Jsou Cesi hlupaky Evropy?
Ross Hedvicek
vitany.
http://hedvicek.blog.respekt.cz/c/1344/Jsou-Cesi-hlupaky-Evropy.html
Clanek jsem postoval i na blog MIMO UZEMI CSSR,
http://cs-club.blogspot.com/2006/12/jsou-ei-hlupky-evropy.html
pro pripad pokracujici cenzury na blogu Respektu. Soucasna situace je,
ze jsem stale naprosto ZLOVOLNE vymazan ze seznamu blogeru Respektu a
zebricku blogeru - o Vyberu ani nemluve. Jako jediny bloger - a to
bloger se ctenosti mnohonasobne presahujici vsechny ostatni. To bylo
asi prilis.
Ctenarum pripominam nutnost prihlasit se na novem serveru na
Yahoogroups.
Poslete email na adresu
mailto:ross_hedvic...@yahoogroups.com
Jack Stone
"Ross Hedvicek" <ro...@scanlon.im1.net> wrote in message
news:458a954a...@news.im1.net...
No, zkratka z toho vseho vyplynulo ze typickym predstavitelem zkazeneho a
shnileho ceskeho naroda je Rosta Hedvicek :-))))))
--
Jack Stone
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
"Lepsi pivo v zaludku nezli voda na plicich."
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
'
"It's better to have beer in the stomach than water in the lungs."
J. Cimrman
kujebak
Jack Stone wrote:
> "Ross Hedvicek" <ro...@scanlon.im1.net> wrote in message
> news:458a954a...@news.im1.net...
> > Posilam link na novy clanek - vase komentare pod clankem budou velmi
> > vitany.
> >
> > http://hedvicek.blog.respekt.cz/c/1344/Jsou-Cesi-hlupaky-Evropy.html
> >
> > Clanek jsem postoval i na blog MIMO UZEMI CSSR,
> > http://cs-club.blogspot.com/2006/12/jsou-ei-hlupky-evropy.html
> > pro pripad pokracujici cenzury na blogu Respektu. Soucasna situace je,
> > ze jsem stale naprosto ZLOVOLNE vymazan ze seznamu blogeru Respektu a
> > zebricku blogeru - o Vyberu ani nemluve. Jako jediny bloger - a to
> > bloger se ctenosti mnohonasobne presahujici vsechny ostatni. To bylo
> > asi prilis.
> >
> > Ctenarum pripominam nutnost prihlasit se na novem serveru na
> > Yahoogroups.
> > Poslete email na adresu
> > mailto:ross_hedvic...@yahoogroups.com
>
> No, zkratka z toho vseho vyplynulo ze typickym predstavitelem zkazeneho a
> shnileho ceskeho naroda je Rosta Hedvicek :-))))))
> --
>
>
> Jack Stone
>
What's the matter, Jack, can't you sleep well?
Yukon
Ross Hedvicek wrote:
> Posilam link na novy clanek - vase komentare pod clankem budou velmi
> vitany.
Souhlasim s 70 procenty toho co je v tom clanku napsano. I have been
preaching for a long time that the Czech history is built on very
shaky ground. Autor toho clanku viditelne neni zadny pritel Cechu,
ale nabizi hodne nametu k premysleni. The Czechs take a lot of credit
for what's essentially a German culture. I'd like to see some
creditable scholars who take on these topics. From both camps. Yukon
ok...@bu.edu
On Dec 22 2006, 2:02 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> Ross Hedvicek wrote:
> > Posilam link na novy clanek - vase komentare pod clankem budou velmi
> > vitany.Souhlasim s 70 procenty toho co je v tom clanku napsano. I have been
> preaching for a long time that the Czech history is built on very
> shaky ground. Autor toho clanku viditelne neni zadny pritel Cechu,
> ale nabizi hodne nametu k premysleni. The Czechs take a lot of credit
> for what's essentially a German culture. I'd like to see some
> creditable scholars who take on these topics. From both camps. Yukon
Otto Drexler hodne pise o Cesich a jejich historii, ale zda se, ze toho
moc nezna. Vezmeme, si jednu z hlavnich tezi jeho clanku:
" Čeští obrozenci se v 19. století rozhodli pro samostatný
národ se vším všudy. Ale neměli se o co opřít. České tradice
neexistovaly. Inu, když se nemohli opřít o skutečnost, opřeli se o
fikci; utvořil se obraz jakýchsi nehmatatelných tradic:
demokratického, vzdělaného a vysoce kulturního národa, což se
diametrálně rozcházelo se skutečností"
"Čeští obrozenci si dobře uvědomovali národní malost,
zaostalost, onen obrovský rozdíl v kulturní vyspělosti Čechů a
Němců a byli tím frustrováni. Čeští obrozenci měli prostě
zafixováno, že Češi jsou velice zaostalým národem, který není
schopen soutěžit s německým. Proto byli posedlí touhou vymanit
Čechy z provinční malosti a stát se národem světovým. Národní
komplex méněcennosti vedl nejen k jeho kompenzaci, nýbrž i k
překompenzaci. "
"Čeští obrozenci se za obyčejného, málo vzdělaného, českého
člověka přímo styděli, namlouvali si sobě i druhým, že Češi
jsou inteligentním a vzdělaným národem."
"Čeští obrozenci se ovšem rozhodli pro variantu nejhorší.
Vnuknout českému národu myšlenku, že jsou báječným a
vzdělaným národem s prastarou slavnou minulostí, který zlí Němci
(Germáni) vždy chtěli zlikvidovat. Vytvořili si dokonalou fikci.
Obklopili národ mýty a lžemi, a ten jim uvěřil a věří
dodnes..."
"Čeští obrozenci byli posedlí pátráním v dávné české
minulosti. Budoval se nový národ se starými kořeny...Byla
vytvářena rozličná kultura, ač na takovéto věci neměl takřka
žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své políčko a staral
se o své skromné hospodářství, s čímž se jakžtakž uživil.
Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého nebo rakouského
pána. Pokud byl vzdělanější, byla pro něj zcela samozřejmou
obcovací řečí němčina.
Myslenky jsou to skutecne hluboke - jsou HLUBOKO POD UROVNI
PRAVDY"
Staci jen par faktu aby se ukazalo, ze pan Drexler je proste sprosty
ignorant, ktery si mysli, ze neustalym opakovanim presvedci lidi, ze
jeho absurdni vymysly jsou pravdou.
Tak nejprve trochu cisel pochazejicich ze scitani lidu, ktere provedla
vlada Rakousko-Uherske Rise na pocatku 20 stoleti.
Illiteracy in Adult Population of Austrian Empire
By Linguistic Groups, in 1900
(The Kingdom of Hungary Excluded)
Male Female Total
(percentages)
German 5 6 6
Czech and
Slovak 2 4 3
Polish 45 42 40
Ruthenian 71 84 77
Slovenian 22 24 23
Serbo-
Croatian 14 17 16
Romanian 71 80 75
Hungarian 50 63 56
Source: Carlo M Cipolla (1969), p. 17
K tomu jen maly zazitek z me vlastni zkusenosti. Jako professor
ekonomie na Bostonske universite jsem byl pocatkem 70tych let pozvan na
prednasku do Heidelbergu. Uvadel me jeden mistni professor ekonometrie,
s kterym jsem se kdysi seznamil. Ve svem uvodu se sice zminil, ze jsem
tehdy byl na Bostonske universite ale mnohem vetsi pozornost venoval
tomu, ze jsem drive byl docentem na Karlove univerzite v Praze. Po
prednasce jsem se ptal proc tu Karlovu universitu tak zduraznoval.
Odpoved byla, protoze kazdy student tady vi, Karlova univerzita byla
prvni a Heidelberg druha nejtarsi unverzita ve stredni Evrope.
Nyni se podivejme jak se Drexler myli kdyz pise, ze na kulturu (?) "
neměl takřka žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své
políčko a staral se o své skromné hospodářství, s čímž se
jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého
nebo rakouského pána."
Podle nej tedy skoro vsichni Cesi byli jen mali sedlaci nebo sluhove u
nemeckych panu. Temer zadni podnikatele, nebo zamestnanci prumyslovych
podniku, temer zadni ucitele nebo profesori na vysokych skolach, temer
zadni vedci , spisovatele, umelci, nebo treba hudebnici?
Tady jsou dva odstavce z jednoho referatu, o srovnani Rakouska a
Ceskoslovenska, ktery jsem prednesl pred lety na zasedani Americke
Ekonomicke Associace:
"The Austro-Hungarian Empire was a huge conglomerate of various
territories with ethnically diverse .... Its population totaled about
35 million in the middle of the 19th century, and over 50 million by
1918. While the Austro-Hungarian Empire was backward in European terms,
when measured by overall averages, its two most westerly-located parts,
namely the Kingdom of Bohemia and present-day Austria, were reaching
levels not too far behind the other West-and North-European countries.
Mining, metallurgy and metal processing, wood processing, paper,
textile and food industries were vigorously growing in these two parts
of the Empire in the second half of the 19th century.
In Bohemia, the share of agricultural population declined from 52% in
1869 to 34% in 1910 and the share of the population employed in
industry increased in the same period from 29%. to 39%. In 1910 the
Kingdom of Bohemia comprised only 35% of the "Austrian" part of the
Empire, (i.e. excluding the Kingdom of Hungary), but it contained over
half of all people employed in industry, and produced 85% of coal, 54%
of iron, 75% of chemicals, over 90% of glass and ceramics, 75-80% of
textiles and 65% of paper."
A tady je maly vyber z tech vedcu, umelcu a jinych intelektualu, kteri
podle Drexlera v Ceskem narode po Bile hore temer vubec neexistovali.
Jiste budete umet sami posoudit jak "nesrovnatelne zanedbatelni"
byli tito lide ve srovnani s nemeckymi "supervedci a superumelci".
Ale vazne, ja se nesnazim dokazat, ze Cesi maji lepsi vedu, kulturu a
hospodarstvi nez Nemci. Jde mi zde jen o to ukazat jak stupidni jsou
Drexlerovy vyroky pripisujici Cechum "národní malost, zaostalost,
onen obrovský rozdíl v kulturní vyspělosti Čechů a Němců" a
podle nichz na kulturu " neměl takřka žádný Čech ani
pomyšlení. Obdělával si své políčko a staral se o své skromné
hospodářství, s čímž se jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán
jako sloužící u německého nebo rakouského pána."
Scientists
Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Božek Jan Amos Comenius,
František Čelakovský, Václav Prokop Diviš, Josef Dobrovský,
František Josef Gerstner, Tadeáš Hájek, Ivan Honl, Bedřich
Hrozný, Jakub Husnik, Jan Janský, Konstantin Jireček, František
Křižík, František Koláček, Bohumil Kučera, Václav Láska,
Mathias Lerch, Ernst Mach, Jan Marek Marci, František Palacký, Josef
Ladislav Píč, Křišťan of Prachatice, Jan Svatopluk Presl, Jiří
Procháska, Jan Evangelista Purkyně, Karel Presl, Josef Ludvík
František Ressel, Karel Rokytanský, Karel Rychlík, August Seydler,
Ferdinand Stoliczka, Vincenc Strouhal, František Josef Studnička,
Karel Zahradnik,
Musicians:
Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
Mahler Josef Fiala Zdeněk Fibich Josef Bohuslav Foerster Kryštof
Harant z Polžic a Bezdružic Leoš Janáček Otakar Jeremiáš Jan
Antonín Koželuh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
Novák Jan Jakub Ryba František Škroup Bedřich Smetana Johann
Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
Vanhal Jan Vencalek Jan Václav Voříšek Pavel Vranický Ladislav
Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
Painters
Mikoláš Aleš Petr Brandl Václav Brožík Ota Bubeníček Josef
Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
Jahn Josef Lada František Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký František Kupka Julius Edvard Marak
Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik František Jakub
Prokyš Václav Vavřinec Reiner Karel Škréta Antonín Slavíček
Václav Spála Jan Zrzavý
Sculptors
Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Božetěch František Bílek Matthias
Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan Štursa
Religious personalities
Saint Agnes of Bohemia, Petr Chelčický, Jan Hus, Saint John
Sarkander, Saint John of Nepomuk, Saint John Neumann .
To snad prozatim staci.
O.K.
Yukon
Jiri Pecka
> Nebyl bych prekvapen kdyby dve tretiny techto osobnosti byly Nemci. y
A mozna ani to ne! Ti Cesi to je prece jenom takova blba zdegenerovana
havet, ze ano. Ja ovsem ne; ja mam v sobe vysoce kvalitni nemeckou
krev po praprapradedeckovi.
A moje prapraprapraprababicka byla Nemkyne ze Soprone.
Jiri von Pecka
kujebak
Nebo emigranti :-))
kujebak
Co takhle Řehoř Pecka?
Jakakoliv příbuznost?
FEEB
>Co takhle ehoø Pecka?
>Jakakoliv pø buznost?
Ze skoly si vzpominam na jakehosi J.B. Pecku, coz zejmena ve slovenstine navozuje
nezadouci asociace. Panu Peckovi bych vsak rozhodne takove pribuzne nepral :-)
ok...@bu.edu
On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> > O.K. Nebyl bych prekvapen kdyby dve tretiny techto osobnosti byly Nemci. y- Hide quoted text -- Show quoted text -
Ale ja budu prekvapen, kdyz me ty dve tretiny Nemcu napocitas alespon
mezi hudebniky, pro nez tady uvadim podrobnejsi informace prevzate z
Wikipedie:
O.K.
>From Wikipedia, the free encyclopedia
Georg Anton [Jiří Antonin] Benda (June 30, 1722-November 6, 1795)
was a Bohemian-German kapellmeister and composer.
Born in Staré Benátky, Bohemia, Czech Republic, Benda was 19 when
Frederick II of Prussia bestowed upon him in 1741 the position of
second violinist in the chapel of Berlin. The following year Benda was
summoned to Potsdam as a composer and arranger for his older brother
Franz, himself an illustrious composer and violinist. Seven years
later, in 1749 he entered the service of the Duke of Gotha as chapel
master, where he constantly cultivated his talents for composition,
specializing in religious music. A stipend from the Duke allowed him to
take a study trip to Italy. Benda had particular success with a form of
musical stage entertainment, the melodrama, which influenced Mozart.
Besides that he wrote many instrumental pieces.
Karel or Karl Bendl (born April 16, 1838 in Prague; died September 20,
1897 in Prague ) was a Czech composer. He studied at the organ school,
where he met and befriended Dvorak one year before graduating with
honors in 1858. By then he had already composed a number of small
choral works. In 1861 his Poletuje holubice won a prize and at once
became a favorite with the local choral societies. In 1864 Bendl went
to Brussels, where for a short time he held the post of second
conductor of the opera. After visiting Amsterdam and Paris. In Paris,
he became influenced by the stage works of Charles Gounod and Ambrose
Thomas and especially by Giacomo Meyerbeer. By 1865 he was back in
Prague where he was appointed conductor of the choral society known as
Hlakoe, and he held the post until 1879, when Baron Dervies engaged his
services for his private band. Bendl's first opera Lejla was
successfully produced in 1868. It was followed by Bretislav a Jitka
(1870), Stary Zenich, a comic opera (1883), Karel Skreta (1883), Dite
Tabora, a prize opera (1892), and Matki Mila (1891). Other operas by
Bendl are Indicka prin-cezna, Cernohorci, a prize opera, and the two
operas Carovny Kvet and Gina. His ballad Svanda dudak acquired much
popularity; he published a mass in D minor for male voices and another
mass for a mixed choir; two songs to Ave Maria; a violin sonata and a
string quartet Op.119 in F Major; and a quantity of songs and choruses,
many of which have come to be regarded as national possessions of
Bohemia.
František Xaver Brixi (January 2, 1732 - October 14, 1771) was a
famous Czech Classical composer of the 18th century. Brixi was born in
Prague, the son of composer Simon Brixi. He received his musical
education at the Piarist Gymnasium in Kosmonosy. His teachers included
Václav Kalous, a significant composer himself. In 1749 Brixi left
Kosmonosy and returned to Prague, where he worked as an organist at
several churches. In 1759 he was appointed Kapellmeister of St Vitus
Cathedral, thus attaining, at the age of only 27, the highest musical
position in the city; this office he held till his early death. He
wrote some 290 church works (of the most varied type), cantatas and
oratorios, chamber compositions, and orchestral compositions. Probably
his organ concertos, which have been recorded several times each, are
his best-known pieces today.
Vilem Blodek (October 3, 1834 May 1, 1874) was a famous Czech composer,
flautist, and pianist.
Bohuslav Matej Cernohorsky (February 16, 1684, Bohemia-July 1, 1742,
Graz, Austria) was a famous Czech composer of the Baroque era. One of
his pieces is Triphonics, it was written for Organ, piano, and
trombone.
Alexander Dreyschock (October 15, 1818 - April 1, 1869) was a Czech
pianist and composer. Born in Žáky in Bohemia, his musical talents
were first noticed at age of eight, and at age fifteen he travelled to
Prague to study piano and composition with Václav Tomášek. By the
age of twenty, Dreyshock undertook his first professional tour in
December 1838, performing in various northern and central towns in
Germany. Subsequent tours saw Alexander visiting Russia (1840-42);
Paris (spring 1843); London, the Netherlands, Austria and Hungary
(1846); and Denmark and Sweden in 1849. Elsewhere he caused a sensation
with prodigious execution of thirds, sixths, and octaves, plus other
tricks. When he made his Paris debut in 1843 he included a piece for
the left hand alone. Dreyschock's left-hand was renowned, and his most
famous techical stunt was to play the left-hand arpeggios of Chopin's
Revolutionary Étude in octaves. In 1862 Dreyschock become a staff
member at the newly-founded St. Petersburg Conservatory at Anton
Rubinstein's invitation. He was appointed Court Pianist to the Tsar as
well as Director of the Imperial School of Music for the Operatic
Stage. He maintained this double post for six years, but his health
suffered from the Russian climate. He moved to Italy in 1868 and died
in Venice on April 1, 1869 at the age of fifty-one. At the wish of his
family he was buried in Prague.
Jan Ladislav Dussek (more properly Václav Jan Dusík [1]) (February
12, 1760 in Čáslav-March 20, 1812 in St.-Germain-en-Laye) was a Czech
composer and pianist. The Dussek family has an extraordinarily long
history as professional musicians, starting at least as early as Jan
Ladislav's grandfather, and lasting in the Moravian branch of the
family at least into the 1970s. Of them, Jan Ladislav is often known as
"Dussek the Great". Jan Ladislav's mother was a harpist, and he
composed much music for the harp as well as for the piano. Great as his
music may be, his personal life (in which harpists figured prominently)
was the stuff of which movies are made. After early studies in Bohemia,
Dussek traveled to the Netherlands and Germany, where he may have
studied with C. P. E. Bach. From there, he moved to St. Petersburg,
where he was, for a time, a favourite of Catherine the Great. However,
after a while, he fled St. Petersburg just ahead of Catherine's secret
police, who accused him of involvement in a plot to assassinate
Catherine. Given Dussek's lifelong royalist sympathies, his
well-attested personal good looks, and Catherine's proclivity for
beautiful young men, a different explanation seems more probable. After
Dussek left St. Petersburg, he took a position as music director for
Prince Radziwill in Lithuania for a year, after which he toured Germany
in the mid 1780s as a virtuoso performer on the piano and on the glass
harmonica. Later he went to France where he became a favourite of Marie
Antoinette, who tried to dissuade him from taking a performing tour to
Milan in 1788. On the outbreak of the Revolution in 1789, Dussek fled
France for England, going to London. Continuing his romantic exploits,
he took with him the harpist wife of the composer Jean-Baptiste
Krumpholz, who drowned himself into the Seine as a consequence. In
London Dussek continued his blossoming career as a virtuoso performer,
gaining great praise from Joseph Haydn, who wrote a glowing note to
Dussek's father after one of the Salomon concerts which featured works
by both composers. In London, Dussek joined forces with a music
publisher named Corri to form a company which later went bankrupt.
Dussek soon abandonded Madame Krumpholz in favour of Corri's young
daughter, Sophie, whom he married. Sophie Dussek was a singer, pianist,
and harpist who later became known in her own right. Together, they had
a daughter, but the marriage was not happy, involving liaisons by both
parties. Apart from his own music, Dussek is important in the history
of music because of his friendship with John Broadwood, the developer
of the "English Action" piano. Because his own music demanded strength
and range not available in the then current pianos, he pushed Broadwood
into several extensions of the range and sonority of the instrument. It
was a Broadwood instrument with Dussek's improvements that was sent to
Beethoven. And it was while Dussek was having dinner with John
Broadwood that his wife left with her lover, though she later returned
to Dussek when her lover rejected her. When the firm of Dussek and
Corri went bankrupt, Dussek left England for Germany, leaving behind
his family, and with his father-in-law in a debtor's jail. In Germany,
initially, he became one of the first "glamour" touring pianists,
preceding Franz Liszt. According to Louis Spohr, Dussek was the first
to turn the piano sideways on the stage "so that the ladies could
admire his handsome profile." Before long, however, he took up a
position with Prince Louis Ferdinand of Prussia, who treated him more
as a friend and colleague than as an employee. Together, they sometimes
enjoyed what were called "musical orgies." When Prince Louis Ferdinand
was killed in the Battle of Saalfeld, Dussek wrote the moving Sonata in
F sharp minor, Elégie harmonique, Op. 61 (C. 211). In 1807, despite
his earlier affiliation with Marie Antoinette, Dussek returned to Paris
in the employ of Talleyrand, the powerful French foreign minister. He
wrote a powerful sonata (Sonata in A flat major, Op. 64, C. 221) called
Le Retour a Paris (The Return to Paris). This imposing sonata also
received the nickname Plus Ultra in heated response to a piano sonata
by Joseph Woelfl, said to be the last word in pianistic difficulties,
entitled Ne Plus Ultra. The remainder of his life he spent performing,
teaching and composing in Prussia and France. His personal beauty had
faded and he became grossly fat, in fact being unable eventually to
reach the piano keyboard, and unfortunately he had developed a fondness
for strong drink which hastened his death. Dussek was an important
predecessor of the Romantic composers for piano, especially Chopin,
Schumann and Mendelssohn. Many of his works sound strikingly "modern,"
especially when compared with the late Classical style of other
composers of the time; yet it remains a controversial point whether or
not the later composers were influenced by Dussek, since his works were
out of fashion by the time they were writing. Dussek may have been an
independent line of development without followers, somewhat in the
manner of Gesualdo. Stylistically Dussek has much more in common with
the Romantic era than the Classical era, even though most of his work
preceded the commonly accepted beginning of the Romantic era by at
least two decades. Some of his more famous and notable works include
many solo piano pieces, many of which have programmatic titles, such as
The Sufferings of the Queen of France (1793), a series of episodes of
varying lengths, with interpolated texts relating to the Queen's
misfortunes, including her sorrow at being separated from her children
and her final moments on the scaffold before the guillotine. He also
wrote 34 piano sonatas, many piano concertos, sonatas for violin and
piano, a musical drama, and various works of chamber music, including a
Trio for piano, horn and violin, a combination not repeated until
Johannes Brahms, and the highly unusual sonata for piano, violin, cello
and percussion entitled The Naval Battle and Total Defeat of the Dutch
by Admiral Duncan (1797), which is an extremely rare example of
pre-20th century chamber music which includes percussion.
Antonín Leopold Dvořák September 8, 1841 - May 1, 1904) was a
Czech composer of Romantic music, who employed the idioms and melodies
of the folk-music of his native Bohemia in symphonic and chamber music.
Gustav Mahler (July 7, 1860 - May 18, 1911) was a Bohemian-Austrian
composer and conductor. Gustav Mahler was born into a Jewish family in
Kaliště, in the Austro-Hungarian Empire (today in Czechia), the
second of twelve children. His parents soon moved to Iglau, Moravia,
where Mahler spent his childhood. Having noticed the boy's talent at an
early age, his parents arranged piano lessons for him when he was six
years old. In 1875, Mahler, then fifteen, was admitted to the Vienna
Conservatoire where he studied piano under Julius Epstein, harmony with
Robert Fuchs, and composition with Franz Krenn. Three years later
Mahler attended Vienna University, where Anton Bruckner was lecturing.
There he studied history and philosophy as well as music. While at the
university, he worked as a music teacher and made his first major
attempt at composition with the cantata Das klagende Lied; the work was
entered in a competition where the jury was headed by Johannes Brahms,
but failed to win a prize.
Josef Fiala (Joseph Fiala) (1748-1816) was a famous composer, oboist,
cellist, and pedagogue of the Enlightenment.
Zdeněk Fibich (December 21, 1850 - October 15, 1900) was a Czech
composer of classical music, He was born in Vseborice (Seborice) near
Caslav ([1]). He studied in Prague, in Leipzig with Ignaz Moscheles,
Karl Richter and Salomon Jadassohn and in Paris). In Paris in 1868-9
he taught piano, later moving back to Prague and working as a theater
conductor, composing prodigiously. Fibich married Ruzena Hanusova in
1873. After her death, he married her sister Betty Hanusova in 1875. He
left Betty for his student Anežka Schulzová, who also wrote the
libretto for his opera Šárka. Fibich died in 1900 in Prague.
Josef Bohuslav Foerster (December 30, 1859 - May 29, 1951) was a
Czech composer of classical music. Foerster was born in Prague and
studied in the conservatory there. He married the singer Bertha
Lauterer in Hamburg, making his living as a critic, and in 1901 became
a teacher at the conservatory there, moving to Vienna in 1903 and back
to Czechoslovakia in 1939. In 1946 he was declared a National Composer.
He died in Nový Vestec.
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 - June 21, 1621) was a
Czech nobleman, soldier, writer and composer. He was born at Klenová
castle, near Klatovy, Bohemia, and received some early education at
Innsbruck, at the court of Archduke Ferdinand II. Between 1593 and 1597
he served as a soldier, and fought against the Turks. In 1598 and 1599
he went to the Holy Land as a pilgrim, writing about his experiences in
a book entitled Journey from Bohemia to the Holy Land, by way of Venice
and the Sea which was published in Prague in 1608. During 1614-15
travelled into Spain with diplomatic mission. In 1618 he converted to
Protestantism, and joined the forces arrayed against the Catholics as
an officer of artillery. During the rebellion he bombarded the imperial
palace in Vienna-with the emperor inside-which proved to be a bad
move. After the defeat of the Protestant Czechs at White Mountain in
1620 by the combined arms of Maximilian and Tilly, and the subsequent
sack of Prague by Imperial troops, he was captured, unsuccessfully pled
for mercy, and was beheaded on June 21, 1621 in the Old Town Square,
Prague, along with all the other leaders of the insurrection.
Leoš Janáček July 3, 1854 in Hukvaldy, Moravia - August 12, 1928
in Ostrava) was a Czech composer. He is particularly remembered for his
orchestral piece Sinfonietta and his operas, and is generally
recognised as one of his country's foremost composers.
Otakar Jeremiáš (*October 17, 1892 in Písek , † March 5, 1962 in
Prague) was a Czech composer. Otakar Jeremiáš was the son of composer
Bohuslav Jeremiáš. An accomplished cellist and pianist, he studied at
the Prague Conservatory of Music. He lived in Ceske Budejovice, where
he directed a local music school until February, 1929, when he was
appointed head conductor of the Prague Radio Symphony Orchestra. In
1945 Jeremiáš left the Radio Symphony Orchestra to be president of
the Prague National Theatre Opera.
Jan Antonín Koželuh (1738-1814) was a renowned Bohemian composer from
Velvary. He was a pupil of Josef Seger before hi. He studied in Vienna
and was a concert master in St. Vitus cathedral for 30 years; his work
includes both church and concert works. As one of the most respected
Czech authors of his time, he also composed serious Italian opera:
Allesandro nell' Indie was performed in 1769 and Demofoonte in 1772. He
was the organist at the Strahov monastery for almost 40 years.
Jan Kubelík (July 5, 1880 - December 5, 1940) was a Czech violinist
and composer. He was born in Michle (now part of Prague) and studied at
the Prague Conservatoire with Otakar Ševčík. As a child, he used to
practice 10 to 12 hours a day, or "until my fingers started to bleed."
After 1898, he toured as a soloist, soon becoming renowned for his
great virtuosity and flawless intonation.
Ernst Krenek (August 23, 1900 - December 22, 1991) was an
Austrian-born composer of Czech ancestry; throughout his life he
insisted that his name be written Krenek rather than Křenek, and that
it should be pronounced as a German word. He explored atonality and
other modern styles and wrote a number of books, including Music Here
and Now (1939), a study of Johannes Ockeghem (1953), and Horizons
Circled: Reflections on my Music (1974).
Bohuslav Martinů December 8, 1890-August 28, 1959) was a Czech
composer. Martinů was born in a bell tower in Polička, Bohemia, where
his father (a shoemaker by trade) was a watchman. As a child he
developed a local reputation, giving his first public concert in his
hometown in 1905. In 1906 he became a violin student at the Prague
Conservatory, where he studied briefly before being dismissed for
"incorrigible negligence"[citation needed]. He continued his studies on
his own. He spent the First World War in his home town as a teacher,
where he pursued his interests in composition. He also joined the Czech
Philharmonic Orchestra as a violinist. His ballet Istar was completed
in 1922. He left Czechoslovakia for Paris in 1923, where he became a
pupil of Albert Roussel, though he retained many links with his
birthplace. When the German army approached Paris early in the Second
World War, he fled, first to the south of France, and then to the
United States in 1941, where he settled in New York with his French
wife. Martinů spent his later years in Switzerland, never returning to
his homeland.[citation needed] He died in Liestal on August 28, 1959.
František Míča .There are two famous people with the Czech name
František Míča:
· František Václav Míča (1694-1744) Baroque composer
· Frantisek Adam Mica (1746-1811) Romantic composer
Adam Václav Michna z Otradovic (c. 1600 - 1676) was a Catholic Czech
hymn writer, composer, organist and choir leader. About 230 of his
compositions from three Czech and two Latin collections are known
today. Best known are his 3 hymn cycles, Česká mariánská muzika,
Loutna česká and Svatoroční muzika. His verbal pictures are very
vivid and aim to influence the senses.
Josef Mysliveček (March 9, 1737 - February 4, 1781) was a Czech
composer in the Galant tradition. He was born in Prague, one of twins
who were sons of a prosperous millowner, and studied philosophy at the
university there before following in the footsteps of his father. The
enthusiastic reception in Prague of a series of six symphonies in 1762
encouraged him to give up his studies in favour of music; with a bourse
from count Vincent von Waldstein he went to Venice in the following
year to study with Giovanni Pescetti. He eventually settled in Italy,
where he became known as Il divino Boemo ("the divine Bohemian"). His
first opera was performed at Bergamo around 1765. His Il Bellerofonte
was a great success in Naples,[1] and led to a number of commissions
from Italian theatres. In 1770 he met the young Wolfgang Amadeus Mozart
in Bologna, where Myslivecek was a member of the Accademia Filarmonica.
"He exudes fire, spirit and life", wrote Mozart in a letter home.
Similarities in his musical style with the early galant works of Mozart
have often been noted. Mysliveček's fame spread outside Italy: a
number of his works were performed in Munich in the 1770s. For the
court of Portugal his operas were carefully copied out in longhand, for
performances and the collection at the Ajuda library, where eighteen
scores are preserved today, the largest collection anywhere. His final
operas were unsuccessful, however. He died, impoverished, of syphilis
in Rome; shortly before his death he had his nose removed, vainly
hoping that this operation would cure his venereal disease. In all, he
wrote over twenty opera serie, including Idomeneo (on the same subject
which Mozart later treated), Abramo et Isacco, and the aforementioned
Il Bellerofonte. Among his other pieces were oratorios, symphonies,
concerti, and chamber music, including some of the earliest known
string quintets. He is often described as the father of Czech opera.
Certainly he was the first of his compatriots to become a famous
operatic composer; but his operatic idiom had no Czech characteristics,
and was very much that of the Italianate opera seria.
Oskar Nedbal (March 26, 1874 - December 24, 1930) was a Czech
violist, composer, and conductor of classical music. Nedbal was born in
Tábor, in south Bohemia. He was principal conductor with the Czech
Philharmonic Orchestra 1896 - 1906 and was a founder member of the
Bohemian String Quartet. Although a great admirer of Dvořák, of whom
he was a pupil, Nedbal paid homage to other composers. For example in
his 1910 composition, Romantic Piece, Op. 18 for cello and piano,
Nedbal cleverly inserts a theme usually associated with Mozart; Ah,
vous dirai-je, Maman. Because of mounting personal debts, Nedbal
committed suicide by jumping out of a window on Christmas eve, 1930.
Vítězslav Novák (December 5, 1870 - July 18, 1949) was one of the
most well-respected Czech composers and pedagogues. He was a leading
figure in the Neo-Romanticism movement. He was born in Kamenice nad
Lípou. He studied music at the conservatory in Prague, and attended
Antonín Dvořák's masterclasses where his fellow students included
Josef Suk. From 1909 to 1920, Novák taught at the Prague Conservatory
himself, and this occupied him to a greater degree than composing. He
subsequently gave masterclasses, and composed somewhat more until his
death. He died in Skuteč.
Jakub Šimon Jan Ryba (October 26, 1765 - April 8, 1815) was a Czech
teacher and composer of classical music. His most famous work is Czech
Christmas Mass "Hey, Master!" (Česká mše vánoční "Hej mistře!").
Ryba was born in Přeštice near Plzeň. His father was a
schoolteacher, which was a very poorly paid occupation at the time. In
1780 Ryba went to Prague, where he studied at the Piarist gymnasium.
His teacher Cassianus Hanel taught him music. Ryba was a very good
student and he soon started to compose. He dreamt of being a famous
composer. In 1784 his father ordered him to work as a teacher in
Nepomuk. Ryba reluctantly obeyed, but he was soon fired. After
wandering for a few months, he received a message that his mother had
died. After a long illness, he moved to Mníšek pod Brdy. Being
popular among local inhabitants for performing music, he was quite
happy there, but after some hesitation he accepted a schoolteacher
position in Rožmitál pod Tremšínem. The school prospered under his
superintendence, but he had constant conflicts with the local pastor
and council. His frequent requests for funds for repairs of the school
building were usually rejected. In 1796, he wrote his most famous work,
Czech Christmas Mass "Hey, Master!" (named by him as Missa solemnis
Festis Nativitatis D. J. Ch. accomodata in linguam bohemicum musicam),
also as a consequence of a reconciliation with the local pastor. This
work continues to be frequently performed at Christmas time in Bohemia.
An insufferable lack of money and the hostility of his superiors led
him to suicide. On April 8, 1815 Ryba attended morning mass. Later, he
was found in a dense forest with his throat cut with a razor. He had
Essay on peace of soul by Seneca the Younger, his favourite author,
with him. He was buried at a plague cemetery near Rožmitál pod
Tremšínem. His works include many mainly pastorellas and masses, but
few compositions beyond the Czech Christmas Mass are performed
regularly today.
František Škroup (June 3, 1801, Osice near Hradec Králové -
February 7, 1862, Rotterdam) was Czech composer. He is the author of
the melody for the Czech national anthem Kde domov můj.
Bedřich Smetana 2 March 1824 - 12 May 1884) was a Czech composer. He
is best known for his symphonic poem Vltava (The Moldau), the second in
a cycle of six which he entitled Má vlast ("My Country"), and for his
opera The Bartered Bride. Smetana was the son of a brewer in Litomyšl
in Bohemia, then part of the Austrian Empire. He studied piano and
violin from an early age, and played in an amateur string quartet with
other members of his family. Smetana attended a high school in Pilsen
from 1840-1843. He studied music in Prague, despite initial resistance
from his father. He secured a post as music master to a noble family,
and in 1848 received funds from Franz Liszt to establish his own music
school. September 1855 marked the death of his second child, his
beloved four-year-old daughter Bedřiska. When his third child died
nine months later, he committed himself to composition, producing the
Piano Trio in G minor. This piece is full of sadness and despair,
making use of phrases that are cut short, possibly in resemblance to
his daughter's own life. In 1856, Smetana moved to Gothenburg, Sweden,
where he taught, conducted and gave chamber music recitals. In 1863,
back in Prague, he opened a new school of music dedicated to promoting
specifically Czech music. By 1874 he had become deaf from syphilis, but
he continued to compose; Má vlast was written after his deafness had
developed. As if plain deafness were not enough, Smetana also suffered
from tinnitus, which caused him to hear a continuous, maddening high
note which he described as the "shrill whistle of a first inversion
chord of A-flat in the highest register of the piccolo." From 1875 he
lived in small village of Jabkenice.
Johann Wenzel Anton Stamitz (Czech: Jan Václav Stamic) (June 19, 1717
- March 27, 1757) was a Czech composer and violinist. Johann was the
father of Carl Stamitz and Anton Stamitz, also composers. Stamitz was
born in Nemecky Brod (now Havlickuv Brod, Czech Republic). His first
music lessons came from his father, an organist. He later studied at
the gymnasium in Jihlava and at Charles University in Prague. In 1741
he went to Mannheim, becoming first violinist of the court orchestra
there in 1743 and concertmaster in 1745. He served under Kapellmeister
Carlo Grua for his tenure at the Hofkapelle. He raised the level of the
orchestra to a point where it was one of the most respected in Europe.
In 1754-55 he spent time in Paris, where his music was well received at
the Concerts Spirituels. Stamitz, generally regarded as the founder and
most prominent member of the so-called Mannheim School of composers,
wrote a number of concertos (mainly for violin or flute, but also for
organ, violoncello, trumpet (called "clarino"), clarinet, viola and
viola d'amore ), a quantity of chamber music and a mass (1755). His
most significant works, however, are his symphonies, of which he wrote
over fifty. He was the first composer to regularly write symphonies in
a four-movement form, adding the minuet and trio to the other three
standard movements. In introducing a second group of contrasting
thematic material to his opening movements, he also did much to develop
what would become known as sonata form. Among his compositions there
are ten works for string orchestra inspired by the trio sonata and
called "orchestral trios", written for two violins and basso continuo
and performable also by chamber ensemble (so as to be publishable and
playable widely and performed by both the home musician and Stamitz's
own orchestra [1]). A similar practice was the composition of concertos
as works alternately playable by piano and a small ensemble of strings,
or by a full orchestra, as Mozart was later to do with his 11th through
13th piano concertos. In common with other composers of the Mannheim
School, Stamitz is also noted for giving a more prominent role to wind
instruments, and making more adventurous use of dynamics, notably the
crescendo. He was the first to introduce the oboe into the symphony
orchestra, and introduced the clarinet into his symphonies as early as
1750 ([2]). Stamitz died in 1757 in Mannheim. His post as musical
director went to Christian Cannabich.}
Karel Stamic (May 7, 1745 - November 9, 1801), who took the German form
of his name Karl Stamitz and is now better known as Carl, was a
Bohemian composer, violin, viola and viola d'amore virtuoso. He was the
most prominent of the second generation of the so-called Mannheim
school. Stamitz was born in Mannheim and was first taught music by
Johann Stamitz, his father and founder of the Mannheim school. He
played in the orchestra at Mannheim from 1762 and in 1770 moved to
Paris where he became known as a violinist. He later lived in a number
of places, including Prague and London. Stamitz wrote over fifty
symphonies and about as many concertos for various instruments, as well
as a quantity of chamber music. His viola concerto and his first string
quartets were first published in 1774.
Josef Suk (January 4, 1874 - May 29, 1935) was a Czech composer and
violinist. Suk was born in Křečovice. He studied at Prague
Conservatory from 1885 to 1892, where he was a pupil of Antonín
Dvořák (he married Dvořák's daughter in 1898). He formed the Czech
Quartet with three of his fellow students - Suk played second violin
with them for most of his life. From 1922 he taught at the Prague
Conservatory where his pupils included Bohuslav Martinů and Rudolf
Firkušný. He died in Benešov. Suk's early works show the influence
of Dvořák and Johannes Brahms, while later pieces use more extended
harmonies to create a more personal and complex style. Unlike many of
his countrymen, he made little use of Czech folk music. His best known
works are probably the youthful Serenade for Strings (1892) and the
symphony, Asrael (1906), a work written in response to the deaths of
his wife and Dvořák. Other pieces include the Fairy Tale Suite
(1900), the cycle of piano works Things Lived and Dreamed (1909), and
the trilogy of symphonic poems A Summer's Tale (1909), The Ripening
(1917) and Epilog (1929, for chorus and orchestra). He won a silver
medal at the Art Competititions during the Olympic Games of 1932 at
Los Angeles with his work Into a New Life. Suk was the grandfather of
the violinist Josef Suk.
Johann Baptist Vanhal (Jan Křtitel Vaňhal) also spelled Wanhal or
Wanhall (May 12, 1739 - August 20, 1813) was a composer. Born in
Nechanice, Bohemia to a Czech peasant family, Vanhal received his early
training from a local musician. From these humble beginnings he was
able to earn a living as a village organist and choirmaster. The
Countess Schaffgotsch, who heard him playing the violin, took him to
Vienna in 1760 where she arranged lessons in composition with the great
Carl Ditters von Dittersdorf. Further patronage helped him to travel
and gain further knowledge of music and by the age of 35, he was moving
in exalted musical company: it is reported he played quartets with
Haydn, Mozart and Dittersdorf. So famous did he become that he was
probably the first musician to earn a living entirely from composing
without any appointment or patronage. He had to be a prolific writer to
meet the demands made upon him, and attributed to him are 100 quartets,
at least 73 symphonies, 95 sacred works, and a large number of
instrumental and vocal works. The symphonies, in particular, have been
committed increasingly often to compact disc in recent times, and the
best of them are comparable with many of Haydn's. Such was his success
that within a few years of his symphonies being written, they
were being performed around the world, and as far distant as the United
States. In later life, however, he rarely moved from Vienna where he
was also an active teacher.
Jan Vencálek (1598-????) was a Bohemian Reniassance-era composer for
the lute and voice. Considered one of the masters in arrangement for
lutes, Vencálek's compositions were showcased in Prague during the
reign of Rudolph II.
Jan Václav Hugo Voříšek (May 11, 1791, Vamberk, Bohemia - November
19, 1825, Vienna, Austria), was a Czech composer of classical music,
pianist, and organist. Voříšek was born in the town of Vamberk where
his father was the schoolmaster, choirmaster and organist. His father
taught him music, encouraged his playing the piano, helped him get a
scholarship to attend the University of Prague. Although Voříšek was
enthralled by the classical music of Mozart, he was more intrigued by
the romanticism of Ludwig van Beethoven. In 1813 at the age of 22
Voříšek moved to Vienna to study law and, he hoped, to meet
Beethoven. In 1814, just as Voříšek was beginning to compose music,
he indeed met Beethoven in Vienna. He also met other leading musicians
there, including the composers Louis Spohr, Ignaz Moscheles, Johann
Nepomuk Hummel and especially Franz Schubert with whom he became fast
friends. Voříšek completed his study of the law in 1821 and was
appointed barrister with the Court Military Privy Councillor.
Voříšek became an esteemed composer of music for orchestra, voice
and piano. In 1818 he had become the conductor of the Friends of Music
Society (Gesellschaft der Musikfreunde). In 1823 he became the Imperial
Court Organist and also taught piano at the municipal boarding school.
Voříšek died tragically of tuberculosis in 1825 at the age of 34. He
was buried at Wäring Cemetery, where his friend Schubert and idol
Beethoven also lie in rest. The cemetery is now a park named after
Franz Schubert.
Pavel Vranický (Paul Wranitzky) was born in Neureisch (now Nová
Říše) in Moravia on December 30, 1756 and died in Vienna on
September 29, 1808. At age 20, Pavel, like so many other Bohemian
composers of that period, moved to Vienna to seek out opportunities
within the Austrian imperial capital. His name was immediately
Germanicized to Wranitzky, Wranizky, Wranizki, and other variants, and
until recently he was best known to posterity, to the extent that he
was known at all, by the first of those spellings. Vranický played a
prominent role in the musical life of Vienna; from 1790, he served as
conductor of both royal theater orchestras. He was on friendly terms
with and highly respected by Mozart, Haydn, and Beethoven; the latter
two preferred him as the conductor of their new works. Vranický was,
as so many of his contemporaries, a prolific composer. His output
comprises ten operas, fifty-one symphonies, at least 56 string quartets
(some sources give a number as high as 73) and a large amount of other
orchestral and chamber music. His opera Oberon - the fairy king from
1789 was a popular favorite in this genre and inspired Schikaneder to
write The Magic Flute; in the mid-1790s, Goethe sought unsuccessfully
to collaborate with Vranický on a sequel to the Mozart opera.
Ladislav Vycpalek (1882-1969) was a famous Czech composer and
violinist. Vycpalek studied composition under Vitezslav Novak. However,
he very soon found his own expressive style. He mainly composed choral
works. Prior to World War I, he occupied himself with setting Czech and
German symbolist poetry to music, then he drew inspiration from folk
poetry. After the war, he turned towards a more humanistic
philosophical reflection, creating three well-known cantatas: Cantata
on the Final Days of Mankind, Blessed Be Man, and the Czech Requiem.
Otakar Zich (*March 25, 1879 Městec Králové +July 9, 1934 Ouběnice
u Benešova) was a distinguished Czech composer and aesthetician. He
was a pupil of the prominent nineteenth-century Czech aesthetician
Otakar Hostinský, and a protégé of the iconoclastic musicologist and
critic Zdeněk Nejedlý.[1] In the years 1903-1906 he taught physics
and mathematics at the High School in Domažlice. In the years leading
up to the First World War Zich lived in Prague, actively participating
in musical life as a critic. In this capacity he supported the efforts
of Nejedlý's pro-Smetana faction against the intellectual descendants
of Antonín Dvořák, especially during the so-called Dvořák Affair
1911-1914, when he called into question the artistic integrity of
Dvořák's compositional language.[2] These activities firmly allied
Zich with Nejedlý's academic circle at Charles University, where, in
1924, he was appointed professor of Aesthetics. He held this position
until his death in 1934. Zich was the author of many folkloric studies
and books on aesthetics: foremost among these are Estetické vnímaní
hudby (The Aesthetic Perception of Music, 1911) and Estetika
dramatického umění (The Aesthetics of Drama, 1931). In each of these
he explored the application of phenomenology, derived from the work of
Hegel and Husserl, to branches of the performing arts, and his theories
are still the subject of debate in present-day Czech academic circles.
As a musicologist he also devoted himself to the study of Smetana's
life and works, with numerous analytical articles appearing in
Czech-language music journals.
Jan Zach (November 13, 1699 - May 24, 1773) was a Czech composer,
violinist and organist. Zach applied for the position of music director
at St. Vitus Cathedral in Prague. He was not accepted for this
position, and in 1747 he left Prague to become violinist and conductor
for Mainz's archbishop. From 1756 onwards, Zach did not have steady
employment, and supported himself by traveling through Europe,
particularly Italy, Germany, and Austria, selling his compositions.
Zach's early compositions were written in the Baroque style. Later,
however, Zach's preference tended toward the style of the emerging
Classical music era.
Jan Dismas Zelenka, also known as Johann Dismas Zelenka, (October 16,
1679 - December 23, 1745) was a Czech Baroque composer whose music was
notably adventurous with great harmonic invention and mastery of
counterpoint. Zelenka played the violone, the largest and lowest member
of the viol family, analogous to the double-bass in the violin family
of stringed instruments. Zelenka was born in Louňovice, a small market
town southeast of Prague in what was then Bohemia. His father was a
schoolmaster and organist there. Nothing more is known with certainty
about Zelenka's early years. It is thought he may have received some
musical training in Prague at a Jesuit college named the Clementinum.
It is known that Zelenka served Baron Hartig, the imperial governor
resident in Prague before becoming a violone player in the royal
orchestra at Dresden in 1710. He studied music in Vienna and Venice in
1715 and 1716. He was back in Dresden by 1719. Except for a visit in
1723 to Prague and an occasional trip, he remained a resident of
Dresden until his death. In Dresden, Zelenka initially assisted the
Kapellmeister, Johann David Heinichen, and gradually assumed
Heinichen's duties as his health declined. After Heinichen died in
1729, Zelenka applied for the prestigious post of Kapellmeister. The
post went, instead, to Johann Adolf Hasse. In 1735 Zelenka was given
the title of church music composer. He was in good company, as J.S.
Bach had also applied for this title and shared it with Zelenka.
Zelenka died in Dresden in 1745, having written works in his final
years that were never performed during his lifetime - and some of which
have been claimed by the current Zelenka musicologist Kohlhase to have
"visionary power". As might be expected, most of Zelenka's compositions
were sacred works. They included three oratorios, 12 masses, and
numerous other pieces of sacred music. Zelenka's orchestral and vocal
pieces are often virtuosic and demanding. In particular, his writing
for bass instruments is far more demanding than that of other composers
of his era and the "utopian" (as Heinz Holliger describes them)
requirements on the oboe playing in his trio sonatas are also notable.
One of J.S. Bach's sons later recalled that: "No master of music was
apt to pass through this place (Leipzig) without making my father's
acquaintance and letting himself be heard by him." As Christoph Wolff
noted in his brilliant biography of Johann Sebastian Bach: The Learned
Musician, "Guests (of J.S. Bach) included some of the leading figures
in contemporary German musical life, among them ... Jan Dismas
Zelenka...."
kujebak
FEEB wrote:
> On 4 Jan 2007 18:52:39 -0800, kujebak wrote:
>
> >
> >Jiri Pecka wrote:
> >> On 4 Jan 2007 17:33:45 -0800, "Yukon" <lo...@atlas.cz> wrote:
> >>
> >>
> >> > Nebyl bych prekvapen kdyby dve tretiny techto osobnosti byly Nemci. y
> >>
> >> A mozna ani to ne! Ti Cesi to je prece jenom takova blba zdegenerovana
> >> havet, ze ano. Ja ovsem ne; ja mam v sobe vysoce kvalitni nemeckou
> >> krev po praprapradedeckovi.
> >>
> >> A moje prapraprapraprababicka byla Nemkyne ze Soprone.
> >>
> >> Jiri von Pecka
> >
> >Jakakoliv přibuznost?
>
> Ze skoly si vzpominam na jakehosi J.B. Pecku, coz zejmena ve slovenstine navozuje
> nezadouci asociace. Panu Peckovi bych vsak rozhodne takove pribuzne nepral :-)
>
Ja mel ma mysli tohodle (Pecku):
Paul J Kriha
Uz jsem se chtel rozlobit, a teprve po tretim cteni nachazim
meho oblibeneho Van^hala.
Ale chybi mi tam Dusek, Franz Xaver Dusek.
HA, a kde je Jan Antonin Logy??? (jak se cesky rekne lutanist?)
Ctu to nekolikrat, protoze ti stari panove skladatele se nekdy
psali tak vselijak ruzne. Taky byl znam jako Jan Antonin Losy,
Count of Losinthal.
IIRC, jeho papa byl Secretary of State of Bohemia. :-)
No a kam se podel Ivan Jelinek?
A co Leopold Koz^eluch?
To jsou mi veci, a to je jen par mych oblibenych starych panu
ze 17. a 18. stoleti na ktere jsem si zrovna vzpomel.
> > Painters
> > Mikoláš Aleš Petr Brandl Václav Brožík Ota Bubeníček Josef
> > Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
> > Jahn Josef Lada František Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
> > Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký František Kupka Julius Edvard Marak
> > Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik František Jakub
> > Prokyš Václav Vavřinec Reiner Karel Škréta Antonín Slavíček
> > Václav Spála Jan Zrzavý
>
> > Sculptors
>
> > Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Božetěch František Bílek Matthias
> > Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
> > Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan Štursa
>
> > Religious personalities
> > Saint Agnes of Bohemia, Petr Chelčický, Jan Hus, Saint John
> > Sarkander, Saint John of Nepomuk, Saint John Neumann .
>
> > To snad prozatim staci.
[...]
pjk
Jiri Pecka
A stejne to byli vsichni Nemci.
Nemci, Nemci, Nemci!!!!!!!!!!
Zum Himmel Donnerwetter, krucinaaal!
Georg Petska
Paul J Kriha
> On Fri, 5 Jan 2007 20:02:19 +1300, "Paul J Kriha"
> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>
> >> > Musicians:
> >> > Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
> >> > Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
> >> > Harant z Pol ic a Bezdru ic Leo Janáček Otakar Jeremiá Jan
> >> > Antonín Ko eluh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
> >> > Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
> >> > Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
> >> > Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
> >
> >Uz jsem se chtel rozlobit, a teprve po tretim cteni nachazim
> >meho oblibeneho Van^hala.
> >
> >Ale chybi mi tam Dusek, Franz Xaver Dusek.
> >
> >HA, a kde je Jan Antonin Logy??? (jak se cesky rekne lutanist?)
> >Ctu to nekolikrat, protoze ti stari panove skladatele se nekdy
> >psali tak vselijak ruzne. Taky byl znam jako Jan Antonin Losy,
> >Count of Losinthal.
> >IIRC, jeho papa byl Secretary of State of Bohemia. :-)
> >
> >No a kam se podel Ivan Jelinek?
> >
> >A co Leopold Koz^eluch?
> >
> >To jsou mi veci, a to je jen par mych oblibenych starych panu
> >ze 17. a 18. stoleti na ktere jsem si zrovna vzpomel.
>
> A stejne to byli vsichni Nemci.
> Nemci, Nemci, Nemci!!!!!!!!!!
> Zum Himmel Donnerwetter, krucinaaal!
>
> Georg Petska
Petska? Petska?
Uz je ale opravdu na case abyste pane Pecko
odhodil svou masku a stahl z hlavu tu najlonovou
puncochu a priznal se ke svemu opravdovemu jmenu!
Dost toho komoleni dobrych slovanskych JMEN
a s tou pravdou pekne sofort VEN.
V jakem to materskem jazyku vam zpivali u kolebky
vasi cteni pani rodicove?
Jestli nemecky, tak je vase jmeno: Georg Stein !!!
A jestli anglicky tak to je: George Stone !!!
Doufam, ze to neni: Yuri Kostoc^ka !!!
No... a ted jsem to tu prozradil, Pecka = Stone.
pjk
Jenicek
nemecky?
<ok...@bu.edu> wrote in message
news:1167950588.6...@11g2000cwr.googlegroups.com...
Jenicek
"Paul J Kriha" <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote in message
news:459d...@clear.net.nz...
Ross Hedvicek
Jen mne zaujalo, ze nejvetsi cesti vlastenci jsou temer vzdy anonymove.
Rosta
----------------
Ctete "Cesky a slovensky zahranicni casopis - CS-magazin" na http://www.cs-magazin.com.
Kupte si knizku "Jak Paroubek kradl salamy" -
na adrese vydavatelstvi http://www.betaknihy.cz/detail.php?k=8
a novou knizku "Sametovy tunel"na adresehttp://www.betaknihy.cz/detail.php?k=4
a prectete si muj blog na http://cs-club.blogspot.com
Jiri Pecka
Madonna mia, no tak to teda ne-e. Na rodinu mi nesahejte!
To my u nas v Palermu nemame moc radi.
Georgio de la Pietra
Pavel Dvorak
> FEEB wrote:
>> On 4 Jan 2007 18:52:39 -0800, kujebak wrote:
>>
>> >
>> >Jiri Pecka wrote:
>> >> On 4 Jan 2007 17:33:45 -0800, "Yukon" <lo...@atlas.cz> wrote:
>> >>
>> >>
> y
>> >>
>> >> A mozna ani to ne! Ti Cesi to je prece jenom takova blba zdegenerovana
>> >> havet, ze ano. Ja ovsem ne; ja mam v sobe vysoce kvalitni nemeckou
>> >> krev po praprapradedeckovi.
>> >>
>> >> A moje prapraprapraprababicka byla Nemkyne ze Soprone.
>> >>
>> >> Jiri von Pecka
>> >
>> >Jakakoliv p=F8ibuznost?
>>
>> Ze skoly si vzpominam na jakehosi J.B. Pecku, coz zejmena ve slovenstine =
> navozuje
>> nezadouci asociace. Panu Peckovi bych vsak rozhodne takove pribuzne nepr=
> al :-)
>>
>
> Ja mel ma mysli tohodle (Pecku):
>
> http://www.allposters.com/-sp/-Posters_i305927_.htm
>
Good job.
Pavel
Pavel Dvorak
Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
z toho, ze nasli pravdu.
Pavel
(ok...@bu.edu) writes:
> On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>> o...@bu.edu wrote:
>> > Scientists
>> > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Bo=9Eek Jan Amos Comenius,
>> > Franti=9Aek =C8elakovsk=FD, V=E1clav Prokop Divi=9A, Josef Dobrovsk=FD,
>> > Franti=9Aek Josef Gerstner, Tade=E1=9A H=E1jek, Ivan Honl, Bed=F8ich
>> > Hrozn=FD, Jakub Husnik, Jan Jansk=FD, Konstantin Jire=E8ek, Franti=9Aek
[zbytek dlouheho seznamu vymazan]
Petr Kovar
<news:1167950588.6...@11g2000cwr.googlegroups.com> (4 Jan 2007
14:43:08 -0800):
(...)
> Myslenky jsou to skutecne hluboke - jsou HLUBOKO POD UROVNI
> PRAVDY"
>
> Staci jen par faktu aby se ukazalo, ze pan Drexler je proste sprosty
> ignorant, ktery si mysli, ze neustalym opakovanim presvedci lidi, ze
> jeho absurdni vymysly jsou pravdou.
(...)
> Nyni se podivejme jak se Drexler myli kdyz pise, ze na kulturu (?) "
> neměl takřka žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své
> políčko a staral se o své skromné hospodářství, s čímž se
> jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého
> nebo rakouského pána."
>
> Podle nej tedy skoro vsichni Cesi byli jen mali sedlaci nebo sluhove u
> nemeckych panu. Temer zadni podnikatele, nebo zamestnanci prumyslovych
> podniku, temer zadni ucitele nebo profesori na vysokych skolach, temer
> zadni vedci , spisovatele, umelci, nebo treba hudebnici?
(...)
Onen clanek je dost extremni, takze slova o malem zaostalem ceskem clovicku
dnes nemohou znit nijak jinak nez jako klise. Presto se stran te zaostalosti
muzeme oprit o vhodne zvolena cisla - kdybyste si vzal nektere podstatne
souborne ekonomicke ukazetele z industrializovanych oblasti strednich Cech
ci severni Moravy a rakouskeho Slezska dejme tomu z doby pred r. 1918 a
srovnal je s vysledky Poruri, Poryni nebo i Horniho Slezska, pak samozrejme
dojdete k tomu, ze nemecke oblasti byly v tomto ohledu a na tomto poli
vyspelejsi.
I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
To vsechno by jiste nepodporovalo nesmyslne teze z puvodniho clanku, presto
by vsak takove poznani mohlo poslouzit k pochopeni stredoevropskych
nacionalismu, tedy toho "maleho" ceskeho a "velkeho" nemeckeho (ci primo
velkonemeckeho). Tam tkvi zakorene predstavy o nutnosti "vyrovnat a
predehnat" ci "zatlacit a zadupat". Pohybovali bychom se vsak jiz v oblasti
iracionalni politicke ideologie a ne statistickych ukazatelu.
V puvodnim clanku jsou polopravdy - tedy jsou tam nektere pravdy, byt jen
polovicni. Kdyz autor pise o malem ceskem cloveku, pise vlastne o kolektivne
udrzovane politicke predstave, kdyz pise o neexistenci ceskych tradic, pise
o presvedceni, ze ty objektivne existujici ceske tradice jsou malo "ceske"
ci prilis "pronemecke" atd. atd.
-pk-
ok...@bu.edu
On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> nemecky?
>
To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
O.K.
Zakládací listina Univerzity Karlovy v Praze ze 7. dubna 1348
(český text)
latinský text
Karel, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a
český král. Na věčnou té věci paměť.
Mezi tužbami našeho srdce a tím, co naši královskou mysl svou
tíhou stále zaneprázdňuje, její zřetel, starost a pozornost se
stále obrací k tomu, aby naše české království, jež nad
ostatní důstojenství a državy, ať dědičné, ať šťastně
získané, obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o jehož
povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a
blaho vším svým snažením usilujeme, aby tak, jako se řízením
Božím raduje z přirozené hojnosti zemských plodin, podle příkazu
naší prozíravosti a naším přičiněním za našich časů bylo
ozdobeno množstvím učených mužů.
A tak, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání
lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat
almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění
prostřený a aby se ti, jež vyznamená vrozená bystrost a nad ni,
stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli již více nuceni a za
zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa
obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění
bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu
považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je
činit té lahodné vůně a tak velikého vděku.
Protož, aby tak prospešný a chvalitebný záměr naší mysli zrodil
důstojné plody a aby vznešenost tohoto království byla rozmnožena
utěšenými prvotinami novoty, rozhodli jsme se po předchozí zralé
úvaze zřídit, vyzdvihnout a nově vytvořit obecné učení v našem
metropolitním a zvláště půvabném městě pražském, které je
jak bohatstvím zemských plodin, tak příjemností místa, jelikož
vším potřebným oplývá , nadmíru příhodné a uzpůsobené k tak
velikému úkolu.
Na tomto učení budou pak doktoři, mistři a žáci všech fakult,
jimž slibujeme znamenité statky, a těm, které toho hodné
shledáme, udělíme královské dary.
Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě i mimo ní, všechny
vespolek a každého zvláště, ať přijdou odkudkoliv, jak na
cestě, tak při pobytu i při návratu, chceme zachovat pod
zvláštní ochranou a záštitou našeho majestátu, každému pevnou
záruku dávajíce, že všechna privilegia, výsady a svobody,
kterých z královské moci užívají a kterým se těší doktoři a
žáci jak na učení pařížském, tak boloňském, všem a jednomu
každému, kdo by sem chtěl přijít, laskavě udělíme a postaráme
se o to, aby ty svobody byly ode všech a každého jednoho
neporušitelně zachovávány.
Toho všeho na svědectví a pro bezpečnější jistotu dali jsme
vyhotovit tuto listinu a kázali jsme ji potvrdit pečetí našeho
majestátu. Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého
čtyřicátého osmého, v prvé indikci, sedmého dne měsíce dubna,
druhého roku našich království.
> <o...@bu.edu> wrote in messagenews:1167950588.6...@11g2000cwr.googlegroups.com...
>
> On Dec 22 2006, 2:02 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>
> > Ross Hedvicek wrote:
> > > Posilam link na novy clanek - vase komentare pod clankem budou velmi
> > > vitany.Souhlasim s 70 procenty toho co je v tom clanku napsano. I have
> > > been
> > preaching for a long time that the Czech history is built on very
> > shaky ground. Autor toho clanku viditelne neni zadny pritel Cechu,
> > ale nabizi hodne nametu k premysleni. The Czechs take a lot of credit
> > for what's essentially a German culture. I'd like to see some
> > creditable scholars who take on these topics. From both camps. YukonOtto Drexler hodne pise o Cesich a jejich historii, ale zda se, ze toho
ok...@bu.edu
STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE
http://www.cuni.cz/UK-103.html
1347
privilegiem papeže Klimenta VI. se v Praze zřizuje obecné učení
1348
český a římský král Karel IV. zakládá listinou ze 7. dubna
univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou,
právnickou a teologickou)
1366
Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej)
1372
právnická fakulta vytváří samostatnou univerzitu juristů (trvala
do 1418/19)
1383
Karlova kolej získává dům na Starém Městě (Karolinum), který
od přestavby let 1383/86 slouží jako sídlo celé univerzity
1409
18. ledna vyhlašuje král Václav IV. tzv. Dekret kutnohorský,
jímž český univerzitní národ získává přednostní postavení
(odchodem členů ostatních univerzitních národů vzniká mj.
univerzita v Lipsku)
1417
univerzita se přihlašuje k husitství (kališnické konfesi) a je
potrestána papežským zákazem činnosti
1419
husitskými válkami je omezena činnost univerzity (až do počátku
17. století existuje jediná, artistická fakulta)
1556
do Prahy přichází jezuitský řád, který zakládá akademii v
Klementinu s výukou filozofie a teologie (1616 povýšena na
univerzitu)
1609
počátek reforem univerzity: zaveden pevný studijní řád, zrušen
celibát profesorů, správa a hospodářství univerzity svěřeny
kvestorovi)
1618
univerzita se aktivně účastní na odboji proti katolickému
panovníkovi
1622
po porážce protestantských stavů je karolínská univerzita
předána jezuitům
1638
tzv. světské fakulty (lékařská a právnická) se sídlem v
Karolinu postaveny pod přímý dohled státu
1654
tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a
Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea)
se čtyřmi fakultami
1718
architekt F. M. Kanka dokončil přestavbu Karolina v barokním slohu
1773
zrušen jezuitský řád
1781
počátek reforem univerzity: 1781 umožněno studium nekatolíků,
1783 univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, 1784
zrušena univerzitní jurisdikce, studijní řád zavádí němčinu
jako vyučovací jazyk
1848
univerzita požaduje akademické svobody a zrovnoprávnění češtiny
a němčiny ve výuce
1849
zákon o organizaci univerzit zvyšuje pravomoc akademického senátu
a profesorských sborů, studijní řád (1850) zavádí rigorosní a
státní závěrečné zkoušky (tituly JUDr., MUDr., PhDr., ThDr.)
1882
nařízením císaře Františka Josefa I. z 28. února se
Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké
školy s českým a německým vyučovacím jazykem
On Jan 5, 9:44 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> A co tak Tomas Bata - cistokrevny Moravak
>
> "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz> wrote in messagenews:459d...@clear.net.nz...
>
>
>
> > <o...@bu.edu> wrote in message
> > pjk- Hide quoted text -- Show quoted text -
kujebak
At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
snad az Hus, ne?
Tony
"kujebak" <kuj...@eudoramail.com> wrote in message
news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
ok...@bu.edu wrote:
> On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > nemecky?
At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
snad az Hus, ne?
Hus, Hus pridal pouze 'Nabodenicka', Diakritiku coz je pojem pro označení
háčkovaných a čárkovaných písmenek.
Například ěščřž, ale i ýáíéůó a pod.
ok...@bu.edu
On Jan 5, 8:07 pm, "kujebak" <kuje...@eudoramail.com> wrote:
> snad az Hus, ne?- Hide quoted text -- Show quoted text -
Cestina neni definovana jako jazyk vyuky, ale Nemcina take ne. Puvodne
byla KU rozdelena na 4 jazykove skupiny: Ceska, Bavorska, Saska a
Polska.
Ze zakladaci listiny je zcela jasne, ze ji Karel IV zalozil pro Cesky
narod, ale s vedomim, ze tam budou mnozi necesti profesori a studenti.
Vyucovaci jazyk nebyl jednotne stanoven. Je vsak zcela jasne, ze se
Jenicek myli, KU nebyla zalozena jako ciste nemecka univerzita a
puvodne se v ni neucilo jen nemecky. Je vsak pravda, ze ji v Nemecku
povazuji take za prvni Nemeckou univerzitu.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
Predevsim ja netvrdim, ze Cesi jsou lepsi (vzdelanim, hodpodarsky,
atd.) nez Nemci. Muj argument je jen, ze Cesi a Nemci nejsou ani
vzdelanim, ani kulturou a ani hospodarsky prilis daleko od sebe.
Podle Drexlera je "obrovský rozdíl v kulturní vyspělosti Čechů a
Němců". Tvrdim, ze to je nesmysl. Uvedl jsem jen nekolik udaju, ale
jsem presvedcen, ze tyto udaje ukazuji zcela jasne ze Drexler nema
pravdu. Pochopitelne Nemcu je mnohem vic nez Cechu, proto asi maji take
vice spisovatelu, hudebniku, vedcu a taky vyrabeji vetsi mnozstvi
ruznych vyrobku. To vsak vubec neznamena, ze je velky rozdil v kulturni
nebo hospodarske vyspelosti. Pravda Cesi nemaji ani Beethovena ani
Mozarta, ale kdyz si prectete ta jmena tech ceskych hudebniku tak
musite uznat, ze nejsou od nich moc vzdaleni. A cesti hudebnici nebyli
pouze napodobovately Nemcu. Vezmete si napriklad co udelal Stamitz v
Manheimu. On to byl, ktery vyvolal proces prechodu od hudby barokni k
hudbe Haydna, Mozarta a Beethovena. Podobnou roli mel Il divino Boemo
Ventorini v Italii nebo Reicha v Parizi. O neco pozdeji a v jine
oblasti to byl treba Alfons Mucha, ktery prispel ke vzniku
francouzskeho Art Nouveau, a Frantisek Kupka ke vzniku orfismu a
abstraktniho umeni.
>
> I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
> pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
Jiste ne protoze v urcitych obdobich je Praha vysoce prevysovala. Je
prece vseobecne uznavano, ze v dobe Karla IV a potom opet Rudolfa II
Praha byla kulturnim centrem Evropy. V te dobe byl Berlin jeste malym
ne prilis vyznamnym mestem a ani Vden se tehdy nemohla srovnat s
Prahou.
>
> To vsechno by jiste nepodporovalo nesmyslne teze z puvodniho clanku, presto
> by vsak takove poznani mohlo poslouzit k pochopeni stredoevropskych
> nacionalismu, tedy toho "maleho" ceskeho a "velkeho" nemeckeho (ci primo
> velkonemeckeho). Tam tkvi zakorene predstavy o nutnosti "vyrovnat a
> predehnat" ci "zatlacit a zadupat". Pohybovali bychom se vsak jiz v oblasti
> iracionalni politicke ideologie a ne statistickych ukazatelu.
Zil jsem v Cesku dosti dlouho, ale nepamatuji si, ze by tam bylo nejake
usili dohnat a predehnat Nemce v oblasti kultury.
>
> V puvodnim clanku jsou polopravdy - tedy jsou tam nektere pravdy, byt jen
> polovicni. Kdyz autor pise o malem ceskem cloveku, pise vlastne o kolektivne
> udrzovane politicke predstave, kdyz pise o neexistenci ceskych tradic, pise
> o presvedceni, ze ty objektivne existujici ceske tradice jsou malo "ceske"
> ci prilis "pronemecke" atd. atd.
O tech tradicich priste.
O.K.
>
> -pk-
Paul J Kriha
>
> A co tak Tomas Bata - cistokrevny Moravak
To jsem nevedel, ze on taky slozil nejake symfonie, nebo
ze by rozstepil atom, vytesal Davida?
Vzdycky kdyz jdu nakupovat tak si na nej vzpomenu a v
duchu mu nadavam, protoze on to byl, co prvni zacal
prodavat produkty v cenach 19.99, 29.99, 39.99, atd.
Bohudiky uz dnes nikde neplatim bankovkami a mincemi,
takze to uz neni takove handrkovani pri kazdem placeni.
pjk
> "Paul J Kriha" <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote in message
> news:459d...@clear.net.nz...
> > <ok...@bu.edu> wrote in message
> > news:1167972087.2...@i15g2000cwa.googlegroups.com...
> > On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> >> o...@bu.edu wrote:
> >> > Scientists
> >> > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Bo ek Jan Amos Comenius,
> >> > Franti ek Čelakovský, Václav Prokop Divi , Josef Dobrovský,
> >> > Franti ek Josef Gerstner, Tadeá Hájek, Ivan Honl, Bedřich
> >> > Hrozný, Jakub Husnik, Jan Janský, Konstantin Jireček, Franti ek
> >> > Kři ík, Franti ek Koláček, Bohumil Kučera, Václav Láska,
> >> > Mathias Lerch, Ernst Mach, Jan Marek Marci, Franti ek Palacký, Josef
> >> > Ladislav Píč, Kři an of Prachatice, Jan Svatopluk Presl, Jiří
> >> > Procháska, Jan Evangelista Purkyně, Karel Presl, Josef Ludvík
> >> > Franti ek Ressel, Karel Rokytanský, Karel Rychlík, August Seydler,
> >> > Ferdinand Stoliczka, Vincenc Strouhal, Franti ek Josef Studnička,
> >> > Karel Zahradnik,
> >>
> >> > Musicians:
> >> > Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
> >> > Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
> >> > Mahler Josef Fiala Zdeněk Fibich Josef Bohuslav Foerster Kry tof
> >> > Harant z Pol ic a Bezdru ic Leo Janáček Otakar Jeremiá Jan
> >> > Antonín Ko eluh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
> >> > Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
> >> > Novák Jan Jakub Ryba Franti ek kroup Bedřich Smetana Johann
> >> > Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
> >> > Vanhal Jan Vencalek Jan Václav Voří ek Pavel Vranický Ladislav
> >> > Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
> >
> > Uz jsem se chtel rozlobit, a teprve po tretim cteni nachazim
> > meho oblibeneho Van^hala.
> >
> > Ale chybi mi tam Dusek, Franz Xaver Dusek.
> >
> > HA, a kde je Jan Antonin Logy??? (jak se cesky rekne lutanist?)
> > Ctu to nekolikrat, protoze ti stari panove skladatele se nekdy
> > psali tak vselijak ruzne. Taky byl znam jako Jan Antonin Losy,
> > Count of Losinthal.
> > IIRC, jeho papa byl Secretary of State of Bohemia. :-)
> >
> > No a kam se podel Ivan Jelinek?
> >
> > A co Leopold Koz^eluch?
> >
> > To jsou mi veci, a to je jen par mych oblibenych starych panu
> > ze 17. a 18. stoleti na ktere jsem si zrovna vzpomel.
> >
> >
> >> > Painters
> >> > Mikolá Ale Petr Brandl Václav Bro ík Ota Bubeníček Josef
> >> > Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
> >> > Jahn Josef Lada Franti ek Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
> >> > Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký Franti ek Kupka Julius Edvard Marak
> >> > Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik Franti ek Jakub
> >> > Proky Václav Vavřinec Reiner Karel kréta Antonín Slavíček
> >> > Václav Spála Jan Zrzavý
> >>
> >> > Sculptors
> >>
> >> > Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Bo etěch Franti ek Bílek Matthias
> >> > Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
> >> > Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan tursa
Paul J Kriha
Ha HAAAAAAAAAAAA!.....with distant echo: ha haaaaaaaaaa!
No, tak tedy na to my hned tak neskocime.
To jsem si moh' hned myslet, ze pan Pecka bude
predstirat, ze je sutr a ne ovocna pecka.
Zadna la Pietra, jen se priznejte, jste il Nocciolo!
Kde ze to bydlite? V Melbourne? Sydney? V ktere ctvrti?
Uz emajluju mistnimu ulicnimu duvernikovi pratelske spolecnosti
Nase Vec (tez zname jako Cosa Nostra), ze tam ma v okrsku
il sonno pretendente. IL SONNO PRETENDENTE!..........
...............................strange, the echo stopped working.
Hmm, please everybody, leave the lights off and slowly, slowly
leave the house and never come back.
pjk
Yukon
ok...@bu.edu wrote:
> On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > nemecky?
> >
>
>
>
> To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
>
> O.K.
A jak vis, ze to nebylo prelozeno do cestiny od dveste let pozdeji?
Ja pochybuji, ze cestina se na Karlove Universite v te dobe vubec
pouzivala.
Musel bych videt puvodni dokumenty abych tomu veril. Yukon
Paul J Kriha
> (Apologies for top posting.)
>
> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
> z toho, ze nasli pravdu.
Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
nejakou ceskou verzi?
A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
"hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
prislovi.
pjk
P.S. Ze by to byl nasledek dopijeni poloprazdnych flasek
od oslav Noveho roku. :-)
ok...@bu.edu
On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> o...@bu.edu wrote:
> > On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > > nemecky?
>
> > To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
>
> > O.K.A jak vis, ze to nebylo prelozeno do cestiny od dveste let pozdeji?
> Ja pochybuji, ze cestina se na Karlove Universite v te dobe vubec
> pouzivala.
> Musel bych videt puvodni dokumenty abych tomu veril. Yukon
Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
Karlovy university.
Odkud mate ty kuriozni predstavy, ze ve 14 stoleti se v Cesku nemluvilo
a nepsalo Cesky? Germanisace prisla teprve o 200 let pozdeji s
Habsburkama.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 6, 2:09 am, o...@bu.edu wrote:
> On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>
> > o...@bu.edu wrote:
Zrovna nemam poruce cesky tezt ze 14 stoleti, ale nahodou jem narazil
na Web na knihu Kristofa Haranta z Polzic a Bezdruzic.
Krystof Harant
Cesta z Kralovstvi Ceskeho do Benatek, odtud do zeme Svate, zeme Judske
a dale do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateriny v Puste
Arabii
tady je jeden odstavec z predmluvy k vydani roku 1854 , kterou napsal
Erben:
O.K.
"Co se pak jazyka sameho ve spisu tomto dotyce, nemuzeme ho nikoli
naskrze a bez vyjimky za vzor spravnosti a dokonalosti schvalovati. Neb
toho casu spisovny jazyk cesky vubec jiz velmi byl pokazen, zvlaste v
uzivani pricesti tak recenych; na cez jiz Melantrich leta 1580
stezoval, uznav za potrebne tiskem vydati "Kratkou spravu praveho
mluveni, jak vlastne muzskemu a jak vlastne zenskemu pohlavi mluviti
nalezi; item jak mnohu a jak jednomu; cehoz nyni, pry, mnohy nesetre a
nove zvyklosti uzivaje, ledakdys v reci sve, aneb ve psani svem, udela
z muze zenu a z zeny muze, z jednoho mnoho a z mnoha jednoho, a to
nejvice in participiis." Taz vada naleza se i u Haranta; a vsak
nechtice ve spisu jeho mnoho rypati, opravili jsme jen nejhrubsi takove
poklesky, jinych, a zvlaste uzivani zenskeho pricesti -ic misto
muzskeho -e v casoslovech takovych, kdez muzske pricesti s treti osobou
jednotneho poctu casu pritomneho se shoduje, ku pr. milujic misto
miluje, radujic misto raduje atd., tak zanechavse. Jina vada Harantova
ve spisu tomto jest, ze pravidelneho genitivu ve rceni negativnim a pri
jistych slozenych casoslovech vsude dusledne nesetri; tak ku pr. pise:
dobyti mesto, zanechati neco a j.; a take v zajmenech osobnich uziva
vsude instrumentalu nim, ni, nimi bez predlozky, misto spravnejsiho
jim, ji, jimi. Pres to vsak prese vsecko muze se mnohy ze spisu
Harantova vzdy jeste mnohemu dobremu jak v jazyku tak i v pravopisu
priuciti; i dotkneme ku pr. jen toho, ze Harant pri vsi nespravnosti
tehdejsiho psani spusobu vzdy predce pise dvoustran-y, ctverhran-y,
kdez nyni v obycej veslo psati dvoustran-ny, ctverhran-ny, ac toto
slozene pridavne prave tak utvoreno jest, jako dvouhlav-y (orel),
ctyrnoh-y (stul), a nikoli dvouhlav-ny, ctyrnoz-ny.
Mapka k tomuto cestopisu nalezita pripojena bude k dilu druhemu.
V Praze, v mesici Breznu 1854.
Karel Jaromir Erben.
ok...@bu.edu
On Jan 6, 2:36 am, o...@bu.edu wrote:
Konecne jsem nasel neco o pocatcich ceskeho pisemnictvi:
O.K.
http://www.czech.cz/cz/kultura/ceska-umelecka-tvorba/cesky-jazyk-a-literatura/cestina/
Vznik češtiny
,,Tisíciletá minulost protéká každým slovem. Děláme něco
velkolepě starého a historického, když mluvíme česky," tvrdil
spisovatel Karel Čapek.
Počátky češtiny spadají do konce 10. století, kdy se, stejně
jako ostatní slovanské jazyky, začala vydělovat ze společného
prajazyka - praslovanštiny. Již z tohoto období pocházejí první
písemné doklady o její existenci (např. česká vlastní jména
Mysläta, Boleslav, Mělník na českých denárech z přelomu 10. a
11. stol.). Důkazů přibývá v druhé polovině 12. století, proto
lze češtinu teprve od této doby považovat za jazyk historicky
doložený.
Ve středověku čeština vyspěla v bohatý a vypracovaný jazyk
literatury mnoha žánrů. S rozmachem českého státu se šířila i
za hranice území, v období od 14. do 16. století lze mluvit o
expanzi češtiny. Užívalo se jí zejména v Horním Slezsku, ale i v
Uhrách a na Slovensku. Nejvýrazněji ovlivnila spisovnou polštinu.
Jednotlivé bohemismy nacházíme ovšem i v dalších jazycích
(např. v ruštině) a názvy husitských zbraní svého času prošly
Evropou (píšťala, houfnice).
Kde se také setkáte s češtinou
Hodně česky mluvících lidí najdeme v Rakousku (zvláště ve
Vídni), Polsku, Německu, na Ukrajině (volyňští Češi), v
Chorvatsku (zejména kolem Daruvaru) a v západním Rumunsku (Banát).
Několik desítek tisíc Čechů žije na Slovensku, kde zůstali po
rozdělení Československé republiky (v roce 1992).
Česky se mluví i mimo Evropu, v Austrálii a Kanadě a především
ve Spojených státech, kde se nachází vůbec největší česká
menšina mimo ČR. Největší komunity jsou v New Yorku, Chicagu nebo
Clevelandu, ale i v zemědělských oblastech v Texasu, Wisconsinu,
Minnesotě a Nebrasce. Celkem žije ve Spojených státech něco přes
90 000 tisíc Čechů (podle sčítání lidu v roce 1990).
Kambodžský král Norodom Sihamoni mluví plynně česky
Ceska literatura ve 14 a 15 stoleti
http://maturitni-otazky.superstudent.cz/cesky-jazyk/maturita-z-cj-v-kostce-2017.html
DOBA KARLOVA, SATIRY
-celkový kulturní rozkvět, založení univerzity, Karel IV.
podporoval umění a podněcoval psaní KRONIK- Přibík Pulkava z
Radenína- latinská, Vita Caroli (Karlův živozopis)
SLOVNÍK- Klaret (Bartoloměj z Chlumce)
LEGENDY- Legenda o sv. Kateřině, Legenda o sv. Prokopu,
Pasionál-předlohou středověký sborník Legenda Aurea (Legenda
zlatá od Jakuba de Voragine)
-duchovní píseň Modlitba Kunhutina
DRAMA-dramatizovaly se latinské texty evangelií vyprávějící o
událostech Kristovy smrti, zpočátku v kostelech, později stále
více komiky a světských prvků, představení na volných
prostranstvích a v putykách, vděčným tématem scéna
mastičkářská, skladby se předváděly např. o vánocích a
velikonocích
MASTIČKÁŘ (pol 14.stol.)- skladba zesměšňuje středověké
lékaře, podává obraz o životě městské chudiny, nechce utočit
proti společenským poměrům ale pouze pobavit
HRA VESELÉ MAGDALÉNY- světice představována jako lehká žínka,
lidové písně
ŽÁKOVSKÁ POEZIE- satiry, popěvky, napadají privilegované vrstvy,
šlechtu a duchovenstvo, rozmar a veselí, většinou latinská,
makarónské verše= latinsko-české, Píseň veselé chudiny
SVÁRY- Podkoní a žák, Svár vody s vínem
JAN Z JENŠTEJNA- arcibiskup, hudební skladatel, autor mariánských
duchovních písní a řady traktátů- O pravém šlechtictví- na
svou dobu pozoruhodné demokratické názory
TKADLEČEK- nejnáročnější prozaická skladba staročeské
literatury, spor sedláka se smrtí je záminkou k rozvíjení
filozofických úvah, prozaickou analogií legendy o sv. Kateřině,
vzorem Oráč z Čech od Jana ze Žatce
LYRICKÁ POEZIE- milostné písně (Stratilať sem milého),
svítáníčka (Dřevo se listím odívá), Závišova píseň
HRDINSKÉ EPOSY- Tandariáš a Floribella, Tristram a Izalda
(nejdelší staročeská skladba), Trojánská kronika- trojská
válka, Troja jako středověké město, první tištěná kniha v
Čechách
HUSOVI PŘEDCHŮDCI
-v 2.pol. 14.stol., skladatelé i z městského stavu, všímají si
dění kolem sebe a společenských nesrovnalostí, zájem o postavení
městského lidu, nápravné snahy, mravokárné a satirické
veršování, bajky (O lišce a džbánu), kazatel Jan Milíč z
Kroměříže, Matěj z Janova
HRADECKÝ RUKOPIS- Satiry o řemeslnících a konšelích a Desatero
kázání boží
SMIL FLAŠKA Z PARDUBIC- postavil se na obranu soudobého
společenského zřízení, hájil zájmy šlechty a otřesené pozice
církve, Nová rada- zvířecí alegorie
TOMÁŠ ZE ŠTÍTNÉHO- zpřístupnění odborné náboženské
literatury lidu, zůstává věrný učení církve
KNÍŽKY ŠESTERY O OBECNÝCH VĚCECH KŘESŤANSKÝCH- sborník
traktátů, zásady křes. života
ŘEČÍ BESEDNÍ- náročnější náboženské a filozofické otázky
5. M. J. Hus a literatura doby husitské
PŘÍČINY HUSITSKÝCH BOUŘÍ-odklon církve od původních ideálů,
hromadění majetku a moci, svatokupectví
-celospolečenská krize, papežské schizma, morová epidemie v roce
1380, rozvoj zločinu, hospodářská krize, lidé dávají vinu
církvi, řešení vidí v nápravě církve
Mistr JAN HUS
-působil jako univerzitní profesor a rektor univerzity, od r. 1402
kázal v Betlémské kapli, kritizoval bohaté hodnostáře a
svatokupectví, rozmařilost panstva, navázal na názory Jana Viklefa,
r. 1412 papež uvalil na Husa přísnou klatbu a zákaz konat v Praze
církevní obřady (interdikt), Hus odmítl papeži poslušnost, od
Husa se odvrátil i Václav IV., opustil Prahu a uchýlil se do
ústraní, 1414 pozván do Kostnice, neodvolal své názory a 6.7.1415
byl upálen, o rok později upálen Husův stoupenec Jeroným
Pražský, Husův žák Petr z Mladoňovic napsal spis Zpráva o mistru
Janu Husovi v Kostnici
O CÍRKVI- opírá se o Viklefovo učení
VÝKLAD VIERY, DESATERA A PÁTEŘE- otázky mravního života, kritika
společnosti
KNÍŽKY O SVATOKUPECTVÍ- velmi radikální názory
POSTILA, TO JEST VÝKLAD SVATÝCH ČTENÍ NEDĚLNÍCH- sbírka
kázání
LISTY- Husovy dopisy
-přispěl značně k rozvoji jazyka, navrhl diakritický pravopis-
diakritická znaménka, napsal traktát o českém pravopise De
orthographia bohemica
Husitská literatura
kazatelé Jan Želivský, Martin Húska, chiliastická hnutí
(čekání na konec světa)
žánry: satiry, kroniky, polemiky, traktáty, postila, lidové
písně, válečné a časové písně
překlady bible, bible nejčtenější knihou, čeština vytlačila
latinu
JISTEBNICKÝ KANCIONÁL- sborník husitských písní, skladba Ktož
jsú boží bojovníci
ROUDNÍCKÝ KODEX- sborník písní
BUDYŠÍNSKÝ RUKOPIS- poezie s náboženskými a politickými
úvahami, Žaloba Koruny české, Porok Koruny české, Hádání Prahy
s Kutnou Horou- Praha jako mladá žena a Kutná Hora jako stará bába
VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ- Husitská kronika, Píseň o vítězství u
Domažlic, Báseň vznešené Koruny české
Petr Chelčický
-odsuzoval i spravedlivou válku, uznával pouze válku duchovní,
nesouhlasil s rozdělením lidu, odvrátil se od husitských bojů,
kritizuje feudály i měšťany, spravedlivou společnost tvoří
pracující lid, stát je zřízení pohanské ale dočasně nezbytné
O BOJI DUCHOVNÍM- odsoudil spravedlivou válku
O TROJIEM LIDU- nesouhlasí se středověkým rozdělením lidu, podle
bible jsou si všichni lidé rovni
POSTILA- úvahy psané ve formě kázání
SIEŤ VIERY- sítí pravá křesťanská víra, kterou trhají
zkažení kněží, kacíři, hříšníci, papež a panovník
Pohusitské období
HÁDÁNÍ PRAVDY A LŽI O KNĚŽSKÉ ZBOŽÍ A PANOVÁNÍ JICH- Ctibor
Tovačovský z Cimburka, spor mezi Pravdou (kališnictví) a Lží
(katolická církev)
DENÍK O PUTOVÁNÍ PANA LVA Z ROŽMITÁLU A Z BLATNÉ Z ČECH AŽ NA
KONEC SVĚTA- panoš Václav Šašek z Bířkova
-z myšlenek Petra Chelčického vzniká JEDNOTA BRATRSKÁ- její
příslušníci byli pronásledováni kališníky i katolíky,
uznávali pouze tělesnou práci a život podle bible, zpočátku
odmítali vzdělání
Paul J Kriha
news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
[...]
>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
>definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
>jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
>snad az Hus, ne?
Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
jiste casti ceske ortografie.
Mam na zdi reprodukce kralovskych glejtu a organizacni
hierarchii ceskych soudu z roku 1518 (t.j. o dobre ctyri
generace po Husovi) a je tam hodne textu, jmen, titulu, popisu
funkci a tez dlouhe kvotace z bible. Pisar neudelal nikde
ani jedinou chybu, ze by pouzil Husovu diakritiku v tehdy
beznem ceskem gotickem pismu.
Treba dlouhe y se stale psalo ij, tak jako v Holandsku,
mekke C ve slove Cechy, se stale psalo Cz s teckou
nad z a se z s dlouhou smyckou/ocaskem, a stovky
dalsich zcela tradicnich zvyklosti se rokem 1412 vubec
nezmenily. Dlouhe samohlasky se neznacily diakritikou
ale obcas diphthonem (na pr. ie = douhe i) a nebo vubec
ne.
Jsou i pozdejsi dokumenty, nemam jejich kopie tady po ruce,
ale videl jsem i trochu pozdejsi prestizni dokumenty, ktere
stale jeste nepouzivaly Husovy pismena a diakritiku.
pjk
ok...@bu.edu
On Jan 6, 3:19 am, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> kujebak <kuje...@eudoramail.com> wrote in messagenews:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
>
> [...]
>
> >At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
> >definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
> >jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
> >snad az Hus, ne?Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
> Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
> po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
> De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
> svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
> cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
> jiste casti ceske ortografie.
>
> Mam na zdi reprodukce kralovskych glejtu a organizacni
> hierarchii ceskych soudu z roku 1518 (t.j. o dobre ctyri
> generace po Husovi) a je tam hodne textu, jmen, titulu, popisu
> funkci a tez dlouhe kvotace z bible. Pisar neudelal nikde
> ani jedinou chybu, ze by pouzil Husovu diakritiku v tehdy
> beznem ceskem gotickem pismu.
>
> Treba dlouhe y se stale psalo ij, tak jako v Holandsku,
> mekke C ve slove Cechy, se stale psalo Cz s teckou
> nad z a se z s dlouhou smyckou/ocaskem, a stovky
> dalsich zcela tradicnich zvyklosti se rokem 1412 vubec
> nezmenily. Dlouhe samohlasky se neznacily diakritikou
> ale obcas diphthonem (na pr. ie = douhe i) a nebo vubec
> ne.
>
> Jsou i pozdejsi dokumenty, nemam jejich kopie tady po ruce,
> ale videl jsem i trochu pozdejsi prestizni dokumenty, ktere
> stale jeste nepouzivaly Husovy pismena a diakritiku.
>
> pjk
Tady je jedna zajimavost: posledni odstavec Zlate Bully Karla IV.
O.K.
The Golden Bull of the Emperor Charles IV 1356 A.D.
http://www.yale.edu/lawweb/avalon/medieval/golden.htm
Inasmuch as the majesty of the holy Roman empire has to wield the laws
and the government of diverse nations distinct in customs, manner of
life, and in language, it is considered fitting, and, in the judgment
of all wise men, expedient, that the prince electors, the columns and
sides of that empire, should be instructed in the varieties of the
different dialects and languages: so that they who assist the imperial
sublimity in relieving the wants of very many people, and who are
constituted for the sake of keeping watch, should understand, and be
understood by, as many as possible. Wherefore we decree that the sons,
or heirs and successors of the illustrious prince electors, namely of
the king of Bohemia, the count palatine of the Rhine, the duke of
Saxony and the margrave of Brandenburg-since they are expected in all
likelihood to have naturally acquired the German language, and to have
been taught it from their infancy,-shall be instructed in the grammar
of the Italian and Slavic tongues, beginning with the seventh Year of
their age. so that, before the fourteenth year of their age, they may
be learned in the same according to the grace granted them by God. For
this is considered not only useful, but also, from the aforementioned
causes, highly necessary, since those languages are wont to be very
much employed in the service and for the needs of the holy empire, and
in them the more arduous affairs of the empire are discussed. And, with
regard to the above we lay down the following mode of procedure to be
observed it shall be left to the option of the parents to send their
sons, if they have any-or their relatives whom they consider as likely
to succeed themselves in their principalities, -to places where they
can be taught such languages, or, in their own homes, to give them
teachers, instructors, and fellow youths skilled in the same, by whose
conversation and teaching alike they may become versed in those
languages.
Paul J Kriha
>On Jan 5, 8:07 pm, "kujebak" <kuje...@eudoramail.com> wrote:
[...]
>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
>> definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
>> jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
>> snad az Hus, ne?- Hide quoted text -- Show quoted text -
>
>Cestina neni definovana jako jazyk vyuky, ale Nemcina take ne. Puvodne
>byla KU rozdelena na 4 jazykove skupiny: Ceska, Bavorska, Saska a
>Polska.
Ty skupiny neby definovane jako "jazykove" skupiny.
V tehdejsi mluve dokumenty mluvi o ctyrech "narodech".
Ale slovo "narod" se taky nemyslel jazykove, ale spis
geograficky, statne.
Pro vzdelane lidi tehdejsi doby bylo dost nepodstatne
jakym jazykem mluvily jejich maminky, nebo devecky na
jejich statcich. V kazde visce se mluvilo trochu jinou nemcinou
ci slovanstinou. Stat se vzdelanym znamenalo v prvni rade
umet a umet dobre latinsky. Psali latinsky a konverzovali
mezi sebou o hochnoble subjektech latinsky. Jejich
profesori samozrejmne prednaseli latinsky aby tomu vsichni
rozumeli. To nebyla jen otazka Cechu a Nemcu. Ruzni
Slovane uz dost nerozumeli jeden druhemu a bavoraci
tehdy rozumeli sasum asi daleko mene, nez dnes.
Co slysim od nemeckych linguistu, tak vubec ne.
>Ze zakladaci listiny je zcela jasne, ze ji Karel IV zalozil pro Cesky
>narod, ale s vedomim, ze tam budou mnozi necesti profesori a studenti.
>Vyucovaci jazyk nebyl jednotne stanoven. Je vsak zcela jasne, ze se
>Jenicek myli, KU nebyla zalozena jako ciste nemecka univerzita a
>puvodne se v ni neucilo jen nemecky. Je vsak pravda, ze ji v Nemecku
>povazuji take za prvni Nemeckou univerzitu.
A ja myslim, zcela plnopravne. Byla to zrovna tak prvni ceska
universita, tak jako to byla bavorska, a jako to byla saska
a jako to byla polska.
Jenom shodou okolnosti neskoncila po nekolika staletich v
nemecky mluvicim meste uprostred nemecky mluviciho naroda.
pjk
>O.K.
Jiri Pecka
Not tak, no tak. Vdyt je dobre. Ne tak moc nahlas.
Georgio Pietrocciolo
(aka il divino Boemo)
J. Horak
<paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
>> (Apologies for top posting.)
>>
>> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
>> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
>> z toho, ze nasli pravdu.
>
>Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>
>"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
>nejakou ceskou verzi?
>
Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
jh.
>A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
>"hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
>prislovi.
>
>pjk
>
>P.S. Ze by to byl nasledek dopijeni poloprazdnych flasek
>od oslav Noveho roku. :-)
>
>
>
>> Pavel
>>
>>
>> (ok...@bu.edu) writes:
>> > On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>> >> o...@bu.edu wrote:
>> >> > Scientists
>> >> > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Bo=9Eek Jan Amos Comenius,
>> >> > Franti=9Aek =C8elakovsk=FD, V=E1clav Prokop Divi=9A, Josef Dobrovsk=FD,
>> >> > Franti=9Aek Josef Gerstner, Tade=E1=9A H=E1jek, Ivan Honl, Bed=F8ich
>> >> > Hrozn=FD, Jakub Husnik, Jan Jansk=FD, Konstantin Jire=E8ek, Franti=9Aek
>>
>> [zbytek dlouheho seznamu vymazan]
>
--
Posted via a free Usenet account from http://www.teranews.com
JB
>
> On Sat, 6 Jan 2007 19:31:23 +1300, "Paul J Kriha"
> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>
> >Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca..
> >>
> Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
> jh.
To je mozne. To prislovi uz je v obraze flamskeho malire Pieter Bruegel
the Elder ca.1525-1569, ale myslim, ze tam to je hazeni okvetnich
listku ruzi.
Vyznam je stejny - a ano, odlisny od hazeni hrachu na stenu.
V anglictine ty svine a perly jsou stejne, hrach je "to fall on
stoney ground" nebo "to fall on deaf ears".
A kdyz uz zde zminuji Bruegel-a: jeho komplikovane mnohofiguralni
a dynamicke komposice daly v cestine vzniku "tady je ale brajgl".
(A inspirovaly Josefa Ladu, napr jeho hospodske rvacky, IMO).
Love them both!
Jiri Borsky
Pavel Dvorak
> Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
>> (Apologies for top posting.)
>>
>> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
>> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
>> z toho, ze nasli pravdu.
>
> Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>
> "Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
> nejakou ceskou verzi?
>
> A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
> "hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
> prislovi.
>
Podle me oboji symbolizuje zbytecne usili, za ktere se clovek nedocka
zadneho vdeku. (A ty "perly svinim" nejsou ceskeho puvodu.)
Pavel
Pavel Dvorak
> On Sat, 6 Jan 2007 19:31:23 +1300, "Paul J Kriha"
> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>
>>Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
>>> (Apologies for top posting.)
>>>
>>> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
>>> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
>>> z toho, ze nasli pravdu.
>>
>>Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>>
>>"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
>>nejakou ceskou verzi?
>>
>
> Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
> jh.
>
Novy zakon, Evangelium sv. Matouse.
Pavel
J. Horak
wrote:
>J. Horak (joh...@sympatico.ca) writes:
>> On Sat, 6 Jan 2007 19:31:23 +1300, "Paul J Kriha"
>> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>>
>>>Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
>>>> (Apologies for top posting.)
>>>>
>>>> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
>>>> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
>>>> z toho, ze nasli pravdu.
>>>
>>>Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>>>
>>>"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
>>>nejakou ceskou verzi?
>>>
>>
>> Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
>> jh.
>>
>
>Novy zakon, Evangelium sv. Matouse.
>
>Pavel
>
No jo:
"Sedte klidne na zidli,
ctete Bibli, tam to vsechno je."
(V&W)
jh.
Yukon
ok...@bu.edu wrote:
> Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
To snad zna kazde ceske dite, ne?
>
> Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> Karlovy university.
Mozna, ze je to blbost, ale:
Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.
Nemam cas si veci googlovat jako ty abych podlozil muj nazor. O to mi
ani nejde. Ovsem Karel IV, kral cesky...well, ja si myslim, ze to byl
vic Nemec nez Cech. Jo, nemusis mi rikat,ze jeho matka byla Ceska atd.
atd. O nem jsem v jednom case studoval a dosel jsem k nazoru, ze to
asi byl vic Nemec. Vzdelan ve Francii atd. atd. Tu debatu uz jsem tady
s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi? Jedna vec je
ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
nemecke". O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
to ten Otto Dexter tvrdi. Ja take vim, ze jeho nazory se Cechum
nezamlouvaji. Ja s nim nesouhlasim v tom, ze on ma zrejmy proti-cesky
postoj. Ja naprosto souhlasim s tebou, ze Cesi v minulosti byli
naprosto "on par" s Nemci. To porad dokazovat, ze Cesi byli "narod
kulturni" zpet do dob Karlovych je presne to co nemam rad: Vypestovany
mindrak cesky a ty se k tomu pripojujes. Nikdo nemuze menit historii.
At to byl tak nebo tak, dejiny se odehraly a nikdo nemuze menit jejich
tok.
Hlavni ale je, ze si musime uvedomit (to si asi sam uvedomujes,) ze
clovek muze podporit skorem jakykoliv nazor aby to dokazalo jeho
presvedceni. To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb. Samozrejme, ze najdes
informace o tom, ze Karlik ctvrtej byl vic Honza cesky nez Honza Husuv.
Ja jsem presvedcen kdyby si nekdo udelal cas a tuhle otazku radne
prostudoval, Czech vs German scholars, ze, by podporili muj argument.
Mohl bych se mylit, byl bych ale prekvapen.
Podle mne Bohemia byla vynikajici "melting pot" Ceske a Nemecke
kultury, unikatni situace na ktere si by si meli Cesi zakladat. Jejich
proti-nemecky postoj je destruktivni. Prumerny Cech je rozhodne
stupidne (love that word) anti-nemecky.
My vime, ze situace v dobach o kterych hovorime vypadala asi takto:
Nemecka spolecnost ovladala politicke a kulturni denni mezi 13tym a
18tym stoletim. Nemci vlastnili vetsinu majetku a nemcina byla
"oficialnim" jazykem zeme. Cesi byli vetsinou nadenici a mali
obchodnici. Cesi v pozicich sily byli vetsinou dvoujazycni. (v dobach
husitskych nemecky vliv znacne pokles :-), nedivime se tedy, ze Cesi
miluji husitske terroristy. A ja se jim nedivim, dejiny vetsinou miluji
nemilosrdne a krvave vudce). Domnivam se take, ze Zide byli vetsinou
Nemci.
A Kyne, ja te znam, prosim te neuvadej tu vygooglovane, nekonecne
dokumenty ktere dokazuji ze "nic nevim." Behem meho zivota jsem vzdy
mel zajem o historii, precetl jsem toho spoustu a tohle je nazor ke
kteremu jsem dospel.
Ty jsi vyhledaval informace ktere podporavaly nazor Cecha. Ja, jelikoz
jsem cesko-nemeckeho puvodu, vzdy jsem vyhledaval pozitivni ucast Nemcu
na vyvoji Bohemie. Matka byla Nemka ktera byla adoptovana do Cech ve
veku utlem: byly ji tri roky. Otec byl napul Cech a napul Rakusak. Ja
se definitivne povazuji za Cecha, tak sem byl vychovan, doma se nemecky
vubec nemluvilo. Otec znal jen cesky a matka si pamatovala jen trochu
nemciny. Doufam, ze sem vysvetlil svuj postoj na toto tema, nemam
zadne prani snizovat dulezitost Ceskych dejin a Ceske kultury. Vim
ale, ze Cesi to casto prehnali ve snaze si vybudovat narodni identitu a
take ve snaze eliminovat existenci nemecke kultury. Jak sem rikal, my
dejiny zmenit nemuzem. Mne osobne jde jenom o jedno: o historickou
pravdu. Jestli mi nekdo dokaze, ze Cpt. Cook byl vlastne Cech a
objevil polovinu Jizni hemisfery, budu s tim spokojen. Musi to ale byt
pravda. Ja jsem tech "vynalezu a vedcu" z Ruska mel dost uz z mladi.
Do pytle, uz budu muset zase zpatky do Cech, vyjadrovani v cestine mi
zas dela trochu potize. Naposled jsem mluvil cesky v cervnu 2006 a
to bylo jen par tydnu. Ta mila cestina, jazyk nevolniku, mam ji ale
rad. :-) Ich habe diese Sprache gern. :-) y
Yukon
> O.K.
Jenicek
"Yukon" <lo...@atlas.cz> wrote in message
news:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
..je videt, ze mas ke vzdelani hodne daleko.
Radej se drz papouskovanim politiky - tam neni tak moc
videt co ses za vola.
Blby cechacek hrajici si na nemcoura.
Yukon
Paul J Kriha wrote:
> >Ze zakladaci listiny je zcela jasne, ze ji Karel IV zalozil pro Cesky
> >narod, ale s vedomim, ze tam budou mnozi necesti profesori a studenti.
> >Vyucovaci jazyk nebyl jednotne stanoven. Je vsak zcela jasne, ze se
> >Jenicek myli, KU nebyla zalozena jako ciste nemecka univerzita a
> >puvodne se v ni neucilo jen nemecky. Je vsak pravda, ze ji v Nemecku
> >povazuji take za prvni Nemeckou univerzitu.
>
> A ja myslim, zcela plnopravne. Byla to zrovna tak prvni ceska
> universita, tak jako to byla bavorska, a jako to byla saska
> a jako to byla polska.
>
> Jenom shodou okolnosti neskoncila po nekolika staletich v
> nemecky mluvicim meste uprostred nemecky mluviciho naroda.
>
> pjk
I think you offerred a pretty reasonable assesment. y
Paul J Kriha
> On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> > o...@bu.edu wrote:
> > > On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > > > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > > > nemecky?
> >
> > > To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
> >
> > > O.K.A jak vis, ze to nebylo prelozeno do cestiny od dveste let pozdeji?
> > Ja pochybuji, ze cestina se na Karlove Universite v te dobe vubec
> > pouzivala.
> > Musel bych videt puvodni dokumenty abych tomu veril. Yukon
>
>
> Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
Podle jeho vlastnich slov si jen pamatoval nejaka ta slova
od jeho matky a v detsvi a jeho mladistvych letech byl
skolen na francouskem kralovskem dvore s detmi francouskeho
krale kde se ucil vsechny jine ruzne jazyky. Az kdyz ho jeho
tata Jan Lucembursky jmenoval hlavou ceskeho statu a kdyz
on odharcoval do Cech tak se zacal poradne ucit cesky.
On byl ovsem liska podsita a vsemi mastmi mazana a vypada
to, ze se cesky naucil rychle a velice dobre.
> Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> Karlovy university.
>
> Odkud mate ty kuriozni predstavy, ze ve 14 stoleti se v Cesku nemluvilo
> a nepsalo Cesky? Germanisace prisla teprve o 200 let pozdeji s
> Habsburkama.
> O.K.
A i potom dal v sestnactem stoleti a pozdeji jazykova germanisace
cele oblasti trvala generace. Jiz jsem se zde zminil o kopiich
statnich dokumentu, ktere mam na zdi, ktere jsou psane krasnou
gotickou cestinou bez jedineho slova pujceneho z nemciny, nebo
jineho jazyka, mimo tedy jmen uredniku, ktera jsou mnohdy
nemeckeho puvodu. Ty dokumenty jsou ze sestnacteho stoleti
z roky 1517 a 1518. To je osm-devet generaci po Karlu IV.
Tak cista cestina neexistuje ani dnes.
pjk
Paul J Kriha
> On Sat, 6 Jan 2007 19:31:23 +1300, "Paul J Kriha"
> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
> >Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
> >> (Apologies for top posting.)
> >>
> >> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
> >> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
> >> z toho, ze nasli pravdu.
> >
> >Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
> >
> >"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
> >nejakou ceskou verzi?
>
> Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
> jh.
Mozna jo, mozna ne. Asi jo. Co to ma ale co spolecneho s tim
o cem je rec? Jsem si zcela jist, ze "hazeni perel svinim" je
receno cesky a nepotrebuje nejakou jinou "ceskou verzi".
Take jsem si jisty, ze "hazeni hrachu na zed" (na zed, ne na
stenu) ma dost odlisny vyznam od perel svinim.
pjk
> >A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
> >"hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
> >prislovi.
> >
> >pjk
> >
> >P.S. Ze by to byl nasledek dopijeni poloprazdnych flasek
> >od oslav Noveho roku. :-)
[...]
kujebak
ok...@bu.edu wrote:
> On Jan 6, 2:09 am, o...@bu.edu wrote:
> > On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> >
> > > o...@bu.edu wrote:
>
>
>
>
> Zrovna nemam poruce cesky tezt ze 14 stoleti, ale nahodou jem narazil
> na Web na knihu Kristofa Haranta z Polzic a Bezdruzic.
>
> http://citanka.cz/harant/
>
> Krystof Harant
> Cesta z Kralovstvi Ceskeho do Benatek, odtud do zeme Svate, zeme Judske
> a dale do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateriny v Puste
> Arabii
Pane Kyn, zarazi me nad vami citovanou formou onoho rukopisu
dve veci. Prvni je, ze mu chybi *jakakoliv* diakritika. Druha, snad
jes-
te podstatnejsi, je to, ze navzdory tomu prvnimu, jak srozumitelny
ten text dnes je. Ortograficky i ve zpusobu vyjadrovani.
K porovnani zde je prikad priblizne soudobe Anglictiny:
Paul J Kriha
> "Paul J Kriha" (paul.nos...@paradise.net.nz) writes:
> > Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
> >> (Apologies for top posting.)
> >>
> >> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
> >> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
> >> z toho, ze nasli pravdu.
> >
> > Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
> >
> > "Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
> > nejakou ceskou verzi?
> >
> > A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
> > "hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
> > prislovi.
>
> Podle me oboji symbolizuje zbytecne usili, za ktere se clovek nedocka
> zadneho vdeku. (A ty "perly svinim" nejsou ceskeho puvodu.)
(myslel jsem, ze se mluvilo o ceske versi, ne o ceskem puvodu.
Navic, ten hrach taky neni nemlich ceskeho puvodu, jen male
procento porekadel je opravdu ceskeho puvodu, valna vetsina
jsou ruzne preklady z ruznych dob a jazyku z bible a jinych
nabozenskych textu)
Prislovi jsou priklady ze zivota zpristupnene obecnemu lidu.
Jsou to takove sablony, ktere slouzi k vysvetleni slozitejsich
konceptu obecnemu lidu pomoci selskeho rozumu.
Kdyz ale lid prestane rozumet prislovim, tak je to tedy potom
uz vsechno na prd.
"Hazeni hrachu na zed" je metafora promarneneho usili,
ktere k nicemu nevede. Opakovane pripominani matky
detem, aby zaviraly dvere u lednicky muze je hazenim
hrachu na zed. Deti tomu rozumi, treba i vi, ze to je
zcela rozumna rada, ale kaslou na ni, protoze nemaji
naladu na nejake rady.
"Hazeni perel svinim" je metafora neceho dosti jineho a to
je provadeni nejake rady, sluzby, pomoci, ci daru, ktere
nejsou oceneny, nebo vubec porozumeny recipientem.
Otec vysvetlujici detem, ktere nezaviraji dvere u lednice,
podstaty altruisticke motivace clenu spolecnosti je hazeni
perel svinim, kdyz je 3:00 rano a deti prisly domu vravorajici
a zapachajici coudem marjanky.
Doufam, ze v tom lidi vidi trochu rozdil, ze tady nehazim
perlema na zed.
pjk
>
> Pavel
Yukon
>
> A i potom dal v sestnactem stoleti a pozdeji jazykova germanisace
> cele oblasti trvala generace. Jiz jsem se zde zminil o kopiich
> statnich dokumentu, ktere mam na zdi, ktere jsou psane krasnou
> gotickou cestinou bez jedineho slova pujceneho z nemciny, nebo
> jineho jazyka, mimo tedy jmen uredniku, ktera jsou mnohdy
> nemeckeho puvodu. Ty dokumenty jsou ze sestnacteho stoleti
> z roky 1517 a 1518. To je osm-devet generaci po Karlu IV.
> Tak cista cestina neexistuje ani dnes.
>
> pjk
A co ty dokumenty rikaji? y
Paul J Kriha
>
> > Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> > Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> > jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
>
> To snad zna kazde ceske dite, ne?
> >
> > Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> > ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> > Karlovy university.
>
> Mozna, ze je to blbost, ale:
>
> Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
> officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
> byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.
Tak to si "mysli" yukon velice spatne.
Neni mi jasne, co mysli slovem "nemecka", tehdy jeste zadny
moderni koncept "nemeckeho naroda" neexistoval. To jenom
dnes my retrospektivne mluvime o tehdejsich "nemcich",
protoze mluvili trochu podobnymi jazyky a narecimi.
Tehdejsi "nemci" byli jako tehdejsi "slovane", smesice
ruznych pronarodu ze vzajemne velice vzdalenych visek
a mestecek Evropy.
KU nebyla universita ceska versus nemecka.
Byla to universita specielne zalozena pro ctyri "narody",
ktere v ni meli rozhodujici prava, Bavori, Sasove, Polaci
a Cesi. Zakladajici listiny mluvi o techto "narodech", ale
koho se tim myslelo, bylo take rozdilne od toho co temi
ctyrmi jmeny myslime dnes. Pro studenty z ruznych jinych
evropskych narodu byly garantovany kvoty. AFAIR byla
treba i kvota pro anglicany. Lidi tehdy bylo daleko mene
nez dnes a vzdelancu v pomeru k populaci jeste daleko
mene. Zadny narod nemohl podporovat kulturu na
universitnich urovni sam o sobe a tak ucitele a studenti
na KU byla mezinarodni smesice lidi z ruznych koutu Evropy
a kdyz treba, tak vsichni mohli komunikovat latinsky.
> Nemam cas si veci googlovat jako ty abych podlozil muj nazor. O to mi
> ani nejde. Ovsem Karel IV, kral cesky...well, ja si myslim, ze to byl
> vic Nemec nez Cech. Jo, nemusis mi rikat,ze jeho matka byla Ceska atd.
> atd. O nem jsem v jednom case studoval a dosel jsem k nazoru, ze to
> asi byl vic Nemec. Vzdelan ve Francii atd. atd. Tu debatu uz jsem tady
> s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi?
Nastesti se o tom nemusime dohadovat, my dobre vime,
co on o sobe rekl sam. On napsal desitky ruznych traktatu a i svoji
autobiografii. Takze co on rekl o sobe by se melo brat se stejnou
vahou s jakou se bere Yukonovo, nebo Rostovo prohlaseni,
jesti je Cech, nebo American.
> Jedna vec je
> ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
> nemecke".
To je ale o pul TISICILETI pozdeji.
> O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
> neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
> Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
> to ten Otto Dexter tvrdi. Ja take vim, ze jeho nazory se Cechum
> nezamlouvaji. Ja s nim nesouhlasim v tom, ze on ma zrejmy proti-cesky
> postoj. Ja naprosto souhlasim s tebou, ze Cesi v minulosti byli
> naprosto "on par" s Nemci. To porad dokazovat, ze Cesi byli "narod
> kulturni" zpet do dob Karlovych je presne to co nemam rad: Vypestovany
> mindrak cesky a ty se k tomu pripojujes. Nikdo nemuze menit historii.
> At to byl tak nebo tak, dejiny se odehraly a nikdo nemuze menit jejich
> tok.
>
> Hlavni ale je, ze si musime uvedomit (to si asi sam uvedomujes,) ze
> clovek muze podporit skorem jakykoliv nazor aby to dokazalo jeho
> presvedceni. To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
> ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb.
Neni zadneho duvodu k vire, ze byl vic cesky kral, nez treba
cisar nemecky, ci rimsky. Jen se da rict co byl driv a co byl
posleze. To, ze je yukon presvedcen, ze jde jen o nacionalisticke
bitky je jeho problem. Je treba se povznest nad to vsechno a
nenechat se odpudit od historie poslouchanim kvakani ruznych
ceskych a nemeckych pisalku s komplexy menecennosti.
> Samozrejme, ze najdes
> informace o tom, ze Karlik ctvrtej byl vic Honza cesky nez Honza Husuv.
> Ja jsem presvedcen kdyby si nekdo udelal cas a tuhle otazku radne
> prostudoval, Czech vs German scholars, ze, by podporili muj argument.
> Mohl bych se mylit, byl bych ale prekvapen.
>
> Podle mne Bohemia byla vynikajici "melting pot" Ceske a Nemecke
> kultury, unikatni situace na ktere si by si meli Cesi zakladat. Jejich
> proti-nemecky postoj je destruktivni. Prumerny Cech je rozhodne
> stupidne (love that word) anti-nemecky.
Ve ctrnactem stoleti Bohemie absolutne nebyla zadnym
melting potem. V tom yukon vubec nema pravdu.
Bohemie byla zcela kulturne provincionalni se svymi na
tehdejsi dobu zastaralymi zakony a zemedelskou technologii.
Praha, a cast prazske populace, ktera se vezla s kulturni
a financni konjunkturou zpusobenou Karlem byla uplne jiny
svet. Karel vybudoval bohate imperialni mesto, plne cizincu
a bohatych nabubrelych mestanu. Obrovske dary a pozemky
byly darovane ruznym cizim nabozenskym radum. Karel
byl katolicky fanatik a ruzne nabozenske organizace
stavely po cele Praze obrovske kostely, klastery a palace.
Byly dva rozdilne svety, jeden a bohatymi mestany, cizim jazykem
zvatlajicimi taliany, bavory, francouzy, sasiky a na druhy byl
ten zbytek Bohemie setrici grosiky na nejakou tu odpustku.
To se dalo zcela ocekavat, ze to bude mit spatne nasledky.
A tak po nejakych padesati, sedesati letech zacal nabozensky
masakr o jakem se tehdejsim lidem jeste nezdalo.
>
> My vime, ze situace v dobach o kterych hovorime vypadala asi takto:
>
> Nemecka spolecnost ovladala politicke a kulturni denni mezi 13tym a
> 18tym stoletim. Nemci vlastnili vetsinu majetku a nemcina byla
> "oficialnim" jazykem zeme. Cesi byli vetsinou nadenici a mali
> obchodnici. Cesi v pozicich sily byli vetsinou dvoujazycni. (v dobach
> husitskych nemecky vliv znacne pokles :-), nedivime se tedy, ze Cesi
> miluji husitske terroristy. A ja se jim nedivim, dejiny vetsinou miluji
> nemilosrdne a krvave vudce). Domnivam se take, ze Zide byli vetsinou
> Nemci.
To jsou uplne hlouposti. To jste na Zizkove nechodili do skoly?
Mezi 13tym a 18tym stoletim kazde stoleti bylo politicky a
kulturne uplne jine nez jina stoleti. Ja treba pochazim z casti
Cech, kde Nemci nikdy za celou historii nevlastnili vetsinu
majetku a kde nemcina nikdy nebyla jedinnym oficialnim jazykem.
..... ale prdlajs, du si nalejt Budvar....
Paul J Kriha
Nedavno jsem to tu uz jednou vysvetlil, hierarchie
zemskych soudu a popis funkcionaru zemskych soudu
a vlady zeme Ceske. Opakovat se uz nebudu.
Posli mi cesky goticky script font a ja napisi ukazky textu.
Ne abys mi rikal, abych to nejak napsal s latiskymi
pismenky, protoze to se neda.
pjk
ok...@bu.edu
On Jan 6, 11:35 pm, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> Yukon <l...@atlas.cz> wrote in messagenews:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
> > o...@bu.edu wrote:
>
> > > Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> > > Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> > > jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
>
> > To snad zna kazde ceske dite, ne?
>
> > > Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> > > ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> > > Karlovy university.
>
> > Mozna, ze je to blbost, ale:
>
> > Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
> > officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
> > byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.
>Tak to si "mysli" yukon velice spatne.
> Neni mi jasne, co mysli slovem "nemecka", tehdy jeste zadny
> moderni koncept "nemeckeho naroda" neexistoval. To jenom
> dnes my retrospektivne mluvime o tehdejsich "nemcich",
> protoze mluvili trochu podobnymi jazyky a narecimi.
> Tehdejsi "nemci" byli jako tehdejsi "slovane", smesice
> ruznych pronarodu ze vzajemne velice vzdalenych visek
> a mestecek Evropy.
Kriha ma pravdu. Az do 13 stoleti neexistoval jednotny nemecky narod
nebo stat. Teprve Velka Rise Rimska sjednotila tyto ruzne statecky do
jedne velke rise. Pri tom ale jednotlive staty mely velmi znacnou
autonomii. Ten dodatek "Naroda Nemeckeho" byl k jmenu "Velka Rise
Rimska" pridan pozdeji (ve 14. nebo 15. stoleti). V Mnichove jsem se od
svych nemeckych kolegu take dozvedel, ze Karel IV mel primarni roli ve
sjednoceni tech ruznych malych nemeckych statecku a proto je Nemci take
povazovan za "otce nemeckeho naroda", tak jak je pro Cechy "otcem
vlasti". Jenze na rozdil od Cechu ho Nemci vetsinou nemaji radi,
protoze mezi temi statecky zustavaly silne rozpory a vetsinou nemely
chut se podrobovat centralni moci, zejmena kdyz prichazela z Prahy.
Karel take zcela jasne prferoval Cechy takze byl pro Nemce do urcite
miry cizak. Je take zajimave, ze podle mych nemeckych kolegu Karel
stanovil jako officialni (spisovnou?) Nemcinu to jak se mluvilo
nemecky v Praze. Opakuji jeste jednou, ze toto jsem slysel od Nemcu
(presneji Bavoraku) a ze to tedy nejso jen moje hypotezy.
>
> KU nebyla universita ceska versus nemecka.
>
> Byla to universita specielne zalozena pro ctyri "narody",
> ktere v ni meli rozhodujici prava, Bavori, Sasove, Polaci
> a Cesi. Zakladajici listiny mluvi o techto "narodech", ale
> koho se tim myslelo, bylo take rozdilne od toho co temi
> ctyrmi jmeny myslime dnes. Pro studenty z ruznych jinych
To je zajiste pravda. Chci ale jeste jednou zduraznit, ze narodnost a
vyucovaci jazyk jsou dve ruzne veci. Zajiste se v akademickem zivote
tehdy hodne pouzivala Latina, to vsak neznamena, ze ti kteri ji
pouzivali byli Rimane. (Maly odskok do soucasnosti" Jeden z mych
Nemeckych studentu byl pred nekolika lety jmenovan professorem na
Berlinske Univerzite a svou prvni prednasku zahajil anglicky a rekl
studentum, ze cely jeho kurs ekonomiie bude v Anglictine. Stala se tim
Berlinska Universita americkou (nebo anglickou) universitou?)
> evropskych narodu byly garantovany kvoty. AFAIR byla
> treba i kvota pro anglicany. Lidi tehdy bylo daleko mene
> nez dnes a vzdelancu v pomeru k populaci jeste daleko
> mene. Zadny narod nemohl podporovat kulturu na
> universitnich urovni sam o sobe a tak ucitele a studenti
> na KU byla mezinarodni smesice lidi z ruznych koutu Evropy
> a kdyz treba, tak vsichni mohli komunikovat latinsky.
>
> > Nemam cas si veci googlovat jako ty abych podlozil muj nazor. O to mi
> > ani nejde. Ovsem Karel IV, kral cesky...well, ja si myslim, ze to byl
> > vic Nemec nez Cech. Jo, nemusis mi rikat,ze jeho matka byla Ceska atd.
> > atd. O nem jsem v jednom case studoval a dosel jsem k nazoru, ze to
> > asi byl vic Nemec. Vzdelan ve Francii atd. atd. Tu debatu uz jsem tady
> > s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi?
>Nastesti se o tom nemusime dohadovat, my dobre vime,
> co on o sobe rekl sam. On napsal desitky ruznych traktatu a i svoji
> autobiografii. Takze co on rekl o sobe by se melo brat se stejnou
> vahou s jakou se bere Yukonovo, nebo Rostovo prohlaseni,
> jesti je Cech, nebo American.
>
> > Jedna vec je
> > ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
> > nemecke".To je ale o pul TISICILETI pozdeji.
>
>
>
>
>
> > O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
> > neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
> > Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
> > to ten Otto Dexter tvrdi. Ja take vim, ze jeho nazory se Cechum
> > nezamlouvaji. Ja s nim nesouhlasim v tom, ze on ma zrejmy proti-cesky
> > postoj. Ja naprosto souhlasim s tebou, ze Cesi v minulosti byli
> > naprosto "on par" s Nemci. To porad dokazovat, ze Cesi byli "narod
> > kulturni" zpet do dob Karlovych je presne to co nemam rad: Vypestovany
> > mindrak cesky a ty se k tomu pripojujes. Nikdo nemuze menit historii.
> > At to byl tak nebo tak, dejiny se odehraly a nikdo nemuze menit jejich
> > tok.
>
> > Hlavni ale je, ze si musime uvedomit (to si asi sam uvedomujes,) ze
> > clovek muze podporit skorem jakykoliv nazor aby to dokazalo jeho
> > presvedceni. To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
> > ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb.
>Neni zadneho duvodu k vire, ze byl vic cesky kral, nez treba
> cisar nemecky, ci rimsky. Jen se da rict co byl driv a co byl
> posleze. To, ze je yukon presvedcen, ze jde jen o nacionalisticke
> bitky je jeho problem. Je treba se povznest nad to vsechno a
> nenechat se odpudit od historie poslouchanim kvakani ruznych
> ceskych a nemeckych pisalku s komplexy menecennosti.
Jeste jednou, Karel daval prednost Ceskemu narodu. Sam to napsal a je
to take jasne z toho ze premistil hlavni mesto rise do Prahy.
>
> > Samozrejme, ze najdes
> > informace o tom, ze Karlik ctvrtej byl vic Honza cesky nez Honza Husuv.
> > Ja jsem presvedcen kdyby si nekdo udelal cas a tuhle otazku radne
> > prostudoval, Czech vs German scholars, ze, by podporili muj argument.
> > Mohl bych se mylit, byl bych ale prekvapen.
>
> > Podle mne Bohemia byla vynikajici "melting pot" Ceske a Nemecke
> > kultury, unikatni situace na ktere si by si meli Cesi zakladat. Jejich
> > proti-nemecky postoj je destruktivni. Prumerny Cech je rozhodne
> > stupidne (love that word) anti-nemecky.Ve ctrnactem stoleti Bohemie absolutne nebyla zadnym
> melting potem. V tom yukon vubec nema pravdu.
> Bohemie byla zcela kulturne provincionalni se svymi na
> tehdejsi dobu zastaralymi zakony a zemedelskou technologii.
> Praha, a cast prazske populace, ktera se vezla s kulturni
> a financni konjunkturou zpusobenou Karlem byla uplne jiny
> svet. Karel vybudoval bohate imperialni mesto, plne cizincu
> a bohatych nabubrelych mestanu.
Od poloviny 14. stoleti se hospodarska situace v Evrope nahle zmenila a
Cesko se dostalo hospodarsky hodne dopredu. Krome Karlovy politiky to
byla "Cerna Smrt" (Black death) neboli morova epidemie. Behem nekolika
malo let v druhe polovine ctyricatych let ctrnasteho stoleti mor
zahubil jednu tretinu az jednu polovinu obyvatelstva ve vetsine zemi
Evropy s vyjimkou Cech a Moravy. To samozrejme zdecimovalo hospodarstvi
mnoha zemi, ale ceske hospodarstvi se zacalo rychle rozvijet. Krome
toho ceskemu hospodarstvi velmi prospel nalez velkych zasob stribra.
Vdusledku toho se ceske grose staly nejsilnesi menou Evropy. Po urcitou
dobu Cesko vyrabelo jednu polovinu evropskeho stribra.
> Obrovske dary a pozemky
> byly darovane ruznym cizim nabozenskym radum. Karel
> byl katolicky fanatik a ruzne nabozenske organizace
> stavely po cele Praze obrovske kostely, klastery a palace.
Karel byl katolik ale ne fanatik! Byl naopak velmi tolerantni k jinym
nabozenstvim nebo i politickym nazorum.
Znama je napriklad jeho korespondence a osobni stiky s s Italem Cole di
Rienzo a Petrarkou.
Jednou Karel sedel pri kazani Jana Milice z Kromerize a ten ho oznacil
za Antikrista. Karel se sice ohradil ale neodeselz kazani a pozdeji
dokonce chranil Jana Milice pre inkvizici. Take je znama Karlova
ochrana Prazskych zidu.
O.K.
> Byly dva rozdilne svety, jeden a bohatymi mestany, cizim jazykem
> zvatlajicimi taliany, bavory, francouzy, sasiky a na druhy byl
> ten zbytek Bohemie setrici grosiky na nejakou tu odpustku.
> To se dalo zcela ocekavat, ze to bude mit spatne nasledky.
> A tak po nejakych padesati, sedesati letech zacal nabozensky
> masakr o jakem se tehdejsim lidem jeste nezdalo.
>
>
>
> > My vime, ze situace v dobach o kterych hovorime vypadala asi takto:
>
> > Nemecka spolecnost ovladala politicke a kulturni denni mezi 13tym a
> > 18tym stoletim. Nemci vlastnili vetsinu majetku a nemcina byla
> > "oficialnim" jazykem zeme. Cesi byli vetsinou nadenici a mali
> > obchodnici. Cesi v pozicich sily byli vetsinou dvoujazycni. (v dobach
> > husitskych nemecky vliv znacne pokles :-), nedivime se tedy, ze Cesi
> > miluji husitske terroristy. A ja se jim nedivim, dejiny vetsinou miluji
> > nemilosrdne a krvave vudce). Domnivam se take, ze Zide byli vetsinou
> > Nemci.To jsou uplne hlouposti. To jste na Zizkove nechodili do skoly?
> > > O.K.- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -
ok...@bu.edu
On Jan 6, 11:35 pm, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> Yukon <l...@atlas.cz> wrote in messagenews:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
> > To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
> > ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb.
>Neni zadneho duvodu k vire, ze byl vic cesky kral, nez treba
> cisar nemecky, ci rimsky. Jen se da rict co byl driv a co byl
> posleze. To, ze je yukon presvedcen, ze jde jen o nacionalisticke
> bitky je jeho problem. Je treba se povznest nad to vsechno a
> nenechat se odpudit od historie poslouchanim kvakani ruznych
> ceskych a nemeckych pisalku s komplexy menecennosti.
>
Jeste jeden dodatek:
Z Karlovy zakladajici listiny"
"naše české království, jež nad ostatní důstojenství a
državy, ... obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o
jehož
povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a
blaho vším svým snažením usilujeme,"
Tady je zcela jasne receno, ze Karel dava prednost Ceskemu kralovstvi
proti jinym uzemim, kterym vladne.
O.K.
Petr Kovar
<news:459f...@clear.net.nz> (Sat, 6 Jan 2007 21:19:30 +1300):
> kujebak <kuj...@eudoramail.com> wrote in message
> news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
>
> [...]
>
>>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
>>definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
>>jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
>>snad az Hus, ne?
>
> Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
> Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
> po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
> De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
> svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
> cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
> jiste casti ceske ortografie.
V posledni dobe se dospiva k nazoru, ze autorem one pravopisne reformy Hus
neni, ze je pouhym soucasnikem skutecneho a anonymniho autora. Navic teto
reforme predchazela jeste jedna z pocatku 14. stoleti, nutno dodat, ze s
mnohem mensi odezvou.
> Mam na zdi reprodukce kralovskych glejtu a organizacni
> hierarchii ceskych soudu z roku 1518 (t.j. o dobre ctyri
> generace po Husovi) a je tam hodne textu, jmen, titulu, popisu
> funkci a tez dlouhe kvotace z bible. Pisar neudelal nikde
> ani jedinou chybu, ze by pouzil Husovu diakritiku v tehdy
> beznem ceskem gotickem pismu.
>
> Treba dlouhe y se stale psalo ij, tak jako v Holandsku,
> mekke C ve slove Cechy, se stale psalo Cz s teckou
> nad z a se z s dlouhou smyckou/ocaskem, a stovky
> dalsich zcela tradicnich zvyklosti se rokem 1412 vubec
> nezmenily. Dlouhe samohlasky se neznacily diakritikou
> ale obcas diphthonem (na pr. ie = douhe i) a nebo vubec
> ne.
Problem cestiny (samozrejme nejen cestiny) byl v dobach pred jazykovou
kodifikaci v naproste roztristenosti pravidel. Pravopis se lisil dle
geografickych, socialnich faktoru, dle vydavatele, mohl se lisit i v ramci
jedne pisarske dilny, samotni pisari mohli psat ruzne pisemnosti s ruznym
pravopisem, zamerne ci nikoliv (i profesionalove delali pravopisne chyby).
Nelze tedy nejak vymezit podobu, v jake se psala ta ci ona hlaska, to ci ono
slovo atd. Nektera cast "Husovy reformy" mohla byt prijata (tecky ve funkci
mekceni), ale jen v nekterych pisemnostech a nebo jen na nejaky cas. Kvuli
uspore casu a mista se treba nemusely znacit delky (ale i mekceni) jinak
vcelku castym zdvojenim (v rozporu s reformou), presto vsak neslo o posun k
moderni podobe ceskeho pravopisu.
Na adrese <http://img182.imageshack.us/my.php?image=textsi9.jpg> jsem
umistil jednu pisemnost z 2. pol. 15. stol., nedokumentuje sice pravopis
Husovy doby, ale velmi se k tomu blizi.
Pod nadepsanym "Rzady..." cteme:
"Letha Panie Tisieczieho Cztyrzysteho
Sedmdessate\o Cztwrteho. My Cech
mistrzy a rzemesla kozyssniczkeho rze
meslo wsechno wmoczy swe srowna
wssie a s jednawssie w jedne my
sly mezy sebu swolenie ktere mezy sebu
mame drzieti prawie a docela pakly
by kto nechtiel drzieti a proti swolenie
nassemu vczyinil by, Tehdy my Cech
mistrzy a rzemeslo wssechno a wedle
jeho winny kteraz jest vloziena byla
ma dati bez wymluby..."
Samotny fakt uzivani gotickeho (a nasledne novogotickeho) pisma neznamenal
nutne pro cestinu nutnost setrvavat ve starych nereformnich jazykovych
jevech, novogoticke pismo 16. az 19. stoleti (pro ceske texty se pouzivalo
do velke reformy ceskeho pravopisu v pol. 19. stol., v brakove literature
jeste mnohem dele) postupem casu vyvinulo vlastni znaceni mekceni a delek.
Problemy cinilo spise "konkurencni" pismo humanisticke (to, z ktereho se
vyvinula nase dnesni latinka), prave v nem totiz pisari a tiskari puvodne
nedokazali mekceni a delky vyznacovat, a tak humanisticke pismo uzivali jen
pro latinske, resp. romanske texty.
> Jsou i pozdejsi dokumenty, nemam jejich kopie tady po ruce,
> ale videl jsem i trochu pozdejsi prestizni dokumenty, ktere
> stale jeste nepouzivaly Husovy pismena a diakritiku.
To, co je vlastni cestine Husovy doby, tedy rozkolisanost, se obdobne
uplatnuje v cestine po dalsi staleti. Humanisticka a s ni i barokni cestina
neznamenala zadny zasadni posun, i kdyz se pravopis v mnoha smerech
priblizoval k budouci ustalenosti. Zmizely sprezky (ktere se casto
vyznacovaly i tam, kde k zadnemu mekceni nedochazelo), casteji se objevovaly
carky i hacky. Ale nektere archaicke znaky zustaly az hluboko do 19.
stoleti: zdvojovani nekterych hlasek nebo uzivani "w" namisto "v" ad.
-pk-
Petr Kovar
> Jiri Pecka <nos...@nospam.com> wrote in message news:459e6cd0.26110734@news-server...
(...)
>> Madonna mia, no tak to teda ne-e. Na rodinu mi nesahejte!
>> To my u nas v Palermu nemame moc radi.
>>
>> Georgio de la Pietra
>
> Ha HAAAAAAAAAAAA!.....with distant echo: ha haaaaaaaaaa!
>
> No, tak tedy na to my hned tak neskocime.
> To jsem si moh' hned myslet, ze pan Pecka bude
> predstirat, ze je sutr a ne ovocna pecka.
>
> Zadna la Pietra, jen se priznejte, jste il Nocciolo!
>
> Kde ze to bydlite? V Melbourne? Sydney? V ktere ctvrti?
> Uz emajluju mistnimu ulicnimu duvernikovi pratelske spolecnosti
> Nase Vec (tez zname jako Cosa Nostra), ze tam ma v okrsku
> il sonno pretendente. IL SONNO PRETENDENTE!..........
> ...............................strange, the echo stopped working.
> Hmm, please everybody, leave the lights off and slowly, slowly
> leave the house and never come back.
>
> pjk
Kdyz uz se vase diskuse dostala k takoveto forme italstiny, nemohu si
nevzpomenout na jednu italskou rodilou mluvci (podotykam, ze ze severni
Italie), se kterou jsem mival hodiny italske konverzace. Ta kdyz na techto
hodinach slysela lamanou italstinu, zacala hned mluvit o Arabech, coz je v
ocich severnich Italu jednak kdokoliv zijici jizne od Sicilie, nekdy vcetne
Sicilanu samotnych, a jednak odstrasujici priklad podradnosti. "Petre, jen
mi tady nemluvte arabsky." Ja jsem si to pred dlouhou dobou, i bez jakekoliv
xenofobie z obyvatel africkeho kontinentu, vzal k srdci a musim ted dodat,
ze pokud by Giorgino (pardon, Giorgio) byl Nocciolo, pak urcite, jak je tomu
i v jinych jazycich, bez clenu, a v nejake te australske bunce by byl pro
gli italiani maffiosi il loro pretendente, meli by il suo pretendente a bez
nich by byl il solo pretendente. Ovsem obraz Itala, ktery tutto il tempo
mangia gli spaghetti ed e il grande maffioso je pro Italy samotne vtip v
obracenem smyslu, delaji si tak z cizincu s jejich predstavami zerty, aby
sami sebe alespon trochu uklidnili a utvrdili v tom, ze na te fame neni ani
zbla pravdy.
Takze panove, nemluvte arabsky.
-pk-
Petr Kovar
> <ok...@bu.edu> wrote in message news:1168067379....@51g2000cwl.googlegroups.com...
(...)
>> Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
>> Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
>> jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
>
> Podle jeho vlastnich slov si jen pamatoval nejaka ta slova
> od jeho matky a v detsvi a jeho mladistvych letech byl
> skolen na francouskem kralovskem dvore s detmi francouskeho
> krale kde se ucil vsechny jine ruzne jazyky. Az kdyz ho jeho
> tata Jan Lucembursky jmenoval hlavou ceskeho statu a kdyz
> on odharcoval do Cech tak se zacal poradne ucit cesky.
> On byl ovsem liska podsita a vsemi mastmi mazana a vypada
> to, ze se cesky naucil rychle a velice dobre.
Karel se vratil do ceskych zemi roku 1333, od r. 1334 byl moravskym
markrabetem (a moudre zde panoval). Az r. 1341 stanul formalne po bohu sveho
otce, fakticky ale vladnul az po osudne bitve u Krescaku (Crecy), ze ktere
Jan Lucembursky neutekl, a tak nalezl svou smrt. Jinak mate pravde, Karel
byl skutecne neobycejne nadanou a vzdelanou osobnosti.
>> Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
>> ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
>> Karlovy university.
>>
>> Odkud mate ty kuriozni predstavy, ze ve 14 stoleti se v Cesku nemluvilo
>> a nepsalo Cesky? Germanisace prisla teprve o 200 let pozdeji s
>> Habsburkama.
>> O.K.
>
> A i potom dal v sestnactem stoleti a pozdeji jazykova germanisace
> cele oblasti trvala generace. Jiz jsem se zde zminil o kopiich
> statnich dokumentu, ktere mam na zdi, ktere jsou psane krasnou
> gotickou cestinou bez jedineho slova pujceneho z nemciny, nebo
> jineho jazyka, mimo tedy jmen uredniku, ktera jsou mnohdy
> nemeckeho puvodu. Ty dokumenty jsou ze sestnacteho stoleti
> z roky 1517 a 1518. To je osm-devet generaci po Karlu IV.
> Tak cista cestina neexistuje ani dnes.
S timto bych si dovolil nesouhlasit: at uz ve 13. stoleti, nebo i mnohem
pozdeji v 16. stoleti mela nemcina v ceskem prostredi dulezitou ulohu.
Sirila se predevsim od 13. stoleti mezi vyssimi vrstvami, takze jiz posledni
Premyslovci na svem dvore vice mluvili nemecky nez svym materskym jazykem. Z
toho ale nevyplyva, ze by posledni Premyslovci byli Nemci, samozrejme to
nelze rici ani o Karlu IV. Je opravdu jen pochybnym pozustatkem nacionalismu
19. stoleti ono posuzovani, kdo byl jake narodnosti a ke kteremu narodu mel
ten ktery panovnik ci ta ktera osobnost blize. Jak uz pan Kriha spravne
naznacil, pojem narod v modernim slova smyslu do stredoveku ani do raneho
novoveku vubec nepatri, stejne jako tam nepatri spory o to, kde se mluvilo
cesky a kde tedy byli Cesi a kde nikoliv.
Ke germanizaci je jeste nutne dodat, ze jeji vrchol nastava opravdu mnohem
pozdeji, nez ve 14. ci 16. stoleti. Tou nejvetsi zaplavou germanismu v
cestine je az konec 18. stoleti, kdy jsou ceske texty predevsim uredni
povahy v takove mire zaplneny slovy nemeckeho puvodu neobratne prevedenymi
do cestiny, ze to u dnesniho ctenare vzbuzuje az usmev. V tomto svetle se
pak jevi cinnost jinak odsuzovanych jazykovych brusicu prece jen
pochopitelneji.
O "ciste cestine" z 16. stoleti bych si ale take dovolil pochybovat, zatimco
germanismy do ceskych textu prosakovaly zlehka a postupne, bylo v te dobe
mnohem castejsim "nesvarem" (z pozdejsiho hlediska) nadbytecne uzivani
latinismu. Coz pochopitelne nevylucuje, ze nektere texty byly latinismu
zcela proste.
-pk-
Pavel Dvorak
Je od Vas hezke, ze mi hazite ty perly svych vedomosti. Na rozdil od
tech biblickych svini si je rad ponecham.
(A pokud se tyce toho, kam se hazi hrach - v podkrkonosi se hazel na
stenu, ne na zed. Mama nade mnou vzdy lamentovala: To je jako
kdyby clovek hrach na stenu hazel.)
Pavel
Petr Kovar
<news:1168060174.2...@11g2000cwr.googlegroups.com> (5 Jan 2007
21:09:34 -0800):
> On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
(...)
>> I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
>> pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
>
> Jiste ne protoze v urcitych obdobich je Praha vysoce prevysovala. Je
> prece vseobecne uznavano, ze v dobe Karla IV a potom opet Rudolfa II
> Praha byla kulturnim centrem Evropy. V te dobe byl Berlin jeste malym
> ne prilis vyznamnym mestem a ani Vden se tehdy nemohla srovnat s
> Prahou.
My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
stredoevropske oblasti).
>> To vsechno by jiste nepodporovalo nesmyslne teze z puvodniho clanku, presto
>> by vsak takove poznani mohlo poslouzit k pochopeni stredoevropskych
>> nacionalismu, tedy toho "maleho" ceskeho a "velkeho" nemeckeho (ci primo
>> velkonemeckeho). Tam tkvi zakorene predstavy o nutnosti "vyrovnat a
>> predehnat" ci "zatlacit a zadupat". Pohybovali bychom se vsak jiz v oblasti
>> iracionalni politicke ideologie a ne statistickych ukazatelu.
>
> Zil jsem v Cesku dosti dlouho, ale nepamatuji si, ze by tam bylo nejake
> usili dohnat a predehnat Nemce v oblasti kultury.
(...)
Nezlobte se, ale zil jste v ceskych zemich v 19. stoleti? Ja jsem psal prave
o teto dobe.
-pk-
kujebak
Petr Kovar wrote:
> <ok...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1168060174.2...@11g2000cwr.googlegroups.com> (5 Jan 2007
> 21:09:34 -0800):
>
> > On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
>
> (...)
>
> >> I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
> >> pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
> >
> > Jiste ne protoze v urcitych obdobich je Praha vysoce prevysovala. Je
> > prece vseobecne uznavano, ze v dobe Karla IV a potom opet Rudolfa II
> > Praha byla kulturnim centrem Evropy. V te dobe byl Berlin jeste malym
> > ne prilis vyznamnym mestem a ani Vden se tehdy nemohla srovnat s
> > Prahou.
>
> My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
> Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
> IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
> teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
> pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
> stredoevropske oblasti).
A to predevsim v dusledku narodnostni antipatie a spolecenskeho
roztrideni zpusobene nabozenskou nesnasenlivosti patnacteho a
sestnacteho stoleti. Habsburkove byli vcelku opravneni opustit Prahu
a snizit jeji status jako politicke a kulturni centrum jejich statu.
>
> >> To vsechno by jiste nepodporovalo nesmyslne teze z puvodniho clanku, presto
> >> by vsak takove poznani mohlo poslouzit k pochopeni stredoevropskych
> >> nacionalismu, tedy toho "maleho" ceskeho a "velkeho" nemeckeho (ci primo
> >> velkonemeckeho). Tam tkvi zakorene predstavy o nutnosti "vyrovnat a
> >> predehnat" ci "zatlacit a zadupat". Pohybovali bychom se vsak jiz v oblasti
> >> iracionalni politicke ideologie a ne statistickych ukazatelu.
> >
> > Zil jsem v Cesku dosti dlouho, ale nepamatuji si, ze by tam bylo nejake
> > usili dohnat a predehnat Nemce v oblasti kultury.
>
Nemce mozna ne (ty dohnat nebylo tak lehke), ale dederonaky urcite ;-)
ok...@bu.edu
On Jan 6, 11:35 pm, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> Yukon <l...@atlas.cz> wrote in messagenews:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
> > o...@bu.edu wrote:
>
> > > Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> > > Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> > > jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
>
> > To snad zna kazde ceske dite, ne?
>
> > > Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> > > ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> > > Karlovy university.
>
> > Mozna, ze je to blbost, ale:
>
> > Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
> > officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
> > byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.Tak to si "mysli" yukon velice spatne.
> > s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi?Nastesti se o tom nemusime dohadovat, my dobre vime,
> co on o sobe rekl sam. On napsal desitky ruznych traktatu a i svoji
> autobiografii. Takze co on rekl o sobe by se melo brat se stejnou
> vahou s jakou se bere Yukonovo, nebo Rostovo prohlaseni,
> jesti je Cech, nebo American.
>
> > Jedna vec je
> > ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
> > nemecke".To je ale o pul TISICILETI pozdeji.
>
>
>
>
>
> > O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
> > neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
> > Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
> > to ten Otto Dexter tvrdi. Ja take vim, ze jeho nazory se Cechum
> > nezamlouvaji. Ja s nim nesouhlasim v tom, ze on ma zrejmy proti-cesky
> > postoj. Ja naprosto souhlasim s tebou, ze Cesi v minulosti byli
> > naprosto "on par" s Nemci. To porad dokazovat, ze Cesi byli "narod
> > kulturni" zpet do dob Karlovych je presne to co nemam rad: Vypestovany
> > mindrak cesky a ty se k tomu pripojujes. Nikdo nemuze menit historii.
> > At to byl tak nebo tak, dejiny se odehraly a nikdo nemuze menit jejich
> > tok.
>
> > Hlavni ale je, ze si musime uvedomit (to si asi sam uvedomujes,) ze
> > clovek muze podporit skorem jakykoliv nazor aby to dokazalo jeho
> > presvedceni. To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
> > ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb.Neni zadneho duvodu k vire, ze byl vic cesky kral, nez treba
> cisar nemecky, ci rimsky. Jen se da rict co byl driv a co byl
> posleze. To, ze je yukon presvedcen, ze jde jen o nacionalisticke
> bitky je jeho problem. Je treba se povznest nad to vsechno a
> nenechat se odpudit od historie poslouchanim kvakani ruznych
> ceskych a nemeckych pisalku s komplexy menecennosti.
>
> > Samozrejme, ze najdes
> > informace o tom, ze Karlik ctvrtej byl vic Honza cesky nez Honza Husuv.
> > Ja jsem presvedcen kdyby si nekdo udelal cas a tuhle otazku radne
> > prostudoval, Czech vs German scholars, ze, by podporili muj argument.
> > Mohl bych se mylit, byl bych ale prekvapen.
>
> > Podle mne Bohemia byla vynikajici "melting pot" Ceske a Nemecke
> > kultury, unikatni situace na ktere si by si meli Cesi zakladat. Jejich
> > proti-nemecky postoj je destruktivni. Prumerny Cech je rozhodne
> > stupidne (love that word) anti-nemecky.Ve ctrnactem stoleti Bohemie absolutne nebyla zadnym
> melting potem. V tom yukon vubec nema pravdu.
> Bohemie byla zcela kulturne provincionalni se svymi na
> tehdejsi dobu zastaralymi zakony a zemedelskou technologii.
> Praha, a cast prazske populace, ktera se vezla s kulturni
> a financni konjunkturou zpusobenou Karlem byla uplne jiny
> svet. Karel vybudoval bohate imperialni mesto, plne cizincu
> a bohatych nabubrelych mestanu. Obrovske dary a pozemky
> byly darovane ruznym cizim nabozenskym radum. Karel
> byl katolicky fanatik a ruzne nabozenske organizace
> stavely po cele Praze obrovske kostely, klastery a palace.
> Byly dva rozdilne svety, jeden a bohatymi mestany, cizim jazykem
> zvatlajicimi taliany, bavory, francouzy, sasiky a na druhy byl
> ten zbytek Bohemie setrici grosiky na nejakou tu odpustku.
> To se dalo zcela ocekavat, ze to bude mit spatne nasledky.
> A tak po nejakych padesati, sedesati letech zacal nabozensky
> masakr o jakem se tehdejsim lidem jeste nezdalo.
>
>
>
> > My vime, ze situace v dobach o kterych hovorime vypadala asi takto:
>
> > Nemecka spolecnost ovladala politicke a kulturni denni mezi 13tym a
> > 18tym stoletim. Nemci vlastnili vetsinu majetku a nemcina byla
> > "oficialnim" jazykem zeme. Cesi byli vetsinou nadenici a mali
> > obchodnici. Cesi v pozicich sily byli vetsinou dvoujazycni. (v dobach
> > husitskych nemecky vliv znacne pokles :-), nedivime se tedy, ze Cesi
> > miluji husitske terroristy. A ja se jim nedivim, dejiny vetsinou miluji
> > nemilosrdne a krvave vudce). Domnivam se take, ze Zide byli vetsinou
> > Nemci.To jsou uplne hlouposti. To jste na Zizkove nechodili do skoly?
> > > O.K.- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -
Jen maly doplnek o vztahu Karla IV k Ceskemu kralovstvi. Jsou to dva
citaty z uvedenych stranek na Webu:
O.K.
Bohemia under the House of Luxemburg, 1310-1437
http://www.zum.de/whkmla/region/germany/bohemialux.html
Blind King Johann's son Charles, as CHARLES IV. was to become Holy
Roman Emperor. He made Prague his residence. In 1344 he achieved the
ecclesiastical independence of the Bohemian lands - the ARCHDIOCESIS OF
PRAGUE was established. He founded PRAGUE UNIVERSITY in 1348. Under
Charles, the lands around EGER (permanently), the lands around Sulzbach
as well as BRANDENBURG (temporarily) were added to the Lands of the
Bohemian Crown.
Charles IV. spoke Czech, German, French, Italian and Latin. Under his
rule, PRAGUE grew in size and population; the German and Czech
inhabitants lived together in peace and prosperity; the city was
referred to as "Golden Prague".
Czechoslovakia Golden Age
http://lcweb2.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field(DOCID+cs0016)
.... Charles IV (1342-78), .... strengthened the power and prestige of
the Bohemian Kingdom. In 1344 Charles elevated the bishopric of Prague,
making it an archbishopric and freeing it from the jurisdiction of
Mainz and the Holy Roman Empire. The archbishop was given the right to
crown Bohemian kings. Charles curbed the Czech nobility, rationalized
the provincial administration of Bohemia and Moravia, and made
Brandenburg, Lusatia, and Silesia into fiefs of the Czech crown (see
fig. 3). In 1355 Charles was crowned Holy Roman Emperor. In 1356 he
issued a Golden Bull defining and systematizing the process of election
to the imperial throne and making the Czech king foremost among the
seven electors. The Bohemian Kingdom ceased to be a fief of the
emperor.
Charles made Prague into an imperial city. Extensive building projects
undertaken by the king included the founding of the New Town southeast
of the old city. The royal castle, Hradcany, was rebuilt. Of particular
significance was the founding of Charles University in Prague in 1348.
Charles's intention was to make Prague into an international center of
learning, and the university was divided into Czech, Polish, Saxon, and
Bavarian "nations," each with one controlling vote. Charles University,
however, would become the nucleus of intense Czech particularism.
Charles died in 1378, and the Bohemian crown went to his son, Wenceslas
IV.
ok...@bu.edu
On Jan 7, 11:12 am, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1168060174.2...@11g2000cwr.googlegroups.com> (5 Jan 2007
> 21:09:34 -0800):
>
> > On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:(...)
>
> >> I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
> >> pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
>
> > Jiste ne protoze v urcitych obdobich je Praha vysoce prevysovala. Je
> > prece vseobecne uznavano, ze v dobe Karla IV a potom opet Rudolfa II
> > Praha byla kulturnim centrem Evropy. V te dobe byl Berlin jeste malym
> > ne prilis vyznamnym mestem a ani Vdekn se tehdy nemohla srovnat s
> > Prahou.
> My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
> Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
> IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
> teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
> pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
> stredoevropske oblasti).
>
Nejak jsem nezaznamenal, ze v tom okamziku, kdy jste uvedl Viden a
Berlin jsme diskutovali jen o moderni dobe (19. stoleti?). Ale i kdyby
to bylo pravda tak bych mohl rici, ze i v tech dobach mene mimoradnych
nez za Karla IV a Rudolfa druheho, Praha byla stejne kulturne vysoce
vyspela i kdyz treba o neco malo mene nez Viden a Berlin. Viden a
Berlin byly v moderni dobe (19. stoleti) hlavnimi mesty velkych risi a
staly se tedy velkomesty s mnohem vetsim poctem obyvatel, v nichz bylo
s velkou pravdepodobnosti soustredeno vice uredniku, vysokoskolaku a
vyskoskolskych profesoru, umelcu, vedcu atp. a take tam bylo vice
instituci, divadel, hudebnich teles, vystavnich sini, galerii atp.
Ale z Prahy nezmizely vsichni uvedeni intelektualove a kulturni osoby a
instituce. Porad tam byl Prazsky hrad s chramem sv. Vita, vez
Daliborka, mnoho romanskych, gotickych, renesancnich, baroknich,
rokokovych, empirovych....chramu, kostelu a jinych staveb, vcetne
staveb v secesnim, a pozdeji take kubistickem, funcionalisistickem a
jinych modernich stylech. Zustal tam Karluv most se svymi sochami,
galerie plne starych i novych obrazu a soch, Koncertni sine, kde se
pravidelne davaly symfonicke i komorni koncerty. Divadla kde se hraly
dramata, komedie i opery. Knihovny plne starych i novych knih. Porad
tam byla Karlova universita a jine vysoke skoly, kde se ucilo ale take
se delal vedecky vyzkum. Praha se nestala nejakym malym nekulturnim
zanedbatelnym mesteckem bez jakehokoliv mezinarodniho vyznamu. Ja jsem
tehdy nemohl byt ani v Praze ani ve Vidni ani v Berline, ale ve vsech
trech mestech jsem byl mnohokrat o nejakych 50 az 100 let pozdeji a
navstivil mnoho tamnejsich kulturnich instituci a podniku. Nemohu si
pomoct, ale Praha se mi tehdy nezdala byt v kulturni urovni a vyznamu
nejak daleko za Vidni a Berlinem.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 5, 2:02 am, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> <o...@bu.edu> wrote in messagenews:1167972087.2...@i15g2000cwa.googlegroups.com...On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>
>
>
>
>
> > o...@bu.edu wrote:
> > > Scientists
> > > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Božek Jan Amos Comenius,
> > > František Čelakovský, Václav Prokop Diviš, Josef Dobrovský,
> > > František Josef Gerstner, Tadeáš Hájek, Ivan Honl, Bedřich
> > > Hrozný, Jakub Husnik, Jan Janský, Konstantin Jireček, František
> > > Křižík, František Koláček, Bohumil Kučera, Václav Láska,
> > > Mathias Lerch, Ernst Mach, Jan Marek Marci, František Palacký, Josef
> > > Ladislav Píč, Křišťan of Prachatice, Jan Svatopluk Presl, Jiří
> > > Procháska, Jan Evangelista Purkyně, Karel Presl, Josef Ludvík
> > > František Ressel, Karel Rokytanský, Karel Rychlík, August Seydler,
> > > Ferdinand Stoliczka, Vincenc Strouhal, František Josef Studnička,
> > > Karel Zahradnik,
>
> > > Musicians:
> > > Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
> > > Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
> > > Mahler Josef Fiala Zdeněk Fibich Josef Bohuslav Foerster Kryštof
> > > Harant z Polžic a Bezdružic Leoš Janáček Otakar Jeremiáš Jan
> > > Antonín Koželuh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
> > > Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
> > > Novák Jan Jakub Ryba František Škroup Bedřich Smetana Johann
> > > Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
> > > Vanhal Jan Vencalek Jan Václav Voříšek Pavel Vranický Ladislav
> > > Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
Uz jsem se chtel rozlobit, a teprve po tretim cteni nachazim
> meho oblibeneho Van^hala.
>
> Ale chybi mi tam Dusek, Franz Xaver Dusek.
>
> HA, a kde je Jan Antonin Logy??? (jak se cesky rekne lutanist?)
> Ctu to nekolikrat, protoze ti stari panove skladatele se nekdy
> psali tak vselijak ruzne. Taky byl znam jako Jan Antonin Losy,
> Count of Losinthal.
> IIRC, jeho papa byl Secretary of State of Bohemia. :-)
>
> No a kam se podel Ivan Jelinek?
>
> A co Leopold Koz^eluch?
>
> To jsou mi veci, a to je jen par mych oblibenych starych panu
> ze 17. a 18. stoleti na ktere jsem si zrovna vzpomel.
>
>
To byl jen vytah z tech jmen, ktere jsem nasel na Wikipedii.
Mimo jine tam taky chybi:
Anton Reicha,
Frantisek Xaver Richter (z Holesova)
Frantisek Antonin Ignac Tuma
Jan Vaclav Stich-Punto
Frantisek Kramer (nebo Krommer)
Jan Vaclav Tomasek
Jan Campanus Vodnansky
Josef Cyril Sychra
Frantisek Picka
Vaclav Emanuel Horak.
O.K.
>
>
>
> > > Painters
> > > Mikoláš Aleš Petr Brandl Václav Brožík Ota Bubeníček Josef
> > > Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
> > > Jahn Josef Lada František Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
> > > Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký František Kupka Julius Edvard Marak
> > > Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik František Jakub
> > > Prokyš Václav Vavřinec Reiner Karel Škréta Antonín Slavíček
> > > Václav Spála Jan Zrzavý
>
> > > Sculptors
>
> > > Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Božetěch František Bílek Matthias
> > > Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
> > > Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan Štursa
>
> > > Religious personalities
> > > Saint Agnes of Bohemia, Petr Chelčický, Jan Hus, Saint John
> > > Sarkander, Saint John of Nepomuk, Saint John Neumann .
>
> > > To snad prozatim staci.[...]
>
> pjk- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -
ok...@bu.edu
On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> o...@bu.edu wrote:
> > On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > > nemecky?
>
> > To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
>
> > O.K.A jak vis, ze to nebylo prelozeno do cestiny od dveste let pozdeji?
> Ja pochybuji, ze cestina se na Karlove Universite v te dobe vubec
> pouzivala.
> Musel bych videt puvodni dokumenty abych tomu veril. Yukon
Tady mi neslo o to, jestli tu zakladaci listinu napsal Karel cesky nebo
ne. Urcite, je to take v Latinske versi, ale nevim jestli take v
nemecke. Mne vsak slo o to, ze v te zakladaci listine Karel jasne rika,
ze to dela pro Cechy. Tedy zaklada universitu v Praze proto aby Cesi
nemuseli chodit, zebrat o vzdelani do jinych zemi. Neni tam zadna
zminka o tom, ze to dela kvuli Nemcum a ze by to mela byt nemecka
univerzita.
O.K.
Paul J Kriha
To, ze ho meli Cesi radi, taky asi tehdy tak moc nebyla pravda.
Myslim, ze to vetsinou je vysledkem moderni retrospektivni historie.
Jeho Bula Sicilska byla desna rana pro vsechny stredni stavy.
Vsechna moc byla dana do rukou nejvyssich aristokratu,
rimskych elektoru a vetsina strednich stavu se stali
skorem obycejnymi vasaly s velice malo pravy na sebeurceni.
Myslim, ze ani ceska aristokracie ho nemela rada, bali se
ho jako cert krize, protoze jezdil sem a tam trestal a trestal
za "nejednotnost" a "sobecke zajmy". No a tak ho tedy
vbrzku vsichni zacali oficialne "milovat".
Misto aby Bula Sicilska vytvorila silnejsi sjednocenou risi
rimskou, tak prispela velice k mistnim revnivostem a rozpory
mezi mistni slechtou a jejich pany, rimskymi elektory.
No a vsichni vime, jak byla hospodarsky a spolecensky
znicena stredoevropska spolecnost o par desetileti pozdeji.
Rise nebyla schopna nejak rozumne reagovat na protestantske
hnuti, i mensi slechta se dala k protestantum a to jiste ne jen
z nabozenskych duvodu, ale proto aby rozbili a znicili risi
a ekonomickou nadvladu elektoru (a papeze).
Yukon rekl, ze byl v prvni rade Nemec. To je zcela jiste
tak neni. Byl syn Lucemburka a ceske Premyslovny
vychovany na francouskem kralovskem dvore temi
nejlepsimi uciteli Francie a Italie. Jan Lucemburk vetsinou
tahnul do jakekoli bitky po boku francouskeho krale.
A tam take jednou, uz oslepen, zahynul, zabit anglickym
dukem of Wales a tri cerne pera z jeho znaku dnes
zdobi jako trofej znak prince z Walesu.
Neni tedy duvodu proc by Karel mel citit nejake duverne
emocionalni vztahy k Bavorum ci Sasum. Karel byl
zcela jasne Kosmopolitan s velkym K. A jestli mel
nejake sentimentalni citeni k nejakemu narodu, kteremu
by nadrzoval, tak to byli Cesi.
BTW, nekdy v roce 1991 jsem stravil nejakou tu hodinu
popijenim pivka v putykach v Luxemburku a vzpominanim
na dobreho krale Karla IV a jeho tatika Jenika. :-)
Byl jsem prekvapen kolik toho o nem a tehdejsich
Cechach tamnejsi stamgasti vedeli.
No a tak jsme s pulitry mistniho lezaku pripijeli
"na zdravi, na pamatku naseho milovaneho krale
a na nasi starou vlast". Tehdy mne naucili, jak to
vykrikovat v Luxembourgish, ale uz jsem to zapomnel.
Moje chyba.
To jsem nemel rict - "fanatik". On se kazdy den modlil dlouhe
hodiny a travil hodne casu rozjimanim po ruznych klasterech.
Pro mne clovek, ktery se modli je fanatik. Takze jsem to
nemyslel v bezne akceptovanem smyslu, tak jak tomu
vetsina lidi rozumi.
pjk
ok...@bu.edu
On Jan 6, 1:51 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> o...@bu.edu wrote:
> > Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> > Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> > jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?To snad zna kazde ceske dite, ne?
>
>
>
> > Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> > ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> > Karlovy university.Mozna, ze je to blbost, ale:
>
> Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
> officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
> byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.
> Nemam cas si veci googlovat jako ty abych podlozil muj nazor. O to mi
> ani nejde. Ovsem Karel IV, kral cesky...well, ja si myslim, ze to byl
> vic Nemec nez Cech. Jo, nemusis mi rikat,ze jeho matka byla Ceska atd.
> atd. O nem jsem v jednom case studoval a dosel jsem k nazoru, ze to
> asi byl vic Nemec. Vzdelan ve Francii atd. atd. Tu debatu uz jsem tady
> s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi? Jedna vec je
> ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
> nemecke". O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
> neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
> Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
> to ten Otto Dexter tvrdi.
Ne, ja myslim, ze je to jinak.
Je pravda, ze mnoho Cechu v dobe obrozeni - i predtim a potom - mluvilo
nemecky a nekteri ani neumeli poradne cesky. Byl to jak znamo v prve
rade Masaryk, ktery se pry naucil cesky az nekde na universite. Ale byl
proto Masaryk Nemec? Kdyby to mel byt jen jazyk ktery urcuje narodnost
tak se dostaneme do kurioznich zaveru. Tak stejne jako ty ja a moje
manzelka jsem tady v Americe uz mnoho let. Preneji receno ja jsem zil v
Cesku 34 let (z toho polovinu na Morave a polovinu v Praze) manzelka 29
let. Nyni uz 38 let zijeme v USA. Jsme Americkymi obcany a vetsinou zde
mluvime anglicky (v Berkeley a na Bostonske Universite jsem ucil jenom
anglicky) ale doma s manzelkou mluvime cesky. Nasi tri synove umeji
cesky ale ne perfektne a take mluvi predevsim anglicky. Dva z nich se
narodili jeste v Praze a ten treti v Berkeley. Obcanstvi mame vsichni
Americke. A vsichni mame jmeno Kyn coz je pocestene nemecke jmeno
Kuehn. Tak jake narodnosti vlastne jsme . Jsme Cesi nebo Americani? A
co nasi synove? Co urcuje narodnost: jazyk, misto narozeni, obcanstvi,
zdedene geny, jmeno, naucena historie a kulturni vedomi, nebo vlastni
subjektivni pocity? Podle meho nazoru zadny z techto bodu sam o sobe
ale do jiste miry vsechny a mozna jeste nejake jine. Jak to muze byt
mozne? Kdyz nebudeme povazovat narodnost za jen za jednu presne
determinovanou a nemennou charakteristiku osoby. Ja se osobne dnes
nepovazuji ani za cisteho Cecha ani za cisteho Americana, ale za
Cechoamericana. A nadto v kazdem z vyseuvedenych aspektu (jazyk, geny,
misto narozeni,...) mohou byt vahy cesstvi a americanstvi ruzne. To
znamena ze podle meho nazoru narody nejsou deterministicky definovane
mnoziny lidi, ale takzvane "fuzzy sets" (ani nevim pro to cesky termin)
to jest mnoziny kde alsepon nektere prvky nejsou jednoznacne prideleny
jen do jedne z mnozin, ale mohou v urcitych pomerech zapadat do
nekolika. Myslim, ze takove pojeti ma velky vyznam pro nasi diskuzi.
Napriklad kdyz nekdo mluvi a nebo pise nemecky, tak nemusi byt nutne
jen Nemec. Podivejme se treba na Kafku, je znamo, ze psal jen nemecky
ale urcite mluvil taky cesky, narodil se a cely zivot zil v Praze,
kterou taky miloval a pri scitani lidu uvedl nemcinu za matersky jazyk
zatim co jeho rodice i vsichni sourozenci uvedli jako matersky jazyk
cestinu. Tedy podle meho nazoru narodnost by se mela povazovat za
multidimenzionalni charakteristiku, pri niz v kazde dimenzi muze byt
"smes" dvou nebo i vice cistych narodnosti v urcitych pomerech.
O.K.
> > O.K.- Hide quoted text -- Show quoted text -
Paul J Kriha
> Paul J Kriha <paul.nos...@paradise.net.nz> pise ve svem prispevku
> <news:459f...@clear.net.nz> (Sat, 6 Jan 2007 21:19:30 +1300):
> > kujebak <kuj...@eudoramail.com> wrote in message
> > news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
> >
> > [...]
> >
> >>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
> >>definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
> >>jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
> >>snad az Hus, ne?
> >
> > Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
> > Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
> > po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
> > De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
> > svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
> > cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
> > jiste casti ceske ortografie.
>
> V posledni dobe se dospiva k nazoru, ze autorem one pravopisne reformy Hus
> neni, ze je pouhym soucasnikem skutecneho a anonymniho autora. Navic teto
> reforme predchazela jeste jedna z pocatku 14. stoleti, nutno dodat, ze s
> mnohem mensi odezvou.
Ja jsem si vzdycky myslel, ze diakritiku nevymyslel, protoze
existovala v ruznych formach uz davno pred nim. Jeho popularitu
v linguistickych kruzich jsem si vysvetloval tim, ze napsal dobre
fundovane dilo pro internacionalni audienci.
No a tem mi rikate, ze mozna ani to on nenapsal?
Kdyz to dilo bylo vydane nekdy 1416(?) pod jeho jmenem,
to byl plagiat?
No to je konec.
Paul J Kriha
:-)
Ja jsem se zcela vedom, ze moje italstina je zcela arabska.
Kdysi v osmdesatych letech jsem par let mel v Sydney
girlfriend jejiz rodina byla....gulp....z Palerma.
Pro fraze, ktere jsem se tehdy od ni naucil jsem nikdy
nenasel moc pouziti a obzvlaste ne v italske spolecnosti.
Pulka jich byla dabelske katolicke rouhani a druha pulka
vetsinou se sexualnimy konotacemi.
A tak ta krasa lezela ladem v polich mych vzpominek,
az vesla v zapomneni.
pjk
> -pk-
Jiri Pecka
>>
>
>
>To byl jen vytah z tech jmen, ktere jsem nasel na Wikipedii.
>Mimo jine tam taky chybi:
>
>Anton Reicha,
>Frantisek Xaver Richter (z Holesova)
>Frantisek Antonin Ignac Tuma
>Jan Vaclav Stich-Punto
>Frantisek Kramer (nebo Krommer)
>Jan Vaclav Tomasek
>Jan Campanus Vodnansky
>Josef Cyril Sychra
>Frantisek Picka
>Vaclav Emanuel Horak.
>
>
No prosim, tady to vidite, samej Nemec je to! Zvlaste ten Picka s
Horakem, to vam byli prece Nemci jako remen.
Cesi vlastne vubec neexistujou! Jsou to vsechno zdenege, zdegere,
zdenegere... no zkratka neuplne vydareni Nemci to prece jsou, ze ano
Herr Ober.
Na ja, Nemci Nemci Nemci!!! Skyt skyt...
Jiri Pecka
Zdislav V. Kovarik
On Sat, 6 Jan 2007, Paul J Kriha wrote:
> Jenicek <Jen...@cz.com> wrote in message news:459e63ed$0$8967$4c36...@roadrunner.com...
> >
> > A co tak Tomas Bata - cistokrevny Moravak
>
> To jsem nevedel, ze on taky slozil nejake symfonie, nebo
> ze by rozstepil atom, vytesal Davida?
>
> Vzdycky kdyz jdu nakupovat tak si na nej vzpomenu a v
> duchu mu nadavam, protoze on to byl, co prvni zacal
> prodavat produkty v cenach 19.99, 29.99, 39.99, atd.
>
> Bohudiky uz dnes nikde neplatim bankovkami a mincemi,
> takze to uz neni takove handrkovani pri kazdem placeni.
>
> pjk
[name-dropping part dropped :-]
V mych preskolnich a predmatematickych letech me nasi vzali na jarmark a
dali mi deset korun, abych si koupil nejakou drobnost. Dostal jsem zpatky
pet korun, takze jsem hrde oznamil, ze ta vecicka stala patnact korun.
V jednoaktovce "Lekce" si Eugene Ionesco pohral se situaci, kdy studentka
mela fenomenalni schopnost secitat, ale nezvladla jediny priklad na
odcitani.
[Such a long way to go for so little, as Johnny Carson would say]
Otazka: To po Vas vzdycky chteli, abyste zaplatil $39.99
dvacetidolarovkou, desetidolarovkou, petidolarovkou, ctyrmi dolary, tremi
petadvacetniky, dvema desetniky a ctyrmi centy (nebo podobnou kombinaci),
misto aby Vam vratili na dve dvacetidolarovky jeden cent?
Jo, s dani to nekdy dela treba $20.02, a to je pak votrava. Muj hokynar na
to ma misku s hrsti centu. Slusi se nekdy tam pridat z vraceneho.
Cheers, Slavek(ZVK)
--------------------------------------------
Bedrich Hrozny = Friedrich der Schreckliche.
Zdislav V. Kovarik
On Sat, 6 Jan 2007, Paul J Kriha wrote:
> Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
> > (Apologies for top posting.)
> >
> > Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
> > prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
> > z toho, ze nasli pravdu.
>
> Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>
> "Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
> nejakou ceskou verzi?
>
> A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
> "hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
> prislovi.
>
> pjk
Na hazeni perel svinim, prorazeni zdi hlavou a podobne bohulibe cinnosti
ma krasnou serii ilustraci znamy cesky malir Pieter Brueghel. Nekteri
lide, neznali ceskeho pravopisu, pisi jeho jmeno jako Breughel. Maji v tom
brajgl.
Cheers, Slavek(ZVK)
----------------------------------
Nehazejte do zita. (Ludek Sobota?)
ok...@bu.edu
On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1167950588.6...@11g2000cwr.googlegroups.com> (4 Jan 2007
> 14:43:08 -0800):
>
> (...)
>
> > Myslenky jsou to skutecne hluboke - jsou HLUBOKO POD UROVNI
> > PRAVDY"
>
> > Staci jen par faktu aby se ukazalo, ze pan Drexler je proste sprosty
> > ignorant, ktery si mysli, ze neustalym opakovanim presvedci lidi, ze
> > jeho absurdni vymysly jsou pravdou.(...)
>
> > Nyni se podivejme jak se Drexler myli kdyz pise, ze na kulturu (?) "
> > neměl takřka žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své
> > políčko a staral se o své skromné hospodářství, s čímž se
> > jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého
> > nebo rakouského pána."
>
> > Podle nej tedy skoro vsichni Cesi byli jen mali sedlaci nebo sluhove u
> > nemeckych panu. Temer zadni podnikatele, nebo zamestnanci prumyslovych
> > podniku, temer zadni ucitele nebo profesori na vysokych skolach, temer
> > zadni vedci , spisovatele, umelci, nebo treba hudebnici?(...)
>
> Onen clanek je dost extremni, takze slova o malem zaostalem ceskem clovicku
> dnes nemohou znit nijak jinak nez jako klise. Presto se stran te zaostalosti
> muzeme oprit o vhodne zvolena cisla - kdybyste si vzal nektere podstatne
> souborne ekonomicke ukazetele z industrializovanych oblasti strednich Cech
> ci severni Moravy a rakouskeho Slezska dejme tomu z doby pred r. 1918 a
> srovnal je s vysledky Poruri, Poryni nebo i Horniho Slezska, pak samozrejme
> dojdete k tomu, ze nemecke oblasti byly v tomto ohledu a na tomto poli
> vyspelejsi.
>
O srovnani ekonomicke urovne Ceska a Nemecka.
Udaje, ktere Petr Kovar navrhuje srovnat nemam pripraveny, ale snadno
jsem nasel udaje o GNP na hlavu V Nemecku a v Rakousku - Uhersku.
Vypocital jsem v procentech pomer mezi GNP na hlavu v Nemecku a GNP na
hlavu v Rakousku - Uhersku. Je to v konstantnich cenach a samozrejme to
bere v uvahu zmeny kursu dvou men.
1880 126.64
1890 141.61
1900 158.89
1910 156.32
1913 155.22
Tato cisla ukazuji, ze koncem 19stoleti a pocatkem 20stoleti (pred
prvni svetovou valkou) hospodarska uroven Nemecka (merena pomoci GNP
na hlavu) byla priblizne o 50% vyssi nez hospodarska uroven
Rakouska-Uherska. Vzhledem k tomu, ze - jak jsem uz ukazal - Cechy a
Morava byly hospodarsky nejvyspelejsi casti Rakouska - Uherska byla v
te dobe hopodarska uroven Ceskych zemi velmi blizka urovni Nemecka a
mozna dokoce, ze byla i vyssi.
O.K.
Paul J Kriha
news:Pine.WNT.4.58.070...@satori.mcmaster.ca...
> On Sat, 6 Jan 2007, Paul J Kriha wrote:
> > Jenicek <Jen...@cz.com> wrote in message news:459e63ed$0$8967$4c36...@roadrunner.com...
> > >
> > > A co tak Tomas Bata - cistokrevny Moravak
> >
> > To jsem nevedel, ze on taky slozil nejake symfonie, nebo
> > ze by rozstepil atom, vytesal Davida?
> >
> > Vzdycky kdyz jdu nakupovat tak si na nej vzpomenu a v
> > duchu mu nadavam, protoze on to byl, co prvni zacal
> > prodavat produkty v cenach 19.99, 29.99, 39.99, atd.
> >
> > Bohudiky uz dnes nikde neplatim bankovkami a mincemi,
> > takze to uz neni takove handrkovani pri kazdem placeni.
> >
> > pjk
>
> [name-dropping part dropped :-]
>
> V mych preskolnich a predmatematickych letech me nasi vzali na jarmark a
> dali mi deset korun, abych si koupil nejakou drobnost. Dostal jsem zpatky
> pet korun, takze jsem hrde oznamil, ze ta vecicka stala patnact korun.
Deset korun diteti na koupeni drobnosti?
Ta predskolni (ci preskolni) leta jiste musela byte jeste
predmenovoreformni.
> V jednoaktovce "Lekce" si Eugene Ionesco pohral se situaci, kdy studentka
> mela fenomenalni schopnost secitat, ale nezvladla jediny priklad na
> odcitani.
>
> [Such a long way to go for so little, as Johnny Carson would say]
>
> Otazka: To po Vas vzdycky chteli, abyste zaplatil $39.99
> dvacetidolarovkou, desetidolarovkou, petidolarovkou, ctyrmi dolary, tremi
> petadvacetniky, dvema desetniky a ctyrmi centy (nebo podobnou kombinaci),
> misto aby Vam vratili na dve dvacetidolarovky jeden cent?
V drivejsich letech by to take byly jednodolarovky.
Peta...co? Petadvacetnik? Ne, jen jeden devetadevadesatnik.
Ne to jiste po mne takhle nechteli, ale placeni a vraceni
drobnych vzdy trvalo daleko dele. Postupem let bylo videt
jak mladi prodavaci ztraceji schopnost secitat a odcitat
v duchu. Posleze i nekteri z nejmladsi cinske generace
prestali umet kupecke pocty, v duchu a i na abakusu.
Dnes, kdyz se pocitace podelaji, tak se cely obchod zastavi.
Druha vec, ktera mne vzdy sla na nervy, bylo to, ze
clovek stale nosil u sebe hrste drobnych, ktere dohromady
stale jeste nedaly dostatecnou sumu na zakoupeni neceho
rozumneho, ale nevesly se do penezenky. Nikdy se zde
nedalo koupit neco dostatecne velikosti na drobne. Jednou
jsem si z Florence privezl takovou kozenou pouch na drobne
a tu jeste stale pouzivam.
Zrovna nedavno, pred par mesici zde vymenili drobaky,
tak ted mame daleko mensi a lehci mince nez predesle.
Stalo to mnoho milionu dolaru zmodifikovat vsechny
automaty v zemi. To meli udelat uz pred triceti lety.
> Jo, s dani to nekdy dela treba $20.02, a to je pak votrava. Muj hokynar na
> to ma misku s hrsti centu. Slusi se nekdy tam pridat z vraceneho.
Na to se tady nehraje, vsechny ceny maji uz vsechny dane zahrnute.
Vetsinou se vsude plati EFT a i u obycejneho soukromeho hokynare.
Je to mnohonasobne rychlejsi nez placeni penezi. Clovek si
veme do ruky tu jejich handheld, sam si na ni swipne kartu, takze
kartu ani neda z ruky, zatimco prodavac dava dva burty a zemli do
pytlika, tukne aby zvolil CHQ, SAV, nebo CRED, natuka ctyr-ciselne
heslo a ENTER.
Kdyz nekdo potrebuje dvacet/tricet dolaru v hotovych tak rekne
prodavaci at tam natuka vetsi sumu. Pak dostane burty,
zemle a jeste penize navic do ruky. Takze nemusi vyzvedavat
penize z bankovniho automatu a platit 50c za transakci.
pjk
> Cheers, Slavek(ZVK)
> --------------------------------------------
> Bedrich Hrozny = Friedrich der Schreckliche.
Ale kdepak, jeho prave jmeno bylo: Friedrich die Weinträuben !
Yukon
Zdislav V. Kovarik wrote:
Muj hokynar na
> to ma misku s hrsti centu. Slusi se nekdy tam pridat z vraceneho.
>
> Cheers, Slavek(ZVK)
A vy tam u vas mate hokynare? A vi, ze se tak jmenuje? y
Zdislav V. Kovarik
Na rohu, jak se patri. Jmenuje se Archie a je to dobry hospodar. Inu,
Turek. Prisel do Kanady via Nemecko, kde se na nej tvarili nepratelsky, a
tady je v pohode. Jak se rekne hokynar turecky nebo nemecky, nevim.
Zbozi se pry turecky rekne tovar.
Cheers, Slavek(ZVK)
Paul J Kriha
Zdislav V. Kovarik <kov...@mcmaster.ca> wrote in message
news:Pine.WNT.4.58.070...@satori.mcmaster.ca...
>
>
>
> >
> > Zdislav V. Kovarik wrote:
> >
> > Muj hokynar na
> > > to ma misku s hrsti centu. Slusi se nekdy tam pridat z vraceneho.
> > >
> > > Cheers, Slavek(ZVK)
> >
> > A vy tam u vas mate hokynare? A vi, ze se tak jmenuje? y
>
> Na rohu, jak se patri. Jmenuje se Archie a je to dobry hospodar. Inu,
> Turek. Prisel do Kanady via Nemecko, kde se na nej tvarili nepratelsky, a
> tady je v pohode. Jak se rekne hokynar turecky nebo nemecky, nevim.
Pan Dr. Prof. Cermak says "hokynar" is huckster, costermonger.
Neither of these can be found in my Oxford German Dictionary.
So... I am stuck. And.... I don't have a Turkish dictionary either.
What a surprise, Cermak is wrong. According to CED, the closest
meaning of "huckster" to hokynar is pedlar/seller of small articles
or fruit. But our (Czech word) hokynar is not just a lowly peddler
who uses questionable methods of selling.
"Costermonger" is person who sells fruit and vegetables from
a barrow..... so....wrong again, ty jeden Cermaku.
> Zbozi se pry turecky rekne tovar.
A co je tedy polotovar?
pjk
> Cheers, Slavek(ZVK)
FEEB
>
>Zdislav V. Kovarik <kov...@mcmaster.ca> wrote in message
>news:Pine.WNT.4.58.070...@satori.mcmaster.ca...
>> Zbozi se pry turecky rekne tovar.
>
>A co je tedy polotovar?
>
>pjk
>
Zbozi z turecke casti Kypru.
LaEna
>
> Do pytle, uz budu muset zase zpatky do Cech, vyjadrovani v cestine mi
> zas dela trochu potize.
Jukone, jentak pro zajimavost, jses stavu vylustit anglickou krizovku?
LaEna
ok...@bu.edu
On Jan 8, 12:50 am, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> <o...@bu.edu> wrote in messagenews:1168158849....@s80g2000cwa.googlegroups.com...
> > On Jan 6, 11:35 pm, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
> > wrote:
> > > Yukon <l...@atlas.cz> wrote inmessagenews:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
> > chut se podrobovat centralni moci, zejmena kdyz prichazela z Prahy.To, ze ho meli Cesi radi, taky asi tehdy tak moc nebyla pravda.
> Myslim, ze to vetsinou je vysledkem moderni retrospektivni historie.
> Jeho Bula Sicilska byla desna rana pro vsechny stredni stavy.
> Vsechna moc byla dana do rukou nejvyssich aristokratu,
> rimskych elektoru a vetsina strednich stavu se stali
> skorem obycejnymi vasaly s velice malo pravy na sebeurceni.
> Myslim, ze ani ceska aristokracie ho nemela rada, bali se
> ho jako cert krize, protoze jezdil sem a tam trestal a trestal
> za "nejednotnost" a "sobecke zajmy". No a tak ho tedy
> vbrzku vsichni zacali oficialne "milovat".
>
> Misto aby Bula Sicilska vytvorila silnejsi sjednocenou risi
> rimskou, tak prispela velice k mistnim revnivostem a rozpory
> mezi mistni slechtou a jejich pany, rimskymi elektory.
> No a vsichni vime, jak byla hospodarsky a spolecensky
> znicena stredoevropska spolecnost o par desetileti pozdeji.
> Rise nebyla schopna nejak rozumne reagovat na protestantske
> hnuti, i mensi slechta se dala k protestantum a to jiste ne jen
> z nabozenskych duvodu, ale proto aby rozbili a znicili risi
> a ekonomickou nadvladu elektoru (a papeze).
>
Tady si to Kriha trochu popletl. Zlatou Bulu Sicilskou vydal v roce
1212 Sicilsky kral Friedrich II Stauf (prave zvoleny za cisare)
ceskemu vevodovi Premyslu Otakarovi I. a tim ho povysil na dedicneho
krale.
O.K.
Zdislav V. Kovarik
To mi pripomina nebozku moji prvni zenu: ta me titulovala "polotovarnik".
> pjk
>
> > Cheers, Slavek(ZVK)
Yukon
Krizovky lustim jenom kdyz jsem absolutne znuden a neni nikde nic co by
mne pobavilo. To se stalo asi tak trikrat za zivot. Ja je nedelam.
Casto ale pomaham manzelce tak nejak pres rameno. Tak opravdu nevim
ale myslim si no problemo. y
PS Btw, libilo se mi tvoje mesto Calgary, byli jsem tam v zari. Je
to tak blizko u Jasper National Parku. Ze muses projit celym downtown
v zime uvnitr, se mi libilo. Tady u nas city planners by se od vas
meli neco naucit
ok...@bu.edu
On Jan 11, 10:35 am, LaEna <jira...@ucalgary.ca> wrote:
> LaEna
Teto, muj dobry pritel Honza Adam zemrel pred nekolika mesici. Vis neco
o tom?
O.K.
Jenicek
<ok...@bu.edu> wrote in message
news:1168567835....@l53g2000cwa.googlegroups.com...
no jo vsichni jednou zgekneme, ale nic o tom nechci vedet
Paul J Kriha
>
> > kujebak <kuj...@eudoramail.com> wrote in message
> > news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
> >
> > [...]
> >
> >>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
> >>definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
> >>jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
> >>snad az Hus, ne?
> >
> > Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
> > Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
> > po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
> > De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
> > svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
> > cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
> > jiste casti ceske ortografie.
>
> V posledni dobe se dospiva k nazoru, ze autorem one pravopisne reformy Hus
> neni, ze je pouhym soucasnikem skutecneho a anonymniho autora. Navic teto
> reforme predchazela jeste jedna z pocatku 14. stoleti, nutno dodat, ze s
> mnohem mensi odezvou.
>
Rzady w rzemesle ?
Zajimavy dokument. Je v nem par pravopisnych zajimavosti,
ktere uz zmizely po padesati letech v mym plakatu na zdi.
Konsistence pravopisu v tomto dokumentu ale neni tak spatna.
Neni to zadny kralovsky dokument a tak pisar se nesnazi
o nejaky krasopis, ale i kdyz tam jsou nepravidelnosti
v pravopise, neni to tak hrozne. Je videt, ze pisar byl
absolutni profesional.
Obcas my ovsem neporozumime jeho umyslu a jeho ortografickym
zvyklostwm a kdyz jeho text prepiseme do dnesnich latinskych
pismen tak to zkomolime, dostaneme text, ktery zni daleko min
cesky.
cz a rz a par jinych pismen byly zprezky, tak jako je jeste dnes
"ch". Treba vidime ve slove "Cztyrzystego", ze rz je smrsknute
dohromady, je to vlastne zcela nove "ne-latinske" pismeno.
Samostatne "z" s ocaskem dolu vlastne neni vetsinou "z" ale "c".
jsou dve ruzne "z", to co zacina trochu doleji na radce je "c"
a to co zacina vyse, je "z".
Myslim, ze to neni slovo "Tisieczieho" ale "Tisieziego", kde
to co vypada jako "z" s ocaskem je "c" vysloveno jako
nemecke "z" a to "g" je neco jako zprezka "g" a "h" dohromady.
pjk
Paul J Kriha
> > <ok...@bu.edu> wrote in message news:1168067379....@51g2000cwl.googlegroups.com...
>
> (...)
>
> >> Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> >> Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> >> jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
> >
> > od jeho matky a v detsvi a jeho mladistvych letech byl
> > skolen na francouskem kralovskem dvore s detmi francouskeho
> > krale kde se ucil vsechny jine ruzne jazyky. Az kdyz ho jeho
> > tata Jan Lucembursky jmenoval hlavou ceskeho statu a kdyz
> > on odharcoval do Cech tak se zacal poradne ucit cesky.
> > On byl ovsem liska podsita a vsemi mastmi mazana a vypada
> > to, ze se cesky naucil rychle a velice dobre.
>
> Karel se vratil do ceskych zemi roku 1333, od r. 1334 byl moravskym
> markrabetem (a moudre zde panoval). Az r. 1341 stanul formalne po bohu sveho
> otce, fakticky ale vladnul az po osudne bitve u Krescaku (Crecy), ze ktere
> Jan Lucembursky neutekl, a tak nalezl svou smrt. Jinak mate pravde, Karel
> byl skutecne neobycejne nadanou a vzdelanou osobnosti.
>
> >> Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> >> ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> >> Karlovy university.
> >>
> >> a nepsalo Cesky? Germanisace prisla teprve o 200 let pozdeji s
> >> Habsburkama.
> >> O.K.
> >
> > A i potom dal v sestnactem stoleti a pozdeji jazykova germanisace
> > cele oblasti trvala generace. Jiz jsem se zde zminil o kopiich
> > statnich dokumentu, ktere mam na zdi, ktere jsou psane krasnou
> > gotickou cestinou bez jedineho slova pujceneho z nemciny, nebo
> > jineho jazyka, mimo tedy jmen uredniku, ktera jsou mnohdy
> > nemeckeho puvodu. Ty dokumenty jsou ze sestnacteho stoleti
> > z roky 1517 a 1518. To je osm-devet generaci po Karlu IV.
> > Tak cista cestina neexistuje ani dnes.
>
> S timto bych si dovolil nesouhlasit: at uz ve 13. stoleti, nebo i mnohem
> pozdeji v 16. stoleti mela nemcina v ceskem prostredi dulezitou ulohu.
> Sirila se predevsim od 13. stoleti mezi vyssimi vrstvami, takze jiz posledni
> Premyslovci na svem dvore vice mluvili nemecky nez svym materskym jazykem. Z
> toho ale nevyplyva, ze by posledni Premyslovci byli Nemci, samozrejme to
> nelze rici ani o Karlu IV. Je opravdu jen pochybnym pozustatkem nacionalismu
> 19. stoleti ono posuzovani, kdo byl jake narodnosti a ke kteremu narodu mel
> ten ktery panovnik ci ta ktera osobnost blize. Jak uz pan Kriha spravne
> naznacil, pojem narod v modernim slova smyslu do stredoveku ani do raneho
> novoveku vubec nepatri, stejne jako tam nepatri spory o to, kde se mluvilo
> cesky a kde tedy byli Cesi a kde nikoliv.
>
> Ke germanizaci je jeste nutne dodat, ze jeji vrchol nastava opravdu mnohem
> pozdeji, nez ve 14. ci 16. stoleti. Tou nejvetsi zaplavou germanismu v
> cestine je az konec 18. stoleti, kdy jsou ceske texty predevsim uredni
> povahy v takove mire zaplneny slovy nemeckeho puvodu neobratne prevedenymi
> do cestiny, ze to u dnesniho ctenare vzbuzuje az usmev. V tomto svetle se
> pak jevi cinnost jinak odsuzovanych jazykovych brusicu prece jen
> pochopitelneji.
>
> O "ciste cestine" z 16. stoleti bych si ale take dovolil pochybovat, zatimco
Ja jsem prece _nemluvil_ o "ciste cestine" jako takove.
Psal jsem o ciste cestine v dokumentu, ktery mam ve forme velkeho
plakatu v mem dome na zdi. Neda se moc o necem pochybovat.
Budu se muset rozhoupat a vyfotografovat to a dat na web.
Je to fyzicky velky plakat s krezbami, rodovymi znaky vsech sudi a
miniaturni sceny z bible dole vetsi mapa Cech z roku 1518.
Musel bych to rozkouskovat na sekce.
Dokument je jasne druhu te nejvice prestizni ukazky Ceskeho
kralovskeho uredniho simla. Cesi kteri ten dokument stvorili
si jasne dali velice zalezet aby to byl zcela unikatni vystavni
Bohemsky dokument.
Nahore na nejvyssi urovni je kresba krale sediciho na trunu
uprostred horizontalni rady heraldickych znaku a jeho nejvyssich
titulu, krale Ceskeho (po jeho levici) a krale Uherskeho (po pravici),
pak jsou dal od nej doprava a doleva mene cenne tituly:
Chorvatsky kral, Dalmatsky kral, Lucembursky knize, markrabi
Moravsky, Luzicky markrabi a Slezsky knize. Jinak cely
dokument je jen o ceske casti jeho mocnarstvi, ty ostatni
kralovstvi, knizectvi a markrabi jiste maji svoje (jiste dosti jine)
struktury a organizace.
Znuvu jsem se podival na kresbu krale, nedrzi zezlo a orb,
ale v prave ruce ma role spisu (zakonik?) a v druhe dlouhy
mec. Coz asi je jeho obraz v jeho roli soudce.
pjk
> germanismy do ceskych textu prosakovaly zlehka a postupne, bylo v te dobe
> mnohem castejsim "nesvarem" (z pozdejsiho hlediska) nadbytecne uzivani
> latinismu. Coz pochopitelne nevylucuje, ze nektere texty byly latinismu
> zcela proste.
>
> -pk-
Paul J Kriha
No to je dobre, aspon nekdo z rostaku dava bacha.
Nevim proc jsem tam (dokonce dvakrat!) naklepal slovo
"Sicilska", asi zcela automaticky, bez premysleni.
Mluvil jsem opravdu o tak zvane Zlate Bule cisare Karla IV
a urcite ne o zlate bule sicilske nebo zlate bule Vondrusky
druhyho.
pjk
Petr Kovar
<news:1168226198....@51g2000cwl.googlegroups.com> (7 Jan 2007
19:16:38 -0800):
> On Jan 7, 11:12 am, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
(...)
>> My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
>> Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
>> IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
>> teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
>> pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
>> stredoevropske oblasti).
>>
>
> Nejak jsem nezaznamenal, ze v tom okamziku, kdy jste uvedl Viden a
> Berlin jsme diskutovali jen o moderni dobe (19. stoleti?).
Diskutovalo se o narodech v modernim slova smyslu, o narode ceskem a o
narode nemeckem. Vzhledem k tomu, ze genezi narodu v modernim slova smyslu
lze zaradit spise az do 1. pol. 19. stol., nebraly se v potaz epochy
drivejsi.
(...)
> Praha se nestala nejakym malym nekulturnim
> zanedbatelnym mesteckem bez jakehokoliv mezinarodniho vyznamu. Ja jsem
> tehdy nemohl byt ani v Praze ani ve Vidni ani v Berline, ale ve vsech
> trech mestech jsem byl mnohokrat o nejakych 50 az 100 let pozdeji a
> navstivil mnoho tamnejsich kulturnich instituci a podniku. Nemohu si
> pomoct, ale Praha se mi tehdy nezdala byt v kulturni urovni a vyznamu
> nejak daleko za Vidni a Berlinem.
Predne musim souhlasit s nazorem, ze Praha nebyla nejakym nevyznamnym
provincionalnim mesteckem, i kdybychom z jejiho vyznamu odecetli "nemecky
prvek" (bylo-li by to vubec mozne kvuli vzajemne propojenosti ceskeho a
nemeckeho prostredi). Ale onen kulturni prostor rakouske ci nemecke
metropole byl s metropoli ceskou jednoduse nesrovnatelny. Rakousky a nemecky
zivel ve stredni Evrope kulturne prevazoval, i kdyz to nic nevypovida o
udajne kulturni zaostalosti Cechu. Cesky zivel nemel k dispozici takovy
prostor, objevovaly se taktez urcite gravitacni sily prevazujici neceske
kultury, predevsim tedy v jistych skupinach a vrstvach. Ale opet: neni to
tak, ze by Cesi kulturu nemeli, coz snad bylo tvrzeno pouze v puvodnim
clanku.
-pk-
Petr Kovar
> Petr Kovar <pm...@quick.cz> wrote in message news:9c757$45a10d3f$542afdbb$13...@news.chello.cz...
(...)
>> V posledni dobe se dospiva k nazoru, ze autorem one pravopisne reformy Hus
>> neni, ze je pouhym soucasnikem skutecneho a anonymniho autora. Navic teto
>> reforme predchazela jeste jedna z pocatku 14. stoleti, nutno dodat, ze s
>> mnohem mensi odezvou.
>
> Ja jsem si vzdycky myslel, ze diakritiku nevymyslel, protoze
> existovala v ruznych formach uz davno pred nim. Jeho popularitu
> v linguistickych kruzich jsem si vysvetloval tim, ze napsal dobre
> fundovane dilo pro internacionalni audienci.
>
> No a tem mi rikate, ze mozna ani to on nenapsal?
> Kdyz to dilo bylo vydane nekdy 1416(?) pod jeho jmenem,
> to byl plagiat?
> No to je konec.
Diakritika, tedy takova, ktera by odrazela alespon castecne foneticky cesky
jazyk, nebyla v pravopise v Husobe dobe pritomna. Jak bylo ukazano i na
prikladove listine v ramci teto diskuse, pravopis se v gotickem pismu bez
diakritik(y) zcela obesel, i kdyz navrhy na zavedeni znamenek tu byly jiz v
dobe pred Husem, jak jsem jiz take uvedl.
To pojednani o pravopise bylo vydano anonymne a posleze nejspise nespravne
spojeno s Husem. Rok vydani, snad 1406, je taktez nejisty.
Takovy vyklad se, pokud vim, objevuje v naproste vetsine soudobe ceske
odborne literatury.
-pk-
Petr Kovar
<news:1168293902.8...@11g2000cwr.googlegroups.com> (8 Jan 2007
14:05:06 -0800):
> O srovnani ekonomicke urovne Ceska a Nemecka.
>
> Udaje, ktere Petr Kovar navrhuje srovnat nemam pripraveny, ale snadno
> jsem nasel udaje o GNP na hlavu V Nemecku a v Rakousku - Uhersku.
>
> Vypocital jsem v procentech pomer mezi GNP na hlavu v Nemecku a GNP na
> hlavu v Rakousku - Uhersku. Je to v konstantnich cenach a samozrejme to
> bere v uvahu zmeny kursu dvou men.
>
> 1880 126.64
> 1890 141.61
> 1900 158.89
> 1910 156.32
> 1913 155.22
>
> Tato cisla ukazuji, ze koncem 19stoleti a pocatkem 20stoleti (pred
> prvni svetovou valkou) hospodarska uroven Nemecka (merena pomoci GNP
> na hlavu) byla priblizne o 50% vyssi nez hospodarska uroven
> Rakouska-Uherska. Vzhledem k tomu, ze - jak jsem uz ukazal - Cechy a
> Morava byly hospodarsky nejvyspelejsi casti Rakouska - Uherska byla v
> te dobe hopodarska uroven Ceskych zemi velmi blizka urovni Nemecka a
> mozna dokoce, ze byla i vyssi.
To je ale jen spekulace. Z cisel, ktere byly v teto diskusi uvedeny, nelze
vyvodit, jak hluboke byly rozdily v sile hospodarstvi geograficky vymezeneho
ceskym prostorem v porovnani se zbytkem monarchie, ci pouze jen s
Predlitavskem. Obdobnou situaci s velmi rozdilnym ekonomickym vykonem
jednotlivych casti rise bychom jiste mohli najit i v nemeckem cisarstvi,
rozsahle zemedelsky orientovane prostory nemeckeho venkova byly nepochybne
hluboce pod celorisskym prumerem. Je tedy seriozni srovnavat bud celky na
urovni statu ci, jak jsem navrhnul, jednoltive nejrozvinutejsi regiony
monarchii.
-pk-
Petr Kovar
> Petr Kovar <pm...@quick.cz> wrote in message news:9c757$45a10d3f$542afdbb$13...@news.chello.cz...
(...)
>> Na adrese <http://img182.imageshack.us/my.php?image=textsi9.jpg> jsem
>> umistil jednu pisemnost z 2. pol. 15. stol., nedokumentuje sice pravopis
>> Husovy doby, ale velmi se k tomu blizi.
>>
>> Pod nadepsanym "Rzady..." cteme:
>
> Rzady w rzemesle ?
Vytecne!
> Zajimavy dokument. Je v nem par pravopisnych zajimavosti,
> ktere uz zmizely po padesati letech v mym plakatu na zdi.
>
> Konsistence pravopisu v tomto dokumentu ale neni tak spatna.
> Neni to zadny kralovsky dokument a tak pisar se nesnazi
> o nejaky krasopis, ale i kdyz tam jsou nepravidelnosti
> v pravopise, neni to tak hrozne. Je videt, ze pisar byl
> absolutni profesional.
>
> Obcas my ovsem neporozumime jeho umyslu a jeho ortografickym
> zvyklostwm a kdyz jeho text prepiseme do dnesnich latinskych
> pismen tak to zkomolime, dostaneme text, ktery zni daleko min
> cesky.
Urcite, absence interpunkce, jine zvyklosti v psani velkych a malych pismen,
odlisne stylisticke tvarovani a oddelovani jednotlivych casti souvisleho
textu a predevsim velmi caste uzivani zkratek... to vse komplikuje pochopeni
a porozumeni textu soucasnemu ceskemu ctenari.
> cz a rz a par jinych pismen byly zprezky, tak jako je jeste dnes
> "ch". Treba vidime ve slove "Cztyrzystego", ze rz je smrsknute
> dohromady, je to vlastne zcela nove "ne-latinske" pismeno.
> Samostatne "z" s ocaskem dolu vlastne neni vetsinou "z" ale "c".
> jsou dve ruzne "z", to co zacina trochu doleji na radce je "c"
> a to co zacina vyse, je "z".
Priznam se, ze v tom textu naznak tvaru "c" prilis nerozpoznavam. Pismeno
"z" tvorilo mnohe sprezky, bylo tedy uzivano v urcitych zavedenych
kombinacich s jinymi pismeny a v gotickem pismu si vytvorilo takove
"smrsknute" tvary. Nazyva se to "ligatura", o pismenech, ktere se takto
vzajemne propoji, rikame, ze "liguji". Ostatne ligatury znaji sazeci dodnes,
a i bezny uzivatel jazyka urcite zna ligaturu "&", ve ktere liguje "e" a
"t", pricemz "et" je pochopitelne latinsky "a". V nemcine se dodnes
zachovala ligatura "ß" neboli "ostre s", ve kterem liguje "dlouhe s" ("ſ") a
"kulate s", resp. dve "dlouha s". "Dlouhe s" ("ſ") se drive bezne
vyskytovalo ve velke casti evropskych jazyku, zatimco dnes uz vetsinou zname
jen "kulate s", tedy ono "normalni".
Co se tyce "z s ocaskem dolu", tak to je bezny tvar pismene "z" v gotickem a
pozdeji novogotickem pismu.
> Myslim, ze to neni slovo "Tisieczieho" ale "Tisieziego", kde
> to co vypada jako "z" s ocaskem je "c" vysloveno jako
> nemecke "z" a to "g" je neco jako zprezka "g" a "h" dohromady.
K "cz" vs. "z": je tam opravdu sprezka, i kdyz se nevyslovuje (nikoliv tedy
tisi'c^i'ho). Jak uz jsem psal, byvalo zvykem psat sprezky i tam, kde to
dnesnimu ctenari nedava smysl. To, co Vas pravdepodobne mate, jsou prave
ligatury. I v tomto pripade liguje "c" a "z", pritom "c" je ze sve prave
horni a dolni casti (odborne "chvost") zcela zakomponovano do "z", takze se
zda, jakoby hlavni tah (odborne "drik", resp. "brisko") pismene "c" byl
zaroven levym hlavnim tahem gotickeho pismene "z". Jenze jak uz si muzete
povsimnout u nadepsneho slova "Rzady", kde je sice sprezka "rz", ale pismena
"r" a "z" spolu neliguji, goticke "z" nema zadny levy hlavni tah (drik) - je
tedy i v tomto rozdilne oproti malemu psacimu "z", ktere uzivame dnes. V
tomto gotickem pismu ma spise podobu cislice "3" a pomyslnou horizontalni
polovinou prochazi hlavni linka okolniho textu ("ucari").
K "ho" vs. "go": je tam zcela urcite "ho", prava polovina pismene "h" ma
velmi protahly (a neprimy) tah, ktery miri hluboko pod ucari, vlastne az
tam, kde konci "ocaskovy tah" (chvost) pismene "z" ci chvost pismene "y",
tedy k dolni dotaznici, lince, kde konci dolni tah nekterych pismen, v tomto
gotickem pismu i pismene "h" - dnesni "h" jiz samozrejme dolni dotaznici
nevyuziva. Proti moznosti s "go" nebo i "hgo" mluvi jeste dalsi tri znaky:
pismeno "g" melo v gotickem pismu ponekud jinou podobu nez dnes, ale presto
nemelo zadny tah smerem vzhuru (k horni dotaznici), ale v danem textu jasne
vidite smycku pismene "h" mirici k horni dotaznici. Konecne ligatura "hg" se
v cestine nevyskytovala.
-pk-
ok...@bu.edu
On Jan 14, 3:42 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> -pk-- Hide quoted text -- Show quoted text -
Tak si zaspekulujme jeste trochu dale. Nasledujici jsou priblizne
odhady, tak mate-li skutecna data pokuste se je vyvratit. Pokud takova
data nemate tak jsou vase spekulace take jen spekulace a ctenari se
tedy mohou rozhodnout, ci predpoklady a vysledky jsou pravdepodobnejsi.
Moje spekulace je zalozena na techto predpokladech. Pocatkem dvacateho
stoleti priblizne polovina zamestnancu Rakousko-Uherskeho prumyslu byla
v Ceskych zemich (toto je sice zaokrouhlene cislo, ale je to
statisticky fakt ne vymysl) . Kdybychom predpokladali, ze technologicka
uroven a kapitalova vyspelost Ceskeho prumyslu byla stejna jako v
jinych castech Rakouska-Uherska, tak by take prumyslova vyroba na
jednoho zamestnance (produktivita prace) byla stejna. V takovem
pripade, by Cesko vyrabelo priblizne polovinu Rakousko-Uherske
prumyslove produkce ale melo jen 1/3 obyvatelstva, takze prumyslovy
produkt na hlavu by byl v Ceskych zemich asi o 50% vyssi nez v
ostatnich castech Rakouska-Uherska. Je vsak temer nesporne, ze jak
kapitalove vybaveni tak technologicka uroven ceskeho prumyslu byla
znacne vyssi nez na Slovensku, v Madarsku, Podkarpatske Rusi, a tech
castech Polska, Rumunska a pozdejsi Jugoslavie, ktere tehdy byli
soucasti Rakouska -Uherska, takze i kdyby tato uroven v samotnem
Rakousku byla stejna jako v Ceskych zemich, tak by stejne prumyslova
produkce na hlavu Ceskych zemi byla vice nez o 50% vyssi nez prumer
ostatnich casti Rakouska-Uherska. Tento fakt mohl byt jen z casti
compensovan tim, ze zemedelska produkce na hlavu mohla byt v Ceskych
zemich o neco nizsi nez v tech ostatnich castech Rakousk-Uherska. Z
toho vyplyva logicky zaver, ze hospodarska uroven Ceskych zemi merena
Hrubym domacim produktem (GDP) na hlavu nemohla by prilis odlisna od
Nemecke, ktera byla o asi 50% vyssi nez prumer celeho Rakouska-Uherska.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 14, 3:14 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1168226198....@51g2000cwl.googlegroups.com> (7 Jan 2007
> 19:16:38 -0800):
>
> > On Jan 7, 11:12 am, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:(...)
>
> >> My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
> >> Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
> >> IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
> >> teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
> >> pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
> >> stredoevropske oblasti).
>
> > Nejak jsem nezaznamenal, ze v tom okamziku, kdy jste uvedl Viden a
> > Berlin jsme diskutovali jen o moderni dobe (19. stoleti?).Diskutovalo se o narodech v modernim slova smyslu, o narode ceskem a o
> narode nemeckem. Vzhledem k tomu, ze genezi narodu v modernim slova smyslu
> lze zaradit spise az do 1. pol. 19. stol., nebraly se v potaz epochy
> drivejsi.
>
> (...)
>
> > Praha se nestala nejakym malym nekulturnim
> > zanedbatelnym mesteckem bez jakehokoliv mezinarodniho vyznamu. Ja jsem
> > tehdy nemohl byt ani v Praze ani ve Vidni ani v Berline, ale ve vsech
> > trech mestech jsem byl mnohokrat o nejakych 50 az 100 let pozdeji a
> > navstivil mnoho tamnejsich kulturnich instituci a podniku. Nemohu si
> > pomoct, ale Praha se mi tehdy nezdala byt v kulturni urovni a vyznamu
> > nejak daleko za Vidni a Berlinem.
Predne musim souhlasit s nazorem, ze Praha nebyla nejakym nevyznamnym
> provincionalnim mesteckem, i kdybychom z jejiho vyznamu odecetli "nemecky
> prvek" (bylo-li by to vubec mozne kvuli vzajemne propojenosti ceskeho a
> nemeckeho prostredi). Ale onen kulturni prostor rakouske ci nemecke
> metropole byl s metropoli ceskou jednoduse nesrovnatelny. Rakousky a nemecky
> zivel ve stredni Evrope kulturne prevazoval, i kdyz to nic nevypovida o
> udajne kulturni zaostalosti Cechu. Cesky zivel nemel k dispozici takovy
> prostor, objevovaly se taktez urcite gravitacni sily prevazujici neceske
> kultury, predevsim tedy v jistych skupinach a vrstvach. Ale opet: neni to
> tak, ze by Cesi kulturu nemeli, coz snad bylo tvrzeno pouze v puvodnim
> clanku.
>
> -pk-
To nema zadny smysl. Kompletne ignorujete, co se tu jiz psalo o
narodnostnich charakteristikach, tj. ze ani jazyk ani nektere jine
charakteristiky nedeterminuji jednoznacne samy o sobe narodnost. Jak
prosimvas chcete od Prahy "odecist" Kafku, Broda, Werfla, Rilkeho,
Mahlera, Ernsta Macha, Kokoschku, nebo odecist Mendela od Brna? A
jestlipak vite jak veliky byl "cesky kulturni prostor" ve Vidni. To
byste musel od Vidne "odcitat" statisice lidi. Jeste v sedesatych
letech, kdyz jsem prijel do Vidne, tak bylo skoro jiste, ze kdyz
nastoupim do tramvaje, tak uslysim nekoho mluvit cesky.
O.K.
Yukon
Zapominas, ze asi tretina kapitalu a produkce Ceskych zemi pochazela od
sudetskych Nemcu, pro ucely statistik asi oficialnich Cechu...which
would change your statistics considerably. y
Yukon
ok...@bu.edu wrote:
Jeste v sedesatych
> letech, kdyz jsem prijel do Vidne, tak bylo skoro jiste, ze kdyz
> nastoupim do tramvaje, tak uslysim nekoho mluvit cesky.
>
> O.K.
I realize you are making your point, but it's still one hell of a
hyberbole or exaggeration. I spent some time on Viena's streetcars ale
nevzpominam si, ze by hlaholily cestinou. :-) y
ok...@bu.edu
On Jan 14, 8:04 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> > O.K.Zapominas, ze asi tretina kapitalu a produkce Ceskych zemi pochazela od
> sudetskych Nemcu, pro ucely statistik asi oficialnich Cechu...which
> would change your statistics considerably. y- Hide quoted text -- Show quoted text -
Yukone, nezapominam, ale produkce prumyslu, o ktere mluvim, stejne jako
zamestnanost v prumyslu se vztahuje k cele oblast Cech a Moravy, vcetne
Sudet. Muj odhad statistik by mohl byt jedine podstatne ovlivnen tim,
ze by v Sudetech byla podstatne vyssi technologicka uroven prumyslu nez
na ostatnich castech Cech a Moravy. To je vsak naprosto
nepravdepodobne. Mimo to jak vlastnictvi tak zamestnanost v ruznych
prumyslovych podnicich nebyla bud ciste nemecka nebo ciste ceska, bylo
to take silne promiseno.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 14, 8:12 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> o...@bu.edu wrote:Jeste v sedesatych
>
> > letech, kdyz jsem prijel do Vidne, tak bylo skoro jiste, ze kdyz
> > nastoupim do tramvaje, tak uslysim nekoho mluvit cesky.
>
> > O.K.I realize you are making your point, but it's still one hell of a
> hyberbole or exaggeration. I spent some time on Viena's streetcars ale
> nevzpominam si, ze by hlaholily cestinou. :-) y
Yukone, "nekdo mluvil cesky" neni totez jako "hlaholila cestina".
Dokonce i v New Yorku v 70tych letech byla oblast (kolem 2 Avenue),
kde i na ulici mohl clovek s dosti velkou pravdepodobnosti slyset
Cestinu. Nebo napriklad Chicago mivalo pry vic nez jeden milion Cechu a
Slovaku. Takze to rozhodne nemuze byt prekvapujici pro Viden. Mame tady
v Bostonu v Masarykove klubu jednu starou Videnskou Cesku, ktera mluvi
perfektne Cesky a za mlada chodila ve Vidni do ceske skoly.O.K.
Paul J Kriha
Ja jsem mel vzdy ten (mylny) dojem, ze to Hus publikoval
pod svym jmenem. Po techto poznamklach, jsem se tez
podival do par referencnich textu a vidim, ze ta publikace
byla opravdu anonymni a ze se mu jen tradicne prisuzuje.
Ja jsem mimo tu "jeho" De Orthographii Bohemicu
Husa jako osobu a nabozenskeho extremistu nikdy nemel
v zadne velke lasce a ted jste mi tu vzali to posledni co
jsem si myslel, ze bylo na nem kladneho.
pjk
Yukon
ok...@bu.edu wrote:
> > > O.K.I realize you are making your point, but it's still one hell of a
> > hyberbole or exaggeration. I spent some time on Viena's streetcars ale
> > nevzpominam si, ze by hlaholily cestinou. :-) y
>
> Yukone, "nekdo mluvil cesky" neni totez jako "hlaholila cestina".
Poznavas, ze to slovo hlaholit mam rad? :-)
> Dokonce i v New Yorku v 70tych letech byla oblast (kolem 2 Avenue),
> kde i na ulici mohl clovek s dosti velkou pravdepodobnosti slyset
> Cestinu. Nebo napriklad Chicago mivalo pry vic nez jeden milion Cechu a
> Slovaku. Takze to rozhodne nemuze byt prekvapujici pro Viden. Mame tady
> v Bostonu v Masarykove klubu jednu starou Videnskou Cesku, ktera mluvi
> perfektne Cesky a za mlada chodila ve Vidni do ceske skoly.O.K.
No jiste tam bylo spoustu Cechu. V te dobe ale tam bylo hodne ceskych
politickych utecencu po 68 invazi. Ti asi nehrali velikou roli v
ekonomicke sile Rakouska v tech letech. Ceske obce znam, v 68 na
jare jsem
ztravil par mesicu v Ciceru, Chicago. To me, it was not a pretty
picture. y