teror ze strany "open" licenci
Petr Olsak
Vazeni kolegove,
poprve jsem se setkal s tim, ze existujici licence ke svobodnemu
softwaru mohou byt prekazkou k sireni svobodneho softwaru. Z udalosti,
kterou popisu nize, jsem desgustovan. Vnimam to jako teror ze strany
licenci svobodneho softwaru. Rozhodl jsem se svuj zazitek zverejnit na
techto emailovych listech linux@linux a cstex@cz, abych si z pripadnych
reakci udelal nazor, jak veci vnimaji lide, kteri se v Ceske a
Slovenske republice kolem svobodneho softwaru pohybuji.
Vim, ze tim dloubu do vosiho hnizda, ze ktereho mohou vyletet
vosy. Jsem si totiz vedom toho, ze smysl licenci svobodneho softwaru
kazdy chape svym osobitym zpusobem (a i kazdy pravnik to zrejme
vyklada jinak, vetsinou vzdy tak, jak se mu to hodi).
------------
A ted k tomu zazitku. Rozhodl jsem se nabidnout na CTAN (TeXovy archiv
softwaru) sve makro OFS (ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/ofs).
Delal jsem to pres webove rozhrani a trochu jsem se divil, ze po
zaskrtnuti, ze je balicek "Free", mi to nedalo nabidnout mezi licencemi
neco jako "vlastni licence". Zaskrtnul jsem tedy lppl (LaTeXova
licence), ktera se me licenci nejvice podoba, a povazoval jsem to jen
za technicky omyl webmastera. Jinak to vnimali spravcove CTANu.
Vsimli si, ze tam mam vlastni licenci, a ptali se, zda myslim lppl nebo
vlastni. Ubezpecil jsem je, ze samozrejme vlastni. Zacali me
masirovat, ze lppl je v podstate stejna licence, jako moje, abych si
to rozmyslel a pouzil lppl. Vysvetlil jsem jim tri duvody, proc to
nemohu udelal: * Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit
licenci (bylo by to nefer vuci uzivatelum). * Nechci mit nic
spolecneho s LaTeX projektem, tedy neprevezmu ani jejich licenci.
* Nelibi se mi veticka, ze kdokoli muze pouzit verzi licence stavajici
nebo jakoukoli novejsi. Nemam totiz kontrolu nad tim, jak budou
novejsi licence vypadat.
Panove od CTANu a TeXlivu se tedy rozhodli muj software nezaradit.
Po dotazu, jaky je rozdil mezi podminkami me licence na soubor ofs.tex
a napriklad Knuthovy licence na soubor plain.tex odpovedeli, ze
na Debianu po tezkych diskusich udelali Knuthovi vyjimku. Nemohu ale
ocekavat, ze by ji udelali me. Panove dale prohlasili, ze pockaji,
az bude moje licence akceptovana OSI a pak budou ochotni muj
software zaradit. Tak.
-------------
Dusledek: uzivatele meho softwaru budou nadale nuceni jej do sve
TeXove distribuce doinstalovavat rucne z ftp://math.feld...
Mohou to vnimat jako prekazku, za kterou muze autor, protoze
se nepodridil masazi a nenalepil na svuj software nejakou ze znamych
licenci. Autor to ale vnima jinak: rozhodl se poskytnout svuj software
volne k dispozici za podminek, ktere si sam urcil. Na to ma samozrejme
pravo a nikdo mu to nezpochybnuje. Tyto podminky podle nazoru autora
nejsou prekazkou v zarazeni softwaru do verejnych distribuci.
Pokud existuji nejake prekazky, pak je zde stavi OSI, Debian Free
Software Guidelines atd. Tady vznika politicka sila, ktera se snazi
nutit autory pouzivat jejich licence. Pokud to neudelaji, cesta
jejich softwaru k uzivateli bude vyrazne trnita. To ale popira myslenky
svobodneho sireni a sdileni software. Alespon takhle to chapu ja.
Rozumim tomu, ze napriklad Sebatian Rahtz jako spravce TeXlive se
rozhodne zaradit plain.tex, protoze proti jmenu Donald Knuth nic nema,
zatimco nezaradi ofs.tex, protoze jmeno Olsak se mu nelibi (jiny
rozdil mezi podminkami sireni tech souboru neni). Na takove rozhodnuti
ma samozrejme spravce TeXlive svate pravo a ja jako autor ofs.tex
nemam pravo ho do niceho nutit. Nelibi se mi ale, ze sve rozhodnuti
podklada existenci nejakych OSI a Debian Free Software Guidelines.
Prave z techto mist citim nebezpeci teroru.
Spravcove rozsirenych a pouzivanych distribuci maji v rukou docela
velkou moc, protoze rozhoduji o tom, ktery software bude implicitne
v distribuci zarazen a ktery ne. Software, ktery neni v bezne
pouzivanych distribucich zarazen, je odsouzen k zaniku. Protoze
spravcove vetsinou akceptuji licencni politiku pouze vyjmenovanych
free licenci, nemaji autori moznost si vytvorit vlastni licenci, aniz
by jejich software nemel prekazky v sireni. To je hodne spatne.
Myslel jsem si, ze smysl existence napr. OSI je ten, aby davala
jednoznacne svetu najevo, ze krome komercnich licenci jsou tady i
licence k volnemu softwaru s jinym principem sireni. Ne aby kladla
prekazky do vlastnich rad.
Omlouvam se za delsi prispevek a tesim se na vase reakce.
Zdravim
Petr Olsak
Karel Zak
On Tue, Jun 01, 2004 at 11:22:38AM +0200, Petr Olsak wrote:
> jejich softwaru k uzivateli bude vyrazne trnita. To ale popira myslenky
> svobodneho sireni a sdileni software. Alespon takhle to chapu ja.
Ja pokud si prectu napriklad GPL tak nemam pocit, ze myslenkou je
_sireni_ "svobodneho" software, ale sireni sebe sama (licence) a pokud
mozno viteztvi nad libovolnou jinou a treba i stejne "free" licenci.
Podobne jako ve vasem pripade je bezne, ze treba do naprosto otevreneho
vyvoje PostgreSQL nelze zaradit zadny pekny napad ktery je pod GLP,
protoze proste tadle licence se nesnasi s necim tak volnym a svobodnym
jako je nejaky klon BSD licence. Nezanedbatelne zkusenosti s licencema
ma treba i Mozilla.
Karel
--
Karel Zak <za...@zf.jcu.cz>
http://home.zf.jcu.cz/~zakkr/
Kornel Csach
> to rozmyslel a pouzil lppl. Vysvetlil jsem jim tri duvody, proc to
> nemohu udelal: * Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit
> licenci (bylo by to nefer vuci uzivatelum). * Nechci mit nic
> spolecneho s LaTeX projektem, tedy neprevezmu ani jejich licenci.
> * Nelibi se mi veticka, ze kdokoli muze pouzit verzi licence stavajici
> nebo jakoukoli novejsi. Nemam totiz kontrolu nad tim, jak budou
> novejsi licence vypadat.
>
Prve dva dovody vidim ako vysoko subjektivne, a myslim ze pri trocha
dobrej vole sa daju minimalne pri novych (inych) projektoch zvladnut.
Ten posledny argument ale vidim aj ja ako velky problem, podobna
klauzula je aj v GNU (L)GPL licencii a tiez si myslim ze to nie je
celkom koser. ,,Co ked niekto sprivatizuje celu FSF ?'' neviem co si mam
o tom mysliet. Prijde mi to scestne, ze ja ako autor zverejnim dielo pod
akousi licenciou s dodatkom ze nieko v buducnosti ju bude moct zmenit.
Chapem dovody preco chcu tvorcovia distribucii aby boli licencie take
alebo take. Jednoducho ked si stiahnem debian-a mam zaruku ze hocico z
toho mozem pouzit podla GPL.
K. Csach
Karel Zak
> Petr Olsak wrote:
>
> >to rozmyslel a pouzil lppl. Vysvetlil jsem jim tri duvody, proc to
> >nemohu udelal: * Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit
> >licenci (bylo by to nefer vuci uzivatelum). * Nechci mit nic
> >spolecneho s LaTeX projektem, tedy neprevezmu ani jejich licenci.
> >* Nelibi se mi veticka, ze kdokoli muze pouzit verzi licence stavajici
> >nebo jakoukoli novejsi. Nemam totiz kontrolu nad tim, jak budou
> >novejsi licence vypadat.
> >
>
> Prve dva dovody vidim ako vysoko subjektivne, a myslim ze pri trocha
> dobrej vole sa daju minimalne pri novych (inych) projektoch zvladnut.
Na "Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit licenci (bylo
by to nefer vuci uzivatelum)" se mi nezda nic subjektivni. Nemluve o
tom, ze pokud do software prispelo vice lidi tak je potreba souhlas
vsech, coz muze byt celkem problem (uz jen je sehnat), ktery se u rady
software tahne i nekolik let. Mozna kazdy novy software delet rovnou
multilicencni a nakopirovat do zdrojaku definice vsech free licenci :-)
Kornel Csach
>>dobrej vole sa daju minimalne pri novych (inych) projektoch zvladnut.
>
>
> Na "Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit licenci (bylo
> by to nefer vuci uzivatelum)" se mi nezda nic subjektivni. Nemluve o
> tom, ze pokud do software prispelo vice lidi tak je potreba souhlas
> vsech, coz muze byt celkem problem (uz jen je sehnat), ktery se u rady
> software tahne i nekolik let. Mozna kazdy novy software delet rovnou
> multilicencni a nakopirovat do zdrojaku definice vsech free licenci :-)
>
> Karel
>
> --
> Karel Zak <za...@zf.jcu.cz>
> http://home.zf.jcu.cz/~zakkr/
>
Ok, vyjadril som sa zle myslel som ze ide o problemy tohto konkretneho
projektu. Napriek tomu si myslim ze OFS je one man show, tada tento
problem odpada. Toto co ste opisali bolo vyraznym problemom iba pri
mozille, ale oni si o pruser koledovali :-).
Mylim si ze najlepsie je sa hned na zaciatku sa rozhodnut
GPL/LGPL/BSD/public domain. A povazovat to za dan globalizacie.
K.C
Petr Mikulik
> > >licenci (bylo by to nefer vuci uzivatelum).
Je mozne dat k softwaru vice licenci, ne?
Viz treba knihovny co jsou bud GPL nebo komercni, podle pouziti.
> > >spolecneho s LaTeX projektem, tedy neprevezmu ani jejich licenci.
> > >* Nelibi se mi veticka, ze kdokoli muze pouzit verzi licence stavajici
> > >nebo jakoukoli novejsi.
Tj. pouziji tu puvodni (aktualni nyni), a zadnou novejsi se neni nutne
omezovat.
> Nemam totiz kontrolu nad tim, jak budou novejsi licence vypadat.
Viz vyse -- uzivatel si vyberu licenci v dobe publikovani Vaseho softwaru.
> Na "Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit licenci (bylo
> by to nefer vuci uzivatelum)" se mi nezda nic subjektivni. Nemluve o
> tom, ze pokud do software prispelo vice lidi tak je potreba souhlas
> vsech, coz muze byt celkem problem (uz jen je sehnat), ktery se u rady
> software tahne i nekolik let.
A toto je presne "problem" gnuplotu. Puvodni autori taky nechteji zmenit
svoji licenci z pocatku 80. let, takze pred kazdou novou oficialni verzi
gnuplotu je potreba pozadat alespon jednoho z nich o oficialni souhlas.
> Mozna kazdy novy software delet rovnou multilicencni a nakopirovat do
> zdrojaku definice vsech free licenci :-)
To by bylo nejlepsi.
---
Petr Mikulik
bug...@centrum.cz
> Je mozne dat k softwaru vice licenci, ne?
> Viz treba knihovny co jsou bud GPL nebo komercni, podle pouziti.
K software muzete dat vice licenci. Ale GNU GPL muzete v takovem pripade pouzit pouze tehdy, kdyz je s ostatnimi licencemi kompatibilni. Neni tedy mozne udelat to, ze omezite pouziti aplik
Jan Kasprzak
: poprve jsem se setkal s tim, ze existujici licence ke svobodnemu
: softwaru mohou byt prekazkou k sireni svobodneho softwaru.
Petre,
z toho co dale pises je jasne, ze prekazkou v sireni Tveho SW nejsou
zadne jine licence ani OSD/DFSG, ale postoj maintainera CTANu a TeXlive.
A abych pravdu rekl, ja se jim nedivim - mohou byt napadeni za sireni neceho
neprilis otevreneho a pritom nemaji cas studovat 1000 ruznych obskurnich
licenci od ruznych autoru.
Napada me jedna moznost:
: Vysvetlil jsem jim tri duvody, proc to
: nemohu udelal: * Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit
: licenci (bylo by to nefer vuci uzivatelum).
Pokud je duvodem neferovost zmeny licence vuci uzivatelum,
proc tedy neudelas dualni licenci ("muzete pouzivat tento program
pod licenci LaTeXu nebo pod licenci Petra Olsaka podle sveho vyberu")?
: * Nechci mit nic
: spolecneho s LaTeX projektem, tedy neprevezmu ani jejich licenci.
Pak pouzij jinou (i kdyz zrovna tento duvod na rozdil od nasledujicho
je _fakt_ slaby argument).
: * Nelibi se mi veticka, ze kdokoli muze pouzit verzi licence stavajici
: nebo jakoukoli novejsi. Nemam totiz kontrolu nad tim, jak budou
: novejsi licence vypadat.
Tohle je ovsem platny duvod. Zkus pouzit jinou licenci.
: Panove od CTANu a TeXlivu se tedy rozhodli muj software nezaradit.
: Po dotazu, jaky je rozdil mezi podminkami me licence na soubor ofs.tex
: a napriklad Knuthovy licence na soubor plain.tex odpovedeli, ze
: na Debianu po tezkych diskusich udelali Knuthovi vyjimku. Nemohu ale
: ocekavat, ze by ji udelali me. Panove dale prohlasili, ze pockaji,
: az bude moje licence akceptovana OSI a pak budou ochotni muj
: software zaradit. Tak.
Asi bych to udelal take tak. I kdyz ta vyjimka pro Knutha je
mirne receno diskutabilni.
: Pokud existuji nejake prekazky, pak je zde stavi OSI, Debian Free
: Software Guidelines atd.
Nikoliv. Prekazky stavi maintainer CTANu, jestli jsem to dobre
pochopil. A dela to proto, aby on sam nemusel byt soudcem, co je jeste
free a co ne.
: Tady vznika politicka sila, ktera se snazi
: nutit autory pouzivat jejich licence. Pokud to neudelaji, cesta
: jejich softwaru k uzivateli bude vyrazne trnita. To ale popira myslenky
: svobodneho sireni a sdileni software. Alespon takhle to chapu ja.
Jde-li o to sirit a sdilet software svobodne, proc se tak branis
zmene licence? Dej tomu BSD licenci a mas vystarano :-)
: Rozumim tomu, ze napriklad Sebatian Rahtz jako spravce TeXlive se
: rozhodne zaradit plain.tex, protoze proti jmenu Donald Knuth nic nema,
: zatimco nezaradi ofs.tex, protoze jmeno Olsak se mu nelibi (jiny
: rozdil mezi podminkami sireni tech souboru neni).
Nerekl bych "nelibi", ale prece jen jmeno Knuth bude mit
v TeXovem archivu mozna vetsi vahu nez Olsak. Ale mas pravdu v tom,
ze je to nesystemove.
: Na takove rozhodnuti
: ma samozrejme spravce TeXlive svate pravo a ja jako autor ofs.tex
: nemam pravo ho do niceho nutit. Nelibi se mi ale, ze sve rozhodnuti
: podklada existenci nejakych OSI a Debian Free Software Guidelines.
: Prave z techto mist citim nebezpeci teroru.
Petre, mozna by sis mel zjistit, co to znamena "teror". Autoritativni
spravce/absolutni vlada (cili moc zachazet s vecmi pod svoji spravou dle
sve libosti) je neco jineho nez teror (cili fyzicke nebo psychicke nasili
na lidech) - i kdyz v politickem svete to muze byt casto provazano.
: Spravcove rozsirenych a pouzivanych distribuci maji v rukou docela
: velkou moc, protoze rozhoduji o tom, ktery software bude implicitne
: v distribuci zarazen a ktery ne. Software, ktery neni v bezne
: pouzivanych distribucich zarazen, je odsouzen k zaniku. Protoze
: spravcove vetsinou akceptuji licencni politiku pouze vyjmenovanych
: free licenci, nemaji autori moznost si vytvorit vlastni licenci, aniz
: by jejich software nemel prekazky v sireni. To je hodne spatne.
Ale tobe prece nejsou zadne prekazky v sireni kladeny. Proste
jeden kanal kterym se potencialne mohl tvuj SW sirit se rozhodl, ze tvoje
licence neni pro neho vhodna. Spravne pises, ze s takovou licenci a
bez umisteni na CTANu bude tvuj software hure dostupny, ale nikdo ti
sireni jinymi kanaly nezakazuje a nebrani v nem. Kde je problem? Proste
jsi se s autorem CTANu nedohodl na podminkach umisteni. Tobe CTAN neprisel
dostatecne atraktivni, aby ti to stalo za zmenu (nebo pridani) licence,
maintainerum CTANu zase neprisel tvuj SW dostatecne atraktivni na to,
aby menili podminky nebo se to snazili nejak resit.
:
: Myslel jsem si, ze smysl existence napr. OSI je ten, aby davala
: jednoznacne svetu najevo, ze krome komercnich licenci jsou tady i
: licence k volnemu softwaru s jinym principem sireni. Ne aby kladla
: prekazky do vlastnich rad.
Ja si myslim ze OSI dela presne to co se od ni ceka - vydefinovali
si nejaky pojem "Open source", maji na neho obchodni znamku, a zabyvaji
se posuzovanim a stanovovanim pravidel, co vlastne Open source je a co ne.
A ukazuje se, ze to delaji dobre, protoze na hodne mistech (treba na CTANu)
se rozhodli jejich definici a jejich prace vyuzit.
Fakt se omlouvam, ale zadny "teror" tady nevidim.
-Yenya
--
\ Jan "Yenya" Kasprzak <kas at fi.muni.cz> http://www.fi.muni.cz/~kas/
\\ PGP: finger kas at aisa.fi.muni.cz 0D99A7FB206605D7 8B35FCDE05B18A5E //
Mountains. Heavy are the mountains, but that changes over time.
Sky... Blue sky. What your eyes can't see. What your eyes can see.
Stepan Kasal
k puvodnimu tematu nemam prilis co dodat. Individualiste holt maji tezky
zivot. [Nenasel jsem lepsi formulaci, ale verte mi, nemyslim to
pejorativne, ale vecne: vyhranene osobnosti jsou potreba.]
In article <200406011052....@relay.felk.cvut.cz>, Kornel Csach wrote:
> Ten posledny argument ale vidim aj ja ako velky problem, podobna
> klauzula je aj v GNU (L)GPL licencii a tiez si myslim ze to nie je
> celkom koser. ,,Co ked niekto sprivatizuje celu FSF ?'' neviem co si mam
> o tom mysliet. Prijde mi to scestne, ze ja ako autor zverejnim dielo pod
> akousi licenciou s dodatkom ze nieko v buducnosti ju bude moct zmenit.
Aspon na vysvetleni tohoto mi zbyvaji sily, i kdyz castecne naznaceno to bylo.
1)
Tato klauzule neni primo soucasti licencnich podminek GPL ani LGPL.
Pouze je v komentari doporuceno, aby zahlavi jdnotlivych
souboru uvadela, ze je program siren pod GPL verze
"2.x or, at your option, any later version."
Znam lidi, kteri se rozhodli, ze svuj program zverejni pod konkretni verzi
licence GPL, takze to formulaci v zahlavi kazdeho zdrojaku zkratili a zadne
pozdejsi verze nepovolili.
2)
Kdyby se RMS zblaznil a napsal novou verzi GPL divne, nemohl by tim sireni
zamezit. Kdyby byla nova verze restriktivnejsi, nikdo by ji nepouzil.
(Jak jiz nekdo uvedl, to "at your option" znamena, ze uzivatel--prijemce
si muze vybrat, ktere verzi da prednost, zda te pojmenovane, nebo nejake
novejsi.)
Kdyby ale FSF napsala novbou versi prilis liberalne, treba by vzala (novou)
BSD licenci jako pristi verzi GPL, razem by mohl Microsoft pouzit vysledek
me prace.
Z toho tedy plyne, ze duvod k tomu vynechani "any later version" maji lide,
kteri se snazi byt svatejsi nez Stallman a boji se, ze by po "privatizaci FSF"
byl jejich software uvolnen pod prilis liberalni licenci.
Ja ovsem samozrejme, ze "any later version" je bianko sek. FSF ma pak moznost
vrhnout muj sw prakticky pod public domain, coz by se me mohlo dotknout.
Proto je samozrejme, ze _pokud_ pana Olsaka nutili, aby jim takovyto bianko
sek podepsal, byla to nehoraznost.
Uff, tak jsem dal pruchod sve grafomanii,
Stepan Kasal
Stepan Kasal
>> Je mozne dat k softwaru vice licenci, ne?
>> Viz treba knihovny co jsou bud GPL nebo komercni, podle pouziti.
>
> K software muzete dat vice licenci. Ale GNU GPL muzete v takovem pripade
> pouzit pouze tehdy, kdyz je s ostatnimi licencemi kompatibilni.
to ses ale pekne urekl. Pokud napisu nejaky kod od nuly, jsem jeho
vlastnikem a mohu ho uvolnit treba 70x pod 70 nejruznejsimi licencemi.
To, ze jsem svuj kod uvolnil pod licenci X, to mne neomezuje v dalsim
nakladani s nim.
Stejna je situaci, pokud se vsichni drzitele autorskych prav shodnou,
ze dany kod chteji uvolnit jeste navic pod Pisvejcovou licenci.
Problemy, kterym se rika "kompatibilita licenci" nastavaji az tehdy, kdyz
od nekterych autoru nemam vyslovny souhlas k uverejneni pod novou licenci
(treba proto, ze jsou momentalne nedosazitelni).
Pak mohu delat jen takove operace, ke kterym mam opravneni na zaklade
licence, pod niz byl program drive uvolnen. Pojem "kompatibilita" je
tedy zavadejici, protoze se, jak rikame my matematici, nejedna o relaci
ekvivalence, ale o usporadani.
Mejte se,
Stepan Kasal
Kuprikladu tento mail uvolnuji pod GPL, libovolnou verzi, vcetne budoucich.
Muzete ho vsak take vytisknout v knize, pokud mi koupite porci zelnacky.
Libor Chocholaty
> > Je mozne dat k softwaru vice licenci, ne?
> > Viz treba knihovny co jsou bud GPL nebo komercni, podle pouziti.
>
>
>
> K software muzete dat vice licenci. Ale GNU GPL muzete v takovem
> pripade pouzit pouze tehdy, kdyz je s ostatnimi licencemi
> kompatibilni. Neni tedy mozne udelat to, ze omezite pouziti aplik
>
Ja to slovo reknu, pripomina mi to dobrovolnej komunismus a rakovinu.
Vsichni vsechnem vsechno dame a budeme to mit dohromady. Nehodnotim, zda
je to dobre, ci spatne, myslim si, ze to tak proste je. Je to dan
situaci, ve ktere GNU GPL vznikla a mire nasranosti jejiho autora na
arogantni pristup vyrobce closed sw. Takze ji tu mame a musime se naucit
s ni zit.
Libor
Stepan Kasal
> Ja to slovo reknu, pripomina mi to dobrovolnej komunismus a rakovinu.
> Vsichni vsechnem vsechno dame a budeme to mit dohromady. Nehodnotim, zda
> je to dobre, ci spatne, myslim si, ze to tak proste je. Je to dan
> situaci, ve ktere GNU GPL vznikla a mire nasranosti jejiho autora na
> arogantni pristup vyrobce closed sw. Takze ji tu mame a musime se naucit
> s ni zit.
ad komunismus:
To je otazka citeni. Kdybys zil ve spolecnosti, kde je "piratsvi" pujcit
kamaradovi knihu, ketrou sis koupil v knihkupectvi, a prisel by nejaky
takovy hipisak jako RMS a rikal by, ze se knihy maji normalne pujcovat,
i kdyz to zakon momentalne zakazuje, treba bys ho taky oznacil za komunistu.
Ja si dovedu predstavit svet, kde vy se programatorum platilo za to, co
udelaji, a nevybirali by vypalne v podobe "licenci". Smesne ovsem je, kdyz
je pulka takova, a pulka naopak. To to pak vypada divne az fanaticky.
Jsou kraje, kde dvere do domu neni nutno zamykat, a kde si lze skocit
do kramu a nechat dve minuty klicky v zapalovani. Ale nejsou mesta, kde
by to pulka lidi delala tak a pulka onak.
(Ja osobne nejsem tak radikalni, jak by se zdalo, to mne jen vyprovokoval
smer diskuse.)
Stepan Kasal
bug...@centrum.cz
> Ja to slovo reknu, pripomina mi to dobrovolnej komunismus
> a rakovinu. Vsichni vsechnem vsechno dame a budeme to
> mit dohromady. Nehodnotim, zda je to dobre, ci spatne,
> myslim si, ze to tak proste je. Je to dan situaci, ve ktere
> GNU GPL vznikla a mire nasranosti jejiho autora na arogantni
> pristup vyrobce closed sw. Takze ji tu mame a musime se
> naucit s ni zit.
Trosku mi unika, o cem to vlastne mluvite... :-) Mozna by
nebylo na skodu nejdrive hodit okem po strance gnu.org,
pripadne slabsi a ideologictejsi verzi - gnu.cz, kterou mam na
svedomi - a zjistit si neco o tom, k cemu vlastne GNU GPL
slouzi. :-)
Libor Chocholaty
Karel Zak
> > Je mozne dat k softwaru vice licenci, ne?
> > Viz treba knihovny co jsou bud GPL nebo komercni, podle pouziti.
>
> K software muzete dat vice licenci. Ale GNU GPL muzete v takovem
> pripade pouzit pouze tehdy, kdyz je s ostatnimi licencemi
> tim, ze napr. pro firmy bude platit jedna licence a pro so
Obavam se ze to tak neni. Nemuzete mixovat kod GPL a non-GPL, ale jeden
produkt muzete jako jeho autor svobodne dat pod ruznyma licencema a
tezko vas v tom nekdo muze nejak omezit. To by na to musel byt nejaky
zakon omezujici autora. Licence je k omezovani spotrebitele dile.
Viz. treba MySQL:
http://www.mysql.com/products/licensing/
a jeji non-GPL licence, ktera urcite neni kompatibilni s GPL. Nebo treba
mozilla.
David Necas (Yeti)
>
> Po dotazu, jaky je rozdil mezi podminkami me licence na soubor ofs.tex
> a napriklad Knuthovy licence na soubor plain.tex odpovedeli, ze
> na Debianu po tezkych diskusich udelali Knuthovi vyjimku. Nemohu ale
> ocekavat, ze by ji udelali me.
Problem TeX-style licenci je, ze nejdulezitejsi je stabilita
a reprodukovatelnost, svoboda ci "svoboda" je az na druhem
miste, cimz minim zejmena svobodu modifikace ci prevzeti
spravy osireleho balicku. Muzeme se sice hadat, co je
dulezitejsi, ale neodstranime tim inherentni konflikt techto
cilu. Ani skutecnost, ze ti co vytvareji distribuce Free
Software, maji to poradi priorit opacne.
IMHO OFS licence navic povoluje pouze distribuci
nemodifikovane verze; nebo modifikaci + prejmenovani, ale
bez distribuce. Kdyz se budu hodne snazit, uvidim tam
i benevolentnejsi vyklad (tj. po modifikaci + prejmenovani
je mozna i distribuce, i kdyz se o ni uz nic nepise), ale
nechci mit na krku vase pravniky ;-) Jestli mohu vzit kus
ofs.tex a pouzit ho v necem uplne jinem, to uz vubec nikdo
nevi. Tvdrit, ze je vse jasne a svobodne, bych si asi
nedovolil.
> Autor to ale vnima jinak: rozhodl se poskytnout svuj software
> volne k dispozici za podminek, ktere si sam urcil. Na to ma samozrejme
> pravo a nikdo mu to nezpochybnuje. Tyto podminky podle nazoru autora
> nejsou prekazkou v zarazeni softwaru do verejnych distribuci.
> Pokud existuji nejake prekazky, pak je zde stavi OSI, Debian Free
> Software Guidelines atd. Tady vznika politicka sila, ktera se snazi
> nutit autory pouzivat jejich licence. Pokud to neudelaji, cesta
> jejich softwaru k uzivateli bude vyrazne trnita. To ale popira myslenky
> svobodneho sireni a sdileni software. Alespon takhle to chapu ja.
Vidite, ze ma-li se balicek zaradit do distribuce, kde jsou
deklarovany nejake podminky pouziti spolecne pro vsechny
soucasti, takze uzivatel obvykle nemusi studovat licenci
kazdeho jednotliveho balicku, znamena kazdy autor, ktery si
vymysli vlastni licenci, tezkou prudu. Musi se zjistit, co
ta licence vlastne rika, s cim je ci neni kompatibilni,
pripadne zkonzultovat s autorem, jestli opravdu rika, co
chtel rici, pripadne ho nakonec presvedcit, aby ji
preformuloval.
Nelze se proto divit silnemu tlaku na autory, aby pouzivali
zname licence, u nich jsou alespon zname problemy (nebo OSI
certifikovane, protoze v tom pripade tu praci udelal nekdo
za nas).
Dve softwarove licence, ktera kazda zvlast je svobodna,
jeste nemusi byt kompatibilni. Pokud bude mit kazdy balicek
jinou licenci, vznikne neprehledna licencni dzungle, ktera
efektivne zabrani svobodnemu sireni a sdileni software ...
a jsme tam, kde jsme byli.
Pokud je o D. E. Knutha a vas, tak to je nespravedlive.
Byl-li ovsem Knuth prijat se skripenim zubu a jeho licence
je povazovana za omyl, byt tezko napravitelny, je jasne, ze
bude existovat snaha zabranit opakovani.
Yeti
--
Do not use tab characters. Their effect is not predictable.
bug...@centrum.cz
> Obavam se ze to tak neni. Nemuzete mixovat kod GPL a non-GPL, ale jeden
> produkt muzete jako jeho autor svobodne dat pod ruznyma licencema a
> tez
Ne tak docela. Aby byla GNU GPL platna, musi byt splnene urcite podminky.
Staci si ji precist a nahlednout pripadne i do GNU GPL FAQ. :-)
Pokud chcete dat software pod GNU GPL a nejakou dalsi licenci, tak musi
ta druha licence byt s GNU GPL kompatibilni. V opacnem pripade nemuzete
dovolit sireni pod GNU GPL (resp. muzete, ale bude to k nicemu, protoze
tato licence nebude v tomto pripade platna).
> Viz. treba MySQL:
>
> http://www.mysql.com/products/licensing/
>
> a jeji non-GPL licence, ktera u
Databaze MySQL je v soucasne dobe ve vsech podobach - tedy uz i pro komercni pouziti - sirena jako svobodny software. Mozilla neni nijak omezena (muze tedy byt sirena pod MPL/NPL/GNU GPL/G
Jan Kasprzak
: > Obavam se ze to tak neni. Nemuzete mixovat kod GPL a non-GPL, ale jeden
: > produkt muzete jako jeho autor svobodne dat pod ruznyma licencema a
: > zakon omezujici autora. Licence je k omezovani spotrebitele dile.
: Ne tak docela. Aby byla GNU GPL platna, musi byt splnene urcite podminky.
: Staci si ji precist a nahlednout pripadne i do GNU GPL FAQ. :-)
:
: Pokud chcete dat software pod GNU GPL a nejakou dalsi licenci, tak musi
: ta druha licence byt s GNU GPL kompatibilni. V opacnem pripade nemuzete
: dovolit sireni pod GNU GPL (resp. muzete, ale bude to k nicemu, protoze
: tato licence nebude v tomto pripade platna).
Nikoliv. Kde presne je mi to zakazano? Samozrejme je problem
pokud chci _mixovat_ kod z vice ruznych zdroju, ale pokud jsem
autorem (pripadne vsichni autori s tim souhlasi), muzu kod zpristupnit
pod kolika licencemi chci (v tom smyslu, ze uzivatel ma pravo si vybrat
kterou licenci pouzije). Casta je treba kombinace komercni licence (zaplat
za pouziti a nemusis nic zverejnovat) a GPL (muzes pouzit, ale vysledek musi
byt pod GPL, bude-li dale siren).
V pripade ze si _uzivatel_ muze vybrat licenci, tak mu zadna omezeni
oproti GPL navic nejsou kladena. Kdyztak uvedte konkretni odstavec z GPL
nebo GPL FAQ, ktery by tohle popiral.
Otazka "What does it mean to say that two licenses are "compatible"?"
v GPL FAQ explicitne mluvi o pripadu _kombinovani_ produktu ze dvou zdroju,
nikoliv o dualnim licencovani toho co zverejnujete sam.
: Martin Kysela
: http://www.gnu.cz/
Fakt je smutne ze spravce www.gnu.cz ma tak malo informaci o GPL.
: --_12345_-------=_2870F39.7A7930A9
: Content-Type: text/html; charset="iso-8859-2"
: Content-Transfer-Encoding: 8bit
A nastavte si prosim svuj mailer tak, at vedle plain textu neposila
nejaky dalsi HTML srot.
Diky,
-Jan Kasprzak
David Necas (Yeti)
> > Obavam se ze to tak neni. Nemuzete mixovat kod GPL a non-GPL, ale jeden
> > produkt muzete jako jeho autor svobodne dat pod ruznyma licencema a
>
> Ne tak docela. Aby byla GNU GPL platna, musi byt splnene urcite podminky.
>
> Staci si ji precist a nahlednout pripadne i do GNU GPL FAQ. :-)
Myslite snad tohle?
http://www.gnu.org/licenses/gpl-faq.html#ReleaseUnderGPLAndNF
Pokud jsem vyhradnim autorem kodu (nejde tedy o derived
work), coz je prepoklam situace, o niz se bavime, mohu ho
licencovat, pod jakymi licencemi chci. Samozrejme jsou ty
licence vzdy ve vztahu ,nebo`, tj. nesmeji by exklusivni,
coz ale GNU GPL neni.
Kde se podle vas pise opak?
bug...@centrum.cz
Kazdy mluvime o necem jinem. Autor (nebo lepe - vlastnik copyrightu)
muze rici, ze program bude siren pod licenci GNU GPL. Take muze rici,
ze bude siren pod nejakou restriktivni licenci proprietarniho software.
Ale uz nemuze rici, ze pro soukrome ucely bude program siren tak a pro
komercni ucely onak. To je v rozporu s GNU GPL, a proto takove licencni podminky nejsou mozne (licence GNU GPL by v takovem pripade nebyla
platna).
doporucuji nasledujici stranky:
http://www.gnu.org/licenses/gpl-faq.cs.html
http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.cs.html
David Necas (Yeti)
Nepochybne.
> Autor (nebo lepe - vlastnik copyrightu)
> muze rici, ze program bude siren pod licenci GNU GPL. Take muze rici,
> ze bude siren pod nejakou restriktivni licenci proprietarniho software.
> Ale uz nemuze rici, ze pro soukrome ucely bude program siren tak a pro
> komercni ucely onak. To je v rozporu s GNU GPL, a proto takove licencni
> podminky nejsou mozne (licence GNU GPL by v takovem pripade nebyla
> platna).
Jiste ze autor nemuze rozdelit licence ucelem, pokud je
jedna z moznosti GPL, protoze ta tato omezeni nema. Nevsiml
jsem si, ze by tu nekdo neco takoveho tvrdil.
Volba licence u dualne (nebo vicenasobne) licencovaneho
programu ovsem je dana pouzitim, a to implicitne -- podle
toho, jak s dilem chci dale nakladat (zejmena co se tyce
modifikace a sireni), si musim zvolit nebo koupit prislusnou
licenci.
Martin Hassman
> Mozilla neni nijak omezena (muze tedy byt sirena pod MPL/NPL/GNU GPL/G
To urcite neni pravda. Situace neni tak jednoducha (prave pro to, ze
ziskat zpetne souhlas vsech prispevatelu neni zadna sranda). Pri pohledu
do zdrojaku je videt, ze se kombinace licenci Mozilly meni soubor od
souboru (modul od modulu) a ne vzdy je pritomna GPL (byt je tam velmi
casto). Rozhodne bych si netroufal tvrdit, ze CELOU Mozillu lze sirit pod
GPL (IMHO nejde a jen tak ani nepujde).
A to nemluvim o potrebe souhlasu The Mozilla Foundation v pripade pouziti
nazvu Mozilla pro buildy nepochazejici z Mozilla.org, podobne pro pouziti
loga Firefoxu a Thunderbirdu.
Nic neni jednoduche.
met
--
Martin Hassman
Jaky internetovy prohlizec? Zkuste Mozillu http://www.czilla.cz/
Jabber: hassmanm(at)njs.netlab.cz, ICQ: #295399122
bug...@centrum.cz
> To urcite neni pravda. Situace neni tak jednoducha (prave pro to, ze
> ziskat zpetne souhlas vsech prispevatelu neni zadna sranda). Pri pohledu
> do zdrojaku je videt, ze
Jednoduche to urcite neni, stejne jako licencni politika obecne...
Nicmene Mozilla pouziva tri licence (ne vzdy spolecne, jak jste napsal),
a to MPL/GPL/LGPL.
Ve vsech pripadech jde tedy o licence svobodneho software.
Karel Zak
> komercni pouziti - sirena jako svobodny software.
Takze pokud si koupim tu komercni verzi. Upravim a zdrojaky nikomu
nedam (coz je to co ta komercni varianta umoznuje) tak jsem
kompatibilni s GPL?
bug...@centrum.cz
> Takze pokud si koupim tu komercni verzi. Upravim a zdrojaky nikomu
> nedam (coz je to co ta komercni 
MySQL existuje ve vice formach. Driv byla nabizena pro volne uziti pod
nejakou open-source licenci a pro komercni pouziti pod jinou, za kterou
musel clovek platit nemalou castku. Ted je sirena pod GNU GPL a neni
tedy treba nic kupovat ani pro komercni vyuziti.
Existuji ale dalsi, nejakym zpusobem rozsirene, varianty MySQL, ktere
nejsou sirene pod GNU GPL a je nutne za ne zaplatit. Jaka licence je
tam a co vsechno (ne)umoznuje, to ja netusim...
Kazdopadne se radeji podivejte na http://www.mysql.com/, abych tady
nekecal... :-)
Jan Kasprzak
: On Tue, Jun 01, 2004 at 04:12:20PM +0200, bug...@centrum.cz wrote:
: > Databaze MySQL je v soucasne dobe ve vsech podobach - tedy uz i pro
: > komercni pouziti - sirena jako svobodny software.
:
: Takze pokud si koupim tu komercni verzi. Upravim a zdrojaky nikomu
: nedam (coz je to co ta komercni varianta umoznuje) tak jsem
: kompatibilni s GPL?
Free software je nadmnozina GPL. Existuje free software, ktery
muzes modifikovat a nikomu nedat zdrojaky (treba BSD licence). Ostatne
ani GPL nevyzaduje, abys nekomu daval zdrojaky (zejmena pokud sve
modifikace pouzivas jen pro sebe).
-Y.
Libor Chocholaty
>On Tue, Jun 01, 2004 at 04:12:20PM +0200, bug...@centrum.cz wrote:
>
>
>>Databaze MySQL je v soucasne dobe ve vsech podobach - tedy uz i pro
>>komercni pouziti - sirena jako svobodny software.
>>
>>
>
> Takze pokud si koupim tu komercni verzi. Upravim a zdrojaky nikomu
> nedam (coz je to co ta komercni varianta umoznuje) tak jsem
> kompatibilni s GPL?
>
>
>
Nejste, a proc byste mel byt? Autorovi jste zaplatil a on vam dal
licenci k pouziti bez nutnosti sirit zdrojaky. V cem je problem? Licenci
nema software, ale uzivatel, ktery ji ziska od autora. Pokud autorovi
nezaplatite, muze vam dovolit pouzit jeho dilo v souladu s GNU GPL (nebo
jakoukoli jinou licenci), nebo vam to nemusi dovolit vubec. To, ze ten
soft jde stahnout z internetu, na veci nic nemeni. Nevim, co na tom neni
jasneho.
Libor
Karel Zak
Mne to jasne je, ale:
Bylo zde tvrzeno, ze pokud je software licencovany pod dvema licencema
z nichz jedna je GPL tak ta druha musi byt kompatibilni s GPL. Proto
jsem se ptal dotycneho co toto tvrdi (podle mne je to blbost) v cem si
predstavuje tu kompatibilitu. Ja si ji predstavit nedokazu a tvrdim, ze
licence je neco co je aplikovano na uzivatele dila a ne na jeho autora.
Milan Vancura
> z nichz jedna je GPL tak ta druha musi byt kompatibilni s GPL. Proto
> jsem se ptal dotycneho co toto tvrdi (podle mne je to blbost) v cem si
> predstavuje tu kompatibilitu. Ja si ji predstavit nedokazu a tvrdim, ze
> licence je neco co je aplikovano na uzivatele dila a ne na jeho autora.
Podle meho laickeho nazoru (nastesti nejsem pravnik) je to uplne jasne: u
kazdeho pravidla ve spolecnosti je take dano, kdo se jim ma ridit. A licenci se
ma ridit ten, kdo ji dostal - a ne ten, kdo ji vydava.
Takze GPL si muze ve svem textu klast nejake naroky - a ty se tykaji nabyvatelu
te licence ("uzivatelu") - ti opravdu nesmeji podle GPL licencni podminky dale
menit (preprodat program pod jinou licenci). Ale neni jedina paka, ktera by
mohla takto tlacit autora, resp. vydavatele te licence. Autor podle me
samozrejme muze osobe A dat svuj produkt s GPL a osobe B s licenci jinou.
Tedy doufam, ze se nemylim.
Ja jsem osobne s GPL velmi opatrny a pokazde si velmi dukladne rozmyslim, nez
bych nejake sve dilko pod ni vydal. Je na ni hodne videt, ze vznikla v dobe,
kdy byla ve sve kategorii jedina, tj. mela byt nesnasenliva ke vsem ostatnim.
Dnes je situace uplne jina - ted omezuje i dalsi "open" licence a vytvari tak
spoustu problemu.
Milan Vancura
Petr Olsak
On Tue, 1 Jun 2004, David Necas (Yeti) wrote:
> IMHO OFS licence navic povoluje pouze distribuci
> nemodifikovane verze; nebo modifikaci + prejmenovani, ale
> bez distribuce. Kdyz se budu hodne snazit, uvidim tam
> i benevolentnejsi vyklad (tj. po modifikaci + prejmenovani
> je mozna i distribuce, i kdyz se o ni uz nic nepise), ale
> nechci mit na krku vase pravniky ;-) Jestli mohu vzit kus
> ofs.tex a pouzit ho v necem uplne jinem, to uz vubec nikdo
> nevi. Tvdrit, ze je vse jasne a svobodne, bych si asi
> nedovolil.
Me se to jasne zda. V licenci k OFS se pise:
: Pokud potrebujete zmenit obsah nektereho z uvedenych
: souboru, nazvete jej jinak.
Duvod teto vasi potreby neni v licenci vyjmenovan, takze se predpoklada
jakykoli duvod. Chcete-li tedy pozmenit ofs.tex, nazvete jej treba
ofs2.tex a udelejte si s tim diru do sveta. Prilepte si na to treba GNU
GPL, podepiste se pod to a zacnete to sirit. Potrebujete-li kusy kodu
z ofs.tex ke svym projektum, vemte si je. Chcete-li algoritmy
z ofs.tex pouzit v nejakem non-free projektu, pouzijte je.
Toto vse je mozne.
Zaklad takovychto "Knuthoidnich" licenci je pouze "patent na nazev".
Vse ostatni je dovoleno. Nenasel jsem v nabidce existujicich free licenci
tento princip obsazen. Mozna nejblize je LaTeXova licence, ale ja moc
k LaTeXu netihnu. Dovolil jsem si tedy nacrtnout podminky sireni sam
a nechci se podrizovat zadne existujici licenci.
Duvod, proc jsem se rozhodl pouzit Knuthoidni licenci je nasledujici:
pokud uzivatel napise v dokumentu nebo ve svych makrech \input ofs ,
pak by mel mit jistotu, ze chovani jeho dokumentu resp. jeho maker zavisi
jen na tom, jak makro ofs definoval Olsak a dale samozrejme zavisi na
uzivatelovych makrech, na obsahu toho dokumentu a fontech v nich
pouzitych, na Knuthove TeXu atd. Nezavisi to ale na pouzite verejne TeXove
distribuci.
Ortodoxni zastanci GNU politiky (zejmena rekrutujici se kolem Debianu)
povazuji Knuthovy podminky sireni TeXu jako non-free. Nakonec snad
po dlouhych diskusich Knuthovi udelili vyjimku a laskave prekousli
existenci TeXu ve svem Debian GNU/Linuxu.
> > Autor to ale vnima jinak: rozhodl se poskytnout svuj software
> > volne k dispozici za podminek, ktere si sam urcil. Na to ma samozrejme
> > pravo a nikdo mu to nezpochybnuje. Tyto podminky podle nazoru autora
> > nejsou prekazkou v zarazeni softwaru do verejnych distribuci.
> > Pokud existuji nejake prekazky, pak je zde stavi OSI, Debian Free
> > Software Guidelines atd. Tady vznika politicka sila, ktera se snazi
> > nutit autory pouzivat jejich licence. Pokud to neudelaji, cesta
> > jejich softwaru k uzivateli bude vyrazne trnita. To ale popira myslenky
> > svobodneho sireni a sdileni software. Alespon takhle to chapu ja.
>
> Vidite, ze ma-li se balicek zaradit do distribuce, kde jsou
> deklarovany nejake podminky pouziti spolecne pro vsechny
> soucasti, takze uzivatel obvykle nemusi studovat licenci
> kazdeho jednotliveho balicku, znamena kazdy autor, ktery si
> vymysli vlastni licenci, tezkou prudu. Musi se zjistit, co
> ta licence vlastne rika, s cim je ci neni kompatibilni,
> pripadne zkonzultovat s autorem, jestli opravdu rika, co
> chtel rici, pripadne ho nakonec presvedcit, aby ji
> preformuloval.
Aby akceptovali nejakou Knuthoidni licenci napriklad na OSI,
pak by to znamenalo zase "tezkou prudu pro me". Musel bych to formulovat
tak, aby to bylo akceptovatelne jejich pravniky a mozna by se nakonec
ozvaly nazory, ze to vlastne neni free licence a neni v OSI
akceptovatelna. Takze jsem si dovolil to radeji ani nezkouset.
Zdravim
Petr Olsak
Petr Olsak
On Tue, 1 Jun 2004, Jan Kasprzak wrote:
> Petr Olsak wrote:
> : poprve jsem se setkal s tim, ze existujici licence ke svobodnemu
> : softwaru mohou byt prekazkou k sireni svobodneho softwaru.
>
> Petre,
>
> z toho co dale pises je jasne, ze prekazkou v sireni Tveho SW nejsou
> zadne jine licence ani OSD/DFSG, ale postoj maintainera CTANu a TeXlive.
> A abych pravdu rekl, ja se jim nedivim - mohou byt napadeni za sireni neceho
> neprilis otevreneho a pritom nemaji cas studovat 1000 ruznych obskurnich
> licenci od ruznych autoru.
Yenyo,
ano, v tomto jednotlivem pripade a pri uzsim pohledu na problem to muzeme
chapat, jako ze se spravce TeXlive nedohodl s autorem OFS, protoze oba
maji na nektere veci jiny nazor. Musime se ale ptat, proc maji jiny nazor.
Sam pises, ze spravci maji obavy z napadeni za sireni neceho neprilis
otevreneho. Tyto obavy by podle meho nazoru neexistovaly, kdyby
neexistovala nejaka vnejsi sila, ktera na dvojici akteru
autor-spravce TeXlive pri jejich jednani pusobi. A o to mi prave jde.
Nemohu vyloucit, ze spravce TeXlive byl masirovan zase nekym jinym, ze
nemuze v TeXlive mit software jiny, nez vyjmenovanych licenci, jinak
nebude mozne TeXlive sirit tam a onde.
> Napada me jedna moznost:
>
> : Vysvetlil jsem jim tri duvody, proc to
> : nemohu udelal: * Softwaru, ktery existuje uz nekolik let, nebudu menit
> : licenci (bylo by to nefer vuci uzivatelum).
>
> Pokud je duvodem neferovost zmeny licence vuci uzivatelum,
> proc tedy neudelas dualni licenci ("muzete pouzivat tento program
> pod licenci LaTeXu nebo pod licenci Petra Olsaka podle sveho vyberu")?
Zda se mi, ze vule autora je temi dvema odstavecky v readme k OFS
vyjadrena jasne a neni nutne na to lepit padesat licenci jen proto, aby se
to dostalo nekam dal. Navic se mi, bohuzel, nepodarilo najit
existujici licenci, ktera by byla naprosto v souladu s vuli autora.
> : * Nechci mit nic
> : spolecneho s LaTeX projektem, tedy neprevezmu ani jejich licenci.
>
> Pak pouzij jinou (i kdyz zrovna tento duvod na rozdil od nasledujicho
> je _fakt_ slaby argument).
OK, ponechme autorum obsac jejich vrtochy:-).
> : * Nelibi se mi veticka, ze kdokoli muze pouzit verzi licence stavajici
> : nebo jakoukoli novejsi. Nemam totiz kontrolu nad tim, jak budou
> : novejsi licence vypadat.
>
> Tohle je ovsem platny duvod. Zkus pouzit jinou licenci.
Nenasel jsem zadnou vhodnou "Knuthoidni" licenci. Mozna jsem se spatne
dival...
> : Panove od CTANu a TeXlivu se tedy rozhodli muj software nezaradit.
> : Po dotazu, jaky je rozdil mezi podminkami me licence na soubor ofs.tex
> : a napriklad Knuthovy licence na soubor plain.tex odpovedeli, ze
> : na Debianu po tezkych diskusich udelali Knuthovi vyjimku. Nemohu ale
> : ocekavat, ze by ji udelali me. Panove dale prohlasili, ze pockaji,
> : az bude moje licence akceptovana OSI a pak budou ochotni muj
> : software zaradit. Tak.
>
> Asi bych to udelal take tak. I kdyz ta vyjimka pro Knutha je
> mirne receno diskutabilni.
>
> : Pokud existuji nejake prekazky, pak je zde stavi OSI, Debian Free
> : Software Guidelines atd.
>
> Nikoliv. Prekazky stavi maintainer CTANu, jestli jsem to dobre
> pochopil. A dela to proto, aby on sam nemusel byt soudcem, co je jeste
> free a co ne.
>
> : Tady vznika politicka sila, ktera se snazi
> : nutit autory pouzivat jejich licence. Pokud to neudelaji, cesta
> : jejich softwaru k uzivateli bude vyrazne trnita. To ale popira myslenky
> : svobodneho sireni a sdileni software. Alespon takhle to chapu ja.
>
> Jde-li o to sirit a sdilet software svobodne, proc se tak branis
> zmene licence? Dej tomu BSD licenci a mas vystarano :-)
Natlak na autora, aby na to dal nejakou konkretni licenci, je zase
omezovani svobody autora. To je, jak vidime, v kontrastu se svobodou
sireni.
> : Rozumim tomu, ze napriklad Sebatian Rahtz jako spravce TeXlive se
> : rozhodne zaradit plain.tex, protoze proti jmenu Donald Knuth nic nema,
> : zatimco nezaradi ofs.tex, protoze jmeno Olsak se mu nelibi (jiny
> : rozdil mezi podminkami sireni tech souboru neni).
>
> Nerekl bych "nelibi", ale prece jen jmeno Knuth bude mit
> v TeXovem archivu mozna vetsi vahu nez Olsak. Ale mas pravdu v tom,
> ze je to nesystemove.
Ale chtel jsem hlavne rici, ze by vubec nevadilo, kdyby Rahtz prohlasil,
ze nezaradi napriklad sw zadneho autora, jehoz jmeno zacina na pismeno O.
Na sve vrtochy ma spravce distribuce pravo a zadny natlak nema smysl.
Nelibi-li se nam to, muzeme si udelat vlastni distribuci a pokusit se
prorazit, zda bude uspesnejsi, nez jeho. To je tedy svoboda na obou
stranach.
Nelibi se mi ale, ze zduvodnuje sve zamitnuti tim, ze ma sam svazane ruce
a obava se, ze by jeho distribuce neprosla "na vyssich mistech".
> : Na takove rozhodnuti
> : ma samozrejme spravce TeXlive svate pravo a ja jako autor ofs.tex
> : nemam pravo ho do niceho nutit. Nelibi se mi ale, ze sve rozhodnuti
> : podklada existenci nejakych OSI a Debian Free Software Guidelines.
> : Prave z techto mist citim nebezpeci teroru.
>
> Petre, mozna by sis mel zjistit, co to znamena "teror". Autoritativni
> spravce/absolutni vlada (cili moc zachazet s vecmi pod svoji spravou dle
> sve libosti) je neco jineho nez teror (cili fyzicke nebo psychicke nasili
> na lidech) - i kdyz v politickem svete to muze byt casto provazano.
Mas naprostou pravdu. Pouzil jsem prilis silne slovo. Omlouvam se za to.
> : Spravcove rozsirenych a pouzivanych distribuci maji v rukou docela
> : velkou moc, protoze rozhoduji o tom, ktery software bude implicitne
> : v distribuci zarazen a ktery ne. Software, ktery neni v bezne
> : pouzivanych distribucich zarazen, je odsouzen k zaniku. Protoze
> : spravcove vetsinou akceptuji licencni politiku pouze vyjmenovanych
> : free licenci, nemaji autori moznost si vytvorit vlastni licenci, aniz
> : by jejich software nemel prekazky v sireni. To je hodne spatne.
>
> Ale tobe prece nejsou zadne prekazky v sireni kladeny. Proste
> jeden kanal kterym se potencialne mohl tvuj SW sirit se rozhodl, ze tvoje
> licence neni pro neho vhodna. Spravne pises, ze s takovou licenci a
> bez umisteni na CTANu bude tvuj software hure dostupny, ale nikdo ti
> sireni jinymi kanaly nezakazuje a nebrani v nem. Kde je problem? Proste
> jsi se s autorem CTANu nedohodl na podminkach umisteni. Tobe CTAN neprisel
> dostatecne atraktivni, aby ti to stalo za zmenu (nebo pridani) licence,
> maintainerum CTANu zase neprisel tvuj SW dostatecne atraktivni na to,
> aby menili podminky nebo se to snazili nejak resit.
Ano, souhlasim.
> : Myslel jsem si, ze smysl existence napr. OSI je ten, aby davala
> : jednoznacne svetu najevo, ze krome komercnich licenci jsou tady i
> : licence k volnemu softwaru s jinym principem sireni. Ne aby kladla
> : prekazky do vlastnich rad.
>
> Ja si myslim ze OSI dela presne to co se od ni ceka - vydefinovali
> si nejaky pojem "Open source", maji na neho obchodni znamku, a zabyvaji
> se posuzovanim a stanovovanim pravidel, co vlastne Open source je a co ne.
> A ukazuje se, ze to delaji dobre, protoze na hodne mistech (treba na CTANu)
> se rozhodli jejich definici a jejich prace vyuzit.
Mozna ano. Priznam se, ze nevim, jestli se spravce rozhodl vyuzit OSI
svobodne nebo pod natlakem z vnejsku. To je podle me ta hlavni otazka,
kterou tady ale asi nevyresime.
> Fakt se omlouvam, ale zadny "teror" tady nevidim.
Dobra, ne "teror", ale nebezpeci natlaku na spravce distribuci a
zprostredkovane az na autory. Muj pripad nebyl prvni, co jsem zaznamenal.
Uz pred lety byl napr. presvedcovan Pavel Sevecek, aby na vzory deleni
nalepil nalepku GPL, ze jinak se to nemuze dostat napriklad do Debianu.
Taky mi to pripadalo jako docela natlak. Nakonec tam tu nalepku nalepil,
protoze mu bylo asi jedno, za jakych podminek to bude sirene.
Zdravim
Petr Olsak
Zdenek Wagner
>
> Ok, vyjadril som sa zle myslel som ze ide o problemy tohto konkretneho
> projektu. Napriek tomu si myslim ze OFS je one man show, tada tento
> problem odpada. Toto co ste opisali bolo vyraznym problemom iba pri
> mozille, ale oni si o pruser koledovali :-).
>
> Mylim si ze najlepsie je sa hned na zaciatku sa rozhodnut
> GPL/LGPL/BSD/public domain. A povazovat to za dan globalizacie.
>
Neni to tak jednoduche, jak by se na prvni pohled zdalo. Rad bych dal svuj
program k dispozici pod nejakou free licenci. Prekladam ho komercnim
kompilatorem a musim jej tedy distribuovat s knihovnami, ktere jsou
soucasti toho kompilatoru. Licence kompilatoru presne vymezuje podminky,
za nichz je to mozne. Ty knihovny vsak nejsou a nikdy nebudou dostupne ve
zdrojaku. Soucasne bych chtel pouzit i jinou knihovnu, ktera je free,
jenze ta jo puze pod GPL, nikoliv LGPL. Ta komercni knihovna ma ale
nastroje, ktere jsem v GCC nenasel, takze mam tr moznosti:
1. Radu nastroju naprogramovat sam. Abych to dovedl do stejne dokonalosti,
znamena to i zasahy do zdrojaku GCC, takze to pravdepodobne budu delat
nekolik let po vecerech a vikendech.
2. Prepsat free knihovny, ktere jsou pod GPL, tak, aby puvodni autori
nepoznali, ze jsem je vlastne vykradl.
3. Program nedat k dispozici.
Zatim pouzivam vyhradne moznost 3 a programy pouzivam jen pro vlastni
potrebu (nebo jsem se rozhodl, ze je ani nenapisu).
> K.C
>
Zdenek Wagner
e-mail: wag...@cesnet.cz
see also http://hroch486.icpf.cas.cz/wagner/
http://icebearsoft.euweb.cz
Stepan Kasal
Zdenek Wagner wrote:
> Neni to tak jednoduche, jak by se na prvni pohled zdalo. Rad bych dal svuj
> program k dispozici pod nejakou free licenci. Prekladam ho komercnim
> kompilatorem a musim jej tedy distribuovat s knihovnami, ktere jsou
> soucasti toho kompilatoru. Licence kompilatoru presne vymezuje podminky,
> za nichz je to mozne. Ty knihovny vsak nejsou a nikdy nebudou dostupne ve
> zdrojaku. Soucasne bych chtel pouzit i jinou knihovnu, ktera je free,
> jenze ta jo puze pod GPL, nikoliv LGPL. Ta komercni knihovna ma ale
> nastroje, ktere jsem v GCC nenasel, takze mam tr moznosti:
V tomto odstavci ponekud smesujete roli kompilatoru (napr. gcc) a knihovny,
napr. glibc (GNU libc).
Je ovsem pravda, ze pokud je Vase vytouzena knihovna licencovana pod GPL,
a autor ji odmita uvolnit i pod jinou licenci (treba BSD nebo LGPL --
zkousel jste se ho zeptat?), pak to dela prave proto, aby Vam kombinovani
s proprietarnim kodem maximalne ztizil. Presneji:
- proprietarni knihovnu muzete pouzit, je-li dodavana s OS, tedy typicky ji
muzete pouzit v proprietarnim UNIXu, ale ne v OS/2
Proprietarni kompilator muzete pouzit bez problemu, treba v kombinaci
s glibc, ale to neresi Vas problem.
[Jeste presneji to myslim najdete v GPL FAQ.]
> 3. Program nedat k dispozici.
>
> Zatim pouzivam vyhradne moznost 3 a programy pouzivam jen pro vlastni
> potrebu (nebo jsem se rozhodl, ze je ani nenapisu).
Dusledek tedy je, ze Vas program, ktery by sice byl svobodny software,
ale byl by velice malo prenosny, nenapisete. Tim se zaroven zvysuje
pravdepodobnost, ze nekdo jiny napise podobny program, ale vice prenosny.
Pokud nekdo svoji knihovnu licencuje pod GPL, chce predevsim docilit
toho, aby kod na teto knihovne postaveny byl svobodny software.
To by ve Vasem pripade splneno bylo.
Nelze tudiz vyloucit, ze se dotycny rozhodne udelit Vam vyjimku, protoze
primarni podminka (svob. sw) splnena bude, i kdyz sekundarni podminka
(portabilita) splnena nebude. Zkuste se autora zeptat.
Priklady:
pokud by ta knihovna mela jako vlastnika autorskych prav vetsi skupinu
lidi, dohoda bude tezka.
Pokud ta proprietarni knihovna poskytuje graficke rozhrani provozovatelne
jen pod OS/2, pak by Vas kod byl pouzitelny pro par lidi na OS/2.
Kdyz se premuzete a udelate to s pomoci nejakeho wxWindows (nebo jak se
to ted jmenuje), GTK nebo Qt, pak si Vas program bude razem moci
zkompilovat is siroka uzivatelska obec Linuxaru a Windowsaku.
Preji Vam a Vasim neverejnym programum hodne stesti.
S uctou,
Stepan Kasal
David Necas (Yeti)
>
> Me se to jasne zda. V licenci k OFS se pise:
>
> : Pokud potrebujete zmenit obsah nektereho z uvedenych
> : souboru, nazvete jej jinak.
>
> Duvod teto vasi potreby neni v licenci vyjmenovan, takze se predpoklada
> jakykoli duvod.
Verim, ze to tak myslite, ale k dalsimu sireni modifikaci
a odvozenych del je nutny vas explicitni souhlas, jenz tam
proste neni; jedina povolena moznost sireni je s danymi
nemodifikovanymi a kompletnimi soubory.
Az na nejake to fair use, co neni explicitne povoleno, je
zakazano (autorskym zakonem), a jako uzivatel musim
predpokladat restriktivni vyklad licence, pokud se chci
v buchoucnu vyhnout pravnim bitkam. [Pomijim ted obecnou
problematickou platnost podobnych jednostranych neadresnych
deklaraci v ceskem pravnim radu.]
Stepan Kasal
Petr Olsak zverejnuje kod pod "Knuthoidni" licenci, ketrou charakterizuje
nasledujici veta:
>: Pokud potrebujete zmenit obsah nektereho z uvedenych
>: souboru, nazvete jej jinak.
Rad bych se podival na zoubek tomu, jaky bude mit toto ustanoveni efekt.
Je samozrejme nesporne, ze pan Ocasek muze jako soucast Sveho Financniho
Systemu sirit i soubor ofs.tex .
> Zaklad takovychto "Knuthoidnich" licenci je pouze "patent na nazev".
Rad bych upozornil, ze skutecny "patent" znamena "statem garantovany
docasny monopol", a monopol na nazev souboru tezko ziskas.
Mozna by to spis slo resit pres obchodni znacku, i kdyz pan Ocasek by
se hajil tim, ze obch. znacku neporusil, protoze se pohybuje na jinem
poli (financnictvi). (Ale Obtekaci Floatovy System pro LaTeX uz by mel
problemy, protoze je to take typografie.)
Pokud tedy hovorime o licencich, tedy se pohybujeme na bazi autorskeho
zakona, muzes se tedy zjevne snazit zabranit pouze tomu, aby software
odvozeny od Tveho puvodniho ofs.tex pouzival nazev ofs.tex.
To vsak Tvoje licence nezajistuje, protoze jsi napsal:
> ofs2.tex a udelejte si s tim diru do sveta. Prilepte si na to treba GNU
> GPL, podepiste se pod to a zacnete to sirit.
Pak ovsem muze kdokoli prijit a s vyuzitim kodu z ofs2.tex vytvorit
novy programovy balik, ktery bude opet sirit pod GPL. A ustanoveni
licence GPL, pod kterou mu byl balik ofs2.tex licencovan, mu nezakazuji,
aby modifikaci souboru ofs2.tex nazval treba ... ofs.tex, to je hezke
jmeno. (O Tvem puvodnim ofs.tex mozna ani neslysel.)
K dosazeni vytceneho cile je tedy nezbytne zabranit tomu, aby se
modifikovane soubory sirily pod lincenci GPL. A uz se dostavame k tomu,
ze potrebujes urcitou formu licence, virulence, nebo jak tomu budeme
rikat.
Ty si vyminis, ze se to nesmi jmenovat ofs.tex, dalsi clovek si bude
znacky ofs2.tex cenit tak, ze take pripise, aby toto jmeno jini
nepouzivali, pak vznikne z ofs2.tex balik ofx2.tex, atd.
Pokud nekteri z nasledovniku, kteri budou systemy odvozene od ofs.tex
vyvijet, budou nasledovat Tveho prikladu, bude na zacatku souboru
nakonec pripojen dlouhy seznam nazvu souboru, ve kterych se kod prejaty
z tohoto souboru nesmi vyskytnout.
Tato situace je pak podobna puvodni (nemodifikovane) BSD licenci.
Tam se jednalo o to, ze Univ. v Berkeley si nepreje, aby jeji jmeno bylo
zmineno v inzeratech propagujicich odvozene programy. Tento seznam
tabu jmen, ktere nesmi byt v inzeratu zmineny, vsak mohl potencialne
narust do neunosne velikosti. Z tohoto duvodu nebyla tato licence
uznana jako licence svobodneho softwaru. (FSF uznala az dalsi licenci,
kde byla "advertising clause" vypustena. OSI vsak jako tzv.
"open-source" uznavala i puvodni verzi BSD licence, takze bys mozna
pro svou licenci snaze ziskal nalepku "OSI approved" nez ze je to
licence svobodneho softwaru.)
Zaverem:
--------
(at uz jsi sem docetl, nebo jen skocil pomoci PgDn)
Tva licence nezajistuje vytceny cil: "patent na nazev".
Bylo by mozne se snazit tento pozadavek nejak neprustrelne zabudovat do
licencnich podminek, povazuji to vsak za mrhani energii.
Doporucuji pozadavek uvest pouze jako slusnou prosbu do README.
Spektrum moznych licenci se tim rozsiruje, a mozna pak bude nektera
z "majoritnich" licenci vyhovovat, treba BSD licence.
Hodne stesti,
Stepan Kasal
Stepan Kasal
Karel Zak wrote:
> Bylo zde tvrzeno, ze pokud je software licencovany pod dvema licencema
> z nichz jedna je GPL tak ta druha musi byt kompatibilni s GPL. Proto
> jsem se ptal dotycneho co toto tvrdi (podle mne je to blbost) [...]
s Vasim strucnym tvrzenim uvedenym v zavorce souhlasim.
Nicmene myslim trochu chapu, jak se dotycny takoveho omylu dopustil.
Mel na mysli to, ze nema valneho smyslu licencovat tyz program pro soukrome
pouziti pod GPL a pro komercni treba jako shareware. Soukroma osoba,
ktera si totiz program stahne, ziskava pravo program dale distribuovat,
pricemz nemusi vyzadovat zadne poplatky. Tim padem si zadny komercni
subjekt takovy shareware nekoupi, protoze snadno najde soukromou osobu,
ktera skrz GPL ziskala pravo program dale distribuovat.
S kompatibilitou licenci to samozrejme nema nic spolecneho.
Zdravim,
Stepan Kasal
David Necas (Yeti)
>
> 1. Radu nastroju naprogramovat sam. Abych to dovedl do stejne dokonalosti,
> znamena to i zasahy do zdrojaku GCC, takze to pravdepodobne budu delat
> nekolik let po vecerech a vikendech.
>
> 2. Prepsat free knihovny, ktere jsou pod GPL, tak, aby puvodni autori
> nepoznali, ze jsem je vlastne vykradl.
>
4. Distribuovat pouze zdrojovy kod, nikoli binarky, neni
mozne? (Mozna opravdu neni, zalezi na tech knihovnach.)
Chapu, ze na nekterych platformach neni kompilator
standardni soucasti systemu, takze by se to nemuselo setkat
s vseobecnym nadsenim, ale oproti 3. by to porad byla vyhra.
Stepan Kasal
"David Necas (Yeti)" wrote:
> 4. Distribuovat pouze zdrojovy kod, nikoli binarky, neni
> mozne?
to je dobry napad, stydim se, ze jsem na nej neprisel sam. ;-)
> (Mozna opravdu neni, zalezi na tech knihovnach.)
To nechapu, jak muze licence omezovat sireni zdrojaku, ktery pan
Wagner sam napsal? To je (by byla) sila...
> Chapu, ze na nekterych platformach neni kompilator
> standardni soucasti systemu, takze by se to nemuselo setkat
> s vseobecnym nadsenim, ale oproti 3. by to porad byla vyhra.
Ale byla by to vyhoda. I kdyby si to nikdo nemohl prelozit, tak by
to treba nekdo portoval na jine platformy, protoze by potreboval
resit stejny problem jako resi ten program, a aspon kousky z programu
by sly vyuzit.
Jeste jednou diky za genialni poznamku,
Stepan Kasal
Radim Gelner
> Zaklad takovychto "Knuthoidnich" licenci je pouze "patent na nazev".
> tento princip obsazen.
Jestli jsem dobře pochopil Váš postesk, jde Vám v důsledku především o ochranu
v tom smyslu, aby případně nevznikala (zdánlivá) vazba mezi ním Vámi a dílem
odvozeným z Vašeho autorského díla.
V podstatě zamýšlíte chránit jakost Vašeho produktu, jenž je shodou okolností
autorským dílem.
Požadavek na přejmenovávání pozměněných souborů v odvozeném díle pak považuji v
této souvislosti za prostředek, kterým se snažíte výše uvedeného cíle dosáhnout.
Pokud tomu tak je, mysím, že řešit tuto problematiku lze nástrojem k tomu účelu
přímo určeným -- ochrannou známkou.
Pokud byste si v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví zaregistroval
ochrannou známku (4000 Kč na 10 let plus 2500 Kč za mezinárodní registraci),
asocioval ji s Vámi vyvinutým softwarem a ten nabídl pod některou z free/open
source licencí, dosáhl byste následujícího:
1. Právo nabyvatele dílo užít, rozmnožovat, atd. by se řídilo sjednanou
free/open source licencí podle autorského zákona -- tedy problém s projektem
Debian by neměl nastat.
2. Právo označovat software Vaši ochrannou známkou by se řídilo zákonem o
ochranných známkách. Ten Vám poskytuje možnost sjednat formou licenční smlouvy
podmínky, za kterých lze software Vaši ochrannou známkou opatřit. V anglosaském
prostředí se kromě smluvního licenčního vstahu používá úkon jednostranný --
vlastník ochranné známky vyhlásí tzv. "trademark guidelines", kterými dává
najevo, co je ve vztahu k třetím stranám nakládajícím s jeho ochrannou známkou
ochoten tolerovat.
Nejednalo by se při tom o nic neobvyklého, například zmiňovaný Debian je také
ochranná známka a její držitel již svého majetkového práva využil -- např.
směrem k projektu Trusted Debian, nyní Adamantix.
--
Radim Gelner
Pavel Rychetsky
také se připojím k diskusi. Z celé původní informace pana Olšáka mne nejvíc
zaujala zmínka o "těžkých diskusích" a udělení vyjímky Knuthovi. Pro mne,
dlouholetého uživatele TeXu, je to velmi podstatné sdělení.
Knuthův způsob licenci jsem vždy pokládal za vrchol autorské velkorysosti
a překvapuje mne, že někdo může vážně diskutovat o tom, jestli je tato licence
"svobodná". (Možná ale někomu vadí, že je svobodná příliš a neumožňuje kontrolu
ze strany komunity.)
Sázím instalační CD Debianu, že do pěti let bude alespoň z jedné významné
distribuce Linuxu TeX vymýcen a nahrazen GNU klonem pod názvem TNT (TNT's
Not TeX).
Pavel Rychetský
--------------------------------------------
Konečně Tě vidím barevně. SAMSUNG X450 již od 2577 Kč. http://adsweb.tiscali.cz/handsety.html
Ondrej Koala Vacha
> Knuthův způsob licenci jsem vždy pokládal za vrchol autorské velkorysosti
> a překvapuje mne, že někdo může vážně diskutovat o tom, jestli je tato licence
> "svobodná". (Možná ale někomu vadí, že je svobodná příliš a neumožňuje kontrolu
> ze strany komunity.)
>
Ona neni zase tak svobodna, pokud by melo zustat jmeno stejne, tedy TeX.
Jiste, muzete si vytvorit vlastni kopii a nazev, ale pokud to ma byt TeX,
tak nesmite opravit ani jasny bug. To muze jedine Knuth a az umre, tak
nikdo.
> Sázím instalační CD Debianu, že do pěti let bude alespoň z jedné významné
> distribuce Linuxu TeX vymýcen a nahrazen GNU klonem pod názvem TNT (TNT's
> Not TeX).
>
Trvalo pomerne dlouho, nez se Tex dostal do linuxovych distribuci,
prihledneme-li k faktu, ze existoval davno pred linuxem. Duvod byl prave
nesoulad licence. Bohuzel si uz nepamatuji presne duvody a by bych rad,
kdyby nekdo, kdo tuto historii zna lepe, je sem napsal.
--
Ondrej Koala Vacha
Radim Gelner
> Trvalo pomerne dlouho, nez se Tex dostal do linuxovych distribuci,
> prihledneme-li k faktu, ze existoval davno pred linuxem. Duvod byl prave
> nesoulad licence. Bohuzel si uz nepamatuji presne duvody a by bych rad,
> kdyby nekdo, kdo tuto historii zna lepe, je sem napsal.
Dovolím si omezit Vaši otázku na konkrétní případy, které nastaly v rámci
projektu Debian.
Co se TeXu týče, vím o dvou problémech. U LaTeXu jsem zaregistroval jeden
problém tohoto rázu.
TeX 1. problém:
Zdrojový soubor web.tex obsahuje následující autorskou licenci:
% This program is copyright (C) 1982 by D. E. Knuth; all rights are reserved.
% Copying of this file is authorized only if (1) you are D. E. Knuth, or if
% (2) you make absolutely no changes to your copy. (The WEB system provides
% for alterations via an auxiliary file; the master file should stay intact.)
% See Appendix H of the WEB manual for hints on how to install this program.
% And see Appendix A of the TRIP manual for details about how to validate it.
Volně přeloženo: Zdrojový kód TEXu jste oprávněni šířit pokud jste Donald Knuth
nebo pokud jste v něm (zdrojovém kódu) neučinili žádné změny.
Takto formulovaná licence je s rozporu s Debian Free Software Guidelines
(DFSG), pravidly, kterými se posuzuje "svoboda" software, jenž se má stát nebo
již je součástí projektu Debian.
Koliduje totiž s odstavcem 3. DFSG, který volně přeloženo říká: (Autorská)
licence musí umožňovat tvorbu odvozených děl a jejich šíření ve stejné míře,
jako licence díla originálního.
TeX 2. problém:
Zdrojový soubor Computer Modern obsahuje následující autorskou licenci:
% THIS IS THE OFFICIAL COMPUTER MODERN SOURCE FILE (...) BY D E KNUTH.
% IT MUST NOT BE MODIFIED IN ANY WAY UNLESS THE FILE NAME IS CHANGED!
Parafráze: Odvozené dílo musí nést název odlišný od názvu díla originálního.
I tato licence je v rozporu s DFGS (opět odstavec 3.)
Celou věc navíc dále zkomplikoval samotný Knuth, který při různých
příležitostech TeX označil za volné dílo (public domain). Autorské dílo se
ovšem v moderní právní úpravě nestává volným dílem v právním slova smyslu na
základě vůle autora.
Proto bylo konsenzem v rámci projektu Debian rozhodnuto, že jeho vyjádření bude
chápáno v obecnější rovině, jako vyjádření benevolence při jistém "napružení"
podmínek jeho licencí.
Nyní je tedy v rámci Debianu TeX šířen tak, že zdrojový balík obsahuje
nemodifikovaný zdrojový kód TeXu a patche, po jejichž aplikaci je sestaven
balík binární. Výsledek je stále nazýván TeX. Tento stav nebyl dosud ze strany
Donalda Knutha napaden a lze tak předpokládat, že není v rozporu s jeho
představami.
LaTeX 1. problém:
LaTeX nejprve trpěl licenčními problémy TeXu, neboť bez TeXu není LaTeX. Po
jejich vyřešení se stala kamenem úrazu LaTeX Project Public Licence (LPPL)
tehdy ve verzi 1.2, která znemožňovala rozšiřovaní odvozeného díla, pokud
obsahovalo soubory stejného názvu, ale se změněným obsahem ve srovnání s dílem
originálním a to ani v případě, že odvozené dílo jako celek nebylo označeno za
LaTeX.
Představitelé Debianu zareagovali podle očekávání a označili LPPL za
nekompatibilní s DFSG.
Následovala dlouhá diskuze, jejímž výsledkem byla LPPL verze 1.3, která
vstoupila v platnost na konci roku 2003, a kterou představitelé Debianu
akceptovali jako "free".
Takže příběh má dobrý konec, programy TeX i LaTeX jsou v současnosti v Debianu
obsaženy v balíku tetex-base v sekci tex.
Zájemce dále odkazuji na archiv diskuzní skupiny linux.debian.legal, konkrétně
na období od poloviny roku 2002 do konce roku 2003, kdy byly výše uvedené
problémy mohutně diskutovány.
--
Radim Gelner
Petr Olsak
On Thu, 3 Jun 2004, Radim Gelner wrote:
> Petr Olsak napsal(a):
> > Zaklad takovychto "Knuthoidnich" licenci je pouze "patent na nazev".
> > Vse ostatni je dovoleno. Nenasel jsem v nabidce existujicich free licenci
> > tento princip obsazen.
>
> Pokud tomu tak je, mysím, že řešit tuto problematiku lze nástrojem k tomu účelu
> přímo určeným -- ochrannou známkou.
Nejsem si jist, zda lze patentovat nazev souboru v TeXovych distribucich.
O to mi jde. Nepotrebuji patentovat tri pismena OFS v kontextu nazvu
prumyslovych produktu, ale zabranit, aby existoval ve verejnych TeXovych
distribucich soubor ofs.tex jine vyroby, nez ode mne. Uz jsem to zde
zminil: ja (a mozna i nekteri dalsi uzivatele) chci mit jistotu, ze po
prikazu "\input ofs" se bude muj dokument chovat ocekavanym zpusobem.
Dalo by se to srovnat s vyuzitim knihovny, kdy uzivatel/programator
chce mit jasno, jak se bude knihovna, kterou vyuziva, dale vyvijet a
hlavne, kdo za ten vyvoj bude odpovidat.
Je mozne patentovat nazev souboru? Ja si myslim, ze ne, ale mozna se
mylim. Priznam se, ze jsem to moc nezkoumal. Dosud jsem si myslel, ze
staci vuli autora proste napsat do dvou odstavcu a dalsi veci neresit.
Zdravim
Petr Olsak
Libor Chocholaty
>Je mozne patentovat nazev souboru? Ja si myslim, ze ne, ale mozna se
>mylim. Priznam se, ze jsem to moc nezkoumal. Dosud jsem si myslel, ze
>staci vuli autora proste napsat do dvou odstavcu a dalsi veci neresit.
>
>
Patent a ochranna znamka jsou dve ruzne veci.
Libor Chocholaty
Petr Olsak
Mate pravdu, popletl jsem to. Co jsem mel na mysli snad bylo
patrne aspon z kontextu, na ktery jsem reagoval a ktery jsem ve svem
prispevku take citoval:
> Pokud tomu tak je, mysím, že řešit tuto problematiku lze nástrojem k tomu
> účelu přímo určeným -- ochrannou známkou.
Zdravim
Petr Olsak
Libor Chocholaty
No jo, no, jak vidno, necetl jsem to cele. :)
Libor Chocholaty
Zdenek Wagner
> On Thu, Jun 03, 2004 at 01:18:54PM +0200, Zdenek Wagner wrote:
> >
> > 1. Radu nastroju naprogramovat sam. Abych to dovedl do stejne dokonalosti,
> > znamena to i zasahy do zdrojaku GCC, takze to pravdepodobne budu delat
> > nekolik let po vecerech a vikendech.
> >
> > 2. Prepsat free knihovny, ktere jsou pod GPL, tak, aby puvodni autori
> > nepoznali, ze jsem je vlastne vykradl.
> >
> > 3. Program nedat k dispozici.
>
> 4. Distribuovat pouze zdrojovy kod, nikoli binarky, neni
> mozne? (Mozna opravdu neni, zalezi na tech knihovnach.)
> Chapu, ze na nekterych platformach neni kompilator
> standardni soucasti systemu, takze by se to nemuselo setkat
> s vseobecnym nadsenim, ale oproti 3. by to porad byla vyhra.
>
Ty komercni knihovny smim sirit pouze soucasne s binarkou sveho programu.
Navic jsou prekladany komercnim kompilatorem a vyuzivam moznosti, ktere
free kompilatory nemaji. Pokud nekdo prislusny komercni kompilator nema,
ma smulu. Mohl bych jedine poskytnout casti svych programu jako knihovny.
Jakmile bych poskytl hlavni program, byt ve zdrojaku, byl bych v rozporu s
licenci, nebot bych zjevne pouzival kod pod GPL a kod, k nemuz zdrojak
neni. Pokud bych tedy chtel neco zverejnit a nebyt v rozporu s licenci,
mohl bych pouze datknihovny, k nimz by si kazdy uzivatel nejak musel
sehnat chybejici casti a poradit si s tim, ze gcc neumi #pragma library a
ma nekolik dalsich veci jinak.
> Yeti
>
>
> --
> Do not use tab characters. Their effect is not predictable.
>
Zdenek Wagner
Zdenek Wagner
>
> Takto formulovaná licence je s rozporu s Debian Free Software Guidelines
> (DFSG), pravidly, kterými se posuzuje "svoboda" software, jenž se má stát nebo
> již je součástí projektu Debian.
>
> Koliduje totiž s odstavcem 3. DFSG, který volně přeloženo říká: (Autorská)
> licence musí umožňovat tvorbu odvozených děl a jejich šíření ve stejné míře,
> jako licence díla originálního.
>
Tohle je vec, ktera me osobne taky vadi. Navic je v rozporu s autorskym
zakonem, alespon ceskym, protoze autorske dilo nesmi nikdo modifikovat bez
predchoziho svoleni autora. Knuthova licence zajistuje, ze TeX je vsude
stejny. Pokud by kazdy smel distribuovat odvozene dilo pod stejnym nazvem
ve stejne mire jako original, dostali bychom se do stavu, kdy stejny
texovy dokument da v kazde distribuci jine vysledky. Podobne by se me
nekdo mohl zeptat, jak ma na pocitaci cosi udelat. Ja bych mu sdelil, jak
to resi nejaky muj program. On by zjistil, ze ho uz ma v pocitaci, protoze
byl v jakesi distribuci. Zkusil by to a pak by mi vynadal, ze to
nefunguje. Ukazalo by se, ze autori distribuce dodavaji modifikovanou
verzi, ale nez uzivatel zjisti, ze to neni original, nesezene si verzi
primo ode me a neoveri si to, padaji cizi chyby na moji hlavu.
Radim Gelner
omlouvám se za odmlku.
Petr Olsak napsal(a):
> Nejsem si jist, zda lze patentovat nazev souboru v TeXovych distribucich.
> O to mi jde. Nepotrebuji patentovat tri pismena OFS v kontextu nazvu
> prumyslovych produktu, ale zabranit, aby existoval ve verejnych TeXovych
> distribucich soubor ofs.tex jine vyroby, nez ode mne.
Musel byste být schopen definovat termín "veřejné TeXové distribuce", aby měl v
kontextu licenčních podmínek Vašeho díla právní relevanci.
Kdyby se Vám to podařilo, docílil byste mimo jiné toho, že by se dílo s touto
licencí stalo F/OSS non-free, což asi nechcete.
A ani potom byste nemohl zabránit třetí straně, aby soubor se stejným názvem a
obsahem nijak nesouvisející s Vašim dílem umísťovala prakticky kam je jí libo.
> Uz jsem to zde
> zminil: ja (a mozna i nekteri dalsi uzivatele) chci mit jistotu, ze po
> prikazu "\input ofs" se bude muj dokument chovat ocekavanym zpusobem.
> Dalo by se to srovnat s vyuzitim knihovny, kdy uzivatel/programator
> chce mit jasno, jak se bude knihovna, kterou vyuziva, dale vyvijet a
> hlavne, kdo za ten vyvoj bude odpovidat.
Vím přesně, co je Vašim cílem, a v obecné rovině to považuji za zcela legitimní
a kompatibilní s F/OSS guidelines typu DFSG nebo Open Source Definition. Jen
zvolená metoda mi nepříjde vhodná.
Problém vidím v tom, že ve Vašem uvažování se překrývají pojmy název díla a
(například) název souboru.
Jak DFSG tak Open Source Definition umožňují licenčně chránit název díla.
Nespecifikují již, jaký druh licence by měl být použit, takže lze předpokládat,
že vyhovuje jak licence autorská, tak licence k ochranné známce, což potvrzuje
i obecný výklad.
Výkladem se též někdy před rokem a půl dospělo k tomu, že název díla != název
souboru, funkce, proměnné, metody, třídy, apod. Licenční omezení výše uvedených
funkčních částí (často souhrnně a nepřesně označovaná jako "filename
restrictions") jsou v oblasti F/OSS obecně považována za non-free.
Autorům díla, kteří jej chtějí šířít jako F/OSS -- tedy mj. umožnit tvorbu
odvozených děl, jinak to není F/OSS -- ale zároveň chránit kvalitu díla
originálního, se doporučuje zaregistrovat ochrannou známku a v licenčních
podmínkách ochranné známky specifikovat pravidla, která musí originální nebo
odvozený produkt splňovat, aby mohl být ochrannou známkou označen (například
trip-test, apod.).
> Je mozne patentovat nazev souboru? Ja si myslim, ze ne, ale mozna se
> mylim. Priznam se, ze jsem to moc nezkoumal. Dosud jsem si myslel, ze
> staci vuli autora proste napsat do dvou odstavcu a dalsi veci neresit.
Název souboru s pravděpodobností hraničící s jistotou jako ochrannou známku
zaregistrovat nelze.
Přesto, pokud by někdo používal při propagaci výrobku výrok (přeneseně i
například technický termín, číslo), jehož prostřednictvím by parazitoval na
známosti Vaší ochranné známky, mohl byste tomu zabránit.
Do podobného problému se dostala například společnost Berkley Software Design
(BSDI), když začala na začátku devadesátých let inzerovat telefonní číslo ve
tvaru 1-800-ITS-UNIX, ačkoli nevlastnila patřičnou licenci na ochrannou známku
Unix patřící v té době společnosti Unix System Laboratories.
--
Radim Gelner
Martin Kucera
Pred par mesici jsem volal na Urad prumysloveho vlastnictvi
a tam mi k cenam mezinarodni registrace rekli toto:
Stoji to 4000 za registraci nazvu pro Cesko (nutna podminka),
2500 za zprostredkovani registrace mezinarodni, 653 svycarskych
franku pausal za mezinarodni registraci a 70 franku za kazdou
zemi, ve ktere ma registrace platit. Pro pouhe tri zahranicni
zeme to tedy v prepoctu vychazelo na nejakych 24 tisic,
coz neni nijak mala castka.
Zdravi Martin Kucera