-बुधजनविधेयः
पन्दुरङ्ग शर्मा रामकः
------------------------------------------------------------------
http://sanskritcentral.com
http://talk.sanskritcentral.com
http://sanskritcentral.com/friends
वररुचिः शतगाथा
कौमार्ये पठ्यतां विद्या शैत्ये संपाल्यतां च गौः ।
क्षेत्त्रं च कर्ष्यतां पीतं त्रयः सुफलहेतवः । । १ । ।
गतेऽपि वयसि ग्राह्या विद्या सर्वात्मना बुधैः ।
यद्यपि फलदा स्यान्न सुलभा सान्यजन्मनि । । २ । ।
गुणेषु क्रियतां यत्नः किमाटोपैः प्रयोजनं ।
विक्रीयन्ते न घण्टाभिर्गावः क्षीरविवर्जिताः । । ३ । ।
--
अथ चेत्त्वमिमं धर्म्यं संग्रामं न करिष्यसि।
ततः स्वधर्मं कीर्तिं च हित्वा पापमवाप्स्यसि।।
तस्मादुत्तिष्ठ कौन्तेय युद्धाय कृतनिश्चयः।
निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)
----
Madhusoodana Bhat
गतेऽपि वयसि ग्राह्या विद्या सर्वात्मना बुधैः ।
यद्यपि फलदा स्यान्न सुलभा सान्यजन्मनि । । २ । ।
--
अथ चेत्त्वमिमं धर्म्यं संग्रामं न करिष्यसि।
ततः स्वधर्मं कीर्तिं च हित्वा पापमवाप्स्यसि।।
तस्मादुत्तिष्ठ कौन्तेय युद्धाय कृतनिश्चयः।
निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)
--
*****
Surendramohan Mishra
Dept of Sanskrit,Pali & Prakrit
Faculty of Indic Studies,Kurukshetra University
KURUKSHETRA-136 119,Haryana,INDIA
Tel : (Off.)01744 238410(extn.)2504
(Mob.)098960 86579;(Res.)01744-238567
Blogs : http://surendrashastram.blogspot.com
http://surendra-shaastram.blogspot.com
--
ब्रह्महत्या सुरापानं ब्राह्मणसुवर्णहरणं गुरुदारगमनं इति महापातकानि ॥३५.१॥
तत्संयोगश्च ॥३५.२॥
इति विष्णुपुराणे वर्तते । उक्तचत्वारि महापातकानि ये क्रियन्ते..
On Jan 11, 2:42 pm, kosalendra das <kosalendra...@yahoo.com> wrote:
> पञ्च महापातकानि कानि?
>
>
ब्रह्महत्या सुरापानं स्तेयं गुर्वङ्गनागमः |
महांति पातकान्याहुस्तत्संसर्गश्च पंचमम् ||
ब्रह्महत्या सुरापानं स्तेयं गुर्वंग्नागम:।
महान्ति पातकान्याहु: संसर्गश्चापि तै: सह।।
(मनुस्मृति 11/54).
ब्रह्महत्या सुरापानं सुवर्णस्तेयमेव च।। १५.१७ ।।
कृत्वा च गुरुतल्पं च पापकृद्ब्राह्मणो यदि।।
रुद्रगायत्रिया ग्राह्यं गोमूत्रं कापिलं द्विजाः।। १५.१८ ।।
(लिङ्गपुराणम्.../अध्यायः_१५)
(विष्णुस्मृतिः/पञ्चत्रिंशत्तमोऽध्यायः)
ब्रह्महत्या सुरापानं ब्राह्मणसुवर्णहरणं गुरुदारगमनं इति महापातकानि । ।
३५.१ ।
विदुषेभ्यो नम:कृपया एतस्य श्लोकस्य प्रथम पङ्क्तिं पूरयतु। कुत:उध्र्तं इति अपि सूचयित्वा अनुगृह्णन्तु।
--
अथ चेत्त्वमिमं धर्म्यं संग्रामं न करिष्यसि।
ततः स्वधर्मं कीर्तिं च हित्वा पापमवाप्स्यसि।।
तस्मादुत्तिष्ठ कौन्तेय युद्धाय कृतनिश्चयः।
निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)
वररुचिः शतगाथा
कौमार्ये पठ्यतां विद्या शैत्ये संपाल्यतां च गौः ।
क्षेत्त्रं च कर्ष्यतां पीतं त्रयः सुफलहेतवः । । १ । ।
गतेऽपि वयसि ग्राह्या विद्या सर्वात्मना बुधैः ।
यद्यपि फलदा स्यान्न सुलभा सान्यजन्मनि । । २ । ।
गुणेषु क्रियतां यत्नः किमाटोपैः प्रयोजनं ।
विक्रीयन्ते न घण्टाभिर्गावः क्षीरविवर्जिताः । । ३ । ।
गतेऽपि वयसि ग्राह्या विद्या सर्वात्मना बुधैः ।
यद्यपि फलदा स्यान्न सुलभा सान्यजन्मनि । । २ । ।
अस्य श्लोकस्य
उत्तरार्धस्य किञ्चिद्व्यत्यस्तरीत्या अन्यः पाठः श्रुतो मया -
यद्यपि
स्यान्न फलदा सुलभा सान्यजन्मनि - इति ।
एवंरीत्या अर्थः
समीचीनं जायते इति मन्ये । //यद्यपि अस्मिन्नेव जन्मनि अन्ते वयसि गृहीता विद्या न
फलाय भवति तथापि एतदभ्यासबलादन्यस्मिन् जन्मनि तदभ्यासः तावत्सुलभः भवेदिति
वक्तुरभिप्रायः //
गुणेषु क्रियतां यत्नः किमाटोपैः भयंकरैः |
विक्रीयन्ते न घण्ठभि:गाव: क्षीर विवर्जिता: ||
-----एवं रीत्या महद्भिरत्रैव विचारितं||||
--
Namo Vidwadbhyah.What are the possible prayashcitta karmaani for these mahaapaatakaani; I mean those that can be observed in Kaliyuga/colloquial times?Saadara PranaamahSomashekhar TN
" विदुषेभ्यो नम: " इति तु असंस्कृतम्। संस्कृतं रूपं तु "विद्वद्भ्यो नमः" इत्येव मयाधीतम्। कृपया इदं संस्कृतमिति कुत्राधिगतं रूपमिति सदयं मूलं निवेदयन्तु। भवतां प्रश्नस्य बहुभिः समाधानं दत्तमेव। इदमेकं भवता समाधीयताम्?
--
अथ चेत्त्वमिमं धर्म्यं संग्रामं न करिष्यसि।
ततः स्वधर्मं कीर्तिं च हित्वा पापमवाप्स्यसि।।
तस्मादुत्तिष्ठ कौन्तेय युद्धाय कृतनिश्चयः।
निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)
उपपातकानि कानि?
Namo Vidwadbhyah.What are the possible prayashcitta karmaani for these mahaapaatakaani; I mean those that can be observed in Kaliyuga/colloquial times?
Ramanujan
2012/1/12 V Subrahmanian <v.subra...@gmail.com>
--
This message has been scanned for viruses and
dangerous content by MailScanner, and is
believed to be clean.
--
This message has been scanned for viruses and
dangerous content by MailScanner, and is
believed to be clean.
--
Dr. P. Ramanujan
AD-IHLC,
C-DAC, Bangalore (KP)
ra...@cdac.in
080-25246350, 66116444 (Off.-Dir.)
--
This message has been scanned for viruses and
dangerous content by MailScanner, and is
believed to be clean.
Namo Mahadbhyah,Many many thanks for the valuable references. I recollect that Trisuparna mantras of Mahaanaarayanopanishat also are a source of prayashcitta. Does Rudra prashna/homa also deal with it? More references would be valued (in addition to Veda mantras) since many veda anadhikaaris could also be benefited. Many of them keep asking for it.DhanyosmiSomashekhar TN
हरिं प्रति अभियुक्तोक्तिः -
काशी-वृकान्धक-शरासन-बाण-गङ्गा-
सम्भूति-नामकृति-संवदनाद्युदन्तैः
।
स्वोक्त्यम्बरीषभयशापमुखैश्च
शम्भुं
त्वन्निघ्नमीक्षितवतामिह
कः शरण्यः ।। इति
वेदान्तदेशिकाः ।।
कः श्रीः श्रियः,
परमसत्वसमाश्रयः कः,
कः पुण्डरीकनयनः,
पुरुषोत्तमः कः ।
कस्यायुतायुतशतैककलांशकांशे
विश्वं
विचित्रचिदचित्प्रविभागवृत्तं
।।
कस्योदरे हरविरिञ्चमुखः
प्रपञ्चः
को रक्षतीमम्, अजनिष्ट च कस्य
नाभेः ।
क्रान्त्वा निगीर्य
पुनरुद्गिरति त्वदन्यः
कः केन वैष परवानिति
शक्यशङ्कः ।। इति च
यामुनाचार्याः ।।
रामानुजः
> Namaste subrahmanian,
Thank you,
Dr Yadu
2012/1/13 s tekal <tek...@gmail.com>
subrahmanian.v
>
>
> --
अथ चेत्त्वमिमं धर्म्यं
संग्रामं न करिष्यसि।
> ततः स्वधर्मं कीर्तिं च हित्वा पापमवाप्स्यसि।।
> तस्मादुत्तिष्ठ कौन्तेय युद्धाय कृतनिश्चयः।
> निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)
--
Namo Mahadbhyah,Many many thanks for the valuable references. I recollect that Trisuparna mantras of Mahaanaarayanopanishat also are a source of prayashcitta. Does Rudra prashna/homa also deal with it? More references would be valued (in addition to Veda mantras) since many veda anadhikaaris could also be benefited. Many of them keep asking for it.DhanyosmiSomashekhar TN
Sent from my Nokia phone
Namo Mahadbhyah,Couldn't help but respectfully mention that the discussion drifted from the subject of Mahaapatakas/Upapaatakas. However reverting to the discussion, I wanted to know if their is any paryaya karma/krama in the puranas/smritis (akin to vaidika chandraayana etc..) defining the austerities to overcome the paatakas. It sounds too vague that Hari naama ucchaara alone can absolve one from the Mahapaatakas (the very name/claasification suggests so) unless scoupled with some karma like daana, japa, etc.. Also what could be the purport of "Japato naasti paatakam"?NamaskaramsSomashekhar TN
--
अथ चेत्त्वमिमं धर्म्यं संग्रामं न करिष्यसि।
ततः स्वधर्मं कीर्तिं च हित्वा पापमवाप्स्यसि।।
तस्मादुत्तिष्ठ कौन्तेय युद्धाय कृतनिश्चयः।
निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः।। (भ.गी.)