Re: Jsou Cesi hlupaky Evropy?
Pavel Dvorak
Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
z toho, ze nasli pravdu.
Pavel
(ok...@bu.edu) writes:
> On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>> o...@bu.edu wrote:
>> > Scientists
>> > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Bo=9Eek Jan Amos Comenius,
>> > Franti=9Aek =C8elakovsk=FD, V=E1clav Prokop Divi=9A, Josef Dobrovsk=FD,
>> > Franti=9Aek Josef Gerstner, Tade=E1=9A H=E1jek, Ivan Honl, Bed=F8ich
>> > Hrozn=FD, Jakub Husnik, Jan Jansk=FD, Konstantin Jire=E8ek, Franti=9Aek
[zbytek dlouheho seznamu vymazan]
Petr Kovar
<news:1167950588.6...@11g2000cwr.googlegroups.com> (4 Jan 2007
14:43:08 -0800):
(...)
> Myslenky jsou to skutecne hluboke - jsou HLUBOKO POD UROVNI
> PRAVDY"
>
> Staci jen par faktu aby se ukazalo, ze pan Drexler je proste sprosty
> ignorant, ktery si mysli, ze neustalym opakovanim presvedci lidi, ze
> jeho absurdni vymysly jsou pravdou.
(...)
> Nyni se podivejme jak se Drexler myli kdyz pise, ze na kulturu (?) "
> neměl takřka žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své
> políčko a staral se o své skromné hospodářství, s čímž se
> jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého
> nebo rakouského pána."
>
> Podle nej tedy skoro vsichni Cesi byli jen mali sedlaci nebo sluhove u
> nemeckych panu. Temer zadni podnikatele, nebo zamestnanci prumyslovych
> podniku, temer zadni ucitele nebo profesori na vysokych skolach, temer
> zadni vedci , spisovatele, umelci, nebo treba hudebnici?
(...)
Onen clanek je dost extremni, takze slova o malem zaostalem ceskem clovicku
dnes nemohou znit nijak jinak nez jako klise. Presto se stran te zaostalosti
muzeme oprit o vhodne zvolena cisla - kdybyste si vzal nektere podstatne
souborne ekonomicke ukazetele z industrializovanych oblasti strednich Cech
ci severni Moravy a rakouskeho Slezska dejme tomu z doby pred r. 1918 a
srovnal je s vysledky Poruri, Poryni nebo i Horniho Slezska, pak samozrejme
dojdete k tomu, ze nemecke oblasti byly v tomto ohledu a na tomto poli
vyspelejsi.
I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
To vsechno by jiste nepodporovalo nesmyslne teze z puvodniho clanku, presto
by vsak takove poznani mohlo poslouzit k pochopeni stredoevropskych
nacionalismu, tedy toho "maleho" ceskeho a "velkeho" nemeckeho (ci primo
velkonemeckeho). Tam tkvi zakorene predstavy o nutnosti "vyrovnat a
predehnat" ci "zatlacit a zadupat". Pohybovali bychom se vsak jiz v oblasti
iracionalni politicke ideologie a ne statistickych ukazatelu.
V puvodnim clanku jsou polopravdy - tedy jsou tam nektere pravdy, byt jen
polovicni. Kdyz autor pise o malem ceskem cloveku, pise vlastne o kolektivne
udrzovane politicke predstave, kdyz pise o neexistenci ceskych tradic, pise
o presvedceni, ze ty objektivne existujici ceske tradice jsou malo "ceske"
ci prilis "pronemecke" atd. atd.
-pk-
ok...@bu.edu
On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> nemecky?
>
To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
O.K.
Zakládací listina Univerzity Karlovy v Praze ze 7. dubna 1348
(český text)
latinský text
Karel, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a
český král. Na věčnou té věci paměť.
Mezi tužbami našeho srdce a tím, co naši královskou mysl svou
tíhou stále zaneprázdňuje, její zřetel, starost a pozornost se
stále obrací k tomu, aby naše české království, jež nad
ostatní důstojenství a državy, ať dědičné, ať šťastně
získané, obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o jehož
povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a
blaho vším svým snažením usilujeme, aby tak, jako se řízením
Božím raduje z přirozené hojnosti zemských plodin, podle příkazu
naší prozíravosti a naším přičiněním za našich časů bylo
ozdobeno množstvím učených mužů.
A tak, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání
lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat
almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění
prostřený a aby se ti, jež vyznamená vrozená bystrost a nad ni,
stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli již více nuceni a za
zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa
obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění
bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu
považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je
činit té lahodné vůně a tak velikého vděku.
Protož, aby tak prospešný a chvalitebný záměr naší mysli zrodil
důstojné plody a aby vznešenost tohoto království byla rozmnožena
utěšenými prvotinami novoty, rozhodli jsme se po předchozí zralé
úvaze zřídit, vyzdvihnout a nově vytvořit obecné učení v našem
metropolitním a zvláště půvabném městě pražském, které je
jak bohatstvím zemských plodin, tak příjemností místa, jelikož
vším potřebným oplývá , nadmíru příhodné a uzpůsobené k tak
velikému úkolu.
Na tomto učení budou pak doktoři, mistři a žáci všech fakult,
jimž slibujeme znamenité statky, a těm, které toho hodné
shledáme, udělíme královské dary.
Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě i mimo ní, všechny
vespolek a každého zvláště, ať přijdou odkudkoliv, jak na
cestě, tak při pobytu i při návratu, chceme zachovat pod
zvláštní ochranou a záštitou našeho majestátu, každému pevnou
záruku dávajíce, že všechna privilegia, výsady a svobody,
kterých z královské moci užívají a kterým se těší doktoři a
žáci jak na učení pařížském, tak boloňském, všem a jednomu
každému, kdo by sem chtěl přijít, laskavě udělíme a postaráme
se o to, aby ty svobody byly ode všech a každého jednoho
neporušitelně zachovávány.
Toho všeho na svědectví a pro bezpečnější jistotu dali jsme
vyhotovit tuto listinu a kázali jsme ji potvrdit pečetí našeho
majestátu. Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého
čtyřicátého osmého, v prvé indikci, sedmého dne měsíce dubna,
druhého roku našich království.
> <o...@bu.edu> wrote in messagenews:1167950588.6...@11g2000cwr.googlegroups.com...
>
> On Dec 22 2006, 2:02 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>
> > Ross Hedvicek wrote:
> > > Posilam link na novy clanek - vase komentare pod clankem budou velmi
> > > vitany.Souhlasim s 70 procenty toho co je v tom clanku napsano. I have
> > > been
> > preaching for a long time that the Czech history is built on very
> > shaky ground. Autor toho clanku viditelne neni zadny pritel Cechu,
> > ale nabizi hodne nametu k premysleni. The Czechs take a lot of credit
> > for what's essentially a German culture. I'd like to see some
> > creditable scholars who take on these topics. From both camps. YukonOtto Drexler hodne pise o Cesich a jejich historii, ale zda se, ze toho
> moc nezna. Vezmeme, si jednu z hlavnich tezi jeho clanku:
>
> " Čeští obrozenci se v 19. století rozhodli pro samostatný
> národ se vším všudy. Ale neměli se o co opřít. České tradice
> neexistovaly. Inu, když se nemohli opřít o skutečnost, opřeli se o
> fikci; utvořil se obraz jakýchsi nehmatatelných tradic:
> demokratického, vzdělaného a vysoce kulturního národa, což se
> diametrálně rozcházelo se skutečností"
>
> "Čeští obrozenci si dobře uvědomovali národní malost,
> zaostalost, onen obrovský rozdíl v kulturní vyspělosti Čechů a
> Němců a byli tím frustrováni. Čeští obrozenci měli prostě
> zafixováno, že Češi jsou velice zaostalým národem, který není
> schopen soutěžit s německým. Proto byli posedlí touhou vymanit
> Čechy z provinční malosti a stát se národem světovým. Národní
> komplex méněcennosti vedl nejen k jeho kompenzaci, nýbrž i k
> překompenzaci. "
> "Čeští obrozenci se za obyčejného, málo vzdělaného, českého
> člověka přímo styděli, namlouvali si sobě i druhým, že Češi
> jsou inteligentním a vzdělaným národem."
>
> "Čeští obrozenci se ovšem rozhodli pro variantu nejhorší.
> Vnuknout českému národu myšlenku, že jsou báječným a
> vzdělaným národem s prastarou slavnou minulostí, který zlí Němci
> (Germáni) vždy chtěli zlikvidovat. Vytvořili si dokonalou fikci.
> Obklopili národ mýty a lžemi, a ten jim uvěřil a věří
> dodnes..."
>
> "Čeští obrozenci byli posedlí pátráním v dávné české
> minulosti. Budoval se nový národ se starými kořeny...Byla
> vytvářena rozličná kultura, ač na takovéto věci neměl takřka
> žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své políčko a staral
> se o své skromné hospodářství, s čímž se jakžtakž uživil.
> Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého nebo rakouského
> pána. Pokud byl vzdělanější, byla pro něj zcela samozřejmou
> obcovací řečí němčina.
>
> Myslenky jsou to skutecne hluboke - jsou HLUBOKO POD UROVNI
> PRAVDY"
>
> Staci jen par faktu aby se ukazalo, ze pan Drexler je proste sprosty
> ignorant, ktery si mysli, ze neustalym opakovanim presvedci lidi, ze
> jeho absurdni vymysly jsou pravdou.
>
> Tak nejprve trochu cisel pochazejicich ze scitani lidu, ktere provedla
> vlada Rakousko-Uherske Rise na pocatku 20 stoleti.
>
> Illiteracy in Adult Population of Austrian Empire
> By Linguistic Groups, in 1900
> (The Kingdom of Hungary Excluded)
>
> Male Female Total
> (percentages)
> German 5 6 6
> Czech and
> Slovak 2 4 3
> Polish 45 42 40
> Ruthenian 71 84 77
> Slovenian 22 24 23
> Serbo-
> Croatian 14 17 16
> Romanian 71 80 75
> Hungarian 50 63 56
>
> Source: Carlo M Cipolla (1969), p. 17
>
> K tomu jen maly zazitek z me vlastni zkusenosti. Jako professor
> ekonomie na Bostonske universite jsem byl pocatkem 70tych let pozvan na
> prednasku do Heidelbergu. Uvadel me jeden mistni professor ekonometrie,
> s kterym jsem se kdysi seznamil. Ve svem uvodu se sice zminil, ze jsem
> tehdy byl na Bostonske universite ale mnohem vetsi pozornost venoval
> tomu, ze jsem drive byl docentem na Karlove univerzite v Praze. Po
> prednasce jsem se ptal proc tu Karlovu universitu tak zduraznoval.
> Odpoved byla, protoze kazdy student tady vi, Karlova univerzita byla
> prvni a Heidelberg druha nejtarsi unverzita ve stredni Evrope.
>
> Nyni se podivejme jak se Drexler myli kdyz pise, ze na kulturu (?) "
> neměl takřka žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své
> políčko a staral se o své skromné hospodářství, s čímž se
> jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého
> nebo rakouského pána."
>
> Podle nej tedy skoro vsichni Cesi byli jen mali sedlaci nebo sluhove u
> nemeckych panu. Temer zadni podnikatele, nebo zamestnanci prumyslovych
> podniku, temer zadni ucitele nebo profesori na vysokych skolach, temer
> zadni vedci , spisovatele, umelci, nebo treba hudebnici?
>
> Tady jsou dva odstavce z jednoho referatu, o srovnani Rakouska a
> Ceskoslovenska, ktery jsem prednesl pred lety na zasedani Americke
> Ekonomicke Associace:
>
> "The Austro-Hungarian Empire was a huge conglomerate of various
> territories with ethnically diverse .... Its population totaled about
> 35 million in the middle of the 19th century, and over 50 million by
> 1918. While the Austro-Hungarian Empire was backward in European terms,
> when measured by overall averages, its two most westerly-located parts,
> namely the Kingdom of Bohemia and present-day Austria, were reaching
> levels not too far behind the other West-and North-European countries.
> Mining, metallurgy and metal processing, wood processing, paper,
> textile and food industries were vigorously growing in these two parts
> of the Empire in the second half of the 19th century.
> In Bohemia, the share of agricultural population declined from 52% in
> 1869 to 34% in 1910 and the share of the population employed in
> industry increased in the same period from 29%. to 39%. In 1910 the
> Kingdom of Bohemia comprised only 35% of the "Austrian" part of the
> Empire, (i.e. excluding the Kingdom of Hungary), but it contained over
> half of all people employed in industry, and produced 85% of coal, 54%
> of iron, 75% of chemicals, over 90% of glass and ceramics, 75-80% of
> textiles and 65% of paper."
>
> A tady je maly vyber z tech vedcu, umelcu a jinych intelektualu, kteri
> podle Drexlera v Ceskem narode po Bile hore temer vubec neexistovali.
> Jiste budete umet sami posoudit jak "nesrovnatelne zanedbatelni"
> byli tito lide ve srovnani s nemeckymi "supervedci a superumelci".
> Ale vazne, ja se nesnazim dokazat, ze Cesi maji lepsi vedu, kulturu a
> hospodarstvi nez Nemci. Jde mi zde jen o to ukazat jak stupidni jsou
> Drexlerovy vyroky pripisujici Cechum "národní malost, zaostalost,
> onen obrovský rozdíl v kulturní vyspělosti Čechů a Němců" a
> podle nichz na kulturu " neměl takřka žádný Čech ani
> pomyšlení. Obdělával si své políčko a staral se o své skromné
> hospodářství, s čímž se jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán
> jako sloužící u německého nebo rakouského pána."
>
> Scientists
> Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Božek Jan Amos Comenius,
> František Čelakovský, Václav Prokop Diviš, Josef Dobrovský,
> František Josef Gerstner, Tadeáš Hájek, Ivan Honl, Bedřich
> Hrozný, Jakub Husnik, Jan Janský, Konstantin Jireček, František
> Křižík, František Koláček, Bohumil Kučera, Václav Láska,
> Mathias Lerch, Ernst Mach, Jan Marek Marci, František Palacký, Josef
> Ladislav Píč, Křišťan of Prachatice, Jan Svatopluk Presl, Jiří
> Procháska, Jan Evangelista Purkyně, Karel Presl, Josef Ludvík
> František Ressel, Karel Rokytanský, Karel Rychlík, August Seydler,
> Ferdinand Stoliczka, Vincenc Strouhal, František Josef Studnička,
> Karel Zahradnik,
>
> Musicians:
> Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
> Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
> Mahler Josef Fiala Zdeněk Fibich Josef Bohuslav Foerster Kryštof
> Harant z Polžic a Bezdružic Leoš Janáček Otakar Jeremiáš Jan
> Antonín Koželuh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
> Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
> Novák Jan Jakub Ryba František Škroup Bedřich Smetana Johann
> Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
> Vanhal Jan Vencalek Jan Václav Voříšek Pavel Vranický Ladislav
> Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
>
> Painters
> Mikoláš Aleš Petr Brandl Václav Brožík Ota Bubeníček Josef
> Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
> Jahn Josef Lada František Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
> Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký František Kupka Julius Edvard Marak
> Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik František Jakub
> Prokyš Václav Vavřinec Reiner Karel Škréta Antonín Slavíček
> Václav Spála Jan Zrzavý
>
> Sculptors
>
> Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Božetěch František Bílek Matthias
> Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
> Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan Štursa
>
> Religious personalities
> Saint Agnes of Bohemia, Petr Chelčický, Jan Hus, Saint John
> Sarkander, Saint John of Nepomuk, Saint John Neumann .
>
> To snad prozatim staci.
>
> O.K.
ok...@bu.edu
STRUČNÝ PŘEHLED DĚJIN UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE
http://www.cuni.cz/UK-103.html
1347
privilegiem papeže Klimenta VI. se v Praze zřizuje obecné učení
1348
český a římský král Karel IV. zakládá listinou ze 7. dubna
univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou,
právnickou a teologickou)
1366
Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej)
1372
právnická fakulta vytváří samostatnou univerzitu juristů (trvala
do 1418/19)
1383
Karlova kolej získává dům na Starém Městě (Karolinum), který
od přestavby let 1383/86 slouží jako sídlo celé univerzity
1409
18. ledna vyhlašuje král Václav IV. tzv. Dekret kutnohorský,
jímž český univerzitní národ získává přednostní postavení
(odchodem členů ostatních univerzitních národů vzniká mj.
univerzita v Lipsku)
1417
univerzita se přihlašuje k husitství (kališnické konfesi) a je
potrestána papežským zákazem činnosti
1419
husitskými válkami je omezena činnost univerzity (až do počátku
17. století existuje jediná, artistická fakulta)
1556
do Prahy přichází jezuitský řád, který zakládá akademii v
Klementinu s výukou filozofie a teologie (1616 povýšena na
univerzitu)
1609
počátek reforem univerzity: zaveden pevný studijní řád, zrušen
celibát profesorů, správa a hospodářství univerzity svěřeny
kvestorovi)
1618
univerzita se aktivně účastní na odboji proti katolickému
panovníkovi
1622
po porážce protestantských stavů je karolínská univerzita
předána jezuitům
1638
tzv. světské fakulty (lékařská a právnická) se sídlem v
Karolinu postaveny pod přímý dohled státu
1654
tzv. unijním dekretem císaře Ferdinanda III. spojeno Karolinum a
Klementinum do společné univerzity (Universitas Carolo-Ferdinandea)
se čtyřmi fakultami
1718
architekt F. M. Kanka dokončil přestavbu Karolina v barokním slohu
1773
zrušen jezuitský řád
1781
počátek reforem univerzity: 1781 umožněno studium nekatolíků,
1783 univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, 1784
zrušena univerzitní jurisdikce, studijní řád zavádí němčinu
jako vyučovací jazyk
1848
univerzita požaduje akademické svobody a zrovnoprávnění češtiny
a němčiny ve výuce
1849
zákon o organizaci univerzit zvyšuje pravomoc akademického senátu
a profesorských sborů, studijní řád (1850) zavádí rigorosní a
státní závěrečné zkoušky (tituly JUDr., MUDr., PhDr., ThDr.)
1882
nařízením císaře Františka Josefa I. z 28. února se
Karlo-Ferdinandova univerzita rozděluje na dvě samostatné vysoké
školy s českým a německým vyučovacím jazykem
On Jan 5, 9:44 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> A co tak Tomas Bata - cistokrevny Moravak
>
> "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz> wrote in messagenews:459d...@clear.net.nz...
>
>
>
> > <o...@bu.edu> wrote in message
> >news:1167972087.2...@i15g2000cwa.googlegroups.com...
> > On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> >> o...@bu.edu wrote:
> >> > Scientists
> >> > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Božek Jan Amos Comenius,
> >> > František Čelakovský, Václav Prokop Diviš, Josef Dobrovský,
> >> > František Josef Gerstner, Tadeáš Hájek, Ivan Honl, Bedřich
> >> > Hrozný, Jakub Husnik, Jan Janský, Konstantin Jireček, František
> >> > Křižík, František Koláček, Bohumil Kučera, Václav Láska,
> >> > Mathias Lerch, Ernst Mach, Jan Marek Marci, František Palacký, Josef
> >> > Ladislav Píč, Křišťan of Prachatice, Jan Svatopluk Presl, Jiří
> >> > Procháska, Jan Evangelista Purkyně, Karel Presl, Josef Ludvík
> >> > František Ressel, Karel Rokytanský, Karel Rychlík, August Seydler,
> >> > Ferdinand Stoliczka, Vincenc Strouhal, František Josef Studnička,
> >> > Karel Zahradnik,
>
> >> > Musicians:
> >> > Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
> >> > Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
> >> > Mahler Josef Fiala Zdeněk Fibich Josef Bohuslav Foerster Kryštof
> >> > Harant z Polžic a Bezdružic Leoš Janáček Otakar Jeremiáš Jan
> >> > Antonín Koželuh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
> >> > Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
> >> > Novák Jan Jakub Ryba František Škroup Bedřich Smetana Johann
> >> > Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
> >> > Vanhal Jan Vencalek Jan Václav Voříšek Pavel Vranický Ladislav
> >> > Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
>
> > Uz jsem se chtel rozlobit, a teprve po tretim cteni nachazim
> > meho oblibeneho Van^hala.
>
> > Ale chybi mi tam Dusek, Franz Xaver Dusek.
>
> > HA, a kde je Jan Antonin Logy??? (jak se cesky rekne lutanist?)
> > Ctu to nekolikrat, protoze ti stari panove skladatele se nekdy
> > psali tak vselijak ruzne. Taky byl znam jako Jan Antonin Losy,
> > Count of Losinthal.
> > IIRC, jeho papa byl Secretary of State of Bohemia. :-)
>
> > No a kam se podel Ivan Jelinek?
>
> > A co Leopold Koz^eluch?
>
> > To jsou mi veci, a to je jen par mych oblibenych starych panu
> > ze 17. a 18. stoleti na ktere jsem si zrovna vzpomel.
>
> >> > Painters
> >> > Mikoláš Aleš Petr Brandl Václav Brožík Ota Bubeníček Josef
> >> > Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
> >> > Jahn Josef Lada František Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
> >> > Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký František Kupka Julius Edvard Marak
> >> > Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik František Jakub
> >> > Prokyš Václav Vavřinec Reiner Karel Škréta Antonín Slavíček
> >> > Václav Spála Jan Zrzavý
>
> >> > Sculptors
>
> >> > Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Božetěch František Bílek Matthias
> >> > Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
> >> > Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan Štursa
>
> >> > Religious personalities
> >> > Saint Agnes of Bohemia, Petr Chelčický, Jan Hus, Saint John
> >> > Sarkander, Saint John of Nepomuk, Saint John Neumann .
>
> >> > To snad prozatim staci.
>
> > [...]
>
> > pjk- Hide quoted text -- Show quoted text -
kujebak
At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
snad az Hus, ne?
Tony
"kujebak" <kuj...@eudoramail.com> wrote in message
news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
ok...@bu.edu wrote:
> On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > nemecky?
At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
snad az Hus, ne?
Hus, Hus pridal pouze 'Nabodenicka', Diakritiku coz je pojem pro označení
háčkovaných a čárkovaných písmenek.
Například ěščřž, ale i ýáíéůó a pod.
ok...@bu.edu
On Jan 5, 8:07 pm, "kujebak" <kuje...@eudoramail.com> wrote:
> snad az Hus, ne?- Hide quoted text -- Show quoted text -
Cestina neni definovana jako jazyk vyuky, ale Nemcina take ne. Puvodne
byla KU rozdelena na 4 jazykove skupiny: Ceska, Bavorska, Saska a
Polska.
Ze zakladaci listiny je zcela jasne, ze ji Karel IV zalozil pro Cesky
narod, ale s vedomim, ze tam budou mnozi necesti profesori a studenti.
Vyucovaci jazyk nebyl jednotne stanoven. Je vsak zcela jasne, ze se
Jenicek myli, KU nebyla zalozena jako ciste nemecka univerzita a
puvodne se v ni neucilo jen nemecky. Je vsak pravda, ze ji v Nemecku
povazuji take za prvni Nemeckou univerzitu.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
Predevsim ja netvrdim, ze Cesi jsou lepsi (vzdelanim, hodpodarsky,
atd.) nez Nemci. Muj argument je jen, ze Cesi a Nemci nejsou ani
vzdelanim, ani kulturou a ani hospodarsky prilis daleko od sebe.
Podle Drexlera je "obrovský rozdíl v kulturní vyspělosti Čechů a
Němců". Tvrdim, ze to je nesmysl. Uvedl jsem jen nekolik udaju, ale
jsem presvedcen, ze tyto udaje ukazuji zcela jasne ze Drexler nema
pravdu. Pochopitelne Nemcu je mnohem vic nez Cechu, proto asi maji take
vice spisovatelu, hudebniku, vedcu a taky vyrabeji vetsi mnozstvi
ruznych vyrobku. To vsak vubec neznamena, ze je velky rozdil v kulturni
nebo hospodarske vyspelosti. Pravda Cesi nemaji ani Beethovena ani
Mozarta, ale kdyz si prectete ta jmena tech ceskych hudebniku tak
musite uznat, ze nejsou od nich moc vzdaleni. A cesti hudebnici nebyli
pouze napodobovately Nemcu. Vezmete si napriklad co udelal Stamitz v
Manheimu. On to byl, ktery vyvolal proces prechodu od hudby barokni k
hudbe Haydna, Mozarta a Beethovena. Podobnou roli mel Il divino Boemo
Ventorini v Italii nebo Reicha v Parizi. O neco pozdeji a v jine
oblasti to byl treba Alfons Mucha, ktery prispel ke vzniku
francouzskeho Art Nouveau, a Frantisek Kupka ke vzniku orfismu a
abstraktniho umeni.
>
> I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
> pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
Jiste ne protoze v urcitych obdobich je Praha vysoce prevysovala. Je
prece vseobecne uznavano, ze v dobe Karla IV a potom opet Rudolfa II
Praha byla kulturnim centrem Evropy. V te dobe byl Berlin jeste malym
ne prilis vyznamnym mestem a ani Vden se tehdy nemohla srovnat s
Prahou.
>
> To vsechno by jiste nepodporovalo nesmyslne teze z puvodniho clanku, presto
> by vsak takove poznani mohlo poslouzit k pochopeni stredoevropskych
> nacionalismu, tedy toho "maleho" ceskeho a "velkeho" nemeckeho (ci primo
> velkonemeckeho). Tam tkvi zakorene predstavy o nutnosti "vyrovnat a
> predehnat" ci "zatlacit a zadupat". Pohybovali bychom se vsak jiz v oblasti
> iracionalni politicke ideologie a ne statistickych ukazatelu.
Zil jsem v Cesku dosti dlouho, ale nepamatuji si, ze by tam bylo nejake
usili dohnat a predehnat Nemce v oblasti kultury.
>
> V puvodnim clanku jsou polopravdy - tedy jsou tam nektere pravdy, byt jen
> polovicni. Kdyz autor pise o malem ceskem cloveku, pise vlastne o kolektivne
> udrzovane politicke predstave, kdyz pise o neexistenci ceskych tradic, pise
> o presvedceni, ze ty objektivne existujici ceske tradice jsou malo "ceske"
> ci prilis "pronemecke" atd. atd.
O tech tradicich priste.
O.K.
>
> -pk-
Paul J Kriha
>
> A co tak Tomas Bata - cistokrevny Moravak
To jsem nevedel, ze on taky slozil nejake symfonie, nebo
ze by rozstepil atom, vytesal Davida?
Vzdycky kdyz jdu nakupovat tak si na nej vzpomenu a v
duchu mu nadavam, protoze on to byl, co prvni zacal
prodavat produkty v cenach 19.99, 29.99, 39.99, atd.
Bohudiky uz dnes nikde neplatim bankovkami a mincemi,
takze to uz neni takove handrkovani pri kazdem placeni.
pjk
> "Paul J Kriha" <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote in message
> news:459d...@clear.net.nz...
> > <ok...@bu.edu> wrote in message
> > news:1167972087.2...@i15g2000cwa.googlegroups.com...
> > On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> >> o...@bu.edu wrote:
> >> > Scientists
> >> > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Bo ek Jan Amos Comenius,
> >> > Franti ek Čelakovský, Václav Prokop Divi , Josef Dobrovský,
> >> > Franti ek Josef Gerstner, Tadeá Hájek, Ivan Honl, Bedřich
> >> > Hrozný, Jakub Husnik, Jan Janský, Konstantin Jireček, Franti ek
> >> > Kři ík, Franti ek Koláček, Bohumil Kučera, Václav Láska,
> >> > Mathias Lerch, Ernst Mach, Jan Marek Marci, Franti ek Palacký, Josef
> >> > Ladislav Píč, Kři an of Prachatice, Jan Svatopluk Presl, Jiří
> >> > Procháska, Jan Evangelista Purkyně, Karel Presl, Josef Ludvík
> >> > Franti ek Ressel, Karel Rokytanský, Karel Rychlík, August Seydler,
> >> > Ferdinand Stoliczka, Vincenc Strouhal, Franti ek Josef Studnička,
> >> > Karel Zahradnik,
> >>
> >> > Musicians:
> >> > Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
> >> > Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
> >> > Mahler Josef Fiala Zdeněk Fibich Josef Bohuslav Foerster Kry tof
> >> > Harant z Pol ic a Bezdru ic Leo Janáček Otakar Jeremiá Jan
> >> > Antonín Ko eluh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
> >> > Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
> >> > Novák Jan Jakub Ryba Franti ek kroup Bedřich Smetana Johann
> >> > Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
> >> > Vanhal Jan Vencalek Jan Václav Voří ek Pavel Vranický Ladislav
> >> > Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
> >
> > Uz jsem se chtel rozlobit, a teprve po tretim cteni nachazim
> > meho oblibeneho Van^hala.
> >
> > Ale chybi mi tam Dusek, Franz Xaver Dusek.
> >
> > HA, a kde je Jan Antonin Logy??? (jak se cesky rekne lutanist?)
> > Ctu to nekolikrat, protoze ti stari panove skladatele se nekdy
> > psali tak vselijak ruzne. Taky byl znam jako Jan Antonin Losy,
> > Count of Losinthal.
> > IIRC, jeho papa byl Secretary of State of Bohemia. :-)
> >
> > No a kam se podel Ivan Jelinek?
> >
> > A co Leopold Koz^eluch?
> >
> > To jsou mi veci, a to je jen par mych oblibenych starych panu
> > ze 17. a 18. stoleti na ktere jsem si zrovna vzpomel.
> >
> >
> >> > Painters
> >> > Mikolá Ale Petr Brandl Václav Bro ík Ota Bubeníček Josef
> >> > Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
> >> > Jahn Josef Lada Franti ek Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
> >> > Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký Franti ek Kupka Julius Edvard Marak
> >> > Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik Franti ek Jakub
> >> > Proky Václav Vavřinec Reiner Karel kréta Antonín Slavíček
> >> > Václav Spála Jan Zrzavý
> >>
> >> > Sculptors
> >>
> >> > Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Bo etěch Franti ek Bílek Matthias
> >> > Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
> >> > Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan tursa
Paul J Kriha
> On Sat, 6 Jan 2007 03:35:52 +1300, "Paul J Kriha"
> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>
> >> A stejne to byli vsichni Nemci.
> >> Nemci, Nemci, Nemci!!!!!!!!!!
> >> Zum Himmel Donnerwetter, krucinaaal!
> >>
> >> Georg Petska
> >
> >Petska? Petska?
> >Uz je ale opravdu na case abyste pane Pecko
> >odhodil svou masku a stahl z hlavu tu najlonovou
> >puncochu a priznal se ke svemu opravdovemu jmenu!
> >
> >Dost toho komoleni dobrych slovanskych JMEN
> >a s tou pravdou pekne sofort VEN.
> >
> >V jakem to materskem jazyku vam zpivali u kolebky
> >vasi cteni pani rodicove?
> >Jestli nemecky, tak je vase jmeno: Georg Stein !!!
> >A jestli anglicky tak to je: George Stone !!!
> >Doufam, ze to neni: Yuri Kostoc^ka !!!
> >
> >No... a ted jsem to tu prozradil, Pecka = Stone.
>
> Madonna mia, no tak to teda ne-e. Na rodinu mi nesahejte!
> To my u nas v Palermu nemame moc radi.
>
> Georgio de la Pietra
Ha HAAAAAAAAAAAA!.....with distant echo: ha haaaaaaaaaa!
No, tak tedy na to my hned tak neskocime.
To jsem si moh' hned myslet, ze pan Pecka bude
predstirat, ze je sutr a ne ovocna pecka.
Zadna la Pietra, jen se priznejte, jste il Nocciolo!
Kde ze to bydlite? V Melbourne? Sydney? V ktere ctvrti?
Uz emajluju mistnimu ulicnimu duvernikovi pratelske spolecnosti
Nase Vec (tez zname jako Cosa Nostra), ze tam ma v okrsku
il sonno pretendente. IL SONNO PRETENDENTE!..........
...............................strange, the echo stopped working.
Hmm, please everybody, leave the lights off and slowly, slowly
leave the house and never come back.
pjk
Yukon
ok...@bu.edu wrote:
> On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > nemecky?
> >
>
>
>
> To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
>
> O.K.
A jak vis, ze to nebylo prelozeno do cestiny od dveste let pozdeji?
Ja pochybuji, ze cestina se na Karlove Universite v te dobe vubec
pouzivala.
Musel bych videt puvodni dokumenty abych tomu veril. Yukon
Paul J Kriha
> (Apologies for top posting.)
>
> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
> z toho, ze nasli pravdu.
Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
nejakou ceskou verzi?
A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
"hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
prislovi.
pjk
P.S. Ze by to byl nasledek dopijeni poloprazdnych flasek
od oslav Noveho roku. :-)
ok...@bu.edu
On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> o...@bu.edu wrote:
> > On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > > nemecky?
>
> > To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
>
> > O.K.A jak vis, ze to nebylo prelozeno do cestiny od dveste let pozdeji?
> Ja pochybuji, ze cestina se na Karlove Universite v te dobe vubec
> pouzivala.
> Musel bych videt puvodni dokumenty abych tomu veril. Yukon
Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
Karlovy university.
Odkud mate ty kuriozni predstavy, ze ve 14 stoleti se v Cesku nemluvilo
a nepsalo Cesky? Germanisace prisla teprve o 200 let pozdeji s
Habsburkama.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 6, 2:09 am, o...@bu.edu wrote:
> On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>
> > o...@bu.edu wrote:
Zrovna nemam poruce cesky tezt ze 14 stoleti, ale nahodou jem narazil
na Web na knihu Kristofa Haranta z Polzic a Bezdruzic.
Krystof Harant
Cesta z Kralovstvi Ceskeho do Benatek, odtud do zeme Svate, zeme Judske
a dale do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateriny v Puste
Arabii
tady je jeden odstavec z predmluvy k vydani roku 1854 , kterou napsal
Erben:
O.K.
"Co se pak jazyka sameho ve spisu tomto dotyce, nemuzeme ho nikoli
naskrze a bez vyjimky za vzor spravnosti a dokonalosti schvalovati. Neb
toho casu spisovny jazyk cesky vubec jiz velmi byl pokazen, zvlaste v
uzivani pricesti tak recenych; na cez jiz Melantrich leta 1580
stezoval, uznav za potrebne tiskem vydati "Kratkou spravu praveho
mluveni, jak vlastne muzskemu a jak vlastne zenskemu pohlavi mluviti
nalezi; item jak mnohu a jak jednomu; cehoz nyni, pry, mnohy nesetre a
nove zvyklosti uzivaje, ledakdys v reci sve, aneb ve psani svem, udela
z muze zenu a z zeny muze, z jednoho mnoho a z mnoha jednoho, a to
nejvice in participiis." Taz vada naleza se i u Haranta; a vsak
nechtice ve spisu jeho mnoho rypati, opravili jsme jen nejhrubsi takove
poklesky, jinych, a zvlaste uzivani zenskeho pricesti -ic misto
muzskeho -e v casoslovech takovych, kdez muzske pricesti s treti osobou
jednotneho poctu casu pritomneho se shoduje, ku pr. milujic misto
miluje, radujic misto raduje atd., tak zanechavse. Jina vada Harantova
ve spisu tomto jest, ze pravidelneho genitivu ve rceni negativnim a pri
jistych slozenych casoslovech vsude dusledne nesetri; tak ku pr. pise:
dobyti mesto, zanechati neco a j.; a take v zajmenech osobnich uziva
vsude instrumentalu nim, ni, nimi bez predlozky, misto spravnejsiho
jim, ji, jimi. Pres to vsak prese vsecko muze se mnohy ze spisu
Harantova vzdy jeste mnohemu dobremu jak v jazyku tak i v pravopisu
priuciti; i dotkneme ku pr. jen toho, ze Harant pri vsi nespravnosti
tehdejsiho psani spusobu vzdy predce pise dvoustran-y, ctverhran-y,
kdez nyni v obycej veslo psati dvoustran-ny, ctverhran-ny, ac toto
slozene pridavne prave tak utvoreno jest, jako dvouhlav-y (orel),
ctyrnoh-y (stul), a nikoli dvouhlav-ny, ctyrnoz-ny.
Mapka k tomuto cestopisu nalezita pripojena bude k dilu druhemu.
V Praze, v mesici Breznu 1854.
Karel Jaromir Erben.
ok...@bu.edu
On Jan 6, 2:36 am, o...@bu.edu wrote:
Konecne jsem nasel neco o pocatcich ceskeho pisemnictvi:
O.K.
http://www.czech.cz/cz/kultura/ceska-umelecka-tvorba/cesky-jazyk-a-literatura/cestina/
Vznik češtiny
,,Tisíciletá minulost protéká každým slovem. Děláme něco
velkolepě starého a historického, když mluvíme česky," tvrdil
spisovatel Karel Čapek.
Počátky češtiny spadají do konce 10. století, kdy se, stejně
jako ostatní slovanské jazyky, začala vydělovat ze společného
prajazyka - praslovanštiny. Již z tohoto období pocházejí první
písemné doklady o její existenci (např. česká vlastní jména
Mysläta, Boleslav, Mělník na českých denárech z přelomu 10. a
11. stol.). Důkazů přibývá v druhé polovině 12. století, proto
lze češtinu teprve od této doby považovat za jazyk historicky
doložený.
Ve středověku čeština vyspěla v bohatý a vypracovaný jazyk
literatury mnoha žánrů. S rozmachem českého státu se šířila i
za hranice území, v období od 14. do 16. století lze mluvit o
expanzi češtiny. Užívalo se jí zejména v Horním Slezsku, ale i v
Uhrách a na Slovensku. Nejvýrazněji ovlivnila spisovnou polštinu.
Jednotlivé bohemismy nacházíme ovšem i v dalších jazycích
(např. v ruštině) a názvy husitských zbraní svého času prošly
Evropou (píšťala, houfnice).
Kde se také setkáte s češtinou
Hodně česky mluvících lidí najdeme v Rakousku (zvláště ve
Vídni), Polsku, Německu, na Ukrajině (volyňští Češi), v
Chorvatsku (zejména kolem Daruvaru) a v západním Rumunsku (Banát).
Několik desítek tisíc Čechů žije na Slovensku, kde zůstali po
rozdělení Československé republiky (v roce 1992).
Česky se mluví i mimo Evropu, v Austrálii a Kanadě a především
ve Spojených státech, kde se nachází vůbec největší česká
menšina mimo ČR. Největší komunity jsou v New Yorku, Chicagu nebo
Clevelandu, ale i v zemědělských oblastech v Texasu, Wisconsinu,
Minnesotě a Nebrasce. Celkem žije ve Spojených státech něco přes
90 000 tisíc Čechů (podle sčítání lidu v roce 1990).
Kambodžský král Norodom Sihamoni mluví plynně česky
Ceska literatura ve 14 a 15 stoleti
http://maturitni-otazky.superstudent.cz/cesky-jazyk/maturita-z-cj-v-kostce-2017.html
DOBA KARLOVA, SATIRY
-celkový kulturní rozkvět, založení univerzity, Karel IV.
podporoval umění a podněcoval psaní KRONIK- Přibík Pulkava z
Radenína- latinská, Vita Caroli (Karlův živozopis)
SLOVNÍK- Klaret (Bartoloměj z Chlumce)
LEGENDY- Legenda o sv. Kateřině, Legenda o sv. Prokopu,
Pasionál-předlohou středověký sborník Legenda Aurea (Legenda
zlatá od Jakuba de Voragine)
-duchovní píseň Modlitba Kunhutina
DRAMA-dramatizovaly se latinské texty evangelií vyprávějící o
událostech Kristovy smrti, zpočátku v kostelech, později stále
více komiky a světských prvků, představení na volných
prostranstvích a v putykách, vděčným tématem scéna
mastičkářská, skladby se předváděly např. o vánocích a
velikonocích
MASTIČKÁŘ (pol 14.stol.)- skladba zesměšňuje středověké
lékaře, podává obraz o životě městské chudiny, nechce utočit
proti společenským poměrům ale pouze pobavit
HRA VESELÉ MAGDALÉNY- světice představována jako lehká žínka,
lidové písně
ŽÁKOVSKÁ POEZIE- satiry, popěvky, napadají privilegované vrstvy,
šlechtu a duchovenstvo, rozmar a veselí, většinou latinská,
makarónské verše= latinsko-české, Píseň veselé chudiny
SVÁRY- Podkoní a žák, Svár vody s vínem
JAN Z JENŠTEJNA- arcibiskup, hudební skladatel, autor mariánských
duchovních písní a řady traktátů- O pravém šlechtictví- na
svou dobu pozoruhodné demokratické názory
TKADLEČEK- nejnáročnější prozaická skladba staročeské
literatury, spor sedláka se smrtí je záminkou k rozvíjení
filozofických úvah, prozaickou analogií legendy o sv. Kateřině,
vzorem Oráč z Čech od Jana ze Žatce
LYRICKÁ POEZIE- milostné písně (Stratilať sem milého),
svítáníčka (Dřevo se listím odívá), Závišova píseň
HRDINSKÉ EPOSY- Tandariáš a Floribella, Tristram a Izalda
(nejdelší staročeská skladba), Trojánská kronika- trojská
válka, Troja jako středověké město, první tištěná kniha v
Čechách
HUSOVI PŘEDCHŮDCI
-v 2.pol. 14.stol., skladatelé i z městského stavu, všímají si
dění kolem sebe a společenských nesrovnalostí, zájem o postavení
městského lidu, nápravné snahy, mravokárné a satirické
veršování, bajky (O lišce a džbánu), kazatel Jan Milíč z
Kroměříže, Matěj z Janova
HRADECKÝ RUKOPIS- Satiry o řemeslnících a konšelích a Desatero
kázání boží
SMIL FLAŠKA Z PARDUBIC- postavil se na obranu soudobého
společenského zřízení, hájil zájmy šlechty a otřesené pozice
církve, Nová rada- zvířecí alegorie
TOMÁŠ ZE ŠTÍTNÉHO- zpřístupnění odborné náboženské
literatury lidu, zůstává věrný učení církve
KNÍŽKY ŠESTERY O OBECNÝCH VĚCECH KŘESŤANSKÝCH- sborník
traktátů, zásady křes. života
ŘEČÍ BESEDNÍ- náročnější náboženské a filozofické otázky
5. M. J. Hus a literatura doby husitské
PŘÍČINY HUSITSKÝCH BOUŘÍ-odklon církve od původních ideálů,
hromadění majetku a moci, svatokupectví
-celospolečenská krize, papežské schizma, morová epidemie v roce
1380, rozvoj zločinu, hospodářská krize, lidé dávají vinu
církvi, řešení vidí v nápravě církve
Mistr JAN HUS
-působil jako univerzitní profesor a rektor univerzity, od r. 1402
kázal v Betlémské kapli, kritizoval bohaté hodnostáře a
svatokupectví, rozmařilost panstva, navázal na názory Jana Viklefa,
r. 1412 papež uvalil na Husa přísnou klatbu a zákaz konat v Praze
církevní obřady (interdikt), Hus odmítl papeži poslušnost, od
Husa se odvrátil i Václav IV., opustil Prahu a uchýlil se do
ústraní, 1414 pozván do Kostnice, neodvolal své názory a 6.7.1415
byl upálen, o rok později upálen Husův stoupenec Jeroným
Pražský, Husův žák Petr z Mladoňovic napsal spis Zpráva o mistru
Janu Husovi v Kostnici
O CÍRKVI- opírá se o Viklefovo učení
VÝKLAD VIERY, DESATERA A PÁTEŘE- otázky mravního života, kritika
společnosti
KNÍŽKY O SVATOKUPECTVÍ- velmi radikální názory
POSTILA, TO JEST VÝKLAD SVATÝCH ČTENÍ NEDĚLNÍCH- sbírka
kázání
LISTY- Husovy dopisy
-přispěl značně k rozvoji jazyka, navrhl diakritický pravopis-
diakritická znaménka, napsal traktát o českém pravopise De
orthographia bohemica
Husitská literatura
kazatelé Jan Želivský, Martin Húska, chiliastická hnutí
(čekání na konec světa)
žánry: satiry, kroniky, polemiky, traktáty, postila, lidové
písně, válečné a časové písně
překlady bible, bible nejčtenější knihou, čeština vytlačila
latinu
JISTEBNICKÝ KANCIONÁL- sborník husitských písní, skladba Ktož
jsú boží bojovníci
ROUDNÍCKÝ KODEX- sborník písní
BUDYŠÍNSKÝ RUKOPIS- poezie s náboženskými a politickými
úvahami, Žaloba Koruny české, Porok Koruny české, Hádání Prahy
s Kutnou Horou- Praha jako mladá žena a Kutná Hora jako stará bába
VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ- Husitská kronika, Píseň o vítězství u
Domažlic, Báseň vznešené Koruny české
Petr Chelčický
-odsuzoval i spravedlivou válku, uznával pouze válku duchovní,
nesouhlasil s rozdělením lidu, odvrátil se od husitských bojů,
kritizuje feudály i měšťany, spravedlivou společnost tvoří
pracující lid, stát je zřízení pohanské ale dočasně nezbytné
O BOJI DUCHOVNÍM- odsoudil spravedlivou válku
O TROJIEM LIDU- nesouhlasí se středověkým rozdělením lidu, podle
bible jsou si všichni lidé rovni
POSTILA- úvahy psané ve formě kázání
SIEŤ VIERY- sítí pravá křesťanská víra, kterou trhají
zkažení kněží, kacíři, hříšníci, papež a panovník
Pohusitské období
HÁDÁNÍ PRAVDY A LŽI O KNĚŽSKÉ ZBOŽÍ A PANOVÁNÍ JICH- Ctibor
Tovačovský z Cimburka, spor mezi Pravdou (kališnictví) a Lží
(katolická církev)
DENÍK O PUTOVÁNÍ PANA LVA Z ROŽMITÁLU A Z BLATNÉ Z ČECH AŽ NA
KONEC SVĚTA- panoš Václav Šašek z Bířkova
-z myšlenek Petra Chelčického vzniká JEDNOTA BRATRSKÁ- její
příslušníci byli pronásledováni kališníky i katolíky,
uznávali pouze tělesnou práci a život podle bible, zpočátku
odmítali vzdělání
Paul J Kriha
news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
[...]
>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
>definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
>jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
>snad az Hus, ne?
Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
jiste casti ceske ortografie.
Mam na zdi reprodukce kralovskych glejtu a organizacni
hierarchii ceskych soudu z roku 1518 (t.j. o dobre ctyri
generace po Husovi) a je tam hodne textu, jmen, titulu, popisu
funkci a tez dlouhe kvotace z bible. Pisar neudelal nikde
ani jedinou chybu, ze by pouzil Husovu diakritiku v tehdy
beznem ceskem gotickem pismu.
Treba dlouhe y se stale psalo ij, tak jako v Holandsku,
mekke C ve slove Cechy, se stale psalo Cz s teckou
nad z a se z s dlouhou smyckou/ocaskem, a stovky
dalsich zcela tradicnich zvyklosti se rokem 1412 vubec
nezmenily. Dlouhe samohlasky se neznacily diakritikou
ale obcas diphthonem (na pr. ie = douhe i) a nebo vubec
ne.
Jsou i pozdejsi dokumenty, nemam jejich kopie tady po ruce,
ale videl jsem i trochu pozdejsi prestizni dokumenty, ktere
stale jeste nepouzivaly Husovy pismena a diakritiku.
pjk
ok...@bu.edu
On Jan 6, 3:19 am, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> kujebak <kuje...@eudoramail.com> wrote in messagenews:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
>
> [...]
>
> >At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
> >definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
> >jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
> >snad az Hus, ne?Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
> Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
> po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
> De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
> svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
> cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
> jiste casti ceske ortografie.
>
> Mam na zdi reprodukce kralovskych glejtu a organizacni
> hierarchii ceskych soudu z roku 1518 (t.j. o dobre ctyri
> generace po Husovi) a je tam hodne textu, jmen, titulu, popisu
> funkci a tez dlouhe kvotace z bible. Pisar neudelal nikde
> ani jedinou chybu, ze by pouzil Husovu diakritiku v tehdy
> beznem ceskem gotickem pismu.
>
> Treba dlouhe y se stale psalo ij, tak jako v Holandsku,
> mekke C ve slove Cechy, se stale psalo Cz s teckou
> nad z a se z s dlouhou smyckou/ocaskem, a stovky
> dalsich zcela tradicnich zvyklosti se rokem 1412 vubec
> nezmenily. Dlouhe samohlasky se neznacily diakritikou
> ale obcas diphthonem (na pr. ie = douhe i) a nebo vubec
> ne.
>
> Jsou i pozdejsi dokumenty, nemam jejich kopie tady po ruce,
> ale videl jsem i trochu pozdejsi prestizni dokumenty, ktere
> stale jeste nepouzivaly Husovy pismena a diakritiku.
>
> pjk
Tady je jedna zajimavost: posledni odstavec Zlate Bully Karla IV.
O.K.
The Golden Bull of the Emperor Charles IV 1356 A.D.
http://www.yale.edu/lawweb/avalon/medieval/golden.htm
Inasmuch as the majesty of the holy Roman empire has to wield the laws
and the government of diverse nations distinct in customs, manner of
life, and in language, it is considered fitting, and, in the judgment
of all wise men, expedient, that the prince electors, the columns and
sides of that empire, should be instructed in the varieties of the
different dialects and languages: so that they who assist the imperial
sublimity in relieving the wants of very many people, and who are
constituted for the sake of keeping watch, should understand, and be
understood by, as many as possible. Wherefore we decree that the sons,
or heirs and successors of the illustrious prince electors, namely of
the king of Bohemia, the count palatine of the Rhine, the duke of
Saxony and the margrave of Brandenburg-since they are expected in all
likelihood to have naturally acquired the German language, and to have
been taught it from their infancy,-shall be instructed in the grammar
of the Italian and Slavic tongues, beginning with the seventh Year of
their age. so that, before the fourteenth year of their age, they may
be learned in the same according to the grace granted them by God. For
this is considered not only useful, but also, from the aforementioned
causes, highly necessary, since those languages are wont to be very
much employed in the service and for the needs of the holy empire, and
in them the more arduous affairs of the empire are discussed. And, with
regard to the above we lay down the following mode of procedure to be
observed it shall be left to the option of the parents to send their
sons, if they have any-or their relatives whom they consider as likely
to succeed themselves in their principalities, -to places where they
can be taught such languages, or, in their own homes, to give them
teachers, instructors, and fellow youths skilled in the same, by whose
conversation and teaching alike they may become versed in those
languages.
Paul J Kriha
>On Jan 5, 8:07 pm, "kujebak" <kuje...@eudoramail.com> wrote:
[...]
>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
>> definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
>> jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
>> snad az Hus, ne?- Hide quoted text -- Show quoted text -
>
>Cestina neni definovana jako jazyk vyuky, ale Nemcina take ne. Puvodne
>byla KU rozdelena na 4 jazykove skupiny: Ceska, Bavorska, Saska a
>Polska.
Ty skupiny neby definovane jako "jazykove" skupiny.
V tehdejsi mluve dokumenty mluvi o ctyrech "narodech".
Ale slovo "narod" se taky nemyslel jazykove, ale spis
geograficky, statne.
Pro vzdelane lidi tehdejsi doby bylo dost nepodstatne
jakym jazykem mluvily jejich maminky, nebo devecky na
jejich statcich. V kazde visce se mluvilo trochu jinou nemcinou
ci slovanstinou. Stat se vzdelanym znamenalo v prvni rade
umet a umet dobre latinsky. Psali latinsky a konverzovali
mezi sebou o hochnoble subjektech latinsky. Jejich
profesori samozrejmne prednaseli latinsky aby tomu vsichni
rozumeli. To nebyla jen otazka Cechu a Nemcu. Ruzni
Slovane uz dost nerozumeli jeden druhemu a bavoraci
tehdy rozumeli sasum asi daleko mene, nez dnes.
Co slysim od nemeckych linguistu, tak vubec ne.
>Ze zakladaci listiny je zcela jasne, ze ji Karel IV zalozil pro Cesky
>narod, ale s vedomim, ze tam budou mnozi necesti profesori a studenti.
>Vyucovaci jazyk nebyl jednotne stanoven. Je vsak zcela jasne, ze se
>Jenicek myli, KU nebyla zalozena jako ciste nemecka univerzita a
>puvodne se v ni neucilo jen nemecky. Je vsak pravda, ze ji v Nemecku
>povazuji take za prvni Nemeckou univerzitu.
A ja myslim, zcela plnopravne. Byla to zrovna tak prvni ceska
universita, tak jako to byla bavorska, a jako to byla saska
a jako to byla polska.
Jenom shodou okolnosti neskoncila po nekolika staletich v
nemecky mluvicim meste uprostred nemecky mluviciho naroda.
pjk
>O.K.
Jiri Pecka
Not tak, no tak. Vdyt je dobre. Ne tak moc nahlas.
Georgio Pietrocciolo
(aka il divino Boemo)
J. Horak
<paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
>> (Apologies for top posting.)
>>
>> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
>> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
>> z toho, ze nasli pravdu.
>
>Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>
>"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
>nejakou ceskou verzi?
>
Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
jh.
>A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
>"hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
>prislovi.
>
>pjk
>
>P.S. Ze by to byl nasledek dopijeni poloprazdnych flasek
>od oslav Noveho roku. :-)
>
>
>
>> Pavel
>>
>>
>> (ok...@bu.edu) writes:
>> > On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>> >> o...@bu.edu wrote:
>> >> > Scientists
>> >> > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Bo=9Eek Jan Amos Comenius,
>> >> > Franti=9Aek =C8elakovsk=FD, V=E1clav Prokop Divi=9A, Josef Dobrovsk=FD,
>> >> > Franti=9Aek Josef Gerstner, Tade=E1=9A H=E1jek, Ivan Honl, Bed=F8ich
>> >> > Hrozn=FD, Jakub Husnik, Jan Jansk=FD, Konstantin Jire=E8ek, Franti=9Aek
>>
>> [zbytek dlouheho seznamu vymazan]
>
--
Posted via a free Usenet account from http://www.teranews.com
JB
>
> On Sat, 6 Jan 2007 19:31:23 +1300, "Paul J Kriha"
> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>
> >Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca..
> >>
> Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
> jh.
To je mozne. To prislovi uz je v obraze flamskeho malire Pieter Bruegel
the Elder ca.1525-1569, ale myslim, ze tam to je hazeni okvetnich
listku ruzi.
Vyznam je stejny - a ano, odlisny od hazeni hrachu na stenu.
V anglictine ty svine a perly jsou stejne, hrach je "to fall on
stoney ground" nebo "to fall on deaf ears".
A kdyz uz zde zminuji Bruegel-a: jeho komplikovane mnohofiguralni
a dynamicke komposice daly v cestine vzniku "tady je ale brajgl".
(A inspirovaly Josefa Ladu, napr jeho hospodske rvacky, IMO).
Love them both!
Jiri Borsky
Pavel Dvorak
> Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
>> (Apologies for top posting.)
>>
>> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
>> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
>> z toho, ze nasli pravdu.
>
> Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>
> "Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
> nejakou ceskou verzi?
>
> A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
> "hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
> prislovi.
>
Podle me oboji symbolizuje zbytecne usili, za ktere se clovek nedocka
zadneho vdeku. (A ty "perly svinim" nejsou ceskeho puvodu.)
Pavel
Pavel Dvorak
> On Sat, 6 Jan 2007 19:31:23 +1300, "Paul J Kriha"
> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>
>>Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
>>> (Apologies for top posting.)
>>>
>>> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
>>> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
>>> z toho, ze nasli pravdu.
>>
>>Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>>
>>"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
>>nejakou ceskou verzi?
>>
>
> Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
> jh.
>
Novy zakon, Evangelium sv. Matouse.
Pavel
J. Horak
wrote:
>J. Horak (joh...@sympatico.ca) writes:
>> On Sat, 6 Jan 2007 19:31:23 +1300, "Paul J Kriha"
>> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
>>
>>>Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
>>>> (Apologies for top posting.)
>>>>
>>>> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
>>>> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
>>>> z toho, ze nasli pravdu.
>>>
>>>Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>>>
>>>"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
>>>nejakou ceskou verzi?
>>>
>>
>> Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
>> jh.
>>
>
>Novy zakon, Evangelium sv. Matouse.
>
>Pavel
>
No jo:
"Sedte klidne na zidli,
ctete Bibli, tam to vsechno je."
(V&W)
jh.
Yukon
ok...@bu.edu wrote:
> Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
To snad zna kazde ceske dite, ne?
>
> Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> Karlovy university.
Mozna, ze je to blbost, ale:
Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.
Nemam cas si veci googlovat jako ty abych podlozil muj nazor. O to mi
ani nejde. Ovsem Karel IV, kral cesky...well, ja si myslim, ze to byl
vic Nemec nez Cech. Jo, nemusis mi rikat,ze jeho matka byla Ceska atd.
atd. O nem jsem v jednom case studoval a dosel jsem k nazoru, ze to
asi byl vic Nemec. Vzdelan ve Francii atd. atd. Tu debatu uz jsem tady
s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi? Jedna vec je
ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
nemecke". O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
to ten Otto Dexter tvrdi. Ja take vim, ze jeho nazory se Cechum
nezamlouvaji. Ja s nim nesouhlasim v tom, ze on ma zrejmy proti-cesky
postoj. Ja naprosto souhlasim s tebou, ze Cesi v minulosti byli
naprosto "on par" s Nemci. To porad dokazovat, ze Cesi byli "narod
kulturni" zpet do dob Karlovych je presne to co nemam rad: Vypestovany
mindrak cesky a ty se k tomu pripojujes. Nikdo nemuze menit historii.
At to byl tak nebo tak, dejiny se odehraly a nikdo nemuze menit jejich
tok.
Hlavni ale je, ze si musime uvedomit (to si asi sam uvedomujes,) ze
clovek muze podporit skorem jakykoliv nazor aby to dokazalo jeho
presvedceni. To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb. Samozrejme, ze najdes
informace o tom, ze Karlik ctvrtej byl vic Honza cesky nez Honza Husuv.
Ja jsem presvedcen kdyby si nekdo udelal cas a tuhle otazku radne
prostudoval, Czech vs German scholars, ze, by podporili muj argument.
Mohl bych se mylit, byl bych ale prekvapen.
Podle mne Bohemia byla vynikajici "melting pot" Ceske a Nemecke
kultury, unikatni situace na ktere si by si meli Cesi zakladat. Jejich
proti-nemecky postoj je destruktivni. Prumerny Cech je rozhodne
stupidne (love that word) anti-nemecky.
My vime, ze situace v dobach o kterych hovorime vypadala asi takto:
Nemecka spolecnost ovladala politicke a kulturni denni mezi 13tym a
18tym stoletim. Nemci vlastnili vetsinu majetku a nemcina byla
"oficialnim" jazykem zeme. Cesi byli vetsinou nadenici a mali
obchodnici. Cesi v pozicich sily byli vetsinou dvoujazycni. (v dobach
husitskych nemecky vliv znacne pokles :-), nedivime se tedy, ze Cesi
miluji husitske terroristy. A ja se jim nedivim, dejiny vetsinou miluji
nemilosrdne a krvave vudce). Domnivam se take, ze Zide byli vetsinou
Nemci.
A Kyne, ja te znam, prosim te neuvadej tu vygooglovane, nekonecne
dokumenty ktere dokazuji ze "nic nevim." Behem meho zivota jsem vzdy
mel zajem o historii, precetl jsem toho spoustu a tohle je nazor ke
kteremu jsem dospel.
Ty jsi vyhledaval informace ktere podporavaly nazor Cecha. Ja, jelikoz
jsem cesko-nemeckeho puvodu, vzdy jsem vyhledaval pozitivni ucast Nemcu
na vyvoji Bohemie. Matka byla Nemka ktera byla adoptovana do Cech ve
veku utlem: byly ji tri roky. Otec byl napul Cech a napul Rakusak. Ja
se definitivne povazuji za Cecha, tak sem byl vychovan, doma se nemecky
vubec nemluvilo. Otec znal jen cesky a matka si pamatovala jen trochu
nemciny. Doufam, ze sem vysvetlil svuj postoj na toto tema, nemam
zadne prani snizovat dulezitost Ceskych dejin a Ceske kultury. Vim
ale, ze Cesi to casto prehnali ve snaze si vybudovat narodni identitu a
take ve snaze eliminovat existenci nemecke kultury. Jak sem rikal, my
dejiny zmenit nemuzem. Mne osobne jde jenom o jedno: o historickou
pravdu. Jestli mi nekdo dokaze, ze Cpt. Cook byl vlastne Cech a
objevil polovinu Jizni hemisfery, budu s tim spokojen. Musi to ale byt
pravda. Ja jsem tech "vynalezu a vedcu" z Ruska mel dost uz z mladi.
Do pytle, uz budu muset zase zpatky do Cech, vyjadrovani v cestine mi
zas dela trochu potize. Naposled jsem mluvil cesky v cervnu 2006 a
to bylo jen par tydnu. Ta mila cestina, jazyk nevolniku, mam ji ale
rad. :-) Ich habe diese Sprache gern. :-) y
Yukon
> O.K.
Jenicek
"Yukon" <lo...@atlas.cz> wrote in message
news:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
..je videt, ze mas ke vzdelani hodne daleko.
Radej se drz papouskovanim politiky - tam neni tak moc
videt co ses za vola.
Blby cechacek hrajici si na nemcoura.
Yukon
Paul J Kriha wrote:
> >Ze zakladaci listiny je zcela jasne, ze ji Karel IV zalozil pro Cesky
> >narod, ale s vedomim, ze tam budou mnozi necesti profesori a studenti.
> >Vyucovaci jazyk nebyl jednotne stanoven. Je vsak zcela jasne, ze se
> >Jenicek myli, KU nebyla zalozena jako ciste nemecka univerzita a
> >puvodne se v ni neucilo jen nemecky. Je vsak pravda, ze ji v Nemecku
> >povazuji take za prvni Nemeckou univerzitu.
>
> A ja myslim, zcela plnopravne. Byla to zrovna tak prvni ceska
> universita, tak jako to byla bavorska, a jako to byla saska
> a jako to byla polska.
>
> Jenom shodou okolnosti neskoncila po nekolika staletich v
> nemecky mluvicim meste uprostred nemecky mluviciho naroda.
>
> pjk
I think you offerred a pretty reasonable assesment. y
Paul J Kriha
> On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> > o...@bu.edu wrote:
> > > On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > > > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > > > nemecky?
> >
> > > To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
> >
> > > O.K.A jak vis, ze to nebylo prelozeno do cestiny od dveste let pozdeji?
> > Ja pochybuji, ze cestina se na Karlove Universite v te dobe vubec
> > pouzivala.
> > Musel bych videt puvodni dokumenty abych tomu veril. Yukon
>
>
> Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
Podle jeho vlastnich slov si jen pamatoval nejaka ta slova
od jeho matky a v detsvi a jeho mladistvych letech byl
skolen na francouskem kralovskem dvore s detmi francouskeho
krale kde se ucil vsechny jine ruzne jazyky. Az kdyz ho jeho
tata Jan Lucembursky jmenoval hlavou ceskeho statu a kdyz
on odharcoval do Cech tak se zacal poradne ucit cesky.
On byl ovsem liska podsita a vsemi mastmi mazana a vypada
to, ze se cesky naucil rychle a velice dobre.
> Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> Karlovy university.
>
> Odkud mate ty kuriozni predstavy, ze ve 14 stoleti se v Cesku nemluvilo
> a nepsalo Cesky? Germanisace prisla teprve o 200 let pozdeji s
> Habsburkama.
> O.K.
A i potom dal v sestnactem stoleti a pozdeji jazykova germanisace
cele oblasti trvala generace. Jiz jsem se zde zminil o kopiich
statnich dokumentu, ktere mam na zdi, ktere jsou psane krasnou
gotickou cestinou bez jedineho slova pujceneho z nemciny, nebo
jineho jazyka, mimo tedy jmen uredniku, ktera jsou mnohdy
nemeckeho puvodu. Ty dokumenty jsou ze sestnacteho stoleti
z roky 1517 a 1518. To je osm-devet generaci po Karlu IV.
Tak cista cestina neexistuje ani dnes.
pjk
Paul J Kriha
> On Sat, 6 Jan 2007 19:31:23 +1300, "Paul J Kriha"
> <paul.nos...@paradise.net.nz> wrote:
> >Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
> >> (Apologies for top posting.)
> >>
> >> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
> >> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
> >> z toho, ze nasli pravdu.
> >
> >Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
> >
> >"Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
> >nejakou ceskou verzi?
>
> Nejsem si jistej, ale nemaj ty svine a perle puvod v latine?
> jh.
Mozna jo, mozna ne. Asi jo. Co to ma ale co spolecneho s tim
o cem je rec? Jsem si zcela jist, ze "hazeni perel svinim" je
receno cesky a nepotrebuje nejakou jinou "ceskou verzi".
Take jsem si jisty, ze "hazeni hrachu na zed" (na zed, ne na
stenu) ma dost odlisny vyznam od perel svinim.
pjk
> >A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
> >"hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
> >prislovi.
> >
> >pjk
> >
> >P.S. Ze by to byl nasledek dopijeni poloprazdnych flasek
> >od oslav Noveho roku. :-)
[...]
kujebak
ok...@bu.edu wrote:
> On Jan 6, 2:09 am, o...@bu.edu wrote:
> > On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> >
> > > o...@bu.edu wrote:
>
>
>
>
> Zrovna nemam poruce cesky tezt ze 14 stoleti, ale nahodou jem narazil
> na Web na knihu Kristofa Haranta z Polzic a Bezdruzic.
>
> http://citanka.cz/harant/
>
> Krystof Harant
> Cesta z Kralovstvi Ceskeho do Benatek, odtud do zeme Svate, zeme Judske
> a dale do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateriny v Puste
> Arabii
Pane Kyn, zarazi me nad vami citovanou formou onoho rukopisu
dve veci. Prvni je, ze mu chybi *jakakoliv* diakritika. Druha, snad
jes-
te podstatnejsi, je to, ze navzdory tomu prvnimu, jak srozumitelny
ten text dnes je. Ortograficky i ve zpusobu vyjadrovani.
K porovnani zde je prikad priblizne soudobe Anglictiny:
Paul J Kriha
> "Paul J Kriha" (paul.nos...@paradise.net.nz) writes:
> > Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
> >> (Apologies for top posting.)
> >>
> >> Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
> >> prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
> >> z toho, ze nasli pravdu.
> >
> > Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
> >
> > "Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
> > nejakou ceskou verzi?
> >
> > A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
> > "hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
> > prislovi.
>
> Podle me oboji symbolizuje zbytecne usili, za ktere se clovek nedocka
> zadneho vdeku. (A ty "perly svinim" nejsou ceskeho puvodu.)
(myslel jsem, ze se mluvilo o ceske versi, ne o ceskem puvodu.
Navic, ten hrach taky neni nemlich ceskeho puvodu, jen male
procento porekadel je opravdu ceskeho puvodu, valna vetsina
jsou ruzne preklady z ruznych dob a jazyku z bible a jinych
nabozenskych textu)
Prislovi jsou priklady ze zivota zpristupnene obecnemu lidu.
Jsou to takove sablony, ktere slouzi k vysvetleni slozitejsich
konceptu obecnemu lidu pomoci selskeho rozumu.
Kdyz ale lid prestane rozumet prislovim, tak je to tedy potom
uz vsechno na prd.
"Hazeni hrachu na zed" je metafora promarneneho usili,
ktere k nicemu nevede. Opakovane pripominani matky
detem, aby zaviraly dvere u lednicky muze je hazenim
hrachu na zed. Deti tomu rozumi, treba i vi, ze to je
zcela rozumna rada, ale kaslou na ni, protoze nemaji
naladu na nejake rady.
"Hazeni perel svinim" je metafora neceho dosti jineho a to
je provadeni nejake rady, sluzby, pomoci, ci daru, ktere
nejsou oceneny, nebo vubec porozumeny recipientem.
Otec vysvetlujici detem, ktere nezaviraji dvere u lednice,
podstaty altruisticke motivace clenu spolecnosti je hazeni
perel svinim, kdyz je 3:00 rano a deti prisly domu vravorajici
a zapachajici coudem marjanky.
Doufam, ze v tom lidi vidi trochu rozdil, ze tady nehazim
perlema na zed.
pjk
>
> Pavel
Yukon
>
> A i potom dal v sestnactem stoleti a pozdeji jazykova germanisace
> cele oblasti trvala generace. Jiz jsem se zde zminil o kopiich
> statnich dokumentu, ktere mam na zdi, ktere jsou psane krasnou
> gotickou cestinou bez jedineho slova pujceneho z nemciny, nebo
> jineho jazyka, mimo tedy jmen uredniku, ktera jsou mnohdy
> nemeckeho puvodu. Ty dokumenty jsou ze sestnacteho stoleti
> z roky 1517 a 1518. To je osm-devet generaci po Karlu IV.
> Tak cista cestina neexistuje ani dnes.
>
> pjk
A co ty dokumenty rikaji? y
Paul J Kriha
>
> > Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> > Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> > jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
>
> To snad zna kazde ceske dite, ne?
> >
> > Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> > ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> > Karlovy university.
>
> Mozna, ze je to blbost, ale:
>
> Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
> officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
> byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.
Tak to si "mysli" yukon velice spatne.
Neni mi jasne, co mysli slovem "nemecka", tehdy jeste zadny
moderni koncept "nemeckeho naroda" neexistoval. To jenom
dnes my retrospektivne mluvime o tehdejsich "nemcich",
protoze mluvili trochu podobnymi jazyky a narecimi.
Tehdejsi "nemci" byli jako tehdejsi "slovane", smesice
ruznych pronarodu ze vzajemne velice vzdalenych visek
a mestecek Evropy.
KU nebyla universita ceska versus nemecka.
Byla to universita specielne zalozena pro ctyri "narody",
ktere v ni meli rozhodujici prava, Bavori, Sasove, Polaci
a Cesi. Zakladajici listiny mluvi o techto "narodech", ale
koho se tim myslelo, bylo take rozdilne od toho co temi
ctyrmi jmeny myslime dnes. Pro studenty z ruznych jinych
evropskych narodu byly garantovany kvoty. AFAIR byla
treba i kvota pro anglicany. Lidi tehdy bylo daleko mene
nez dnes a vzdelancu v pomeru k populaci jeste daleko
mene. Zadny narod nemohl podporovat kulturu na
universitnich urovni sam o sobe a tak ucitele a studenti
na KU byla mezinarodni smesice lidi z ruznych koutu Evropy
a kdyz treba, tak vsichni mohli komunikovat latinsky.
> Nemam cas si veci googlovat jako ty abych podlozil muj nazor. O to mi
> ani nejde. Ovsem Karel IV, kral cesky...well, ja si myslim, ze to byl
> vic Nemec nez Cech. Jo, nemusis mi rikat,ze jeho matka byla Ceska atd.
> atd. O nem jsem v jednom case studoval a dosel jsem k nazoru, ze to
> asi byl vic Nemec. Vzdelan ve Francii atd. atd. Tu debatu uz jsem tady
> s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi?
Nastesti se o tom nemusime dohadovat, my dobre vime,
co on o sobe rekl sam. On napsal desitky ruznych traktatu a i svoji
autobiografii. Takze co on rekl o sobe by se melo brat se stejnou
vahou s jakou se bere Yukonovo, nebo Rostovo prohlaseni,
jesti je Cech, nebo American.
> Jedna vec je
> ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
> nemecke".
To je ale o pul TISICILETI pozdeji.
> O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
> neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
> Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
> to ten Otto Dexter tvrdi. Ja take vim, ze jeho nazory se Cechum
> nezamlouvaji. Ja s nim nesouhlasim v tom, ze on ma zrejmy proti-cesky
> postoj. Ja naprosto souhlasim s tebou, ze Cesi v minulosti byli
> naprosto "on par" s Nemci. To porad dokazovat, ze Cesi byli "narod
> kulturni" zpet do dob Karlovych je presne to co nemam rad: Vypestovany
> mindrak cesky a ty se k tomu pripojujes. Nikdo nemuze menit historii.
> At to byl tak nebo tak, dejiny se odehraly a nikdo nemuze menit jejich
> tok.
>
> Hlavni ale je, ze si musime uvedomit (to si asi sam uvedomujes,) ze
> clovek muze podporit skorem jakykoliv nazor aby to dokazalo jeho
> presvedceni. To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
> ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb.
Neni zadneho duvodu k vire, ze byl vic cesky kral, nez treba
cisar nemecky, ci rimsky. Jen se da rict co byl driv a co byl
posleze. To, ze je yukon presvedcen, ze jde jen o nacionalisticke
bitky je jeho problem. Je treba se povznest nad to vsechno a
nenechat se odpudit od historie poslouchanim kvakani ruznych
ceskych a nemeckych pisalku s komplexy menecennosti.
> Samozrejme, ze najdes
> informace o tom, ze Karlik ctvrtej byl vic Honza cesky nez Honza Husuv.
> Ja jsem presvedcen kdyby si nekdo udelal cas a tuhle otazku radne
> prostudoval, Czech vs German scholars, ze, by podporili muj argument.
> Mohl bych se mylit, byl bych ale prekvapen.
>
> Podle mne Bohemia byla vynikajici "melting pot" Ceske a Nemecke
> kultury, unikatni situace na ktere si by si meli Cesi zakladat. Jejich
> proti-nemecky postoj je destruktivni. Prumerny Cech je rozhodne
> stupidne (love that word) anti-nemecky.
Ve ctrnactem stoleti Bohemie absolutne nebyla zadnym
melting potem. V tom yukon vubec nema pravdu.
Bohemie byla zcela kulturne provincionalni se svymi na
tehdejsi dobu zastaralymi zakony a zemedelskou technologii.
Praha, a cast prazske populace, ktera se vezla s kulturni
a financni konjunkturou zpusobenou Karlem byla uplne jiny
svet. Karel vybudoval bohate imperialni mesto, plne cizincu
a bohatych nabubrelych mestanu. Obrovske dary a pozemky
byly darovane ruznym cizim nabozenskym radum. Karel
byl katolicky fanatik a ruzne nabozenske organizace
stavely po cele Praze obrovske kostely, klastery a palace.
Byly dva rozdilne svety, jeden a bohatymi mestany, cizim jazykem
zvatlajicimi taliany, bavory, francouzy, sasiky a na druhy byl
ten zbytek Bohemie setrici grosiky na nejakou tu odpustku.
To se dalo zcela ocekavat, ze to bude mit spatne nasledky.
A tak po nejakych padesati, sedesati letech zacal nabozensky
masakr o jakem se tehdejsim lidem jeste nezdalo.
>
> My vime, ze situace v dobach o kterych hovorime vypadala asi takto:
>
> Nemecka spolecnost ovladala politicke a kulturni denni mezi 13tym a
> 18tym stoletim. Nemci vlastnili vetsinu majetku a nemcina byla
> "oficialnim" jazykem zeme. Cesi byli vetsinou nadenici a mali
> obchodnici. Cesi v pozicich sily byli vetsinou dvoujazycni. (v dobach
> husitskych nemecky vliv znacne pokles :-), nedivime se tedy, ze Cesi
> miluji husitske terroristy. A ja se jim nedivim, dejiny vetsinou miluji
> nemilosrdne a krvave vudce). Domnivam se take, ze Zide byli vetsinou
> Nemci.
To jsou uplne hlouposti. To jste na Zizkove nechodili do skoly?
Mezi 13tym a 18tym stoletim kazde stoleti bylo politicky a
kulturne uplne jine nez jina stoleti. Ja treba pochazim z casti
Cech, kde Nemci nikdy za celou historii nevlastnili vetsinu
majetku a kde nemcina nikdy nebyla jedinnym oficialnim jazykem.
..... ale prdlajs, du si nalejt Budvar....
Paul J Kriha
Nedavno jsem to tu uz jednou vysvetlil, hierarchie
zemskych soudu a popis funkcionaru zemskych soudu
a vlady zeme Ceske. Opakovat se uz nebudu.
Posli mi cesky goticky script font a ja napisi ukazky textu.
Ne abys mi rikal, abych to nejak napsal s latiskymi
pismenky, protoze to se neda.
pjk
ok...@bu.edu
On Jan 6, 11:35 pm, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> Yukon <l...@atlas.cz> wrote in messagenews:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
> > o...@bu.edu wrote:
>
> > > Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> > > Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> > > jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
>
> > To snad zna kazde ceske dite, ne?
>
> > > Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> > > ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> > > Karlovy university.
>
> > Mozna, ze je to blbost, ale:
>
> > Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
> > officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
> > byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.
>Tak to si "mysli" yukon velice spatne.
> Neni mi jasne, co mysli slovem "nemecka", tehdy jeste zadny
> moderni koncept "nemeckeho naroda" neexistoval. To jenom
> dnes my retrospektivne mluvime o tehdejsich "nemcich",
> protoze mluvili trochu podobnymi jazyky a narecimi.
> Tehdejsi "nemci" byli jako tehdejsi "slovane", smesice
> ruznych pronarodu ze vzajemne velice vzdalenych visek
> a mestecek Evropy.
Kriha ma pravdu. Az do 13 stoleti neexistoval jednotny nemecky narod
nebo stat. Teprve Velka Rise Rimska sjednotila tyto ruzne statecky do
jedne velke rise. Pri tom ale jednotlive staty mely velmi znacnou
autonomii. Ten dodatek "Naroda Nemeckeho" byl k jmenu "Velka Rise
Rimska" pridan pozdeji (ve 14. nebo 15. stoleti). V Mnichove jsem se od
svych nemeckych kolegu take dozvedel, ze Karel IV mel primarni roli ve
sjednoceni tech ruznych malych nemeckych statecku a proto je Nemci take
povazovan za "otce nemeckeho naroda", tak jak je pro Cechy "otcem
vlasti". Jenze na rozdil od Cechu ho Nemci vetsinou nemaji radi,
protoze mezi temi statecky zustavaly silne rozpory a vetsinou nemely
chut se podrobovat centralni moci, zejmena kdyz prichazela z Prahy.
Karel take zcela jasne prferoval Cechy takze byl pro Nemce do urcite
miry cizak. Je take zajimave, ze podle mych nemeckych kolegu Karel
stanovil jako officialni (spisovnou?) Nemcinu to jak se mluvilo
nemecky v Praze. Opakuji jeste jednou, ze toto jsem slysel od Nemcu
(presneji Bavoraku) a ze to tedy nejso jen moje hypotezy.
>
> KU nebyla universita ceska versus nemecka.
>
> Byla to universita specielne zalozena pro ctyri "narody",
> ktere v ni meli rozhodujici prava, Bavori, Sasove, Polaci
> a Cesi. Zakladajici listiny mluvi o techto "narodech", ale
> koho se tim myslelo, bylo take rozdilne od toho co temi
> ctyrmi jmeny myslime dnes. Pro studenty z ruznych jinych
To je zajiste pravda. Chci ale jeste jednou zduraznit, ze narodnost a
vyucovaci jazyk jsou dve ruzne veci. Zajiste se v akademickem zivote
tehdy hodne pouzivala Latina, to vsak neznamena, ze ti kteri ji
pouzivali byli Rimane. (Maly odskok do soucasnosti" Jeden z mych
Nemeckych studentu byl pred nekolika lety jmenovan professorem na
Berlinske Univerzite a svou prvni prednasku zahajil anglicky a rekl
studentum, ze cely jeho kurs ekonomiie bude v Anglictine. Stala se tim
Berlinska Universita americkou (nebo anglickou) universitou?)
> evropskych narodu byly garantovany kvoty. AFAIR byla
> treba i kvota pro anglicany. Lidi tehdy bylo daleko mene
> nez dnes a vzdelancu v pomeru k populaci jeste daleko
> mene. Zadny narod nemohl podporovat kulturu na
> universitnich urovni sam o sobe a tak ucitele a studenti
> na KU byla mezinarodni smesice lidi z ruznych koutu Evropy
> a kdyz treba, tak vsichni mohli komunikovat latinsky.
>
> > Nemam cas si veci googlovat jako ty abych podlozil muj nazor. O to mi
> > ani nejde. Ovsem Karel IV, kral cesky...well, ja si myslim, ze to byl
> > vic Nemec nez Cech. Jo, nemusis mi rikat,ze jeho matka byla Ceska atd.
> > atd. O nem jsem v jednom case studoval a dosel jsem k nazoru, ze to
> > asi byl vic Nemec. Vzdelan ve Francii atd. atd. Tu debatu uz jsem tady
> > s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi?
>Nastesti se o tom nemusime dohadovat, my dobre vime,
> co on o sobe rekl sam. On napsal desitky ruznych traktatu a i svoji
> autobiografii. Takze co on rekl o sobe by se melo brat se stejnou
> vahou s jakou se bere Yukonovo, nebo Rostovo prohlaseni,
> jesti je Cech, nebo American.
>
> > Jedna vec je
> > ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
> > nemecke".To je ale o pul TISICILETI pozdeji.
>
>
>
>
>
> > O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
> > neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
> > Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
> > to ten Otto Dexter tvrdi. Ja take vim, ze jeho nazory se Cechum
> > nezamlouvaji. Ja s nim nesouhlasim v tom, ze on ma zrejmy proti-cesky
> > postoj. Ja naprosto souhlasim s tebou, ze Cesi v minulosti byli
> > naprosto "on par" s Nemci. To porad dokazovat, ze Cesi byli "narod
> > kulturni" zpet do dob Karlovych je presne to co nemam rad: Vypestovany
> > mindrak cesky a ty se k tomu pripojujes. Nikdo nemuze menit historii.
> > At to byl tak nebo tak, dejiny se odehraly a nikdo nemuze menit jejich
> > tok.
>
> > Hlavni ale je, ze si musime uvedomit (to si asi sam uvedomujes,) ze
> > clovek muze podporit skorem jakykoliv nazor aby to dokazalo jeho
> > presvedceni. To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
> > ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb.
>Neni zadneho duvodu k vire, ze byl vic cesky kral, nez treba
> cisar nemecky, ci rimsky. Jen se da rict co byl driv a co byl
> posleze. To, ze je yukon presvedcen, ze jde jen o nacionalisticke
> bitky je jeho problem. Je treba se povznest nad to vsechno a
> nenechat se odpudit od historie poslouchanim kvakani ruznych
> ceskych a nemeckych pisalku s komplexy menecennosti.
Jeste jednou, Karel daval prednost Ceskemu narodu. Sam to napsal a je
to take jasne z toho ze premistil hlavni mesto rise do Prahy.
>
> > Samozrejme, ze najdes
> > informace o tom, ze Karlik ctvrtej byl vic Honza cesky nez Honza Husuv.
> > Ja jsem presvedcen kdyby si nekdo udelal cas a tuhle otazku radne
> > prostudoval, Czech vs German scholars, ze, by podporili muj argument.
> > Mohl bych se mylit, byl bych ale prekvapen.
>
> > Podle mne Bohemia byla vynikajici "melting pot" Ceske a Nemecke
> > kultury, unikatni situace na ktere si by si meli Cesi zakladat. Jejich
> > proti-nemecky postoj je destruktivni. Prumerny Cech je rozhodne
> > stupidne (love that word) anti-nemecky.Ve ctrnactem stoleti Bohemie absolutne nebyla zadnym
> melting potem. V tom yukon vubec nema pravdu.
> Bohemie byla zcela kulturne provincionalni se svymi na
> tehdejsi dobu zastaralymi zakony a zemedelskou technologii.
> Praha, a cast prazske populace, ktera se vezla s kulturni
> a financni konjunkturou zpusobenou Karlem byla uplne jiny
> svet. Karel vybudoval bohate imperialni mesto, plne cizincu
> a bohatych nabubrelych mestanu.
Od poloviny 14. stoleti se hospodarska situace v Evrope nahle zmenila a
Cesko se dostalo hospodarsky hodne dopredu. Krome Karlovy politiky to
byla "Cerna Smrt" (Black death) neboli morova epidemie. Behem nekolika
malo let v druhe polovine ctyricatych let ctrnasteho stoleti mor
zahubil jednu tretinu az jednu polovinu obyvatelstva ve vetsine zemi
Evropy s vyjimkou Cech a Moravy. To samozrejme zdecimovalo hospodarstvi
mnoha zemi, ale ceske hospodarstvi se zacalo rychle rozvijet. Krome
toho ceskemu hospodarstvi velmi prospel nalez velkych zasob stribra.
Vdusledku toho se ceske grose staly nejsilnesi menou Evropy. Po urcitou
dobu Cesko vyrabelo jednu polovinu evropskeho stribra.
> Obrovske dary a pozemky
> byly darovane ruznym cizim nabozenskym radum. Karel
> byl katolicky fanatik a ruzne nabozenske organizace
> stavely po cele Praze obrovske kostely, klastery a palace.
Karel byl katolik ale ne fanatik! Byl naopak velmi tolerantni k jinym
nabozenstvim nebo i politickym nazorum.
Znama je napriklad jeho korespondence a osobni stiky s s Italem Cole di
Rienzo a Petrarkou.
Jednou Karel sedel pri kazani Jana Milice z Kromerize a ten ho oznacil
za Antikrista. Karel se sice ohradil ale neodeselz kazani a pozdeji
dokonce chranil Jana Milice pre inkvizici. Take je znama Karlova
ochrana Prazskych zidu.
O.K.
> Byly dva rozdilne svety, jeden a bohatymi mestany, cizim jazykem
> zvatlajicimi taliany, bavory, francouzy, sasiky a na druhy byl
> ten zbytek Bohemie setrici grosiky na nejakou tu odpustku.
> To se dalo zcela ocekavat, ze to bude mit spatne nasledky.
> A tak po nejakych padesati, sedesati letech zacal nabozensky
> masakr o jakem se tehdejsim lidem jeste nezdalo.
>
>
>
> > My vime, ze situace v dobach o kterych hovorime vypadala asi takto:
>
> > Nemecka spolecnost ovladala politicke a kulturni denni mezi 13tym a
> > 18tym stoletim. Nemci vlastnili vetsinu majetku a nemcina byla
> > "oficialnim" jazykem zeme. Cesi byli vetsinou nadenici a mali
> > obchodnici. Cesi v pozicich sily byli vetsinou dvoujazycni. (v dobach
> > husitskych nemecky vliv znacne pokles :-), nedivime se tedy, ze Cesi
> > miluji husitske terroristy. A ja se jim nedivim, dejiny vetsinou miluji
> > nemilosrdne a krvave vudce). Domnivam se take, ze Zide byli vetsinou
> > Nemci.To jsou uplne hlouposti. To jste na Zizkove nechodili do skoly?
> > > O.K.- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -
ok...@bu.edu
On Jan 6, 11:35 pm, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> Yukon <l...@atlas.cz> wrote in messagenews:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
> > To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
> > ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb.
>Neni zadneho duvodu k vire, ze byl vic cesky kral, nez treba
> cisar nemecky, ci rimsky. Jen se da rict co byl driv a co byl
> posleze. To, ze je yukon presvedcen, ze jde jen o nacionalisticke
> bitky je jeho problem. Je treba se povznest nad to vsechno a
> nenechat se odpudit od historie poslouchanim kvakani ruznych
> ceskych a nemeckych pisalku s komplexy menecennosti.
>
Jeste jeden dodatek:
Z Karlovy zakladajici listiny"
"naše české království, jež nad ostatní důstojenství a
državy, ... obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o
jehož
povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a
blaho vším svým snažením usilujeme,"
Tady je zcela jasne receno, ze Karel dava prednost Ceskemu kralovstvi
proti jinym uzemim, kterym vladne.
O.K.
Petr Kovar
<news:459f...@clear.net.nz> (Sat, 6 Jan 2007 21:19:30 +1300):
> kujebak <kuj...@eudoramail.com> wrote in message
> news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
>
> [...]
>
>>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
>>definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
>>jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
>>snad az Hus, ne?
>
> Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
> Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
> po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
> De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
> svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
> cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
> jiste casti ceske ortografie.
V posledni dobe se dospiva k nazoru, ze autorem one pravopisne reformy Hus
neni, ze je pouhym soucasnikem skutecneho a anonymniho autora. Navic teto
reforme predchazela jeste jedna z pocatku 14. stoleti, nutno dodat, ze s
mnohem mensi odezvou.
> Mam na zdi reprodukce kralovskych glejtu a organizacni
> hierarchii ceskych soudu z roku 1518 (t.j. o dobre ctyri
> generace po Husovi) a je tam hodne textu, jmen, titulu, popisu
> funkci a tez dlouhe kvotace z bible. Pisar neudelal nikde
> ani jedinou chybu, ze by pouzil Husovu diakritiku v tehdy
> beznem ceskem gotickem pismu.
>
> Treba dlouhe y se stale psalo ij, tak jako v Holandsku,
> mekke C ve slove Cechy, se stale psalo Cz s teckou
> nad z a se z s dlouhou smyckou/ocaskem, a stovky
> dalsich zcela tradicnich zvyklosti se rokem 1412 vubec
> nezmenily. Dlouhe samohlasky se neznacily diakritikou
> ale obcas diphthonem (na pr. ie = douhe i) a nebo vubec
> ne.
Problem cestiny (samozrejme nejen cestiny) byl v dobach pred jazykovou
kodifikaci v naproste roztristenosti pravidel. Pravopis se lisil dle
geografickych, socialnich faktoru, dle vydavatele, mohl se lisit i v ramci
jedne pisarske dilny, samotni pisari mohli psat ruzne pisemnosti s ruznym
pravopisem, zamerne ci nikoliv (i profesionalove delali pravopisne chyby).
Nelze tedy nejak vymezit podobu, v jake se psala ta ci ona hlaska, to ci ono
slovo atd. Nektera cast "Husovy reformy" mohla byt prijata (tecky ve funkci
mekceni), ale jen v nekterych pisemnostech a nebo jen na nejaky cas. Kvuli
uspore casu a mista se treba nemusely znacit delky (ale i mekceni) jinak
vcelku castym zdvojenim (v rozporu s reformou), presto vsak neslo o posun k
moderni podobe ceskeho pravopisu.
Na adrese <http://img182.imageshack.us/my.php?image=textsi9.jpg> jsem
umistil jednu pisemnost z 2. pol. 15. stol., nedokumentuje sice pravopis
Husovy doby, ale velmi se k tomu blizi.
Pod nadepsanym "Rzady..." cteme:
"Letha Panie Tisieczieho Cztyrzysteho
Sedmdessate\o Cztwrteho. My Cech
mistrzy a rzemesla kozyssniczkeho rze
meslo wsechno wmoczy swe srowna
wssie a s jednawssie w jedne my
sly mezy sebu swolenie ktere mezy sebu
mame drzieti prawie a docela pakly
by kto nechtiel drzieti a proti swolenie
nassemu vczyinil by, Tehdy my Cech
mistrzy a rzemeslo wssechno a wedle
jeho winny kteraz jest vloziena byla
ma dati bez wymluby..."
Samotny fakt uzivani gotickeho (a nasledne novogotickeho) pisma neznamenal
nutne pro cestinu nutnost setrvavat ve starych nereformnich jazykovych
jevech, novogoticke pismo 16. az 19. stoleti (pro ceske texty se pouzivalo
do velke reformy ceskeho pravopisu v pol. 19. stol., v brakove literature
jeste mnohem dele) postupem casu vyvinulo vlastni znaceni mekceni a delek.
Problemy cinilo spise "konkurencni" pismo humanisticke (to, z ktereho se
vyvinula nase dnesni latinka), prave v nem totiz pisari a tiskari puvodne
nedokazali mekceni a delky vyznacovat, a tak humanisticke pismo uzivali jen
pro latinske, resp. romanske texty.
> Jsou i pozdejsi dokumenty, nemam jejich kopie tady po ruce,
> ale videl jsem i trochu pozdejsi prestizni dokumenty, ktere
> stale jeste nepouzivaly Husovy pismena a diakritiku.
To, co je vlastni cestine Husovy doby, tedy rozkolisanost, se obdobne
uplatnuje v cestine po dalsi staleti. Humanisticka a s ni i barokni cestina
neznamenala zadny zasadni posun, i kdyz se pravopis v mnoha smerech
priblizoval k budouci ustalenosti. Zmizely sprezky (ktere se casto
vyznacovaly i tam, kde k zadnemu mekceni nedochazelo), casteji se objevovaly
carky i hacky. Ale nektere archaicke znaky zustaly az hluboko do 19.
stoleti: zdvojovani nekterych hlasek nebo uzivani "w" namisto "v" ad.
-pk-
Petr Kovar
> Jiri Pecka <nos...@nospam.com> wrote in message news:459e6cd0.26110734@news-server...
(...)
>> Madonna mia, no tak to teda ne-e. Na rodinu mi nesahejte!
>> To my u nas v Palermu nemame moc radi.
>>
>> Georgio de la Pietra
>
> Ha HAAAAAAAAAAAA!.....with distant echo: ha haaaaaaaaaa!
>
> No, tak tedy na to my hned tak neskocime.
> To jsem si moh' hned myslet, ze pan Pecka bude
> predstirat, ze je sutr a ne ovocna pecka.
>
> Zadna la Pietra, jen se priznejte, jste il Nocciolo!
>
> Kde ze to bydlite? V Melbourne? Sydney? V ktere ctvrti?
> Uz emajluju mistnimu ulicnimu duvernikovi pratelske spolecnosti
> Nase Vec (tez zname jako Cosa Nostra), ze tam ma v okrsku
> il sonno pretendente. IL SONNO PRETENDENTE!..........
> ...............................strange, the echo stopped working.
> Hmm, please everybody, leave the lights off and slowly, slowly
> leave the house and never come back.
>
> pjk
Kdyz uz se vase diskuse dostala k takoveto forme italstiny, nemohu si
nevzpomenout na jednu italskou rodilou mluvci (podotykam, ze ze severni
Italie), se kterou jsem mival hodiny italske konverzace. Ta kdyz na techto
hodinach slysela lamanou italstinu, zacala hned mluvit o Arabech, coz je v
ocich severnich Italu jednak kdokoliv zijici jizne od Sicilie, nekdy vcetne
Sicilanu samotnych, a jednak odstrasujici priklad podradnosti. "Petre, jen
mi tady nemluvte arabsky." Ja jsem si to pred dlouhou dobou, i bez jakekoliv
xenofobie z obyvatel africkeho kontinentu, vzal k srdci a musim ted dodat,
ze pokud by Giorgino (pardon, Giorgio) byl Nocciolo, pak urcite, jak je tomu
i v jinych jazycich, bez clenu, a v nejake te australske bunce by byl pro
gli italiani maffiosi il loro pretendente, meli by il suo pretendente a bez
nich by byl il solo pretendente. Ovsem obraz Itala, ktery tutto il tempo
mangia gli spaghetti ed e il grande maffioso je pro Italy samotne vtip v
obracenem smyslu, delaji si tak z cizincu s jejich predstavami zerty, aby
sami sebe alespon trochu uklidnili a utvrdili v tom, ze na te fame neni ani
zbla pravdy.
Takze panove, nemluvte arabsky.
-pk-
Petr Kovar
> <ok...@bu.edu> wrote in message news:1168067379....@51g2000cwl.googlegroups.com...
(...)
>> Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
>> Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
>> jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
>
> Podle jeho vlastnich slov si jen pamatoval nejaka ta slova
> od jeho matky a v detsvi a jeho mladistvych letech byl
> skolen na francouskem kralovskem dvore s detmi francouskeho
> krale kde se ucil vsechny jine ruzne jazyky. Az kdyz ho jeho
> tata Jan Lucembursky jmenoval hlavou ceskeho statu a kdyz
> on odharcoval do Cech tak se zacal poradne ucit cesky.
> On byl ovsem liska podsita a vsemi mastmi mazana a vypada
> to, ze se cesky naucil rychle a velice dobre.
Karel se vratil do ceskych zemi roku 1333, od r. 1334 byl moravskym
markrabetem (a moudre zde panoval). Az r. 1341 stanul formalne po bohu sveho
otce, fakticky ale vladnul az po osudne bitve u Krescaku (Crecy), ze ktere
Jan Lucembursky neutekl, a tak nalezl svou smrt. Jinak mate pravde, Karel
byl skutecne neobycejne nadanou a vzdelanou osobnosti.
>> Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
>> ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
>> Karlovy university.
>>
>> Odkud mate ty kuriozni predstavy, ze ve 14 stoleti se v Cesku nemluvilo
>> a nepsalo Cesky? Germanisace prisla teprve o 200 let pozdeji s
>> Habsburkama.
>> O.K.
>
> A i potom dal v sestnactem stoleti a pozdeji jazykova germanisace
> cele oblasti trvala generace. Jiz jsem se zde zminil o kopiich
> statnich dokumentu, ktere mam na zdi, ktere jsou psane krasnou
> gotickou cestinou bez jedineho slova pujceneho z nemciny, nebo
> jineho jazyka, mimo tedy jmen uredniku, ktera jsou mnohdy
> nemeckeho puvodu. Ty dokumenty jsou ze sestnacteho stoleti
> z roky 1517 a 1518. To je osm-devet generaci po Karlu IV.
> Tak cista cestina neexistuje ani dnes.
S timto bych si dovolil nesouhlasit: at uz ve 13. stoleti, nebo i mnohem
pozdeji v 16. stoleti mela nemcina v ceskem prostredi dulezitou ulohu.
Sirila se predevsim od 13. stoleti mezi vyssimi vrstvami, takze jiz posledni
Premyslovci na svem dvore vice mluvili nemecky nez svym materskym jazykem. Z
toho ale nevyplyva, ze by posledni Premyslovci byli Nemci, samozrejme to
nelze rici ani o Karlu IV. Je opravdu jen pochybnym pozustatkem nacionalismu
19. stoleti ono posuzovani, kdo byl jake narodnosti a ke kteremu narodu mel
ten ktery panovnik ci ta ktera osobnost blize. Jak uz pan Kriha spravne
naznacil, pojem narod v modernim slova smyslu do stredoveku ani do raneho
novoveku vubec nepatri, stejne jako tam nepatri spory o to, kde se mluvilo
cesky a kde tedy byli Cesi a kde nikoliv.
Ke germanizaci je jeste nutne dodat, ze jeji vrchol nastava opravdu mnohem
pozdeji, nez ve 14. ci 16. stoleti. Tou nejvetsi zaplavou germanismu v
cestine je az konec 18. stoleti, kdy jsou ceske texty predevsim uredni
povahy v takove mire zaplneny slovy nemeckeho puvodu neobratne prevedenymi
do cestiny, ze to u dnesniho ctenare vzbuzuje az usmev. V tomto svetle se
pak jevi cinnost jinak odsuzovanych jazykovych brusicu prece jen
pochopitelneji.
O "ciste cestine" z 16. stoleti bych si ale take dovolil pochybovat, zatimco
germanismy do ceskych textu prosakovaly zlehka a postupne, bylo v te dobe
mnohem castejsim "nesvarem" (z pozdejsiho hlediska) nadbytecne uzivani
latinismu. Coz pochopitelne nevylucuje, ze nektere texty byly latinismu
zcela proste.
-pk-
Pavel Dvorak
Je od Vas hezke, ze mi hazite ty perly svych vedomosti. Na rozdil od
tech biblickych svini si je rad ponecham.
(A pokud se tyce toho, kam se hazi hrach - v podkrkonosi se hazel na
stenu, ne na zed. Mama nade mnou vzdy lamentovala: To je jako
kdyby clovek hrach na stenu hazel.)
Pavel
Petr Kovar
<news:1168060174.2...@11g2000cwr.googlegroups.com> (5 Jan 2007
21:09:34 -0800):
> On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
(...)
>> I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
>> pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
>
> Jiste ne protoze v urcitych obdobich je Praha vysoce prevysovala. Je
> prece vseobecne uznavano, ze v dobe Karla IV a potom opet Rudolfa II
> Praha byla kulturnim centrem Evropy. V te dobe byl Berlin jeste malym
> ne prilis vyznamnym mestem a ani Vden se tehdy nemohla srovnat s
> Prahou.
My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
stredoevropske oblasti).
>> To vsechno by jiste nepodporovalo nesmyslne teze z puvodniho clanku, presto
>> by vsak takove poznani mohlo poslouzit k pochopeni stredoevropskych
>> nacionalismu, tedy toho "maleho" ceskeho a "velkeho" nemeckeho (ci primo
>> velkonemeckeho). Tam tkvi zakorene predstavy o nutnosti "vyrovnat a
>> predehnat" ci "zatlacit a zadupat". Pohybovali bychom se vsak jiz v oblasti
>> iracionalni politicke ideologie a ne statistickych ukazatelu.
>
> Zil jsem v Cesku dosti dlouho, ale nepamatuji si, ze by tam bylo nejake
> usili dohnat a predehnat Nemce v oblasti kultury.
(...)
Nezlobte se, ale zil jste v ceskych zemich v 19. stoleti? Ja jsem psal prave
o teto dobe.
-pk-
kujebak
Petr Kovar wrote:
> <ok...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1168060174.2...@11g2000cwr.googlegroups.com> (5 Jan 2007
> 21:09:34 -0800):
>
> > On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
>
> (...)
>
> >> I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
> >> pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
> >
> > Jiste ne protoze v urcitych obdobich je Praha vysoce prevysovala. Je
> > prece vseobecne uznavano, ze v dobe Karla IV a potom opet Rudolfa II
> > Praha byla kulturnim centrem Evropy. V te dobe byl Berlin jeste malym
> > ne prilis vyznamnym mestem a ani Vden se tehdy nemohla srovnat s
> > Prahou.
>
> My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
> Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
> IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
> teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
> pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
> stredoevropske oblasti).
A to predevsim v dusledku narodnostni antipatie a spolecenskeho
roztrideni zpusobene nabozenskou nesnasenlivosti patnacteho a
sestnacteho stoleti. Habsburkove byli vcelku opravneni opustit Prahu
a snizit jeji status jako politicke a kulturni centrum jejich statu.
>
> >> To vsechno by jiste nepodporovalo nesmyslne teze z puvodniho clanku, presto
> >> by vsak takove poznani mohlo poslouzit k pochopeni stredoevropskych
> >> nacionalismu, tedy toho "maleho" ceskeho a "velkeho" nemeckeho (ci primo
> >> velkonemeckeho). Tam tkvi zakorene predstavy o nutnosti "vyrovnat a
> >> predehnat" ci "zatlacit a zadupat". Pohybovali bychom se vsak jiz v oblasti
> >> iracionalni politicke ideologie a ne statistickych ukazatelu.
> >
> > Zil jsem v Cesku dosti dlouho, ale nepamatuji si, ze by tam bylo nejake
> > usili dohnat a predehnat Nemce v oblasti kultury.
>
Nemce mozna ne (ty dohnat nebylo tak lehke), ale dederonaky urcite ;-)
ok...@bu.edu
On Jan 6, 11:35 pm, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> Yukon <l...@atlas.cz> wrote in messagenews:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
> > o...@bu.edu wrote:
>
> > > Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> > > Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> > > jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
>
> > To snad zna kazde ceske dite, ne?
>
> > > Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> > > ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> > > Karlovy university.
>
> > Mozna, ze je to blbost, ale:
>
> > Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
> > officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
> > byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.Tak to si "mysli" yukon velice spatne.
> > s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi?Nastesti se o tom nemusime dohadovat, my dobre vime,
> co on o sobe rekl sam. On napsal desitky ruznych traktatu a i svoji
> autobiografii. Takze co on rekl o sobe by se melo brat se stejnou
> vahou s jakou se bere Yukonovo, nebo Rostovo prohlaseni,
> jesti je Cech, nebo American.
>
> > Jedna vec je
> > ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
> > nemecke".To je ale o pul TISICILETI pozdeji.
>
>
>
>
>
> > O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
> > neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
> > Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
> > to ten Otto Dexter tvrdi. Ja take vim, ze jeho nazory se Cechum
> > nezamlouvaji. Ja s nim nesouhlasim v tom, ze on ma zrejmy proti-cesky
> > postoj. Ja naprosto souhlasim s tebou, ze Cesi v minulosti byli
> > naprosto "on par" s Nemci. To porad dokazovat, ze Cesi byli "narod
> > kulturni" zpet do dob Karlovych je presne to co nemam rad: Vypestovany
> > mindrak cesky a ty se k tomu pripojujes. Nikdo nemuze menit historii.
> > At to byl tak nebo tak, dejiny se odehraly a nikdo nemuze menit jejich
> > tok.
>
> > Hlavni ale je, ze si musime uvedomit (to si asi sam uvedomujes,) ze
> > clovek muze podporit skorem jakykoliv nazor aby to dokazalo jeho
> > presvedceni. To, ze Cesi behem stoleti udelali z Karla IV vic krale
> > ceskeho nez nemeckeho, o tom nemam pochyb.Neni zadneho duvodu k vire, ze byl vic cesky kral, nez treba
> cisar nemecky, ci rimsky. Jen se da rict co byl driv a co byl
> posleze. To, ze je yukon presvedcen, ze jde jen o nacionalisticke
> bitky je jeho problem. Je treba se povznest nad to vsechno a
> nenechat se odpudit od historie poslouchanim kvakani ruznych
> ceskych a nemeckych pisalku s komplexy menecennosti.
>
> > Samozrejme, ze najdes
> > informace o tom, ze Karlik ctvrtej byl vic Honza cesky nez Honza Husuv.
> > Ja jsem presvedcen kdyby si nekdo udelal cas a tuhle otazku radne
> > prostudoval, Czech vs German scholars, ze, by podporili muj argument.
> > Mohl bych se mylit, byl bych ale prekvapen.
>
> > Podle mne Bohemia byla vynikajici "melting pot" Ceske a Nemecke
> > kultury, unikatni situace na ktere si by si meli Cesi zakladat. Jejich
> > proti-nemecky postoj je destruktivni. Prumerny Cech je rozhodne
> > stupidne (love that word) anti-nemecky.Ve ctrnactem stoleti Bohemie absolutne nebyla zadnym
> melting potem. V tom yukon vubec nema pravdu.
> Bohemie byla zcela kulturne provincionalni se svymi na
> tehdejsi dobu zastaralymi zakony a zemedelskou technologii.
> Praha, a cast prazske populace, ktera se vezla s kulturni
> a financni konjunkturou zpusobenou Karlem byla uplne jiny
> svet. Karel vybudoval bohate imperialni mesto, plne cizincu
> a bohatych nabubrelych mestanu. Obrovske dary a pozemky
> byly darovane ruznym cizim nabozenskym radum. Karel
> byl katolicky fanatik a ruzne nabozenske organizace
> stavely po cele Praze obrovske kostely, klastery a palace.
> Byly dva rozdilne svety, jeden a bohatymi mestany, cizim jazykem
> zvatlajicimi taliany, bavory, francouzy, sasiky a na druhy byl
> ten zbytek Bohemie setrici grosiky na nejakou tu odpustku.
> To se dalo zcela ocekavat, ze to bude mit spatne nasledky.
> A tak po nejakych padesati, sedesati letech zacal nabozensky
> masakr o jakem se tehdejsim lidem jeste nezdalo.
>
>
>
> > My vime, ze situace v dobach o kterych hovorime vypadala asi takto:
>
> > Nemecka spolecnost ovladala politicke a kulturni denni mezi 13tym a
> > 18tym stoletim. Nemci vlastnili vetsinu majetku a nemcina byla
> > "oficialnim" jazykem zeme. Cesi byli vetsinou nadenici a mali
> > obchodnici. Cesi v pozicich sily byli vetsinou dvoujazycni. (v dobach
> > husitskych nemecky vliv znacne pokles :-), nedivime se tedy, ze Cesi
> > miluji husitske terroristy. A ja se jim nedivim, dejiny vetsinou miluji
> > nemilosrdne a krvave vudce). Domnivam se take, ze Zide byli vetsinou
> > Nemci.To jsou uplne hlouposti. To jste na Zizkove nechodili do skoly?
> > > O.K.- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -
Jen maly doplnek o vztahu Karla IV k Ceskemu kralovstvi. Jsou to dva
citaty z uvedenych stranek na Webu:
O.K.
Bohemia under the House of Luxemburg, 1310-1437
http://www.zum.de/whkmla/region/germany/bohemialux.html
Blind King Johann's son Charles, as CHARLES IV. was to become Holy
Roman Emperor. He made Prague his residence. In 1344 he achieved the
ecclesiastical independence of the Bohemian lands - the ARCHDIOCESIS OF
PRAGUE was established. He founded PRAGUE UNIVERSITY in 1348. Under
Charles, the lands around EGER (permanently), the lands around Sulzbach
as well as BRANDENBURG (temporarily) were added to the Lands of the
Bohemian Crown.
Charles IV. spoke Czech, German, French, Italian and Latin. Under his
rule, PRAGUE grew in size and population; the German and Czech
inhabitants lived together in peace and prosperity; the city was
referred to as "Golden Prague".
Czechoslovakia Golden Age
http://lcweb2.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field(DOCID+cs0016)
.... Charles IV (1342-78), .... strengthened the power and prestige of
the Bohemian Kingdom. In 1344 Charles elevated the bishopric of Prague,
making it an archbishopric and freeing it from the jurisdiction of
Mainz and the Holy Roman Empire. The archbishop was given the right to
crown Bohemian kings. Charles curbed the Czech nobility, rationalized
the provincial administration of Bohemia and Moravia, and made
Brandenburg, Lusatia, and Silesia into fiefs of the Czech crown (see
fig. 3). In 1355 Charles was crowned Holy Roman Emperor. In 1356 he
issued a Golden Bull defining and systematizing the process of election
to the imperial throne and making the Czech king foremost among the
seven electors. The Bohemian Kingdom ceased to be a fief of the
emperor.
Charles made Prague into an imperial city. Extensive building projects
undertaken by the king included the founding of the New Town southeast
of the old city. The royal castle, Hradcany, was rebuilt. Of particular
significance was the founding of Charles University in Prague in 1348.
Charles's intention was to make Prague into an international center of
learning, and the university was divided into Czech, Polish, Saxon, and
Bavarian "nations," each with one controlling vote. Charles University,
however, would become the nucleus of intense Czech particularism.
Charles died in 1378, and the Bohemian crown went to his son, Wenceslas
IV.
ok...@bu.edu
On Jan 7, 11:12 am, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1168060174.2...@11g2000cwr.googlegroups.com> (5 Jan 2007
> 21:09:34 -0800):
>
> > On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:(...)
>
> >> I kdybyste srovnaval nektere stezi meritelne faktory kulturni vyspelosti,
> >> pak byste take zajiste dosel k vysledku, ze Praha nebyla Vidni ci Berlinem.
>
> > Jiste ne protoze v urcitych obdobich je Praha vysoce prevysovala. Je
> > prece vseobecne uznavano, ze v dobe Karla IV a potom opet Rudolfa II
> > Praha byla kulturnim centrem Evropy. V te dobe byl Berlin jeste malym
> > ne prilis vyznamnym mestem a ani Vdekn se tehdy nemohla srovnat s
> > Prahou.
> My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
> Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
> IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
> teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
> pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
> stredoevropske oblasti).
>
Nejak jsem nezaznamenal, ze v tom okamziku, kdy jste uvedl Viden a
Berlin jsme diskutovali jen o moderni dobe (19. stoleti?). Ale i kdyby
to bylo pravda tak bych mohl rici, ze i v tech dobach mene mimoradnych
nez za Karla IV a Rudolfa druheho, Praha byla stejne kulturne vysoce
vyspela i kdyz treba o neco malo mene nez Viden a Berlin. Viden a
Berlin byly v moderni dobe (19. stoleti) hlavnimi mesty velkych risi a
staly se tedy velkomesty s mnohem vetsim poctem obyvatel, v nichz bylo
s velkou pravdepodobnosti soustredeno vice uredniku, vysokoskolaku a
vyskoskolskych profesoru, umelcu, vedcu atp. a take tam bylo vice
instituci, divadel, hudebnich teles, vystavnich sini, galerii atp.
Ale z Prahy nezmizely vsichni uvedeni intelektualove a kulturni osoby a
instituce. Porad tam byl Prazsky hrad s chramem sv. Vita, vez
Daliborka, mnoho romanskych, gotickych, renesancnich, baroknich,
rokokovych, empirovych....chramu, kostelu a jinych staveb, vcetne
staveb v secesnim, a pozdeji take kubistickem, funcionalisistickem a
jinych modernich stylech. Zustal tam Karluv most se svymi sochami,
galerie plne starych i novych obrazu a soch, Koncertni sine, kde se
pravidelne davaly symfonicke i komorni koncerty. Divadla kde se hraly
dramata, komedie i opery. Knihovny plne starych i novych knih. Porad
tam byla Karlova universita a jine vysoke skoly, kde se ucilo ale take
se delal vedecky vyzkum. Praha se nestala nejakym malym nekulturnim
zanedbatelnym mesteckem bez jakehokoliv mezinarodniho vyznamu. Ja jsem
tehdy nemohl byt ani v Praze ani ve Vidni ani v Berline, ale ve vsech
trech mestech jsem byl mnohokrat o nejakych 50 az 100 let pozdeji a
navstivil mnoho tamnejsich kulturnich instituci a podniku. Nemohu si
pomoct, ale Praha se mi tehdy nezdala byt v kulturni urovni a vyznamu
nejak daleko za Vidni a Berlinem.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 5, 2:02 am, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> <o...@bu.edu> wrote in messagenews:1167972087.2...@i15g2000cwa.googlegroups.com...On Jan 4, 8:33 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
>
>
>
>
>
> > o...@bu.edu wrote:
> > > Scientists
> > > Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Božek Jan Amos Comenius,
> > > František Čelakovský, Václav Prokop Diviš, Josef Dobrovský,
> > > František Josef Gerstner, Tadeáš Hájek, Ivan Honl, Bedřich
> > > Hrozný, Jakub Husnik, Jan Janský, Konstantin Jireček, František
> > > Křižík, František Koláček, Bohumil Kučera, Václav Láska,
> > > Mathias Lerch, Ernst Mach, Jan Marek Marci, František Palacký, Josef
> > > Ladislav Píč, Křišťan of Prachatice, Jan Svatopluk Presl, Jiří
> > > Procháska, Jan Evangelista Purkyně, Karel Presl, Josef Ludvík
> > > František Ressel, Karel Rokytanský, Karel Rychlík, August Seydler,
> > > Ferdinand Stoliczka, Vincenc Strouhal, František Josef Studnička,
> > > Karel Zahradnik,
>
> > > Musicians:
> > > Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
> > > Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
> > > Mahler Josef Fiala Zdeněk Fibich Josef Bohuslav Foerster Kryštof
> > > Harant z Polžic a Bezdružic Leoš Janáček Otakar Jeremiáš Jan
> > > Antonín Koželuh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
> > > Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
> > > Novák Jan Jakub Ryba František Škroup Bedřich Smetana Johann
> > > Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
> > > Vanhal Jan Vencalek Jan Václav Voříšek Pavel Vranický Ladislav
> > > Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
Uz jsem se chtel rozlobit, a teprve po tretim cteni nachazim
> meho oblibeneho Van^hala.
>
> Ale chybi mi tam Dusek, Franz Xaver Dusek.
>
> HA, a kde je Jan Antonin Logy??? (jak se cesky rekne lutanist?)
> Ctu to nekolikrat, protoze ti stari panove skladatele se nekdy
> psali tak vselijak ruzne. Taky byl znam jako Jan Antonin Losy,
> Count of Losinthal.
> IIRC, jeho papa byl Secretary of State of Bohemia. :-)
>
> No a kam se podel Ivan Jelinek?
>
> A co Leopold Koz^eluch?
>
> To jsou mi veci, a to je jen par mych oblibenych starych panu
> ze 17. a 18. stoleti na ktere jsem si zrovna vzpomel.
>
>
To byl jen vytah z tech jmen, ktere jsem nasel na Wikipedii.
Mimo jine tam taky chybi:
Anton Reicha,
Frantisek Xaver Richter (z Holesova)
Frantisek Antonin Ignac Tuma
Jan Vaclav Stich-Punto
Frantisek Kramer (nebo Krommer)
Jan Vaclav Tomasek
Jan Campanus Vodnansky
Josef Cyril Sychra
Frantisek Picka
Vaclav Emanuel Horak.
O.K.
>
>
>
> > > Painters
> > > Mikoláš Aleš Petr Brandl Václav Brožík Ota Bubeníček Josef
> > > Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
> > > Jahn Josef Lada František Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
> > > Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký František Kupka Julius Edvard Marak
> > > Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik František Jakub
> > > Prokyš Václav Vavřinec Reiner Karel Škréta Antonín Slavíček
> > > Václav Spála Jan Zrzavý
>
> > > Sculptors
>
> > > Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Božetěch František Bílek Matthias
> > > Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
> > > Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan Štursa
>
> > > Religious personalities
> > > Saint Agnes of Bohemia, Petr Chelčický, Jan Hus, Saint John
> > > Sarkander, Saint John of Nepomuk, Saint John Neumann .
>
> > > To snad prozatim staci.[...]
>
> pjk- Hide quoted text -- Show quoted text -- Hide quoted text -- Show quoted text -
ok...@bu.edu
On Jan 6, 1:11 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> o...@bu.edu wrote:
> > On Jan 5, 9:42 am, "Jenicek" <Jeni...@cz.com> wrote:
> > > Oldrichu a to nevis, ze Karlova Universita byla nemecka a vyucovalo se
> > > nemecky?
>
> > To neni pravda. Precti si co napsal kral Karel:
>
> > O.K.A jak vis, ze to nebylo prelozeno do cestiny od dveste let pozdeji?
> Ja pochybuji, ze cestina se na Karlove Universite v te dobe vubec
> pouzivala.
> Musel bych videt puvodni dokumenty abych tomu veril. Yukon
Tady mi neslo o to, jestli tu zakladaci listinu napsal Karel cesky nebo
ne. Urcite, je to take v Latinske versi, ale nevim jestli take v
nemecke. Mne vsak slo o to, ze v te zakladaci listine Karel jasne rika,
ze to dela pro Cechy. Tedy zaklada universitu v Praze proto aby Cesi
nemuseli chodit, zebrat o vzdelani do jinych zemi. Neni tam zadna
zminka o tom, ze to dela kvuli Nemcum a ze by to mela byt nemecka
univerzita.
O.K.
Paul J Kriha
To, ze ho meli Cesi radi, taky asi tehdy tak moc nebyla pravda.
Myslim, ze to vetsinou je vysledkem moderni retrospektivni historie.
Jeho Bula Sicilska byla desna rana pro vsechny stredni stavy.
Vsechna moc byla dana do rukou nejvyssich aristokratu,
rimskych elektoru a vetsina strednich stavu se stali
skorem obycejnymi vasaly s velice malo pravy na sebeurceni.
Myslim, ze ani ceska aristokracie ho nemela rada, bali se
ho jako cert krize, protoze jezdil sem a tam trestal a trestal
za "nejednotnost" a "sobecke zajmy". No a tak ho tedy
vbrzku vsichni zacali oficialne "milovat".
Misto aby Bula Sicilska vytvorila silnejsi sjednocenou risi
rimskou, tak prispela velice k mistnim revnivostem a rozpory
mezi mistni slechtou a jejich pany, rimskymi elektory.
No a vsichni vime, jak byla hospodarsky a spolecensky
znicena stredoevropska spolecnost o par desetileti pozdeji.
Rise nebyla schopna nejak rozumne reagovat na protestantske
hnuti, i mensi slechta se dala k protestantum a to jiste ne jen
z nabozenskych duvodu, ale proto aby rozbili a znicili risi
a ekonomickou nadvladu elektoru (a papeze).
Yukon rekl, ze byl v prvni rade Nemec. To je zcela jiste
tak neni. Byl syn Lucemburka a ceske Premyslovny
vychovany na francouskem kralovskem dvore temi
nejlepsimi uciteli Francie a Italie. Jan Lucemburk vetsinou
tahnul do jakekoli bitky po boku francouskeho krale.
A tam take jednou, uz oslepen, zahynul, zabit anglickym
dukem of Wales a tri cerne pera z jeho znaku dnes
zdobi jako trofej znak prince z Walesu.
Neni tedy duvodu proc by Karel mel citit nejake duverne
emocionalni vztahy k Bavorum ci Sasum. Karel byl
zcela jasne Kosmopolitan s velkym K. A jestli mel
nejake sentimentalni citeni k nejakemu narodu, kteremu
by nadrzoval, tak to byli Cesi.
BTW, nekdy v roce 1991 jsem stravil nejakou tu hodinu
popijenim pivka v putykach v Luxemburku a vzpominanim
na dobreho krale Karla IV a jeho tatika Jenika. :-)
Byl jsem prekvapen kolik toho o nem a tehdejsich
Cechach tamnejsi stamgasti vedeli.
No a tak jsme s pulitry mistniho lezaku pripijeli
"na zdravi, na pamatku naseho milovaneho krale
a na nasi starou vlast". Tehdy mne naucili, jak to
vykrikovat v Luxembourgish, ale uz jsem to zapomnel.
Moje chyba.
To jsem nemel rict - "fanatik". On se kazdy den modlil dlouhe
hodiny a travil hodne casu rozjimanim po ruznych klasterech.
Pro mne clovek, ktery se modli je fanatik. Takze jsem to
nemyslel v bezne akceptovanem smyslu, tak jak tomu
vetsina lidi rozumi.
pjk
ok...@bu.edu
On Jan 6, 1:51 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> o...@bu.edu wrote:
> > Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> > Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> > jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?To snad zna kazde ceske dite, ne?
>
>
>
> > Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> > ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> > Karlovy university.Mozna, ze je to blbost, ale:
>
> Ze se cestina na KU pouzivala, ci nepouzivala? Ja si myslim, ze se v
> officialni kapacite nepouzivala. Ucilo se tam asi par ceskych kursu,
> byla to ale universita nemecka. Tohle si m y s l i m, ale nevim.
> Nemam cas si veci googlovat jako ty abych podlozil muj nazor. O to mi
> ani nejde. Ovsem Karel IV, kral cesky...well, ja si myslim, ze to byl
> vic Nemec nez Cech. Jo, nemusis mi rikat,ze jeho matka byla Ceska atd.
> atd. O nem jsem v jednom case studoval a dosel jsem k nazoru, ze to
> asi byl vic Nemec. Vzdelan ve Francii atd. atd. Tu debatu uz jsem tady
> s nekym mel. Opet, o to mi ani nejde. Co na tom zalezi? Jedna vec je
> ale jista, Cesi v dobe obrozene a pozdeji si radi privlastnovali "veci
> nemecke". O tom jsem se uz presvedcil jako mladik. Studoval jsem treba
> neco v historii k nejakem slavnem Cechu a pak jsem zjistil, ze to byl
> Nemec a cesky poradne nemluvil. Cili toto se rozhodne odehravalo. Jak
> to ten Otto Dexter tvrdi.
Ne, ja myslim, ze je to jinak.
Je pravda, ze mnoho Cechu v dobe obrozeni - i predtim a potom - mluvilo
nemecky a nekteri ani neumeli poradne cesky. Byl to jak znamo v prve
rade Masaryk, ktery se pry naucil cesky az nekde na universite. Ale byl
proto Masaryk Nemec? Kdyby to mel byt jen jazyk ktery urcuje narodnost
tak se dostaneme do kurioznich zaveru. Tak stejne jako ty ja a moje
manzelka jsem tady v Americe uz mnoho let. Preneji receno ja jsem zil v
Cesku 34 let (z toho polovinu na Morave a polovinu v Praze) manzelka 29
let. Nyni uz 38 let zijeme v USA. Jsme Americkymi obcany a vetsinou zde
mluvime anglicky (v Berkeley a na Bostonske Universite jsem ucil jenom
anglicky) ale doma s manzelkou mluvime cesky. Nasi tri synove umeji
cesky ale ne perfektne a take mluvi predevsim anglicky. Dva z nich se
narodili jeste v Praze a ten treti v Berkeley. Obcanstvi mame vsichni
Americke. A vsichni mame jmeno Kyn coz je pocestene nemecke jmeno
Kuehn. Tak jake narodnosti vlastne jsme . Jsme Cesi nebo Americani? A
co nasi synove? Co urcuje narodnost: jazyk, misto narozeni, obcanstvi,
zdedene geny, jmeno, naucena historie a kulturni vedomi, nebo vlastni
subjektivni pocity? Podle meho nazoru zadny z techto bodu sam o sobe
ale do jiste miry vsechny a mozna jeste nejake jine. Jak to muze byt
mozne? Kdyz nebudeme povazovat narodnost za jen za jednu presne
determinovanou a nemennou charakteristiku osoby. Ja se osobne dnes
nepovazuji ani za cisteho Cecha ani za cisteho Americana, ale za
Cechoamericana. A nadto v kazdem z vyseuvedenych aspektu (jazyk, geny,
misto narozeni,...) mohou byt vahy cesstvi a americanstvi ruzne. To
znamena ze podle meho nazoru narody nejsou deterministicky definovane
mnoziny lidi, ale takzvane "fuzzy sets" (ani nevim pro to cesky termin)
to jest mnoziny kde alsepon nektere prvky nejsou jednoznacne prideleny
jen do jedne z mnozin, ale mohou v urcitych pomerech zapadat do
nekolika. Myslim, ze takove pojeti ma velky vyznam pro nasi diskuzi.
Napriklad kdyz nekdo mluvi a nebo pise nemecky, tak nemusi byt nutne
jen Nemec. Podivejme se treba na Kafku, je znamo, ze psal jen nemecky
ale urcite mluvil taky cesky, narodil se a cely zivot zil v Praze,
kterou taky miloval a pri scitani lidu uvedl nemcinu za matersky jazyk
zatim co jeho rodice i vsichni sourozenci uvedli jako matersky jazyk
cestinu. Tedy podle meho nazoru narodnost by se mela povazovat za
multidimenzionalni charakteristiku, pri niz v kazde dimenzi muze byt
"smes" dvou nebo i vice cistych narodnosti v urcitych pomerech.
O.K.
> > O.K.- Hide quoted text -- Show quoted text -
Paul J Kriha
> Paul J Kriha <paul.nos...@paradise.net.nz> pise ve svem prispevku
> <news:459f...@clear.net.nz> (Sat, 6 Jan 2007 21:19:30 +1300):
> > kujebak <kuj...@eudoramail.com> wrote in message
> > news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
> >
> > [...]
> >
> >>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
> >>definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
> >>jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
> >>snad az Hus, ne?
> >
> > Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
> > Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
> > po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
> > De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
> > svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
> > cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
> > jiste casti ceske ortografie.
>
> V posledni dobe se dospiva k nazoru, ze autorem one pravopisne reformy Hus
> neni, ze je pouhym soucasnikem skutecneho a anonymniho autora. Navic teto
> reforme predchazela jeste jedna z pocatku 14. stoleti, nutno dodat, ze s
> mnohem mensi odezvou.
Ja jsem si vzdycky myslel, ze diakritiku nevymyslel, protoze
existovala v ruznych formach uz davno pred nim. Jeho popularitu
v linguistickych kruzich jsem si vysvetloval tim, ze napsal dobre
fundovane dilo pro internacionalni audienci.
No a tem mi rikate, ze mozna ani to on nenapsal?
Kdyz to dilo bylo vydane nekdy 1416(?) pod jeho jmenem,
to byl plagiat?
No to je konec.
Paul J Kriha
:-)
Ja jsem se zcela vedom, ze moje italstina je zcela arabska.
Kdysi v osmdesatych letech jsem par let mel v Sydney
girlfriend jejiz rodina byla....gulp....z Palerma.
Pro fraze, ktere jsem se tehdy od ni naucil jsem nikdy
nenasel moc pouziti a obzvlaste ne v italske spolecnosti.
Pulka jich byla dabelske katolicke rouhani a druha pulka
vetsinou se sexualnimy konotacemi.
A tak ta krasa lezela ladem v polich mych vzpominek,
az vesla v zapomneni.
pjk
> -pk-
Jiri Pecka
>>
>
>
>To byl jen vytah z tech jmen, ktere jsem nasel na Wikipedii.
>Mimo jine tam taky chybi:
>
>Anton Reicha,
>Frantisek Xaver Richter (z Holesova)
>Frantisek Antonin Ignac Tuma
>Jan Vaclav Stich-Punto
>Frantisek Kramer (nebo Krommer)
>Jan Vaclav Tomasek
>Jan Campanus Vodnansky
>Josef Cyril Sychra
>Frantisek Picka
>Vaclav Emanuel Horak.
>
>
No prosim, tady to vidite, samej Nemec je to! Zvlaste ten Picka s
Horakem, to vam byli prece Nemci jako remen.
Cesi vlastne vubec neexistujou! Jsou to vsechno zdenege, zdegere,
zdenegere... no zkratka neuplne vydareni Nemci to prece jsou, ze ano
Herr Ober.
Na ja, Nemci Nemci Nemci!!! Skyt skyt...
Jiri Pecka
Zdislav V. Kovarik
On Sat, 6 Jan 2007, Paul J Kriha wrote:
> Jenicek <Jen...@cz.com> wrote in message news:459e63ed$0$8967$4c36...@roadrunner.com...
> >
> > A co tak Tomas Bata - cistokrevny Moravak
>
> To jsem nevedel, ze on taky slozil nejake symfonie, nebo
> ze by rozstepil atom, vytesal Davida?
>
> Vzdycky kdyz jdu nakupovat tak si na nej vzpomenu a v
> duchu mu nadavam, protoze on to byl, co prvni zacal
> prodavat produkty v cenach 19.99, 29.99, 39.99, atd.
>
> Bohudiky uz dnes nikde neplatim bankovkami a mincemi,
> takze to uz neni takove handrkovani pri kazdem placeni.
>
> pjk
[name-dropping part dropped :-]
V mych preskolnich a predmatematickych letech me nasi vzali na jarmark a
dali mi deset korun, abych si koupil nejakou drobnost. Dostal jsem zpatky
pet korun, takze jsem hrde oznamil, ze ta vecicka stala patnact korun.
V jednoaktovce "Lekce" si Eugene Ionesco pohral se situaci, kdy studentka
mela fenomenalni schopnost secitat, ale nezvladla jediny priklad na
odcitani.
[Such a long way to go for so little, as Johnny Carson would say]
Otazka: To po Vas vzdycky chteli, abyste zaplatil $39.99
dvacetidolarovkou, desetidolarovkou, petidolarovkou, ctyrmi dolary, tremi
petadvacetniky, dvema desetniky a ctyrmi centy (nebo podobnou kombinaci),
misto aby Vam vratili na dve dvacetidolarovky jeden cent?
Jo, s dani to nekdy dela treba $20.02, a to je pak votrava. Muj hokynar na
to ma misku s hrsti centu. Slusi se nekdy tam pridat z vraceneho.
Cheers, Slavek(ZVK)
--------------------------------------------
Bedrich Hrozny = Friedrich der Schreckliche.
Zdislav V. Kovarik
On Sat, 6 Jan 2007, Paul J Kriha wrote:
> Pavel Dvorak <ah...@FreeNet.Carleton.CA> wrote in message news:enltac$lja$1...@theodyn.ncf.ca...
> > (Apologies for top posting.)
> >
> > Hazeni perel svinim, nebo - v ceske versi - hazeni hrachu na stenu,
> > prijde na mysl. Nekteri prispevatele tady vedi sve, a neberte jim radost
> > z toho, ze nasli pravdu.
>
> Tak z toho jsem, pane Dvorak, celej tumpachovej.
>
> "Hazeni perel svinim" je prece cesky, proc by to potrebovalo
> nejakou ceskou verzi?
>
> A "hazeni hrachu na stenu" ma vyznam velice rozdilny od
> "hazeni perel svinim", to prece neni verze to ho druheho
> prislovi.
>
> pjk
Na hazeni perel svinim, prorazeni zdi hlavou a podobne bohulibe cinnosti
ma krasnou serii ilustraci znamy cesky malir Pieter Brueghel. Nekteri
lide, neznali ceskeho pravopisu, pisi jeho jmeno jako Breughel. Maji v tom
brajgl.
Cheers, Slavek(ZVK)
----------------------------------
Nehazejte do zita. (Ludek Sobota?)
ok...@bu.edu
On Jan 5, 5:15 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1167950588.6...@11g2000cwr.googlegroups.com> (4 Jan 2007
> 14:43:08 -0800):
>
> (...)
>
> > Myslenky jsou to skutecne hluboke - jsou HLUBOKO POD UROVNI
> > PRAVDY"
>
> > Staci jen par faktu aby se ukazalo, ze pan Drexler je proste sprosty
> > ignorant, ktery si mysli, ze neustalym opakovanim presvedci lidi, ze
> > jeho absurdni vymysly jsou pravdou.(...)
>
> > Nyni se podivejme jak se Drexler myli kdyz pise, ze na kulturu (?) "
> > neměl takřka žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své
> > políčko a staral se o své skromné hospodářství, s čímž se
> > jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého
> > nebo rakouského pána."
>
> > Podle nej tedy skoro vsichni Cesi byli jen mali sedlaci nebo sluhove u
> > nemeckych panu. Temer zadni podnikatele, nebo zamestnanci prumyslovych
> > podniku, temer zadni ucitele nebo profesori na vysokych skolach, temer
> > zadni vedci , spisovatele, umelci, nebo treba hudebnici?(...)
>
> Onen clanek je dost extremni, takze slova o malem zaostalem ceskem clovicku
> dnes nemohou znit nijak jinak nez jako klise. Presto se stran te zaostalosti
> muzeme oprit o vhodne zvolena cisla - kdybyste si vzal nektere podstatne
> souborne ekonomicke ukazetele z industrializovanych oblasti strednich Cech
> ci severni Moravy a rakouskeho Slezska dejme tomu z doby pred r. 1918 a
> srovnal je s vysledky Poruri, Poryni nebo i Horniho Slezska, pak samozrejme
> dojdete k tomu, ze nemecke oblasti byly v tomto ohledu a na tomto poli
> vyspelejsi.
>
O srovnani ekonomicke urovne Ceska a Nemecka.
Udaje, ktere Petr Kovar navrhuje srovnat nemam pripraveny, ale snadno
jsem nasel udaje o GNP na hlavu V Nemecku a v Rakousku - Uhersku.
Vypocital jsem v procentech pomer mezi GNP na hlavu v Nemecku a GNP na
hlavu v Rakousku - Uhersku. Je to v konstantnich cenach a samozrejme to
bere v uvahu zmeny kursu dvou men.
1880 126.64
1890 141.61
1900 158.89
1910 156.32
1913 155.22
Tato cisla ukazuji, ze koncem 19stoleti a pocatkem 20stoleti (pred
prvni svetovou valkou) hospodarska uroven Nemecka (merena pomoci GNP
na hlavu) byla priblizne o 50% vyssi nez hospodarska uroven
Rakouska-Uherska. Vzhledem k tomu, ze - jak jsem uz ukazal - Cechy a
Morava byly hospodarsky nejvyspelejsi casti Rakouska - Uherska byla v
te dobe hopodarska uroven Ceskych zemi velmi blizka urovni Nemecka a
mozna dokoce, ze byla i vyssi.
O.K.
Paul J Kriha
news:Pine.WNT.4.58.070...@satori.mcmaster.ca...
> On Sat, 6 Jan 2007, Paul J Kriha wrote:
> > Jenicek <Jen...@cz.com> wrote in message news:459e63ed$0$8967$4c36...@roadrunner.com...
> > >
> > > A co tak Tomas Bata - cistokrevny Moravak
> >
> > To jsem nevedel, ze on taky slozil nejake symfonie, nebo
> > ze by rozstepil atom, vytesal Davida?
> >
> > Vzdycky kdyz jdu nakupovat tak si na nej vzpomenu a v
> > duchu mu nadavam, protoze on to byl, co prvni zacal
> > prodavat produkty v cenach 19.99, 29.99, 39.99, atd.
> >
> > Bohudiky uz dnes nikde neplatim bankovkami a mincemi,
> > takze to uz neni takove handrkovani pri kazdem placeni.
> >
> > pjk
>
> [name-dropping part dropped :-]
>
> V mych preskolnich a predmatematickych letech me nasi vzali na jarmark a
> dali mi deset korun, abych si koupil nejakou drobnost. Dostal jsem zpatky
> pet korun, takze jsem hrde oznamil, ze ta vecicka stala patnact korun.
Deset korun diteti na koupeni drobnosti?
Ta predskolni (ci preskolni) leta jiste musela byte jeste
predmenovoreformni.
> V jednoaktovce "Lekce" si Eugene Ionesco pohral se situaci, kdy studentka
> mela fenomenalni schopnost secitat, ale nezvladla jediny priklad na
> odcitani.
>
> [Such a long way to go for so little, as Johnny Carson would say]
>
> Otazka: To po Vas vzdycky chteli, abyste zaplatil $39.99
> dvacetidolarovkou, desetidolarovkou, petidolarovkou, ctyrmi dolary, tremi
> petadvacetniky, dvema desetniky a ctyrmi centy (nebo podobnou kombinaci),
> misto aby Vam vratili na dve dvacetidolarovky jeden cent?
V drivejsich letech by to take byly jednodolarovky.
Peta...co? Petadvacetnik? Ne, jen jeden devetadevadesatnik.
Ne to jiste po mne takhle nechteli, ale placeni a vraceni
drobnych vzdy trvalo daleko dele. Postupem let bylo videt
jak mladi prodavaci ztraceji schopnost secitat a odcitat
v duchu. Posleze i nekteri z nejmladsi cinske generace
prestali umet kupecke pocty, v duchu a i na abakusu.
Dnes, kdyz se pocitace podelaji, tak se cely obchod zastavi.
Druha vec, ktera mne vzdy sla na nervy, bylo to, ze
clovek stale nosil u sebe hrste drobnych, ktere dohromady
stale jeste nedaly dostatecnou sumu na zakoupeni neceho
rozumneho, ale nevesly se do penezenky. Nikdy se zde
nedalo koupit neco dostatecne velikosti na drobne. Jednou
jsem si z Florence privezl takovou kozenou pouch na drobne
a tu jeste stale pouzivam.
Zrovna nedavno, pred par mesici zde vymenili drobaky,
tak ted mame daleko mensi a lehci mince nez predesle.
Stalo to mnoho milionu dolaru zmodifikovat vsechny
automaty v zemi. To meli udelat uz pred triceti lety.
> Jo, s dani to nekdy dela treba $20.02, a to je pak votrava. Muj hokynar na
> to ma misku s hrsti centu. Slusi se nekdy tam pridat z vraceneho.
Na to se tady nehraje, vsechny ceny maji uz vsechny dane zahrnute.
Vetsinou se vsude plati EFT a i u obycejneho soukromeho hokynare.
Je to mnohonasobne rychlejsi nez placeni penezi. Clovek si
veme do ruky tu jejich handheld, sam si na ni swipne kartu, takze
kartu ani neda z ruky, zatimco prodavac dava dva burty a zemli do
pytlika, tukne aby zvolil CHQ, SAV, nebo CRED, natuka ctyr-ciselne
heslo a ENTER.
Kdyz nekdo potrebuje dvacet/tricet dolaru v hotovych tak rekne
prodavaci at tam natuka vetsi sumu. Pak dostane burty,
zemle a jeste penize navic do ruky. Takze nemusi vyzvedavat
penize z bankovniho automatu a platit 50c za transakci.
pjk
> Cheers, Slavek(ZVK)
> --------------------------------------------
> Bedrich Hrozny = Friedrich der Schreckliche.
Ale kdepak, jeho prave jmeno bylo: Friedrich die Weinträuben !
Yukon
Zdislav V. Kovarik wrote:
Muj hokynar na
> to ma misku s hrsti centu. Slusi se nekdy tam pridat z vraceneho.
>
> Cheers, Slavek(ZVK)
A vy tam u vas mate hokynare? A vi, ze se tak jmenuje? y
Zdislav V. Kovarik
Na rohu, jak se patri. Jmenuje se Archie a je to dobry hospodar. Inu,
Turek. Prisel do Kanady via Nemecko, kde se na nej tvarili nepratelsky, a
tady je v pohode. Jak se rekne hokynar turecky nebo nemecky, nevim.
Zbozi se pry turecky rekne tovar.
Cheers, Slavek(ZVK)
Paul J Kriha
Zdislav V. Kovarik <kov...@mcmaster.ca> wrote in message
news:Pine.WNT.4.58.070...@satori.mcmaster.ca...
>
>
>
> >
> > Zdislav V. Kovarik wrote:
> >
> > Muj hokynar na
> > > to ma misku s hrsti centu. Slusi se nekdy tam pridat z vraceneho.
> > >
> > > Cheers, Slavek(ZVK)
> >
> > A vy tam u vas mate hokynare? A vi, ze se tak jmenuje? y
>
> Na rohu, jak se patri. Jmenuje se Archie a je to dobry hospodar. Inu,
> Turek. Prisel do Kanady via Nemecko, kde se na nej tvarili nepratelsky, a
> tady je v pohode. Jak se rekne hokynar turecky nebo nemecky, nevim.
Pan Dr. Prof. Cermak says "hokynar" is huckster, costermonger.
Neither of these can be found in my Oxford German Dictionary.
So... I am stuck. And.... I don't have a Turkish dictionary either.
What a surprise, Cermak is wrong. According to CED, the closest
meaning of "huckster" to hokynar is pedlar/seller of small articles
or fruit. But our (Czech word) hokynar is not just a lowly peddler
who uses questionable methods of selling.
"Costermonger" is person who sells fruit and vegetables from
a barrow..... so....wrong again, ty jeden Cermaku.
> Zbozi se pry turecky rekne tovar.
A co je tedy polotovar?
pjk
> Cheers, Slavek(ZVK)
FEEB
>
>Zdislav V. Kovarik <kov...@mcmaster.ca> wrote in message
>news:Pine.WNT.4.58.070...@satori.mcmaster.ca...
>> Zbozi se pry turecky rekne tovar.
>
>A co je tedy polotovar?
>
>pjk
>
Zbozi z turecke casti Kypru.
LaEna
>
> Do pytle, uz budu muset zase zpatky do Cech, vyjadrovani v cestine mi
> zas dela trochu potize.
Jukone, jentak pro zajimavost, jses stavu vylustit anglickou krizovku?
LaEna
ok...@bu.edu
On Jan 8, 12:50 am, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
wrote:
> <o...@bu.edu> wrote in messagenews:1168158849....@s80g2000cwa.googlegroups.com...
> > On Jan 6, 11:35 pm, "Paul J Kriha" <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz>
> > wrote:
> > > Yukon <l...@atlas.cz> wrote inmessagenews:1168109478.3...@42g2000cwt.googlegroups.com...
> > chut se podrobovat centralni moci, zejmena kdyz prichazela z Prahy.To, ze ho meli Cesi radi, taky asi tehdy tak moc nebyla pravda.
> Myslim, ze to vetsinou je vysledkem moderni retrospektivni historie.
> Jeho Bula Sicilska byla desna rana pro vsechny stredni stavy.
> Vsechna moc byla dana do rukou nejvyssich aristokratu,
> rimskych elektoru a vetsina strednich stavu se stali
> skorem obycejnymi vasaly s velice malo pravy na sebeurceni.
> Myslim, ze ani ceska aristokracie ho nemela rada, bali se
> ho jako cert krize, protoze jezdil sem a tam trestal a trestal
> za "nejednotnost" a "sobecke zajmy". No a tak ho tedy
> vbrzku vsichni zacali oficialne "milovat".
>
> Misto aby Bula Sicilska vytvorila silnejsi sjednocenou risi
> rimskou, tak prispela velice k mistnim revnivostem a rozpory
> mezi mistni slechtou a jejich pany, rimskymi elektory.
> No a vsichni vime, jak byla hospodarsky a spolecensky
> znicena stredoevropska spolecnost o par desetileti pozdeji.
> Rise nebyla schopna nejak rozumne reagovat na protestantske
> hnuti, i mensi slechta se dala k protestantum a to jiste ne jen
> z nabozenskych duvodu, ale proto aby rozbili a znicili risi
> a ekonomickou nadvladu elektoru (a papeze).
>
Tady si to Kriha trochu popletl. Zlatou Bulu Sicilskou vydal v roce
1212 Sicilsky kral Friedrich II Stauf (prave zvoleny za cisare)
ceskemu vevodovi Premyslu Otakarovi I. a tim ho povysil na dedicneho
krale.
O.K.
Zdislav V. Kovarik
To mi pripomina nebozku moji prvni zenu: ta me titulovala "polotovarnik".
> pjk
>
> > Cheers, Slavek(ZVK)
Yukon
Krizovky lustim jenom kdyz jsem absolutne znuden a neni nikde nic co by
mne pobavilo. To se stalo asi tak trikrat za zivot. Ja je nedelam.
Casto ale pomaham manzelce tak nejak pres rameno. Tak opravdu nevim
ale myslim si no problemo. y
PS Btw, libilo se mi tvoje mesto Calgary, byli jsem tam v zari. Je
to tak blizko u Jasper National Parku. Ze muses projit celym downtown
v zime uvnitr, se mi libilo. Tady u nas city planners by se od vas
meli neco naucit
ok...@bu.edu
On Jan 11, 10:35 am, LaEna <jira...@ucalgary.ca> wrote:
> LaEna
Teto, muj dobry pritel Honza Adam zemrel pred nekolika mesici. Vis neco
o tom?
O.K.
Jenicek
<ok...@bu.edu> wrote in message
news:1168567835....@l53g2000cwa.googlegroups.com...
no jo vsichni jednou zgekneme, ale nic o tom nechci vedet
Paul J Kriha
>
> > kujebak <kuj...@eudoramail.com> wrote in message
> > news:1168045646.9...@s80g2000cwa.googlegroups.com...
> >
> > [...]
> >
> >>At to ctu jak to ctu, nemuzu najit ze cestina byla v tom dokumentu
> >>definovana jako jazyk vyucby. Ta prece jeste v te dobe neexistovala
> >>jako literarni jazyk. Kodifikaci ceskeho pravopisu mel na svedomi
> >>snad az Hus, ne?
> >
> > Hus mel v jeho dobe zcela maly vliv na to jak se obecne psalo.
> > Psalo se beznym ceskym gotickym pismem a to pred nim a i
> > po nem. Protoze napsal profesionalne briliantni latinskou
> > De Ortographia Bohemica, ktera vzdy mela velkou vahu u
> > svetovych linguistu a o par stoleti pozdeji opravdu ovlivnila
> > cesky pravopis, tak se pravoplatne povazuje za kodifikatora
> > jiste casti ceske ortografie.
>
> V posledni dobe se dospiva k nazoru, ze autorem one pravopisne reformy Hus
> neni, ze je pouhym soucasnikem skutecneho a anonymniho autora. Navic teto
> reforme predchazela jeste jedna z pocatku 14. stoleti, nutno dodat, ze s
> mnohem mensi odezvou.
>
Rzady w rzemesle ?
Zajimavy dokument. Je v nem par pravopisnych zajimavosti,
ktere uz zmizely po padesati letech v mym plakatu na zdi.
Konsistence pravopisu v tomto dokumentu ale neni tak spatna.
Neni to zadny kralovsky dokument a tak pisar se nesnazi
o nejaky krasopis, ale i kdyz tam jsou nepravidelnosti
v pravopise, neni to tak hrozne. Je videt, ze pisar byl
absolutni profesional.
Obcas my ovsem neporozumime jeho umyslu a jeho ortografickym
zvyklostwm a kdyz jeho text prepiseme do dnesnich latinskych
pismen tak to zkomolime, dostaneme text, ktery zni daleko min
cesky.
cz a rz a par jinych pismen byly zprezky, tak jako je jeste dnes
"ch". Treba vidime ve slove "Cztyrzystego", ze rz je smrsknute
dohromady, je to vlastne zcela nove "ne-latinske" pismeno.
Samostatne "z" s ocaskem dolu vlastne neni vetsinou "z" ale "c".
jsou dve ruzne "z", to co zacina trochu doleji na radce je "c"
a to co zacina vyse, je "z".
Myslim, ze to neni slovo "Tisieczieho" ale "Tisieziego", kde
to co vypada jako "z" s ocaskem je "c" vysloveno jako
nemecke "z" a to "g" je neco jako zprezka "g" a "h" dohromady.
pjk
Paul J Kriha
> > <ok...@bu.edu> wrote in message news:1168067379....@51g2000cwl.googlegroups.com...
>
> (...)
>
> >> Pochybovat muzes, ale mas k tomu nejaky dukaz? Ja pochybuji ze mas.
> >> Jestlipak vis, ze Karel IV nejen mluvil ale take psal cesky, stejne
> >> jako francouzsky, latinsky, italsky a nemecky?
> >
> > od jeho matky a v detsvi a jeho mladistvych letech byl
> > skolen na francouskem kralovskem dvore s detmi francouskeho
> > krale kde se ucil vsechny jine ruzne jazyky. Az kdyz ho jeho
> > tata Jan Lucembursky jmenoval hlavou ceskeho statu a kdyz
> > on odharcoval do Cech tak se zacal poradne ucit cesky.
> > On byl ovsem liska podsita a vsemi mastmi mazana a vypada
> > to, ze se cesky naucil rychle a velice dobre.
>
> Karel se vratil do ceskych zemi roku 1333, od r. 1334 byl moravskym
> markrabetem (a moudre zde panoval). Az r. 1341 stanul formalne po bohu sveho
> otce, fakticky ale vladnul az po osudne bitve u Krescaku (Crecy), ze ktere
> Jan Lucembursky neutekl, a tak nalezl svou smrt. Jinak mate pravde, Karel
> byl skutecne neobycejne nadanou a vzdelanou osobnosti.
>
> >> Taky by mne zajimalo, jak muzes takovou blbost napsat. To nevis ze Hus,
> >> ktery vymyslel ty "nabodenicka" byl profesorem a dokonce i rektorem
> >> Karlovy university.
> >>
> >> a nepsalo Cesky? Germanisace prisla teprve o 200 let pozdeji s
> >> Habsburkama.
> >> O.K.
> >
> > A i potom dal v sestnactem stoleti a pozdeji jazykova germanisace
> > cele oblasti trvala generace. Jiz jsem se zde zminil o kopiich
> > statnich dokumentu, ktere mam na zdi, ktere jsou psane krasnou
> > gotickou cestinou bez jedineho slova pujceneho z nemciny, nebo
> > jineho jazyka, mimo tedy jmen uredniku, ktera jsou mnohdy
> > nemeckeho puvodu. Ty dokumenty jsou ze sestnacteho stoleti
> > z roky 1517 a 1518. To je osm-devet generaci po Karlu IV.
> > Tak cista cestina neexistuje ani dnes.
>
> S timto bych si dovolil nesouhlasit: at uz ve 13. stoleti, nebo i mnohem
> pozdeji v 16. stoleti mela nemcina v ceskem prostredi dulezitou ulohu.
> Sirila se predevsim od 13. stoleti mezi vyssimi vrstvami, takze jiz posledni
> Premyslovci na svem dvore vice mluvili nemecky nez svym materskym jazykem. Z
> toho ale nevyplyva, ze by posledni Premyslovci byli Nemci, samozrejme to
> nelze rici ani o Karlu IV. Je opravdu jen pochybnym pozustatkem nacionalismu
> 19. stoleti ono posuzovani, kdo byl jake narodnosti a ke kteremu narodu mel
> ten ktery panovnik ci ta ktera osobnost blize. Jak uz pan Kriha spravne
> naznacil, pojem narod v modernim slova smyslu do stredoveku ani do raneho
> novoveku vubec nepatri, stejne jako tam nepatri spory o to, kde se mluvilo
> cesky a kde tedy byli Cesi a kde nikoliv.
>
> Ke germanizaci je jeste nutne dodat, ze jeji vrchol nastava opravdu mnohem
> pozdeji, nez ve 14. ci 16. stoleti. Tou nejvetsi zaplavou germanismu v
> cestine je az konec 18. stoleti, kdy jsou ceske texty predevsim uredni
> povahy v takove mire zaplneny slovy nemeckeho puvodu neobratne prevedenymi
> do cestiny, ze to u dnesniho ctenare vzbuzuje az usmev. V tomto svetle se
> pak jevi cinnost jinak odsuzovanych jazykovych brusicu prece jen
> pochopitelneji.
>
> O "ciste cestine" z 16. stoleti bych si ale take dovolil pochybovat, zatimco
Ja jsem prece _nemluvil_ o "ciste cestine" jako takove.
Psal jsem o ciste cestine v dokumentu, ktery mam ve forme velkeho
plakatu v mem dome na zdi. Neda se moc o necem pochybovat.
Budu se muset rozhoupat a vyfotografovat to a dat na web.
Je to fyzicky velky plakat s krezbami, rodovymi znaky vsech sudi a
miniaturni sceny z bible dole vetsi mapa Cech z roku 1518.
Musel bych to rozkouskovat na sekce.
Dokument je jasne druhu te nejvice prestizni ukazky Ceskeho
kralovskeho uredniho simla. Cesi kteri ten dokument stvorili
si jasne dali velice zalezet aby to byl zcela unikatni vystavni
Bohemsky dokument.
Nahore na nejvyssi urovni je kresba krale sediciho na trunu
uprostred horizontalni rady heraldickych znaku a jeho nejvyssich
titulu, krale Ceskeho (po jeho levici) a krale Uherskeho (po pravici),
pak jsou dal od nej doprava a doleva mene cenne tituly:
Chorvatsky kral, Dalmatsky kral, Lucembursky knize, markrabi
Moravsky, Luzicky markrabi a Slezsky knize. Jinak cely
dokument je jen o ceske casti jeho mocnarstvi, ty ostatni
kralovstvi, knizectvi a markrabi jiste maji svoje (jiste dosti jine)
struktury a organizace.
Znuvu jsem se podival na kresbu krale, nedrzi zezlo a orb,
ale v prave ruce ma role spisu (zakonik?) a v druhe dlouhy
mec. Coz asi je jeho obraz v jeho roli soudce.
pjk
> germanismy do ceskych textu prosakovaly zlehka a postupne, bylo v te dobe
> mnohem castejsim "nesvarem" (z pozdejsiho hlediska) nadbytecne uzivani
> latinismu. Coz pochopitelne nevylucuje, ze nektere texty byly latinismu
> zcela proste.
>
> -pk-
Paul J Kriha
No to je dobre, aspon nekdo z rostaku dava bacha.
Nevim proc jsem tam (dokonce dvakrat!) naklepal slovo
"Sicilska", asi zcela automaticky, bez premysleni.
Mluvil jsem opravdu o tak zvane Zlate Bule cisare Karla IV
a urcite ne o zlate bule sicilske nebo zlate bule Vondrusky
druhyho.
pjk
Petr Kovar
<news:1168226198....@51g2000cwl.googlegroups.com> (7 Jan 2007
19:16:38 -0800):
> On Jan 7, 11:12 am, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
(...)
>> My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
>> Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
>> IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
>> teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
>> pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
>> stredoevropske oblasti).
>>
>
> Nejak jsem nezaznamenal, ze v tom okamziku, kdy jste uvedl Viden a
> Berlin jsme diskutovali jen o moderni dobe (19. stoleti?).
Diskutovalo se o narodech v modernim slova smyslu, o narode ceskem a o
narode nemeckem. Vzhledem k tomu, ze genezi narodu v modernim slova smyslu
lze zaradit spise az do 1. pol. 19. stol., nebraly se v potaz epochy
drivejsi.
(...)
> Praha se nestala nejakym malym nekulturnim
> zanedbatelnym mesteckem bez jakehokoliv mezinarodniho vyznamu. Ja jsem
> tehdy nemohl byt ani v Praze ani ve Vidni ani v Berline, ale ve vsech
> trech mestech jsem byl mnohokrat o nejakych 50 az 100 let pozdeji a
> navstivil mnoho tamnejsich kulturnich instituci a podniku. Nemohu si
> pomoct, ale Praha se mi tehdy nezdala byt v kulturni urovni a vyznamu
> nejak daleko za Vidni a Berlinem.
Predne musim souhlasit s nazorem, ze Praha nebyla nejakym nevyznamnym
provincionalnim mesteckem, i kdybychom z jejiho vyznamu odecetli "nemecky
prvek" (bylo-li by to vubec mozne kvuli vzajemne propojenosti ceskeho a
nemeckeho prostredi). Ale onen kulturni prostor rakouske ci nemecke
metropole byl s metropoli ceskou jednoduse nesrovnatelny. Rakousky a nemecky
zivel ve stredni Evrope kulturne prevazoval, i kdyz to nic nevypovida o
udajne kulturni zaostalosti Cechu. Cesky zivel nemel k dispozici takovy
prostor, objevovaly se taktez urcite gravitacni sily prevazujici neceske
kultury, predevsim tedy v jistych skupinach a vrstvach. Ale opet: neni to
tak, ze by Cesi kulturu nemeli, coz snad bylo tvrzeno pouze v puvodnim
clanku.
-pk-
Petr Kovar
> Petr Kovar <pm...@quick.cz> wrote in message news:9c757$45a10d3f$542afdbb$13...@news.chello.cz...
(...)
>> V posledni dobe se dospiva k nazoru, ze autorem one pravopisne reformy Hus
>> neni, ze je pouhym soucasnikem skutecneho a anonymniho autora. Navic teto
>> reforme predchazela jeste jedna z pocatku 14. stoleti, nutno dodat, ze s
>> mnohem mensi odezvou.
>
> Ja jsem si vzdycky myslel, ze diakritiku nevymyslel, protoze
> existovala v ruznych formach uz davno pred nim. Jeho popularitu
> v linguistickych kruzich jsem si vysvetloval tim, ze napsal dobre
> fundovane dilo pro internacionalni audienci.
>
> No a tem mi rikate, ze mozna ani to on nenapsal?
> Kdyz to dilo bylo vydane nekdy 1416(?) pod jeho jmenem,
> to byl plagiat?
> No to je konec.
Diakritika, tedy takova, ktera by odrazela alespon castecne foneticky cesky
jazyk, nebyla v pravopise v Husobe dobe pritomna. Jak bylo ukazano i na
prikladove listine v ramci teto diskuse, pravopis se v gotickem pismu bez
diakritik(y) zcela obesel, i kdyz navrhy na zavedeni znamenek tu byly jiz v
dobe pred Husem, jak jsem jiz take uvedl.
To pojednani o pravopise bylo vydano anonymne a posleze nejspise nespravne
spojeno s Husem. Rok vydani, snad 1406, je taktez nejisty.
Takovy vyklad se, pokud vim, objevuje v naproste vetsine soudobe ceske
odborne literatury.
-pk-
Petr Kovar
<news:1168293902.8...@11g2000cwr.googlegroups.com> (8 Jan 2007
14:05:06 -0800):
> O srovnani ekonomicke urovne Ceska a Nemecka.
>
> Udaje, ktere Petr Kovar navrhuje srovnat nemam pripraveny, ale snadno
> jsem nasel udaje o GNP na hlavu V Nemecku a v Rakousku - Uhersku.
>
> Vypocital jsem v procentech pomer mezi GNP na hlavu v Nemecku a GNP na
> hlavu v Rakousku - Uhersku. Je to v konstantnich cenach a samozrejme to
> bere v uvahu zmeny kursu dvou men.
>
> 1880 126.64
> 1890 141.61
> 1900 158.89
> 1910 156.32
> 1913 155.22
>
> Tato cisla ukazuji, ze koncem 19stoleti a pocatkem 20stoleti (pred
> prvni svetovou valkou) hospodarska uroven Nemecka (merena pomoci GNP
> na hlavu) byla priblizne o 50% vyssi nez hospodarska uroven
> Rakouska-Uherska. Vzhledem k tomu, ze - jak jsem uz ukazal - Cechy a
> Morava byly hospodarsky nejvyspelejsi casti Rakouska - Uherska byla v
> te dobe hopodarska uroven Ceskych zemi velmi blizka urovni Nemecka a
> mozna dokoce, ze byla i vyssi.
To je ale jen spekulace. Z cisel, ktere byly v teto diskusi uvedeny, nelze
vyvodit, jak hluboke byly rozdily v sile hospodarstvi geograficky vymezeneho
ceskym prostorem v porovnani se zbytkem monarchie, ci pouze jen s
Predlitavskem. Obdobnou situaci s velmi rozdilnym ekonomickym vykonem
jednotlivych casti rise bychom jiste mohli najit i v nemeckem cisarstvi,
rozsahle zemedelsky orientovane prostory nemeckeho venkova byly nepochybne
hluboce pod celorisskym prumerem. Je tedy seriozni srovnavat bud celky na
urovni statu ci, jak jsem navrhnul, jednoltive nejrozvinutejsi regiony
monarchii.
-pk-
Petr Kovar
> Petr Kovar <pm...@quick.cz> wrote in message news:9c757$45a10d3f$542afdbb$13...@news.chello.cz...
(...)
>> Na adrese <http://img182.imageshack.us/my.php?image=textsi9.jpg> jsem
>> umistil jednu pisemnost z 2. pol. 15. stol., nedokumentuje sice pravopis
>> Husovy doby, ale velmi se k tomu blizi.
>>
>> Pod nadepsanym "Rzady..." cteme:
>
> Rzady w rzemesle ?
Vytecne!
> Zajimavy dokument. Je v nem par pravopisnych zajimavosti,
> ktere uz zmizely po padesati letech v mym plakatu na zdi.
>
> Konsistence pravopisu v tomto dokumentu ale neni tak spatna.
> Neni to zadny kralovsky dokument a tak pisar se nesnazi
> o nejaky krasopis, ale i kdyz tam jsou nepravidelnosti
> v pravopise, neni to tak hrozne. Je videt, ze pisar byl
> absolutni profesional.
>
> Obcas my ovsem neporozumime jeho umyslu a jeho ortografickym
> zvyklostwm a kdyz jeho text prepiseme do dnesnich latinskych
> pismen tak to zkomolime, dostaneme text, ktery zni daleko min
> cesky.
Urcite, absence interpunkce, jine zvyklosti v psani velkych a malych pismen,
odlisne stylisticke tvarovani a oddelovani jednotlivych casti souvisleho
textu a predevsim velmi caste uzivani zkratek... to vse komplikuje pochopeni
a porozumeni textu soucasnemu ceskemu ctenari.
> cz a rz a par jinych pismen byly zprezky, tak jako je jeste dnes
> "ch". Treba vidime ve slove "Cztyrzystego", ze rz je smrsknute
> dohromady, je to vlastne zcela nove "ne-latinske" pismeno.
> Samostatne "z" s ocaskem dolu vlastne neni vetsinou "z" ale "c".
> jsou dve ruzne "z", to co zacina trochu doleji na radce je "c"
> a to co zacina vyse, je "z".
Priznam se, ze v tom textu naznak tvaru "c" prilis nerozpoznavam. Pismeno
"z" tvorilo mnohe sprezky, bylo tedy uzivano v urcitych zavedenych
kombinacich s jinymi pismeny a v gotickem pismu si vytvorilo takove
"smrsknute" tvary. Nazyva se to "ligatura", o pismenech, ktere se takto
vzajemne propoji, rikame, ze "liguji". Ostatne ligatury znaji sazeci dodnes,
a i bezny uzivatel jazyka urcite zna ligaturu "&", ve ktere liguje "e" a
"t", pricemz "et" je pochopitelne latinsky "a". V nemcine se dodnes
zachovala ligatura "ß" neboli "ostre s", ve kterem liguje "dlouhe s" ("ſ") a
"kulate s", resp. dve "dlouha s". "Dlouhe s" ("ſ") se drive bezne
vyskytovalo ve velke casti evropskych jazyku, zatimco dnes uz vetsinou zname
jen "kulate s", tedy ono "normalni".
Co se tyce "z s ocaskem dolu", tak to je bezny tvar pismene "z" v gotickem a
pozdeji novogotickem pismu.
> Myslim, ze to neni slovo "Tisieczieho" ale "Tisieziego", kde
> to co vypada jako "z" s ocaskem je "c" vysloveno jako
> nemecke "z" a to "g" je neco jako zprezka "g" a "h" dohromady.
K "cz" vs. "z": je tam opravdu sprezka, i kdyz se nevyslovuje (nikoliv tedy
tisi'c^i'ho). Jak uz jsem psal, byvalo zvykem psat sprezky i tam, kde to
dnesnimu ctenari nedava smysl. To, co Vas pravdepodobne mate, jsou prave
ligatury. I v tomto pripade liguje "c" a "z", pritom "c" je ze sve prave
horni a dolni casti (odborne "chvost") zcela zakomponovano do "z", takze se
zda, jakoby hlavni tah (odborne "drik", resp. "brisko") pismene "c" byl
zaroven levym hlavnim tahem gotickeho pismene "z". Jenze jak uz si muzete
povsimnout u nadepsneho slova "Rzady", kde je sice sprezka "rz", ale pismena
"r" a "z" spolu neliguji, goticke "z" nema zadny levy hlavni tah (drik) - je
tedy i v tomto rozdilne oproti malemu psacimu "z", ktere uzivame dnes. V
tomto gotickem pismu ma spise podobu cislice "3" a pomyslnou horizontalni
polovinou prochazi hlavni linka okolniho textu ("ucari").
K "ho" vs. "go": je tam zcela urcite "ho", prava polovina pismene "h" ma
velmi protahly (a neprimy) tah, ktery miri hluboko pod ucari, vlastne az
tam, kde konci "ocaskovy tah" (chvost) pismene "z" ci chvost pismene "y",
tedy k dolni dotaznici, lince, kde konci dolni tah nekterych pismen, v tomto
gotickem pismu i pismene "h" - dnesni "h" jiz samozrejme dolni dotaznici
nevyuziva. Proti moznosti s "go" nebo i "hgo" mluvi jeste dalsi tri znaky:
pismeno "g" melo v gotickem pismu ponekud jinou podobu nez dnes, ale presto
nemelo zadny tah smerem vzhuru (k horni dotaznici), ale v danem textu jasne
vidite smycku pismene "h" mirici k horni dotaznici. Konecne ligatura "hg" se
v cestine nevyskytovala.
-pk-
ok...@bu.edu
On Jan 14, 3:42 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> -pk-- Hide quoted text -- Show quoted text -
Tak si zaspekulujme jeste trochu dale. Nasledujici jsou priblizne
odhady, tak mate-li skutecna data pokuste se je vyvratit. Pokud takova
data nemate tak jsou vase spekulace take jen spekulace a ctenari se
tedy mohou rozhodnout, ci predpoklady a vysledky jsou pravdepodobnejsi.
Moje spekulace je zalozena na techto predpokladech. Pocatkem dvacateho
stoleti priblizne polovina zamestnancu Rakousko-Uherskeho prumyslu byla
v Ceskych zemich (toto je sice zaokrouhlene cislo, ale je to
statisticky fakt ne vymysl) . Kdybychom predpokladali, ze technologicka
uroven a kapitalova vyspelost Ceskeho prumyslu byla stejna jako v
jinych castech Rakouska-Uherska, tak by take prumyslova vyroba na
jednoho zamestnance (produktivita prace) byla stejna. V takovem
pripade, by Cesko vyrabelo priblizne polovinu Rakousko-Uherske
prumyslove produkce ale melo jen 1/3 obyvatelstva, takze prumyslovy
produkt na hlavu by byl v Ceskych zemich asi o 50% vyssi nez v
ostatnich castech Rakouska-Uherska. Je vsak temer nesporne, ze jak
kapitalove vybaveni tak technologicka uroven ceskeho prumyslu byla
znacne vyssi nez na Slovensku, v Madarsku, Podkarpatske Rusi, a tech
castech Polska, Rumunska a pozdejsi Jugoslavie, ktere tehdy byli
soucasti Rakouska -Uherska, takze i kdyby tato uroven v samotnem
Rakousku byla stejna jako v Ceskych zemich, tak by stejne prumyslova
produkce na hlavu Ceskych zemi byla vice nez o 50% vyssi nez prumer
ostatnich casti Rakouska-Uherska. Tento fakt mohl byt jen z casti
compensovan tim, ze zemedelska produkce na hlavu mohla byt v Ceskych
zemich o neco nizsi nez v tech ostatnich castech Rakousk-Uherska. Z
toho vyplyva logicky zaver, ze hospodarska uroven Ceskych zemi merena
Hrubym domacim produktem (GDP) na hlavu nemohla by prilis odlisna od
Nemecke, ktera byla o asi 50% vyssi nez prumer celeho Rakouska-Uherska.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 14, 3:14 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1168226198....@51g2000cwl.googlegroups.com> (7 Jan 2007
> 19:16:38 -0800):
>
> > On Jan 7, 11:12 am, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:(...)
>
> >> My jsme ale diskutovali moderni dobu, nikoliv stredovek ci rany novovek.
> >> Nicmene kdyby tomu tak nebylo, musel bych dodat, ze postaveni Prahy za Karla
> >> IV. ci Rudolfa II. bylo vyjimecne, a to i z hlediska ostatnich udobi dejin
> >> teto metropole ci obecne ceskeho prostoru - vyznam byl pred i po skonceni
> >> pusobeni techto dvou osobnosti mnohem mensi a prumernejsi (v ramci
> >> stredoevropske oblasti).
>
> > Nejak jsem nezaznamenal, ze v tom okamziku, kdy jste uvedl Viden a
> > Berlin jsme diskutovali jen o moderni dobe (19. stoleti?).Diskutovalo se o narodech v modernim slova smyslu, o narode ceskem a o
> narode nemeckem. Vzhledem k tomu, ze genezi narodu v modernim slova smyslu
> lze zaradit spise az do 1. pol. 19. stol., nebraly se v potaz epochy
> drivejsi.
>
> (...)
>
> > Praha se nestala nejakym malym nekulturnim
> > zanedbatelnym mesteckem bez jakehokoliv mezinarodniho vyznamu. Ja jsem
> > tehdy nemohl byt ani v Praze ani ve Vidni ani v Berline, ale ve vsech
> > trech mestech jsem byl mnohokrat o nejakych 50 az 100 let pozdeji a
> > navstivil mnoho tamnejsich kulturnich instituci a podniku. Nemohu si
> > pomoct, ale Praha se mi tehdy nezdala byt v kulturni urovni a vyznamu
> > nejak daleko za Vidni a Berlinem.
Predne musim souhlasit s nazorem, ze Praha nebyla nejakym nevyznamnym
> provincionalnim mesteckem, i kdybychom z jejiho vyznamu odecetli "nemecky
> prvek" (bylo-li by to vubec mozne kvuli vzajemne propojenosti ceskeho a
> nemeckeho prostredi). Ale onen kulturni prostor rakouske ci nemecke
> metropole byl s metropoli ceskou jednoduse nesrovnatelny. Rakousky a nemecky
> zivel ve stredni Evrope kulturne prevazoval, i kdyz to nic nevypovida o
> udajne kulturni zaostalosti Cechu. Cesky zivel nemel k dispozici takovy
> prostor, objevovaly se taktez urcite gravitacni sily prevazujici neceske
> kultury, predevsim tedy v jistych skupinach a vrstvach. Ale opet: neni to
> tak, ze by Cesi kulturu nemeli, coz snad bylo tvrzeno pouze v puvodnim
> clanku.
>
> -pk-
To nema zadny smysl. Kompletne ignorujete, co se tu jiz psalo o
narodnostnich charakteristikach, tj. ze ani jazyk ani nektere jine
charakteristiky nedeterminuji jednoznacne samy o sobe narodnost. Jak
prosimvas chcete od Prahy "odecist" Kafku, Broda, Werfla, Rilkeho,
Mahlera, Ernsta Macha, Kokoschku, nebo odecist Mendela od Brna? A
jestlipak vite jak veliky byl "cesky kulturni prostor" ve Vidni. To
byste musel od Vidne "odcitat" statisice lidi. Jeste v sedesatych
letech, kdyz jsem prijel do Vidne, tak bylo skoro jiste, ze kdyz
nastoupim do tramvaje, tak uslysim nekoho mluvit cesky.
O.K.
Yukon
Zapominas, ze asi tretina kapitalu a produkce Ceskych zemi pochazela od
sudetskych Nemcu, pro ucely statistik asi oficialnich Cechu...which
would change your statistics considerably. y
Yukon
ok...@bu.edu wrote:
Jeste v sedesatych
> letech, kdyz jsem prijel do Vidne, tak bylo skoro jiste, ze kdyz
> nastoupim do tramvaje, tak uslysim nekoho mluvit cesky.
>
> O.K.
I realize you are making your point, but it's still one hell of a
hyberbole or exaggeration. I spent some time on Viena's streetcars ale
nevzpominam si, ze by hlaholily cestinou. :-) y
ok...@bu.edu
On Jan 14, 8:04 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> > O.K.Zapominas, ze asi tretina kapitalu a produkce Ceskych zemi pochazela od
> sudetskych Nemcu, pro ucely statistik asi oficialnich Cechu...which
> would change your statistics considerably. y- Hide quoted text -- Show quoted text -
Yukone, nezapominam, ale produkce prumyslu, o ktere mluvim, stejne jako
zamestnanost v prumyslu se vztahuje k cele oblast Cech a Moravy, vcetne
Sudet. Muj odhad statistik by mohl byt jedine podstatne ovlivnen tim,
ze by v Sudetech byla podstatne vyssi technologicka uroven prumyslu nez
na ostatnich castech Cech a Moravy. To je vsak naprosto
nepravdepodobne. Mimo to jak vlastnictvi tak zamestnanost v ruznych
prumyslovych podnicich nebyla bud ciste nemecka nebo ciste ceska, bylo
to take silne promiseno.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 14, 8:12 pm, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> o...@bu.edu wrote:Jeste v sedesatych
>
> > letech, kdyz jsem prijel do Vidne, tak bylo skoro jiste, ze kdyz
> > nastoupim do tramvaje, tak uslysim nekoho mluvit cesky.
>
> > O.K.I realize you are making your point, but it's still one hell of a
> hyberbole or exaggeration. I spent some time on Viena's streetcars ale
> nevzpominam si, ze by hlaholily cestinou. :-) y
Yukone, "nekdo mluvil cesky" neni totez jako "hlaholila cestina".
Dokonce i v New Yorku v 70tych letech byla oblast (kolem 2 Avenue),
kde i na ulici mohl clovek s dosti velkou pravdepodobnosti slyset
Cestinu. Nebo napriklad Chicago mivalo pry vic nez jeden milion Cechu a
Slovaku. Takze to rozhodne nemuze byt prekvapujici pro Viden. Mame tady
v Bostonu v Masarykove klubu jednu starou Videnskou Cesku, ktera mluvi
perfektne Cesky a za mlada chodila ve Vidni do ceske skoly.O.K.
Paul J Kriha
Ja jsem mel vzdy ten (mylny) dojem, ze to Hus publikoval
pod svym jmenem. Po techto poznamklach, jsem se tez
podival do par referencnich textu a vidim, ze ta publikace
byla opravdu anonymni a ze se mu jen tradicne prisuzuje.
Ja jsem mimo tu "jeho" De Orthographii Bohemicu
Husa jako osobu a nabozenskeho extremistu nikdy nemel
v zadne velke lasce a ted jste mi tu vzali to posledni co
jsem si myslel, ze bylo na nem kladneho.
pjk
Yukon
ok...@bu.edu wrote:
> > > O.K.I realize you are making your point, but it's still one hell of a
> > hyberbole or exaggeration. I spent some time on Viena's streetcars ale
> > nevzpominam si, ze by hlaholily cestinou. :-) y
>
> Yukone, "nekdo mluvil cesky" neni totez jako "hlaholila cestina".
Poznavas, ze to slovo hlaholit mam rad? :-)
> Dokonce i v New Yorku v 70tych letech byla oblast (kolem 2 Avenue),
> kde i na ulici mohl clovek s dosti velkou pravdepodobnosti slyset
> Cestinu. Nebo napriklad Chicago mivalo pry vic nez jeden milion Cechu a
> Slovaku. Takze to rozhodne nemuze byt prekvapujici pro Viden. Mame tady
> v Bostonu v Masarykove klubu jednu starou Videnskou Cesku, ktera mluvi
> perfektne Cesky a za mlada chodila ve Vidni do ceske skoly.O.K.
No jiste tam bylo spoustu Cechu. V te dobe ale tam bylo hodne ceskych
politickych utecencu po 68 invazi. Ti asi nehrali velikou roli v
ekonomicke sile Rakouska v tech letech. Ceske obce znam, v 68 na
jare jsem
ztravil par mesicu v Ciceru, Chicago. To me, it was not a pretty
picture. y
Yukon
Paul J Kriha wrote:
> Ja jsem mimo tu "jeho" De Orthographii Bohemicu
> Husa jako osobu a nabozenskeho extremistu nikdy nemel
> v zadne velke lasce > pjk
Ja take ne, i kdyz chapu, ze cesky narod ho drizi ve velke ucte. Byl
to perfektni hrdina pro ty co bojovali proti nemeckemu vlivu. O
Zizkovi jsem mel svuj nazor uz jako mladik, kdyz jsem poznal, ze kazdy
druhy hrad byl jim rozboren. y
Petr Kovar
<news:1168817849.4...@51g2000cwl.googlegroups.com> (14 Jan 2007
15:37:29 -0800):
> On Jan 14, 3:14 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
(...)
>> Predne musim souhlasit s nazorem, ze Praha nebyla nejakym nevyznamnym
>> provincionalnim mesteckem, i kdybychom z jejiho vyznamu odecetli "nemecky
>> prvek" (bylo-li by to vubec mozne kvuli vzajemne propojenosti ceskeho a
>> nemeckeho prostredi). Ale onen kulturni prostor rakouske ci nemecke
>> metropole byl s metropoli ceskou jednoduse nesrovnatelny. Rakousky a nemecky
>> zivel ve stredni Evrope kulturne prevazoval, i kdyz to nic nevypovida o
>> udajne kulturni zaostalosti Cechu. Cesky zivel nemel k dispozici takovy
>> prostor, objevovaly se taktez urcite gravitacni sily prevazujici neceske
>> kultury, predevsim tedy v jistych skupinach a vrstvach. Ale opet: neni to
>> tak, ze by Cesi kulturu nemeli, coz snad bylo tvrzeno pouze v puvodnim
>> clanku.
>>
>> -pk-
>
> To nema zadny smysl. Kompletne ignorujete, co se tu jiz psalo o
> narodnostnich charakteristikach, tj. ze ani jazyk ani nektere jine
> charakteristiky nedeterminuji jednoznacne samy o sobe narodnost. Jak
> prosimvas chcete od Prahy "odecist" Kafku, Broda, Werfla, Rilkeho,
> Mahlera, Ernsta Macha, Kokoschku, nebo odecist Mendela od Brna? A
> jestlipak vite jak veliky byl "cesky kulturni prostor" ve Vidni. To
> byste musel od Vidne "odcitat" statisice lidi. Jeste v sedesatych
> letech, kdyz jsem prijel do Vidne, tak bylo skoro jiste, ze kdyz
> nastoupim do tramvaje, tak uslysim nekoho mluvit cesky.
Sam jsem do sveho textu umistil poznamku o tom, ze nemecke a ceske prostredi
bylo propojeno, takze stran odecitani nemeckeho prvku z Prahy i ja vidim
urcite potize - ale mozna i spornost uzitecnosti takoveho pocinani. O to
vice me udivuje Vase reakce, ve ktere napadate moznost a smysl oddelovani
ceskeho a nemeckeho prvku. Jestlize totiz takove oddelovani mozne neni, pak
take neni mozne rozhodnout, zda byl cesky zivel ve vybranych oblastech roven
urovni nemecke, nebo tuto uroven prevysoval ci ji naopak nedosahoval. Vidim
tedy ve Vasi reakci zajimavy nazorovy obrat, resp. pokus o manipulaci.
-pk-
Petr Kovar
<news:1168872557.5...@11g2000cwr.googlegroups.com> (15 Jan 2007
06:49:17 -0800):
Zalezi na tom, koho myslite tim "ceskym narodem". Husuv problem nebyl (a
neni) ani tak v nem samotnem, ale spise v tom, kym a jak byl vyuzivan a
zneuzivan, ostatne jste to sam uvedl. Dnes je mozne Husuv odkaz promeneny v
tzv. husitskou revoluci hodnotit jako jakousi narodni baji, ktere se v
minulosti radi drzeli cesti vlastenci a nacionaliste na jedne strane a cesti
bojovnici za socialni spravedlnost na strane druhe. Z toho pochopitelne
vyplyva, ze Husuv obraz vstepovany pred rokem 1989 mohl byt pouze nekriticky
a zkresleny, ale situace nebyla idealni ani v dobe po roce 1918, kdy
demontovat tuto narodni baji znamenalo jit silne proti proudu.
K protinemeckemu (nebo protisudetonemeckemu) zamereni bych pridal jeste
zamereni protikatolicke, ktere se tykalo samotne otazky chapani smyslu dejin
ceskeho naroda.
-pk-
Petr Kovar
(...)
> Ja jsem prece _nemluvil_ o "ciste cestine" jako takove.
> Psal jsem o ciste cestine v dokumentu, ktery mam ve forme velkeho
> plakatu v mem dome na zdi. Neda se moc o necem pochybovat.
> Budu se muset rozhoupat a vyfotografovat to a dat na web.
> Je to fyzicky velky plakat s krezbami, rodovymi znaky vsech sudi a
> miniaturni sceny z bible dole vetsi mapa Cech z roku 1518.
> Musel bych to rozkouskovat na sekce.
>
> Dokument je jasne druhu te nejvice prestizni ukazky Ceskeho
> kralovskeho uredniho simla. Cesi kteri ten dokument stvorili
> si jasne dali velice zalezet aby to byl zcela unikatni vystavni
> Bohemsky dokument.
>
> Nahore na nejvyssi urovni je kresba krale sediciho na trunu
> uprostred horizontalni rady heraldickych znaku a jeho nejvyssich
> titulu, krale Ceskeho (po jeho levici) a krale Uherskeho (po pravici),
> pak jsou dal od nej doprava a doleva mene cenne tituly:
> Chorvatsky kral, Dalmatsky kral, Lucembursky knize, markrabi
> Moravsky, Luzicky markrabi a Slezsky knize. Jinak cely
> dokument je jen o ceske casti jeho mocnarstvi, ty ostatni
> kralovstvi, knizectvi a markrabi jiste maji svoje (jiste dosti jine)
> struktury a organizace.
>
> Znuvu jsem se podival na kresbu krale, nedrzi zezlo a orb,
> ale v prave ruce ma role spisu (zakonik?) a v druhe dlouhy
> mec. Coz asi je jeho obraz v jeho roli soudce.
Jde pravdepodobne o ceskeho krale Ferdinanda I., nemylim-li se? Jelikoz
Lucembursko nebylo pred rokem 1526 v drzavach Jagelloncu - na rozdil od
ceskych a uherskych zemi.
Pokud se rozhodnete ten dokument nejakym zpusobem digitalne zpracovat,
urcite se na nej velice rad podivam.
Predpokladam, ze (kaligraficka) pisma v tomto dokumentu pouzita budou uz ze
skupiny novogotickych, snad pujde o frakturu ci nejake novogoticke pismo
ceske tradice, uzivalo se jich tehdy mnoho druhu.
Dokument, ktery jsem zde prezentoval, uzival pisma z predesle velke vyvojove
faze latinskeho pisma, tedy faze gotiky (trvala do konce 15. stol.); danemu
pismu se rika "bastarda", take proto, ze kombinuje znaky ruznych pisem z
predesleho vyvoje a neni tak cistym dedicem skupiny "luxusnich" gotickych
pisem, je hodne zbezne a urcite ne kaligraficke, tedy opravdu takovy
"bastard".
-pk-
ok...@bu.edu
On Jan 17, 2:17 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> <o...@bu.edu> pise ve svem prispevku
> <news:1168817849.4...@51g2000cwl.googlegroups.com> (14 Jan 2007
> 15:37:29 -0800):
>
> > On Jan 14, 3:14 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:(...)
>
>
>
>
>
> >> Predne musim souhlasit s nazorem, ze Praha nebyla nejakym nevyznamnym
> >> provincionalnim mesteckem, i kdybychom z jejiho vyznamu odecetli "nemecky
> >> prvek" (bylo-li by to vubec mozne kvuli vzajemne propojenosti ceskeho a
> >> nemeckeho prostredi). Ale onen kulturni prostor rakouske ci nemecke
> >> metropole byl s metropoli ceskou jednoduse nesrovnatelny. Rakousky a nemecky
> >> zivel ve stredni Evrope kulturne prevazoval, i kdyz to nic nevypovida o
> >> udajne kulturni zaostalosti Cechu. Cesky zivel nemel k dispozici takovy
> >> prostor, objevovaly se taktez urcite gravitacni sily prevazujici neceske
> >> kultury, predevsim tedy v jistych skupinach a vrstvach. Ale opet: neni to
> >> tak, ze by Cesi kulturu nemeli, coz snad bylo tvrzeno pouze v puvodnim
> >> clanku.
>
> >> -pk-
>
> > To nema zadny smysl. Kompletne ignorujete, co se tu jiz psalo o
> > narodnostnich charakteristikach, tj. ze ani jazyk ani nektere jine
> > charakteristiky nedeterminuji jednoznacne samy o sobe narodnost. Jak
> > prosimvas chcete od Prahy "odecist" Kafku, Broda, Werfla, Rilkeho,
> > Mahlera, Ernsta Macha, Kokoschku, nebo odecist Mendela od Brna? A
> > jestlipak vite jak veliky byl "cesky kulturni prostor" ve Vidni. To
> > byste musel od Vidne "odcitat" statisice lidi. Jeste v sedesatych
> > letech, kdyz jsem prijel do Vidne, tak bylo skoro jiste, ze kdyz
> > nastoupim do tramvaje, tak uslysim nekoho mluvit cesky.Sam jsem do sveho textu umistil poznamku o tom, ze nemecke a ceske prostredi
> bylo propojeno, takze stran odecitani nemeckeho prvku z Prahy i ja vidim
> urcite potize - ale mozna i spornost uzitecnosti takoveho pocinani. O to
> vice me udivuje Vase reakce, ve ktere napadate moznost a smysl oddelovani
> ceskeho a nemeckeho prvku. Jestlize totiz takove oddelovani mozne neni, pak
> take neni mozne rozhodnout, zda byl cesky zivel ve vybranych oblastech roven
> urovni nemecke, nebo tuto uroven prevysoval ci ji naopak nedosahoval. Vidim
> tedy ve Vasi reakci zajimavy nazorovy obrat, resp. pokus o manipulaci.
>
> -pk-- Hide quoted text -- Show quoted text -
V knize Jaroslava Cechury "Ceske zeme v letech 1310 - 1378" na strane
158 je napsano:
"Druhym rysem byla postupna etnicka promena mest, kde v prubehu 14.
stoleti ziskaval stale vetsi zastoupeni cesky zivel. Do husitske
revoluce ziskali Cesi prevahu v rade mest; byla ovsem i takova
sidliste, kde si Nemci trvale udrzeli sve posice (Ceske Budejovice ci
Jihlava a dalsi)."
O.K.
LaEna
Jenicek
"LaEna" <jir...@ucalgary.ca> wrote in message
news:eom9oj$95e$2...@news.ucalgary.ca...
asi dalsi zakukleny komous nasazeny do Calgary.
ok...@bu.edu
On Jan 17, 5:59 pm, LaEna <jira...@ucalgary.ca> wrote:
> o...@bu.edu wrote:
>
> > On Jan 11, 10:35 am, LaEna <jira...@ucalgary.ca> wrote:
>
> >>LaEna
>
> > Teto, muj dobry pritel Honza Adam zemrel pred nekolika mesici. Vis neco
> > o tom?
>
> > O.K.Kdo je Honza Adam? Neznam to jmeno.
>
> LE
Byl profesorem na Ekonomickem Departmentu University v Calgary ale ted
uz v penzi..
Pred ruskou invazi1968 muj kolega na Katedre Ekonomie na KU v Praze.
Puvodem z Podkarpatske Rusi ale zid ne rusin. Tehdy se jmenoval
Heinrich Glueck.
Jeho manzelka byla myslim Madarka.
O.K.
ok...@bu.edu
On Jan 17, 2:32 pm, Petr Kovar <p...@quick.cz> wrote:
> Yukon <l...@atlas.cz> pise ve svem prispevku
> <news:1168872557.5...@11g2000cwr.googlegroups.com> (15 Jan 2007
> 06:49:17 -0800):
>
> > Paul J Kriha wrote:
>
> >> Ja jsem mimo tu "jeho" De Orthographii Bohemicu
> >> Husa jako osobu a nabozenskeho extremistu nikdy nemel
> >> v zadne velke lasce > pjk
>
> > Ja take ne, i kdyz chapu, ze cesky narod ho drizi ve velke ucte. Byl
> > to perfektni hrdina pro ty co bojovali proti nemeckemu vlivu. O
> > Zizkovi jsem mel svuj nazor uz jako mladik, kdyz jsem poznal, ze kazdy
> > druhy hrad byl jim rozboren. yZalezi na tom, koho myslite tim "ceskym narodem". Husuv problem nebyl (a
> neni) ani tak v nem samotnem, ale spise v tom, kym a jak byl vyuzivan a
> zneuzivan, ostatne jste to sam uvedl. Dnes je mozne Husuv odkaz promeneny v
> tzv. husitskou revoluci hodnotit jako jakousi narodni baji, ktere se v
> minulosti radi drzeli cesti vlastenci a nacionaliste na jedne strane a cesti
> bojovnici za socialni spravedlnost na strane druhe. Z toho pochopitelne
> vyplyva, ze Husuv obraz vstepovany pred rokem 1989 mohl byt pouze nekriticky
> a zkresleny, ale situace nebyla idealni ani v dobe po roce 1918, kdy
> demontovat tuto narodni baji znamenalo jit silne proti proudu.
>
> K protinemeckemu (nebo protisudetonemeckemu) zamereni bych pridal jeste
> zamereni protikatolicke, ktere se tykalo samotne otazky chapani smyslu dejin
> ceskeho naroda.
>
> -pk-
Myslim, ze jsem to tu uz jednou postoval, ale je to vyborny dokument
pro tuto diskuzi.:
O.K.
T.G.Masaryk:
Z projevu ve Valašském Meziříčí
Velikonoce 1907
Ježíš cítil s lidem. Vedl boj proti farizejům, kněžím a
zákoníkům. Na tento boj zemřel. Ježíš zná bídu lidu. Stojí
proti boháčům. Ví, že nelze zároveň sloužit bohu i mamonu.
Říká: " Kde jest poklad váš, tam i srdce vaše." " Jak nesnadně
ti, kteří statky mají, vejdou do království božího." Ježíš
byl socialista. Avšak stál na základě náboženském a mravním a
je třeba, aby socialism stál na základě právním.
Prvotní církev v dobách apoštolských vytvořila na základě
Ježíšova učení náboženský komunismus. Avšak později církev
se stala zřízením společenským, politickým a opanovala stát.
Středověká církev je theokracií. Ve skutečnosti byla to vláda
kněží. Toto klerikální království boží přijalo otroctví i
poddanství. To nebyla láska. Do roku 1848 bylo u nás poddanství
podporované církví na svých ohromných statcích. Církev je
institucí hospodářsko sociální a tím politickou. Je institucí
velkokapitalistickou.
S reformou náboženskou a církevní vzniká u nás komunismus.
Jakmile vystoupil Hus, hned povstal také první český socialism a
sice ve formě komunismu. (Táborité).
Všude a vždy vystupuje socialism napřed ve formě náboženské (
Saint Simon, Owen, Weitling). Teprve později a zejména Marxem se
objevuje socialism nenáboženský. Pokud byl socialism
nenáboženský, byl do velké míry utopistický. Marx chtěl mít
socialism vědecký, nikoli náboženský, nikoli mravní, chtěl jej
míti čistě hospodářsko sociálním a právním.
Člověk náboženský pojímá svět a jeho vývoj jako zázrak. Ve
své tísni modlí se o zázrak, o pomoc zázračnou. Vědecký
socialism nepřijímá zázraků. Je přesvědčen, že celý svět,
příroda, společnost, historie je řízena zákonem, že je tu pevný
řád, který se nedá prolomiti přáním jednotlivce. Věda žádá
práci, vtahování do přírody. Učí člověka spoléhati na
vlastní práci.V tomto rozdílu zázraku a účelně promyšlené
práce spočívá rozdíl mezi náboženstvím církevním a mezi tím,
co hlásá socialism opírající se o vědu.
Náboženství církevní žádá lásku. Ježíš chtěl dokonalou
lásku, jenže historie nás naučila, že této lásky bylo v církvi
poskrovnu. Na základě náboženské lásky lidé církevní
dospívají k filantropii, k almužnictví.
Církev je jen pro filantropii. Socialism však žádá spravedlnost.
Socialism žádá, aby společnost svými orgány bídu a nouzi
odstranila. Ježíš jednou řekl, že chudé budeme mít vždycky. My
socialisté věříme, že chudobu vykořeníme. Další rozdíl mezi
socialismem a církevně náboženským stanoviskem je mravní.
Církevní mravnost je aristokratismem. Kněžstvo pokládá se za
vyšší stav mravní, a proto se kněžská morálka (celibát)
pokládá za něco vyššího než život manželský. Církev se na
tomto základě organizuje a má proto velikou moc. Další rozdíl:
Církev své náboženství zakládá na víře, žádá víru,
poslušnost, pokoru. Žádá věřit autoritě. Brzy se vyvine taková
pokora a poslušnost, která se politicky zneužívá. Církve jsou
státem zneužívány a církve to trpí. Proto mnozí moderní
myslitelé (Macchiavelli, Hume, Rousseau, Marx, Nietzche, Machar atd.)
viděli v církevním náboženství cosi slabošského, říkají, že
církev vede snadno k zotročení. Socialism a nová doba žádá
demokratismus nejen hospodářsko sociální, politický, ale také
mravní, náboženský a duchovní vůbec. Chceme popularizaci věd -
vědy mají být přístupny lidu. Není pravda, že socialism je
otázkou žaludku - také srdce a mozku stejně. Demokratismus nezná
jen rovnost politickou, nýbrž také hospodářskou, sociální,
mravní, náboženskou.
Národnostní problém je také problémem pro socialism. Cíle
socialismu lze dosáhnout také prací náboženskou, mravnostní,
národnostní a ne tedy jenom reformami hospodářskými a výroby.
Není náhodou, že první komunism novodobý byl český. Naši
Táboři jsou první novodobí socialisté. Socialism je čistě
český. Není pravda, že je vnesen z ciziny. Ti Táboři nebyli
cizáci, byli žáci Husovi, pokoušeli se o komunismus a socialismus
na náboženském podkladě. Avšak takový socialism nestačil. My se
pokoušíme o sociální reformy nejen na náboženském a mravním,
nýbrž i na právním podkladě.
Budeme usilovat k tomu, abychom nuzných a chudých neměli.
Měli jsme v Táboritech první socialisty a komunisty. Usilujeme, aby
mezi námi žebráka nebylo. To je náš český ideál!
Paul J Kriha
Horni cast jednoho z mych plakatu
http://i14.tinypic.com/4cawdxu.jpg
a dolni cast (mapa Cech)
http://i3.tinypic.com/2drgdoi.jpg
> Jde pravdepodobne o ceskeho krale Ferdinanda I., nemylim-li se? Jelikoz
> Lucembursko nebylo pred rokem 1526 v drzavach Jagelloncu - na rozdil od
> ceskych a uherskych zemi.
Mapa je datovana 1518. Mate ale pravdu, ta horni cast bude
asi par let pozdejsi. Cesti Jagellonci by si asi nemohli osobovat
erby pro vsechny ty drzavy. Asi to byl mlady Ferdinand, o par
let pozdeji s pozdejsimi krali by to uz zase nepasovalo.
A po par letech uz byl stejne utrum, byli tam Habsburkove.
pjk
Petr Kovar
> Petr Kovar <pm...@quick.cz> wrote in message news:21593$45ae899b$542afdbb$31...@news.chello.cz...
>> Paul J Kriha <paul.nos...@paradise.net.nz> pise ve svem prispevku
>> <news:45a7...@clear.net.nz> (Fri, 12 Jan 2007 21:09:56 +1300):
(...)
>>> Dokument je jasne druhu te nejvice prestizni ukazky Ceskeho
>>> kralovskeho uredniho simla. Cesi kteri ten dokument stvorili
>>> si jasne dali velice zalezet aby to byl zcela unikatni vystavni
>>> Bohemsky dokument.
>>>
>>> Nahore na nejvyssi urovni je kresba krale sediciho na trunu
>>> uprostred horizontalni rady heraldickych znaku a jeho nejvyssich
>>> titulu, krale Ceskeho (po jeho levici) a krale Uherskeho (po pravici),
>>> pak jsou dal od nej doprava a doleva mene cenne tituly:
>>> Chorvatsky kral, Dalmatsky kral, Lucembursky knize, markrabi
>>> Moravsky, Luzicky markrabi a Slezsky knize. Jinak cely
>>> dokument je jen o ceske casti jeho mocnarstvi, ty ostatni
>>> kralovstvi, knizectvi a markrabi jiste maji svoje (jiste dosti jine)
>>> struktury a organizace.
>>>
>>> Znuvu jsem se podival na kresbu krale, nedrzi zezlo a orb,
>>> ale v prave ruce ma role spisu (zakonik?) a v druhe dlouhy
>>> mec. Coz asi je jeho obraz v jeho roli soudce.
>
> Horni cast jednoho z mych plakatu
> http://i14.tinypic.com/4cawdxu.jpg
>
> a dolni cast (mapa Cech)
> http://i3.tinypic.com/2drgdoi.jpg
Pane Kriho, mate doma velmi zajimave kousky. Opravdu je na nich co
obdivovat, jak jste napsal, vystavni.
>> Jde pravdepodobne o ceskeho krale Ferdinanda I., nemylim-li se? Jelikoz
>> Lucembursko nebylo pred rokem 1526 v drzavach Jagelloncu - na rozdil od
>> ceskych a uherskych zemi.
>
> Mapa je datovana 1518. Mate ale pravdu, ta horni cast bude
> asi par let pozdejsi. Cesti Jagellonci by si asi nemohli osobovat
> erby pro vsechny ty drzavy. Asi to byl mlady Ferdinand, o par
> let pozdeji s pozdejsimi krali by to uz zase nepasovalo.
Hlavne by bylo komplikovane vysvetlit, proc byla pouzita tak rana mapa.
> A po par letech uz byl stejne utrum, byli tam Habsburkove.
(...)
Ted nevim, jestli jde o spatne vyjadreni, ale Ferdinand I. byl Habsburk. (I
kdyz ne prvni na ceskem trune.)
-pk-
Paul J Kriha
Chtel jsem rict neco jako: protoze tam byli u moci Habsburkove
tak po nejakych tech letech se uz dulezite statni/vladni dokumenty
zacaly psat nemecky.
Trvalo to jeste generace, nez velke casti ceskeho obyvatelstva
mimo mest byly tim zasazeny a i v nekterych castech Cech
vubec nikdy ne.
pjk
Yukon
On Jan 20, 10:49 am, "Paul J Kriha"
<paul.nospam.kr...@paradise.net.nz> wrote:
> a dolni cast (mapa Cech)http://i3.tinypic.com/2drgdoi.jpg
Zajimave dokumenty. Musim, si to jeste vic zvetsit, abych si to mohl
precist, zatim mi to dela potize. Ne ze o tom pochybuji, ale jak
clovek vi, ze to nebylo treba namalovany v 1860 roce? Ja mam take
takovy mensi unikat, jsou to dejiny ceskeho naroda, stara uz to
kniha, kde je pripsany epilog od Palackeho 1880 (nebo neco
takoveho). Uz jsem se do ni dlouho nedival, ale jako maly dite si
pamatuji, ze jsem byl fascinovan obrazky husitu a jinych bitev na
uzemi Bohemie. y
Paul J Kriha
news:1169999750.7...@v45g2000cwv.googlegroups.com...
> On Jan 20, 10:49 am, "Paul J Kriha"
> <paul.nospam.kr...@paradise.net.nz> wrote:
>
> > a dolni cast (mapa Cech)http://i3.tinypic.com/2drgdoi.jpg
>
> Zajimave dokumenty. Musim, si to jeste vic zvetsit, abych si to mohl
> precist, zatim mi to dela potize. Ne ze o tom pochybuji, ale jak
> clovek vi, ze to nebylo treba namalovany v 1860 roce?
Udelat _trvale_ uspesny plagiat neni vubec lehke.
Nestaci jen pouzit stary papir, stare inkousty a barvy.
Zvlast kdyz dokument obsahuje spoustu informaci, kreseb,
styl rukopisu a jazyku v tehdejsim stylu a podrobne mapy.
Dokument musi byt konsistentni nejenom s mnoha jinymi
dokumenty tehdejsi doby ale i se starsimi a i trochu novejsimi
dokumenty. Navic musi byt konsistentni s dokumenty, ktere
autor plagiatu (v roce treba 1860) neznal, protoze byly
v muzejich v cizine, nebo ktere treba byly objeveny az
pozdeji v nedavne dobe.
Staci jedna mala chybicka v tisicich pismenek a stovkach
kresbicek a erbu, jedna mala vecicka, ktera nesedi do
tehdejsi doby a je videt podvrh. Existuje dostatek dokumentu
ze sestnacteho stoleti na potvrzeni verohodnosti tohoto
"plakatu". Potvrdit verohodnost dokumentu, ktere predstiraji
ze jsou z jeste starsi doby (jako na pr. RKZ) je jiz tezsi,
zvlaste kdyz neexituji jine dokumenty s podobnymi informacemi
ze zhruba stejne doby.
Je znamo vice ceskych rukopisu, ktere se casem ukazaly
byt podvrhy. O RKZ se vedou spory uz od doby Palackeho.
Nektere podvrhy jsou dnes ale uz tak stare, ze jsou cenne
i samy o sobe jako podvrhy, protoze nam dokumentuji jak
pracovala mysl a jazyk plagiatora v jeho dobe.
pjk
Ross Hedvicek
vitany.
http://hedvicek.blog.respekt.cz/c/1344/Jsou-Cesi-hlupaky-Evropy.html
Clanek jsem postoval i na blog MIMO UZEMI CSSR,
http://cs-club.blogspot.com/2006/12/jsou-ei-hlupky-evropy.html
pro pripad pokracujici cenzury na blogu Respektu. Soucasna situace je,
ze jsem stale naprosto ZLOVOLNE vymazan ze seznamu blogeru Respektu a
zebricku blogeru - o Vyberu ani nemluve. Jako jediny bloger - a to
bloger se ctenosti mnohonasobne presahujici vsechny ostatni. To bylo
asi prilis.
Ctenarum pripominam nutnost prihlasit se na novem serveru na
Yahoogroups.
Poslete email na adresu
mailto:ross_hedvic...@yahoogroups.com
Jack Stone
"Ross Hedvicek" <ro...@scanlon.im1.net> wrote in message
news:458a954a...@news.im1.net...
No, zkratka z toho vseho vyplynulo ze typickym predstavitelem zkazeneho a
shnileho ceskeho naroda je Rosta Hedvicek :-))))))
--
Jack Stone
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
"Lepsi pivo v zaludku nezli voda na plicich."
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
'
"It's better to have beer in the stomach than water in the lungs."
J. Cimrman
kujebak
Jack Stone wrote:
> "Ross Hedvicek" <ro...@scanlon.im1.net> wrote in message
> news:458a954a...@news.im1.net...
> > Posilam link na novy clanek - vase komentare pod clankem budou velmi
> > vitany.
> >
> > http://hedvicek.blog.respekt.cz/c/1344/Jsou-Cesi-hlupaky-Evropy.html
> >
> > Clanek jsem postoval i na blog MIMO UZEMI CSSR,
> > http://cs-club.blogspot.com/2006/12/jsou-ei-hlupky-evropy.html
> > pro pripad pokracujici cenzury na blogu Respektu. Soucasna situace je,
> > ze jsem stale naprosto ZLOVOLNE vymazan ze seznamu blogeru Respektu a
> > zebricku blogeru - o Vyberu ani nemluve. Jako jediny bloger - a to
> > bloger se ctenosti mnohonasobne presahujici vsechny ostatni. To bylo
> > asi prilis.
> >
> > Ctenarum pripominam nutnost prihlasit se na novem serveru na
> > Yahoogroups.
> > Poslete email na adresu
> > mailto:ross_hedvic...@yahoogroups.com
>
> No, zkratka z toho vseho vyplynulo ze typickym predstavitelem zkazeneho a
> shnileho ceskeho naroda je Rosta Hedvicek :-))))))
> --
>
>
> Jack Stone
>
What's the matter, Jack, can't you sleep well?
Yukon
Ross Hedvicek wrote:
> Posilam link na novy clanek - vase komentare pod clankem budou velmi
> vitany.
Souhlasim s 70 procenty toho co je v tom clanku napsano. I have been
preaching for a long time that the Czech history is built on very
shaky ground. Autor toho clanku viditelne neni zadny pritel Cechu,
ale nabizi hodne nametu k premysleni. The Czechs take a lot of credit
for what's essentially a German culture. I'd like to see some
creditable scholars who take on these topics. From both camps. Yukon
ok...@bu.edu
On Dec 22 2006, 2:02 am, "Yukon" <l...@atlas.cz> wrote:
> Ross Hedvicek wrote:
> > Posilam link na novy clanek - vase komentare pod clankem budou velmi
> > vitany.Souhlasim s 70 procenty toho co je v tom clanku napsano. I have been
> preaching for a long time that the Czech history is built on very
> shaky ground. Autor toho clanku viditelne neni zadny pritel Cechu,
> ale nabizi hodne nametu k premysleni. The Czechs take a lot of credit
> for what's essentially a German culture. I'd like to see some
> creditable scholars who take on these topics. From both camps. Yukon
Otto Drexler hodne pise o Cesich a jejich historii, ale zda se, ze toho
moc nezna. Vezmeme, si jednu z hlavnich tezi jeho clanku:
" Čeští obrozenci se v 19. století rozhodli pro samostatný
národ se vším všudy. Ale neměli se o co opřít. České tradice
neexistovaly. Inu, když se nemohli opřít o skutečnost, opřeli se o
fikci; utvořil se obraz jakýchsi nehmatatelných tradic:
demokratického, vzdělaného a vysoce kulturního národa, což se
diametrálně rozcházelo se skutečností"
"Čeští obrozenci si dobře uvědomovali národní malost,
zaostalost, onen obrovský rozdíl v kulturní vyspělosti Čechů a
Němců a byli tím frustrováni. Čeští obrozenci měli prostě
zafixováno, že Češi jsou velice zaostalým národem, který není
schopen soutěžit s německým. Proto byli posedlí touhou vymanit
Čechy z provinční malosti a stát se národem světovým. Národní
komplex méněcennosti vedl nejen k jeho kompenzaci, nýbrž i k
překompenzaci. "
"Čeští obrozenci se za obyčejného, málo vzdělaného, českého
člověka přímo styděli, namlouvali si sobě i druhým, že Češi
jsou inteligentním a vzdělaným národem."
"Čeští obrozenci se ovšem rozhodli pro variantu nejhorší.
Vnuknout českému národu myšlenku, že jsou báječným a
vzdělaným národem s prastarou slavnou minulostí, který zlí Němci
(Germáni) vždy chtěli zlikvidovat. Vytvořili si dokonalou fikci.
Obklopili národ mýty a lžemi, a ten jim uvěřil a věří
dodnes..."
"Čeští obrozenci byli posedlí pátráním v dávné české
minulosti. Budoval se nový národ se starými kořeny...Byla
vytvářena rozličná kultura, ač na takovéto věci neměl takřka
žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své políčko a staral
se o své skromné hospodářství, s čímž se jakžtakž uživil.
Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého nebo rakouského
pána. Pokud byl vzdělanější, byla pro něj zcela samozřejmou
obcovací řečí němčina.
Myslenky jsou to skutecne hluboke - jsou HLUBOKO POD UROVNI
PRAVDY"
Staci jen par faktu aby se ukazalo, ze pan Drexler je proste sprosty
ignorant, ktery si mysli, ze neustalym opakovanim presvedci lidi, ze
jeho absurdni vymysly jsou pravdou.
Tak nejprve trochu cisel pochazejicich ze scitani lidu, ktere provedla
vlada Rakousko-Uherske Rise na pocatku 20 stoleti.
Illiteracy in Adult Population of Austrian Empire
By Linguistic Groups, in 1900
(The Kingdom of Hungary Excluded)
Male Female Total
(percentages)
German 5 6 6
Czech and
Slovak 2 4 3
Polish 45 42 40
Ruthenian 71 84 77
Slovenian 22 24 23
Serbo-
Croatian 14 17 16
Romanian 71 80 75
Hungarian 50 63 56
Source: Carlo M Cipolla (1969), p. 17
K tomu jen maly zazitek z me vlastni zkusenosti. Jako professor
ekonomie na Bostonske universite jsem byl pocatkem 70tych let pozvan na
prednasku do Heidelbergu. Uvadel me jeden mistni professor ekonometrie,
s kterym jsem se kdysi seznamil. Ve svem uvodu se sice zminil, ze jsem
tehdy byl na Bostonske universite ale mnohem vetsi pozornost venoval
tomu, ze jsem drive byl docentem na Karlove univerzite v Praze. Po
prednasce jsem se ptal proc tu Karlovu universitu tak zduraznoval.
Odpoved byla, protoze kazdy student tady vi, Karlova univerzita byla
prvni a Heidelberg druha nejtarsi unverzita ve stredni Evrope.
Nyni se podivejme jak se Drexler myli kdyz pise, ze na kulturu (?) "
neměl takřka žádný Čech ani pomyšlení. Obdělával si své
políčko a staral se o své skromné hospodářství, s čímž se
jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán jako sloužící u německého
nebo rakouského pána."
Podle nej tedy skoro vsichni Cesi byli jen mali sedlaci nebo sluhove u
nemeckych panu. Temer zadni podnikatele, nebo zamestnanci prumyslovych
podniku, temer zadni ucitele nebo profesori na vysokych skolach, temer
zadni vedci , spisovatele, umelci, nebo treba hudebnici?
Tady jsou dva odstavce z jednoho referatu, o srovnani Rakouska a
Ceskoslovenska, ktery jsem prednesl pred lety na zasedani Americke
Ekonomicke Associace:
"The Austro-Hungarian Empire was a huge conglomerate of various
territories with ethnically diverse .... Its population totaled about
35 million in the middle of the 19th century, and over 50 million by
1918. While the Austro-Hungarian Empire was backward in European terms,
when measured by overall averages, its two most westerly-located parts,
namely the Kingdom of Bohemia and present-day Austria, were reaching
levels not too far behind the other West-and North-European countries.
Mining, metallurgy and metal processing, wood processing, paper,
textile and food industries were vigorously growing in these two parts
of the Empire in the second half of the 19th century.
In Bohemia, the share of agricultural population declined from 52% in
1869 to 34% in 1910 and the share of the population employed in
industry increased in the same period from 29%. to 39%. In 1910 the
Kingdom of Bohemia comprised only 35% of the "Austrian" part of the
Empire, (i.e. excluding the Kingdom of Hungary), but it contained over
half of all people employed in industry, and produced 85% of coal, 54%
of iron, 75% of chemicals, over 90% of glass and ceramics, 75-80% of
textiles and 65% of paper."
A tady je maly vyber z tech vedcu, umelcu a jinych intelektualu, kteri
podle Drexlera v Ceskem narode po Bile hore temer vubec neexistovali.
Jiste budete umet sami posoudit jak "nesrovnatelne zanedbatelni"
byli tito lide ve srovnani s nemeckymi "supervedci a superumelci".
Ale vazne, ja se nesnazim dokazat, ze Cesi maji lepsi vedu, kulturu a
hospodarstvi nez Nemci. Jde mi zde jen o to ukazat jak stupidni jsou
Drexlerovy vyroky pripisujici Cechum "národní malost, zaostalost,
onen obrovský rozdíl v kulturní vyspělosti Čechů a Němců" a
podle nichz na kulturu " neměl takřka žádný Čech ani
pomyšlení. Obdělával si své políčko a staral se o své skromné
hospodářství, s čímž se jakžtakž uživil. Nebo byl zaměstnán
jako sloužící u německého nebo rakouského pána."
Scientists
Vincent Bochdalek, Bernard Bolzano, Josef Božek Jan Amos Comenius,
František Čelakovský, Václav Prokop Diviš, Josef Dobrovský,
František Josef Gerstner, Tadeáš Hájek, Ivan Honl, Bedřich
Hrozný, Jakub Husnik, Jan Janský, Konstantin Jireček, František
Křižík, František Koláček, Bohumil Kučera, Václav Láska,
Mathias Lerch, Ernst Mach, Jan Marek Marci, František Palacký, Josef
Ladislav Píč, Křišťan of Prachatice, Jan Svatopluk Presl, Jiří
Procháska, Jan Evangelista Purkyně, Karel Presl, Josef Ludvík
František Ressel, Karel Rokytanský, Karel Rychlík, August Seydler,
Ferdinand Stoliczka, Vincenc Strouhal, František Josef Studnička,
Karel Zahradnik,
Musicians:
Karel Bendl Frantisek Brixi Vilem Blodek Bohuslav Černohorský
Alexander Dreyschock Jan Ladislav Dusík Antonín Dvořák Gustav
Mahler Josef Fiala Zdeněk Fibich Josef Bohuslav Foerster Kryštof
Harant z Polžic a Bezdružic Leoš Janáček Otakar Jeremiáš Jan
Antonín Koželuh Jan Kubelik Ernst Krenek Bohuslav Martinů Frantisek
Mica Adam Vaclav Michna Josef Mysliveček Oskar Nedbal Vítězslav
Novák Jan Jakub Ryba František Škroup Bedřich Smetana Johann
Stamitz Karel Stamitz Josef Suk Dalibor Cyril Vačkář Johann Baptist
Vanhal Jan Vencalek Jan Václav Voříšek Pavel Vranický Ladislav
Vycpalek Otakar Zich Jan Zach Jan Dismas Zelenka
Painters
Mikoláš Aleš Petr Brandl Václav Brožík Ota Bubeníček Josef
Čapek Emil Filla Václav Hollar Antonin Chittussi Jan Jakub Quirin
Jahn Josef Lada František Kaván Karel Klíč Jan Konůpek Ludvík
Kuba Otakar Kubín Jan Kupecký František Kupka Julius Edvard Marak
Josef Mánes Alfons Mucha Josef Navrátil Emil Orlik František Jakub
Prokyš Václav Vavřinec Reiner Karel Škréta Antonín Slavíček
Václav Spála Jan Zrzavý
Sculptors
Ignaz Bendl Johann-Georg Bendl Božetěch František Bílek Matthias
Bernard Braun Jan Brokoff Ferdinand Maxmilian Brokoff Michael Joseph
Brokoff Bohumil Kafka Josef Václav Myslbek Jan Štursa
Religious personalities
Saint Agnes of Bohemia, Petr Chelčický, Jan Hus, Saint John
Sarkander, Saint John of Nepomuk, Saint John Neumann .
To snad prozatim staci.
O.K.