुदेति . That is why we
have the तत्-त्वंपदवाच्यार्थ/लक्ष्यार्थ
usage.
--
निराशीर्निर्ममो भूत्वा
युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)
to subscribe go to the link below and put a request
https://groups.google.com/group/bvparishat/subscribe
To unsubscribe from this group, send email to
bvparishat+...@googlegroups.com
--
This message has been scanned for viruses and
dangerous content by MailScanner, and
is
believed to be clean.
Dear Scholars!
As per यास्क, there are no total or complete synonyms, since, then, there would be no need to have more words for an object.
Agni, Vahni, Vaisvanara, Jatavedas etc. all have different प्रवृत्ति-निमित्त and hence are to be appropriately used by training in शास्त्रs.
However, I feel we have not addressed the issue of शब्द as a द्रव्य (अवस्थाश्रयत्वेन उपादानं) and शब्द as a गुणः (धर्मः) distinction.
Physics is inadequate to deal with this phenomenon.
यथा - शब्दगुणकमाकाशम्, शब्दस्पर्शरूपरसगन्धा मे शुध्यन्ताम्, शब्दब्रह्मणि निष्णातः परं ब्रह्माधिगच्छति, अशब्दमस्पर्शम् ..
पदं तु लोके वेदे च साङ्केतिकम् – सुप्तिङन्तादिलक्षणम् । नित्यमपि वेदेषु । अपौरुषेयत्वात् ।
पौरुषेयेऽपि विग्रहविरहं वागदृश्यमानाऽभ्युवाच, वागाहाशरीरिणी इति श्रुतिस्मृत्योः ।
नाद, ध्वन्यादयस्तु केवलमभिव्यक्तिहेतवः ।
न सोऽस्ति प्रत्ययो लोके यः शब्दानुगमादृते इत्यस्य मूक, बधिरादीनां तिरश्चां प्राणिनां च विषये विचारः अपेक्षितः ।
स्वरत्वं, व्यञ्जनत्वं, वर्णानाम्, उदात्तादयः शब्दधर्माः वर्णानां शब्दव्यक्तित्वात् (वैखरीदशायां) ।
उच्चैः, नीचैः इत्यादयः ध्वनिश्रवणतारतम्यबोधकाः ।
कदम्बमुकुल, वीचीतरङ्गन्यायौ च शब्दविषये विचारिताः । गन्धवत् । यथा वृक्षस्य सम्पुष्पितस्य दूराद् गन्धो वाति, गन्धवाहादिप्रयोगानुसारात् ।
शब्दप्रमाणन्त्वन्यदेव । आप्तोपदेशरूपम् अनाप्तानुक्त तदर्थविज्ञानरूपं च ।
वाक्तत्वविषये पर्यवस्यति विचार एषः ।
रामानुजः
दासस्य विज्ञापनम्.। यस्य वेदाः शरीरमित्यादिभिरपि शब्दस्य द्रव्यत्वं सिद्धम्।द्रव्यस्यैव हि शरीरत्वं शरीरलक्षणसिद्धम्। दासः --- On Fri, 15/6/12, Ramanujan P <ra...@cdac.in> wrote: |